Budoucnost domobrany? Dětských vojenských táborů je prý spousta.

Fotoblog: V Azvádii zuří občanská válka. Třicet po zuby ozbrojených dětí je její poslední nadějí


Dětských vojenských táborů je spousta. Ne všude jim velí profesionální vojáci a školí je účastníci zahraničních vojenských misí. Jeden z nejtvrdších je u Konic. „Ještě týden po příjezdu mi syn odpovídal ‚ano, madam‘ a skládal šaty do komínků.“
Připomíná to vojenské cvičení na zahraniční mise. „Není to žádná airsoftová střílečka,“ říká vedoucí tábora Petr Kučera. „Chceme dětem předat všechno, co jsme se naučili v armádě. Základem je vojenský dril a disciplína, samostatnost a práce v kolektivu.“

Učí se orientaci v terénu, první pomoc a stabilizace zraněného. Absolvují dlouhé patroly s batohem na zádech s přespáním pod celtou. Rozdělávají oheň křesadlem, učí se přežít v nepřátelském území, maskovat, zacházet se zbraní, bojovat v budově i otevřeném terénu, odhalovat špióny mezi zajatci, deaktivovat výbušná zařízení, ale i komunikovat s civilisty. Prostě všechno, co má moderní voják umět.

„Není to tábor pro skleníkové typy dětí. Když nás alespoň dvě během tábora neopustí, říkáme si, že jsme něco nedělali správně,“ dodává s úsměvem Kučera. Rodiče si nestěžují, naopak: „Jedna maminka mi spokojeně hlásila, že její výrostek jí ještě týden po příjezdu domů odpovídal výhradně : Ano, madam! a skládal si prádlo do komínků.“

Comments are closed.