![\"pp\"](\"https:\/\/protiproud.info\/images\/textiky\/pokorny.jpg\" "\\"pp\\"")
<\/a><\/p>\nSvoboda je jen jedna<\/h2>\n
Diskusi zah\u00e1jil Tomio Okamura. \u201eOproti tradovan\u00fdm m\u00fdt\u016fm to pro na\u0161e n\u00e1rody byla v\u00a0dob\u00e1ch n\u011bmeck\u00e9 a ma\u010farsk\u00e9 nadvl\u00e1dy tvrd\u00e1 totalita. Uk\u00e1zkov\u00fdm p\u0159\u00edkladem byl koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor Thalerhof z\u0159\u00edzen\u00fd v\u00a0roce 1914. Rakousk\u00e9 \u00fa\u0159ady zde internovaly civilisty, kte\u0159\u00ed byli podez\u0159el\u00ed ze sympati\u00ed k\u00a0Rusku. Jedno k\u0159\u00eddlo tam bylo vyhrazeno pouze odsouzen\u00fdm \u010cech\u016fm,\u201c \u0159ekl p\u0159edseda SPD.<\/p>\n
M\u00ednil, \u017ee konec ka\u017ed\u00e9ho nadn\u00e1rodn\u00edho st\u00e1tn\u00edho \u00fatvaru a\u0165 u\u017e jde o Rakousko-Uhersko nebo nacistickou T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161i, p\u0159edznamen\u00e1v\u00e1 podcen\u011bn\u00ed touhy n\u00e1rod\u016f po svobod\u011b. \u201eTo je d\u016fvod pro\u010d se neboj\u00edme, \u017ee by Evropsk\u00e1 unie nad n\u00e1mi v\u00a0\u010demkoli zv\u00edt\u011bzila. D\u011bjiny toti\u017e ukazuj\u00ed, \u017ee ka\u017ed\u00fd nep\u0159irozen\u00fd slepenec, se d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji nakonec stejn\u011b rozpadne.\u201c<\/p>\n
Boj za n\u00e1rod a demokracii je recept, kter\u00fd n\u00e1m podle n\u011bho zachoval mimo jin\u00e9 TGM. To je tak\u00e9 recept, kter\u00fd n\u00e1m zanechali v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed se postavili n\u011bmeck\u00e9 nacistick\u00e9 okupaci. A osobn\u00ed svoboda je \u00fazce prov\u00e1z\u00e1na se svobodou n\u00e1rodn\u00ed.<\/p>\n
Nic n\u00e1m nespadne do kl\u00edna<\/h2>\n
Poslanec SPD Ji\u0159\u00ed kobza se zam\u011b\u0159il na 17. listopad 1939. Konstatoval, \u017ee p\u0159ipom\u00ednka ob\u011bt\u00ed t\u011bch, kte\u0159\u00ed se postavili n\u011bmeck\u00e9mu protektor\u00e1tn\u00edmu re\u017eimu vyvol\u00e1v\u00e1 i dnes bou\u0159i nevole v\u0161ech, kte\u0159\u00ed se sna\u017e\u00ed tento n\u011bmeck\u00fd zlo\u010din odsunout do pozad\u00ed, a p\u0159ekr\u00fdt ud\u00e1losti z\u00a0listopadu 1939 sedmn\u00e1ct\u00fdm listopadem 1989, odkud sou\u010dasn\u00e1 politick\u00e1 garnitura odvozuje svoji legitimitu. Dne\u0161n\u00ed re\u017eimn\u00ed propagandist\u00e9 podle n\u011bho, zpochyb\u0148uj\u00ed hrdinstv\u00ed ob\u011bt\u00ed ze 17. listopadu 1939. State\u010dn\u00fdch mu\u017e\u016f a \u017een, kte\u0159\u00ed st\u00e1li na stran\u011b \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda proti n\u011bmeck\u00fdm vrah\u016fm.<\/p>\n
V\u00fdznamn\u00fdm faktem, je tak\u00e9 skute\u010dnost, \u017ee se\u00a0v\u00a0dob\u011b protektor\u00e1tu spojili v odboji ob\u010dan\u00e9, spolky a strany odleva doprava, aby se postavily na odpor. P\u0159edstava, \u017ee by se n\u011bco podobn\u00e9ho mohlo st\u00e1t i dnes, nah\u00e1n\u00ed podle Kobzy dne\u0161n\u00edmu re\u017eimu hr\u016fzu. \u201eJe ostudn\u00e9, \u017ee dne\u0161n\u00ed mlad\u00e1 a st\u0159edn\u00ed generace nezn\u00e1 tv\u00e1\u0159e a historii hrdin\u016f listopadu 1939. Pr\u00e1v\u011b hrdinstv\u00ed t\u011bch dev\u00edti state\u010dn\u00fdch odstartovalo zm\u011bny v na\u0161\u00ed zemi. \u201eByli to rozhodn\u00ed a siln\u00ed vlastenci. To je dobr\u00fd p\u0159\u00edklad i dnes, kdy je na\u0161e suverenita a st\u00e1tnost \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edce ohro\u017eena.\u201c<\/p>\n
Na\u0161e samostatnost a st\u00e1tnost byla vykoupena odvahou a krv\u00ed na\u0161ich p\u0159edk\u016f v\u00a0mnoha t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u00edch. \u201eNespadla n\u00e1m z\u00a0nebe. A my jsme povinni jejich odkaz h\u00e1jit, a p\u0159edat jej na\u0161im d\u011btem, tak jak jej na\u0161e rodi\u010de p\u0159edali n\u00e1m.\u201c Nebo\u0165 teprve skrze minulost jsme schopni nahl\u00e9dnout i drama sou\u010dasnosti – a snad trochu i nahl\u00e9dnout do budoucnosti.<\/p>\n
Zprivatizovan\u00fd p\u0159evrat<\/h2>\n
\u0158editel ISPD Josef Neru\u0161il ve sv\u00e9m p\u0159\u00edsp\u011bvku zd\u016fraznil, \u017ee 17. listopad byl zprivatizov\u00e1n a unesen Havlisty, kte\u0159\u00ed si ho p\u0159ivlastnili, a jeho v\u00fdklad z\u00fa\u017eili. Z\u00e1rove\u0148 pouk\u00e1zal na ko\u0159eny, ze kter\u00fdch se rodila modern\u00ed \u010desk\u00e1 st\u00e1tnost vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0tis\u00edcilet\u00e9 tradice \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu. Nyn\u00ed se na\u0161e zem\u011b dost\u00e1v\u00e1 pod tlak globalistick\u00e9 ideologie, kter\u00e1 n\u00e1rodn\u00ed st\u00e1t pova\u017euje za\u00a0p\u0159e\u017eitek. Varoval, aby se nenaplnila metoda n\u011bmeck\u00e9ho kancl\u00e9\u0159e Bismarcka, kter\u00fd sjednocoval N\u011bmecko krv\u00ed a me\u010dem. Metoda, kterou by cht\u011bli zopakovat brusel\u0161t\u00ed globalist\u00e9 p\u0159i “sjednocov\u00e1n\u00ed” Evropsk\u00e9 unie likvidac\u00ed n\u00e1rodn\u00edch st\u00e1t\u016f s\u00a0c\u00edlem vytvo\u0159it superst\u00e1t – evropskou federaci.<\/p>\n
<\/p>\n
M\u00edstop\u0159edseda Akce D.O.S.T. a publicista Michal Sem\u00edn ve sv\u00e9m vystoupen\u00ed na t\u00e9ma \u201eKatolick\u00e1 stopa v z\u00e1kladech \u010desk\u00e9 st\u00e1tnosti a m\u00fdty s n\u00ed spojen\u00e9\u201c p\u0159ipomn\u011bl v\u00fdznamnou \u00falohu katolick\u00e9ho duchovenstva v\u00a0dob\u011b n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed, kdy mnoz\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed st\u00e1li pevn\u011b na stran\u011b n\u00e1roda pr\u00e1v\u011b v dob\u011b jeho ohro\u017een\u00ed, a\u0165 u\u017e v\u00a0dob\u00e1ch pob\u011blohorsk\u00fdch nebo za n\u011bmeck\u00e9 okupace. P\u0159ipomn\u011bl state\u010dn\u00fd postoj katolick\u00e9ho kn\u011bze a poslance v\u00a0dob\u011b n\u011bmeck\u00e9 okupace Bohumila Sta\u0161ka, kter\u00fd byl za protektor\u00e1tu za sv\u00e9 postoje uv\u011bzn\u011bn v\u00a0koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e v\u00a0Dachau.<\/p>\n
Pevn\u00e9 z\u00e1klady existence<\/h2>\n
\u201eB\u016fh a vlast jsou dva pevn\u00e9 z\u00e1klady, o kter\u00e9 bychom op\u0159eli ten biblick\u00fd Jakob\u016fv \u017eeb\u0159\u00edk abychom vystoupali v\u00fd\u0161e a v\u00fd\u0161e a\u017e k\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00edmu n\u00e1rodn\u00edmu c\u00edli. Jde o to spojit mravn\u00ed \u0159\u00e1d dan\u00fd n\u00e1m Bohem s\u00a0l\u00e1skou k\u00a0rodn\u00e9 zemi a sv\u00e9mu n\u00e1rodu v\u00a0pevn\u00fd z\u00e1klad. Tak pevn\u00fd jako je Vy\u0161ehradsk\u00e1 sk\u00e1la, Na tomto z\u00e1kladu bychom m\u011bli znovu vybudovat pevnou existenci, budoucnost i svobodu sv\u00e9ho drah\u00e9ho n\u00e1roda,\u201c citoval Michla Sem\u00edn ze Sta\u0161kovy promluvy u p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159evezen\u00ed ostatk\u016f b\u00e1sn\u00edka Karla Hynka M\u00e1chy z\u00a0Litom\u011b\u0159ic na Slav\u00edn v\u00a0roce 1938. A ve sv\u00e9m p\u0159\u00edsp\u011bvku d\u00e1le pouk\u00e1zal rovn\u011b\u017e na d\u016fle\u017eitost svatov\u00e1clavsk\u00e9 tradice, kter\u00e1 byla mnohdy zneu\u017e\u00edv\u00e1na r\u016fzn\u00fdmi ideology, p\u0159i\u010dem\u017e sv. V\u00e1clav stoj\u00ed u z\u00e1klad\u016f na\u0161\u00ed st\u00e1tnosti, a pro katol\u00edka je tedy i z\u00a0hlediska c\u00edrkevn\u00ed nauky vlastenectv\u00ed povinnost\u00ed.<\/p>\n
Filosof Roman Cardal v p\u0159\u00edsp\u011bvku na zvan\u00e9m \u201eDemokracie v pojet\u00ed TGM a jeho inspirace v my\u0161len\u00ed a d\u00edlech antick\u00fdch filosof\u016f\u201c se zab\u00fdval odkazem a osobnost\u00ed Tom\u00e1\u0161e Garrigue Masaryka z hlediska jeho filosofick\u00e9ho odkazu. M\u00e1 za to, \u017ee zat\u00edmco V\u00e1clav Havel b\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy ozna\u010dov\u00e1n nepr\u00e1vem za filosofa, TGM skute\u010dn\u011b filosofem byl. Na rozd\u00edl od Havla se Masaryk podle Cardala filosofi\u00ed zab\u00fdval soustavn\u011b, a dokonce ji i vyu\u010doval na univerzit\u011b. Z\u00a0toho podle n\u011bho vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee v\u00a0jeho \u017eivot\u011b ve\u0159ejn\u00e9m i soukrom\u00e9m hr\u00e1la filosofie zna\u010dnou \u00falohu. Masaryk soudil, \u017ee my\u0161lenky Platona, Sokrata a Aristotela byly stejn\u011b aktu\u00e1ln\u00ed v antick\u00e9 dob\u011b tak jako dnes a nepochyboval, \u017ee se z jejich my\u0161lenkov\u00e9ho odkazu m\u016f\u017eeme dozv\u011bd\u011bt mnoho o \u010dlov\u011bku, politice, platn\u00e9m i pro sou\u010dasnou dobu.<\/p>\n
<\/p>\n
Zlo\u010dinci podporuj\u00ed v\u00e1lky a omezuj\u00ed svobodu<\/h2>\n
Podle Cardala sou\u010dasn\u00ed progresivisti\u010dt\u00ed politici tuto cestu opustili, nebo\u0165 pop\u00edraj\u00ed kontinuitu lidsk\u00fdch d\u011bjin zalo\u017eenou na nem\u011bnn\u00e9 lidsk\u00e9 p\u0159irozenosti. Pomoc\u00ed Platonova d\u00edla pouk\u00e1zal na aktu\u00e1ln\u00ed procesy, kter\u00e9 pr\u00e1v\u011b v\u00a0na\u0161\u00ed zemi a na cel\u00e9m Z\u00e1pad\u011b za\u017e\u00edv\u00e1me na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei:<\/p>\n
\u201eTyranie povst\u00e1v\u00e1 podle Platona z\u00a0demokracie. Z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed svobody se rod\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed otroctv\u00ed. Budouc\u00ed ni\u010ditel\u00e9 demokracie jsou v\u00a0modern\u00ed spole\u010dnosti dob\u0159e organizovan\u00e1 skupina, kter\u00e1 se nejprve chov\u00e1 p\u0159\u00e1telsky. Nastupuj\u00edc\u00ed politick\u00e1 s\u00edla, zpo\u010d\u00e1tku jedn\u00e1 s\u00a0v\u016fl\u00ed mas, konfiskuje majetek d\u00e1vaj\u00edc z n\u011bho pod\u00edl ob\u010dan\u016fm. Pozd\u011bji se z n\u00ed v\u0161ak st\u00e1v\u00e1 utiskovatel. V\u00a0moment\u011b, kdy u\u017e nen\u00ed kde br\u00e1t, tak tyransk\u00e1 moc uval\u00ed na ob\u010dany vysok\u00e9 dan\u011b a nastol\u00ed takov\u00e9 pom\u011bry, aby nebyla ze strany ovl\u00e1dan\u00fdch ohro\u017eov\u00e1na,\u201c citoval z\u00a0mrazivou aktu\u00e1lnost\u00ed s Platonov\u00fdch spis\u016f.<\/p>\n
Kdy\u017e u nev\u00ed kudy kam, hroz\u00ed v\u00e1lkou nebo j\u00ed dokonce rozpout\u00e1. \u201eP\u0159ipravuj\u00ed st\u00e1le n\u011bjak\u00e9 v\u00e1lky, aby lid m\u011bl trvalou pot\u0159ebu v\u016fdce. Destruktivn\u00ed \u017eivly nakonec podle Cardala prolom\u00ed civiliza\u010dn\u00ed bari\u00e9ry, chr\u00e1n\u011bn\u00e9 konzervativn\u00edmi silami. Na Z\u00e1pad\u011b k\u00a0tomu do\u0161lo podle Cardala v\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech. V\u00a0t\u00e9to dob\u011b nastupuje na sc\u00e9nu postdemokratick\u00e1 ml\u00e1de\u017e, kter\u00e1 se ost\u0159e vymezuje v\u016f\u010di tzv. represivn\u00ed minulosti.<\/p>\n
Pokud se tyto skupiny dostanou k\u00a0politick\u00e9 moci, tak jak se v\u00a0sou\u010dasnosti stalo, za\u010dnou sv\u00e9 destruktivn\u00ed my\u0161lenky vnucovat cel\u00e9 spole\u010dnosti. Jedinci z\u00a0krimin\u00e1ln\u00edho podsv\u011bt\u00ed se pak vy\u0161vihnou do role v\u016fdc\u016f lidu. \u201eMezi stavem politiky a mravn\u00ed situac\u00ed ob\u010dan\u016f panuje v\u00fdznamn\u00e1 souvislost. Jestli\u017ee respekt k\u00a0p\u0159irozen\u00fdm mravn\u00edm norm\u00e1m upad\u00e1 a jestli\u017ee kriminalita nen\u00ed d\u016fsledn\u011b potla\u010dov\u00e1na, jestli\u017ee v\u011bt\u0161ina lid\u00ed nem\u00e1 proti takov\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed principi\u00e1ln\u00ed n\u00e1mitky, pak maj\u00ed zlo\u010dinci cestu k\u00a0vl\u00e1d\u011b otev\u0159enou,\u201c uvedl Cardal.<\/p>\n