Foldyna – Rusko, Ukrajina a válka. Věty, které by bez poslanecké imunity neřekl

Vyšlo 04.05.2022 na: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Foldyna-Rusko-Ukrajina-a-valka-Vety-ktere-by-bez-poslanecke-imunity-nerekl-701013
Rozhovor

Vláda občany odstřihla od informací, dostává se k nám pouze jednostranná propaganda a válku na Ukrajině tak nelze objektivně hodnotit. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz to říká poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Vládne nám prý koalice politických mamlasů a cizích poskoků. Ministr Rakušan podle něho lže, když říká, že pomoc Ukrajincům nebude na úkor českých občanů. Koalice prý hodlá využít nepřehledné situace kolem války a protlačit Parlamentem korespondenční volbu, aby podle jeho slov mohla „falšovat volby“. Foldyna se obšírněji pozastavuje i nad údajnými nejasnostmi nad cestou premiéra Fialy do Kyjeva. A doufá, že se na jeho slova stále vztahuje poslanecká imunita.

Pane poslanče, na začátek se zeptám, odsuzujete ruskou agresi vůči Ukrajině?

Odsuzuji jakoukoli nevyprovokovanou agresi.

A agrese Ruska byla vyprovokovaná, nebo nevyprovokovaná?

Vládnoucí režim nás odstřihl od jiných než od vlastních informací, takže na vaši otázku nemůžu odpovědět.

Informace, které máte k dispozici, vám k odpovědi nestačí?

Chcete po mně soud v situaci, kdy mám k dispozici tvrzení pouze jedné strany sporu. Nejsem jasnovidec, abych za takových podmínek dokázal určit, kde je nejvíce pravdy, anebo alespoň nejméně lží.

Vy nevěříte oficiálním informacím, které podává třeba vláda nebo veřejnoprávní média?

Stejně jako v televizi Prima na tuto otázku odpovím prý citátem Václava Havla: „V zemi s cenzurou může oficiálním zprávám věřit jen blbec.“ S panem Havlem jsem v mnohém nesouhlasil, ale s tímto jeho výrokem souhlasím bezvýhradně.

Český rozhlas přišel s tvrzením, že ten citát není autentický.

Ten citát je platný, ať už je autentický, nebo ne. Pokud to neřekl Havel, tak to tedy říkám já.

Zpátky k Rusku a Ukrajině. Je nepochybné, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo. Podle vás to tak není?

Když mě trefí kámen do hlavy, tak je nepochybné, že jsem byl zasažen kamenem, ale nic víc. Někdo se možná bude zlobit na ten kámen, já spíš na toho, kdo ho hodil, a ještě víc na toho, kdo ho k hodu přiměl. Život, a tedy i politika, je jako kniha. Pokud chcete znát celý příběh, musíte ji přečíst celou, nikoli pouze poslední odstavec poslední stránky.

Co tím chcete říct?

To, že dokud nebudeme vědět, co všechno vedlo Vladimira Putina k jeho rozhodnutí, tak nemůžeme soudit.

Nestačí, že zaútočil jako první?

Možná ano, možná ne. Vždy může existovat spousta okolností, které vojenský útok mohou ospravedlnit. V současném konfliktu to platí rovněž.

Mohl byste uvést nějaké příklady, které by podle vás vojenský útok mohly ospravedlnit?

Může se například ukázat, že ruské dezinformace o výrobě biologických zbraní, jejichž financování a výrobu na Ukrajině už ovšem mezitím přiznala v Kongresu USA státní tajemnice pro bezpečnost USA Victoria Nulandová, byly opravdu biologické zbraně a že se připravovalo jejich použití proti Rusku. Může se ukázat, že soustředění ukrajinské armády u hranic Doněcka a Luhanska spolu s dělostřeleckými útoky, které vedla na území těchto republik ukrajinská armáda a ukrajinské polovojenské jednotky a které jsou zaznamenány i v Daily Reports OBSE, byly přípravou k rozsáhlému útoku. K uklidnění situace také jistě nepřispěl podpis smlouvy mezi USA a Ukrajinou z 10. 11. 2021 o strategickém partnerství, která zavádí možnost široké spolupráce ve vojenské oblasti, protože následné přeskupování ukrajinských jednotek směrem ke Krymu a agresivní rétorika směrem k Rusku mohly být také vyhodnoceny jako příprava k útoku… Podobných faktorů může existovat celá řada, a proto by bylo dobré se soudy počkat na chvíli, kdy budeme vědět mnohem více, než víme dnes. Náš vládnoucí režim ale zavedl cenzuru, což samozřejmě informovanosti moc nepomáhá. Skoro to až vypadá, že nechce, abychom znali pravdu.

Zmínil jste Krym. Ten je ale podle mezinárodního práva ukrajinský a Rusko ho okupuje.

Ano, to se u nás tvrdí. Skutečnost je ovšem taková, že byl od roku 1783 ruský a následně sovětský. Referendum o autonomii Krymu proběhlo v únoru 1991 a následně Krym vyhlásil nezávislost, kterou SSSR uznal. Sám Sovětský svaz se rozpadl skoro až o rok později, přesně v prosinci 1991, a referendum o nezávislosti Ukrajiny také proběhlo až v prosinci 1991. Krym byl tedy samostatný dřív než Ukrajina. Aby se nastalá a trochu nepřehledná situace vyjasnila, proběhlo na Krymu v roce 2014 další referendum, kdy se lidé opět vyslovili pro to, aby byl Krym na Ukrajině nezávislý, a navíc se stal součástí Ruska. To jsou fakta. Abych to trochu přiblížil těm, kdo uspořádání Sovětského svazu zapomněli nebo v té době ještě nebyli na světě, tak použiji analogickou situaci z našeho prostředí. Představme si hypoteticky, že by třeba okres Děčín uspořádal referendum o nezávislosti na ČR a na základě toho referenda by se nezávislým celkem skutečně stal, což by uznala i Česká republika. A pak si představme, že by se ČR za rok po uznání samostatnosti Děčínska rozpadla na jednotlivé kraje, které by získaly statut samostatného státu. A najednou by přišel stát Ústecko a tvrdil, že autonomní oblast Děčín je jeho součástí. To přece nedává žádný smysl. A podobně je to s Krymem a Ukrajinou.

Mnozí lidé u nás, a také ukrajinský parlament, ale legitimitu referend na Krymu neuznávají a tvrdí, že Krym stále patří Ukrajině.

Je docela příznačné, že lidé, kteří neuznávají legitimitu dvou referend proběhlých po konci studené války, uznávají legitimitu dekretu generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu N. S. Chruščova z roku 1954. To je totiž jediný oficiální akt, kterým byl Krym převeden ze správy Ruské SFSR do správy Ukrajinské SSR. Pořád šlo ale o převod pravomocí v rámci SSSR, který byl nad oběma svazovými republikami a samozřejmě i nad Krymem. Když se pak rozpadl SSSR a vznikla samostatná Ukrajina, tak už Krym byl dávno samostatný.

Podle vás snad Putin nenese za konflikt vinu?

Zkusím vše nějak vysvětlit, i když zpochybňování stoprocentní odpovědnosti Vladimira Putina za válku na Ukrajině, a dnes už možná za všechny problémy světa, je u nás trestné. Právě teď ale stojím u řečnického pultíku ve Sněmovně, takže na mě snad spadá poslanecká imunita. Jakákoli válka je selháním politiků všech zúčastněných stran. Podstatou politiky je hledání rovnováhy, a pokud je rovnováha narušena, dochází ke konfliktům, v mezním případě k válkám. Za konflikt na Ukrajině tedy nesou svůj díl viny všichni zúčastnění, protože nedokázali najít rovnováhu. Asi jsme měli lépe chápat bezpečnostní obavy Ruska. Rusko asi mělo své obavy lépe komunikovat. Vládnoucí oligarchické klany na Ukrajině nejspíš měly lépe chápat, že vláda znamená i zodpovědnost, Evropa měla více zohlednit své zájmy a méně se ohlížet na ty americké. Amerika se asi měla smířit s tím, že bude existovat Nord Stream II a že se Evropa trochu vymaní ze závislosti na Americe. Co kdo mohl udělat lépe, je ale tématem pro rozsáhlou analýzu, která přesahuje formát našeho rozhovoru.

Mělo se tedy Rusku ustoupit?

Mělo se najít řešení přijatelné pro všechny.

Takže ustoupit? Nemá snad, jak opakovaně říkali premiér Fiala, ministr Rakušan či předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová, každá země právo rozhodnout se, kam chce patřit?

Ano, to je takový inkluzivní přístup, kdy každý má nárok na všechno, což je ale samozřejmě nesmysl. Každá země někde leží, a kdyby nebylo už nic jiného, tak i jenom proto se nemůže rozhodovat, kam chce patřit, protože patří tam, kde leží. Každá země má nějakou historii a nějaké sousedy, což také nelze změnit. A pak má každá země nějakou váhu, která je součtem jejích ekonomických, vojenských, diplomatických a dalších obdobných kapacit. Představa, že všechny tyto faktory lze jen tak zahodit a rozhodnout se, že všechno bude najednou jinak, je vrcholným projevem politického ignorantství. Je to totéž jako prohlásit, že každý má právo nebýt pokousán vosami. Ano, můžeme to křičet, můžeme to napsat na transparenty, můžeme si to klidně i stokrát odhlasovat, jenže když pak strčíte ruku do vosího hnízda, tak ji budete mít jak bambuli, protože vosy si zase odhlasovaly, že jim do hnízda nikdo nebude strkat pazoury. Kdo tohle nechápe, je idiot. Racionálně uvažující člověk se buď bude chovat tak, aby nedostal žihadlo, nebo půjde a vosy vyhubí. A protože v případě Ruska by pokusy o jeho vyhubení znamenaly konec života na planetě Zemi, tak nám nezbývá než se nějak dohodnout.

Vy byste Rusku ustoupil?

Jak v čem. Ani Rusko nemá zájem na konfrontaci, protože i pro Rusko je válka drahá a riskantní, takže i pro Rusko je dohoda, tím ale myslím přijatelnou dohodu, nejlepším východiskem. Jenže na dohodu musejí být dva.

Neznamená to slevit z vlastních zásad?

V politice musí každý někde, někdy, v něčem ustoupit – to je podstatou uzavírání dohod. Vyprovokovat konflikt umí každý mamlas a politický nedouk – stačí jen dostatečně dlouho partnerům hlasitě nadávat a na všechny jeho návrhy říkat zásadové „ne“ a výsledek, tedy střelba a mrtví lidé, se nakonec určitě dostaví. Nalézt rovnováhu ale dokážou jen skuteční politici. Bohužel nám teď vládne koalice politických mamlasů, politických nedouků a cizích poskoků.

Vy osobně stojíte na straně Ruska, nebo Ukrajiny?

Já stojím na straně České republiky!

Tak přece otázka nestojí, jde o to, kam se stavíte ve sporu Ruska a Ukrajiny.

Zájmem Ruska, Ukrajiny, České republiky a celé Evropy je, aby válka na Ukrajině co nejdřív skončila. V případě, že se to nepodaří, je zájmem České republiky a celé Evropy nenechat se do toho konfliktu vtáhnout. Jsou ale země, které mají naopak zájem na tom, aby ta válka trvala co nejdéle a byla co nejkrvavější. Zde je nutné říci, že naše současná vláda v tomto ohledu zastupuje zájmy těchto zemí, a nikoli zájmy ČR.

Které země to jsou?

Například USA a Čína na té válce určitě neprodělávají.

Jak USA a Čína mohou vydělávat na konfliktu?

Podívejme se jen na ČR. Závislost na levném ruském plynu vyměníme za závislost na drahém plynu americkém. Tím jednak naplníme kapsy amerických producentů plynu a jednak snížíme konkurenceschopnost našich firem, které budou muset platit za plyn mnohonásobně víc než doposud, a ještě investovat do technologických úprav, což pro většinu z nich bude znamenat likvidaci. Nic z toho jistě nebude v USA důvodem k pláči. Paní Černochová už také byla nakupovat v USA zbraně – dokud nám ještě někdo půjčí peníze, a protože „jsme ve válce“, tak si s nějakou soutěží a vybíráním nejvýhodnější nabídky nikdo lámat hlavu nebude. V tomto ohledu se dá čekat, že například kauza předražených pandurů z éry vlády Mirka Topolánka bude ve srovnání s tím, co je před námi, jen takové šmudlání pár drobných. Tentokrát se ale určitě nic vyšetřovat nebude.

Proč myslíte?

Justiční orgány kolonie přece nebudou vyšetřovat koloniální správu za to, že nakoupila předražené zboží od kolonizátora (směje se).

My jsme kolonie USA?

Každému, kdo si myslí, že ty špičky naší politiky, justice, médií či byznysu, a že takových je, které jsou buď přímo napojeny na americkou administrativu prostřednictvím Aspen Institutu, nebo chodí na školení na americkou ambasádu, nebo jezdí do USA na politické stáže, jsou školeni v tom, jak zajistit co největší suverenitu ČR, by měl být okamžitě přidělen opatrovník, než si ten člověk sám nějak ublíží. Taková osoba totiž není svéprávná.

Někteří vás označují za ruského agenta. Nenahráváte těm lidem například tím, co jste teď řekl?

Nebudu přece dělat, že nevidím, co je zjevné, jen proto, abych nebyl za něco označen. Ostatně „když dojdou argumenty, tak tam vražte Putina“ je politický manuál pro ty úplně nejjednodušší jedince. Jinak na ruské ambasádě jsem byl párkrát, a to vesměs při oficiálních příležitostech, a na školení v politickém institutu ruské vládnoucí strany, tedy v nějaké ruské obdobě Aspen Institutu, jsem nebyl nikdy už jen proto, že žádný takový institut v ČR není.

Ještě k plynu. Ministr Stanjura v ČT tvrdil, že vláda naše zásobníky plynu naplní, aby dopady na občany byly co nejmenší. To nebude stačit?

V ČT se tvrdí leccos… Já ale především nevím, o jakých zásobnících pan Stanjura mluví. Jediná organizace, která pro ČR skladuje strategické suroviny, je SSHR a ta žádné zásobníky na plyn nemá. Takže pokud nějaký velkokapacitní zásobník není schovaný u pana Stanjury na zahradě, tak mi moc není jasné, co chce plnit.

Česká republika přijímá velké množství uprchlíků z Ukrajiny. Pokud tvrdíte, že si nejste jistý tím, že Rusko je nezpochybnitelným agresorem, tak to znamená, že bychom je přijímat neměli?

To jsem nikdy neřekl. Ukrajinci, myslím tím běžné lidi, jsou jednoznačně největší obětí této války a my bychom jim měli pomoci, jak nejlépe můžeme. Samozřejmě ale přitom musíme myslet především na naše vlastní občany, protože ti si nás, politiky, za to platí. Zní to sice samozřejmě, ale mnoho kolegů to takto nevidí a naše občany bere jako své poddané, kteří jen musejí platit a mlčet. Je to takový skoro až feudální pohled na svět.

Například ministr Rakušan ale tvrdí, že naše pomoc nebude na úkor našich občanů.

To je samozřejmě lež. Každé obdarování někoho, a pomoc není ničím jiným než darem, je na úkor někoho jiného. Když vám teď dám stokorunu, tak už ji nemůžu dát například ukrajinské rodině, a opačně to platí úplně stejně – to snad musí být jasné i tomu největšímu hlupákovi, takže je to určitě jasné i ministru Rakušanovi. Takže ano, budeme pomáhat na úkor našich lidí, ale je nutné zajistit, aby míra jejich osobní oběti pro ně byla akceptovatelná nikoli proto, že jim byla přikázána, ale proto, že jsou ji sami ochotni podstoupit. A tady si myslím, že všichni ti zešílevší političtí aktivisté, kteří dnes sedí v nejvyšších ústavních funkcích naší země, nemají dotek s realitou. Jsou omámeni vlastní ušlechtilostí, za niž ovšem násilím nutí platit někoho jiného.

Násilím?

Vy snad znáte někoho, kdo platí daně dobrovolně? Já znám pouze ty, kdo je platí pod hrozbou sankce za jejich neplacení. A hrozba sankce je hrozba násilím, protože neznám ani nikoho, kdo by dobrovolně platil pokutu nebo šel dobrovolně do vězení. Ano, daně se vybírají pod pohrůžkou násilí.

Máte dojem, že pomoc ze strany státu je příliš velká?

Uvedu jen pár věcí. V Praze jezdí Ukrajinci v MHD zdarma, Češi za to platí, a českým studentům a důchodcům dokonce byly zrušeny, respektive pokráceny slevy. Ukrajinci nemusejí platit povinné ručení za svá auta, Češi platit musejí. Ukrajinci mají lékařskou péči zdarma, Češi si ji musejí platit, ať už mají příjmy, nebo ne. Ukrajincům je poskytováno bydlení, o kterém se Čechům doposud tvrdilo, že neexistuje. A tak by se dalo pokračovat dál a dál. Obávám se, že to takto není udržitelné, lidé se začnou bouřit a první, kdo to odnese, budou právě Ukrajinci. Lidé je začnou nesnášet i přesto, že o udělení privilegií oni sami nerozhodli. Celé to patetické mávání ukrajinskými vlajkami je nejen falešné a směšné, ale především přinese negativní důsledky.

Z čeho tak soudíte?

Zopakujme si některá fakta. Pan Zelenskyj otevřel brány věznic a jejich klientům rozdal zbraně. O pár dní později Ministr Rakušan veřejně říká, že ví, že k nám z Ukrajiny přijdou i vrazi, zloději a další kriminálníci, ale že i tak policie nebude prověřovat, koho si k nám pouštíme a co s sebou veze v batohu. Pan Rakušan se tedy buď stal ukrajinským ministrem sociálních věcí a české Ministerstvo vnitra má jen jako takový vedlejšák, nebo chce konflikty, ke kterým zde zákonitě musí dojít a které i on sám hlásí dopředu, vyvolat úmyslně, anebo je zcela nekompetentní. Jiné varianty neexistují. To, co se dnes u nás děje, je něco neuvěřitelného a v historii to nemá obdoby. Státy přece vznikaly proto, aby zajistily bezpečí vlastních obyvatel, to je jejich základní úloha, kterou pan Rakušan a spol. otevřeně odmítá.

Podívejme se také, jak urputně Rakušan, Fiala, Pekarová a další představitelé režimu vybičovávají v lidech nenávist a další negativní emoce. Situace je už dnes tak daleko, že jedna skupina občanů je přesvědčena o svém právu zabíjet své politické odpůrce natolik, že k tomu veřejně vyzývá i policii. Takhle ale začínají občanské války a já se velmi obávám, že Česká republika je už v bodě, kdy přestává být možné nenásilné řešení.

Vy jste viděl, jak někdo vyzývá policii, aby zabila někoho kvůli jeho politickým názorům?

Ano, zaznamenal jsem to opakovaně například na Twitteru. Policie o tom ví, a přestože jde jednoznačně o nabádání k trestnému činu, tak nekoná. O to svědomitěji ale koná při různém „podněcování“, či „schvalování“, kdy dokonce vyšetřuje, zda je obložený chlebíček obložen v souladu s politickým postojem vládnoucího režimu. Takové absurdity se tady snad neděly ani v padesátých letech nebo za protektorátu. Málo se také ví, že dnes už existuje judikát Nejvyššího soudu, který tvrdí, že k trestnému činu „podněcování“ může dojít i v případě, kdy někdo jenom pravdivě popíše skutečnost, nenávist přitom ani nepodnítil a soudce pouze nabyl dojmu, že by snad nenávist podnítit mohl. Co to má znamenat? Nabýt dojmu může každý z lecčeho, takže podněcování může být v podstatě cokoli, a co se týká „schvalování“, tak to dnes také může být v podstatě cokoli. To znamená, že je tady jedna skupina občanů, které je povoleno vše včetně výzev k vraždění a druhá skupina, která musí jen mlčet a se vším souhlasit, protože jí jinak hrozí, že půjde do báně. Pokud se na této situaci něco rychle nezmění, tak se obávám, že nás opravdu čeká občanská válka. Možná to někomu přijde přehnané, ale já si dobře pamatuji, jak začaly v devadesátých letech občanské války na Balkáně, a bylo to prakticky stejné jako dnes u nás. Političtí aktivisté, co nám dnes vládnou, si toto riziko ale vůbec nepřipouštějí, protože si nejspíš myslí, že mír a pořádek je v ČR jakýmsi přírodním zákonem. Ne, opravdu není.

Říkal jste, že je možné, že koalice usiluje o konflikty ve společnosti záměrně. Proč by to dělala?

Nenávist a strach jsou dobrými nástroji k manipulaci mas a konflikt ve společnosti je dobrou záminkou k zavedení a následné formální legitimizaci totality. K obojímu už došlo. Nenávist je ve společnosti všudypřítomná a režim ji dál usilovně živí, a co se týká cenzury, tak už byl jmenován oficiální vládní cenzor, pan Klíma. Takže teď už jen zbývá rozhodnout, zda aparát, který bude mít hlavní cenzor k dispozici, se bude jmenovat „Úřad pro tisk a informace“ jako za minulého režimu, nebo „Tisková dozorčí služba“ jako za protektorátu anebo ministerstvo pravdy jako v Orwellově románu „1984“. Je evidentní, že šrouby se budou i nadále utahovat. Závit ale nakonec praskne a něco mi říká, že tentokrát to moc sametové nebude. Nikdy jsem si nemyslel, že se to u nás může dostat tak daleko. Současná vláda ale nemá jiný program než nenávist. Jenomže každá akce nakonec vyvolá reakci.

Není to z vaší strany příliš přísné hodnocení?

Z mojí strany? Co nabízela celá pětikoalice před volbami? Nic! Nebylo tam nic pozitivního, pouze nenávist vůči Babišovi. A co nabízí po volbách? Totéž, jen nenávist vůči Babišovi doplnili nenávistí vůči Rusku. Nedostupné bydlení, raketově se zdražující potraviny a energie, vymírání populace, nedostatek peněz pro naše hendikepované, kolabující český průmysl, problémy ve zdravotnictví, inflace hrozící přerůst ve stagflaci, snižovaní ratingu ČR, a tedy zdražování obsluhy státního dluhu… nic z toho je nezajímá. Jedinou jejich činností je zavádění cenzury, ukrajinské fáborky v ulicích, štvaní lidí proti sobě, koaliční zlatý hřeb – snaha zatáhnout nás do cizí války – a zřízení udavačského webu, na kterém vláda lidem tvrdí, že je potřeba udat každého, kdo říká něco jiného než vláda, a že udávání není udávání. Bravo! A víte, proč v situaci, kdy hrozí fatální kolaps českého průmyslu a kdy je jasné, že velká část lidí nebude mít za pár měsíců peníze na pokrytí svých základních životních potřeb, vládní koalice svolává na příští týden mimořádnou schůzi Sněmovny? Protože chtějí co nejrychleji schválit novelu volebního zákona, která jí umožní zfalšovat volby (o tom jsem už mluvil dříve). Myslím, že už jsme v situaci, o které mluví Článek 23 Listiny základních práv a svobod!

Americký kongres odhlasoval, že Vladimir Putin je válečným zločincem. Je to i váš názor?

Tady jednak platí totéž co u vaší první otázky, tedy že na to, abych odpověděl alespoň trochu kvalifikovaně, mám málo informací. Pak je tu ale další věc. Do roku 1999 platilo, že nelegitimní vojenský úder je takový, který nemá mandát od Rady bezpečnosti OSN. To však skončilo s napadením Jugoslávie a nová definice nevznikla. Takže dnes vlastně nevíme, která vojenská akce je legitimní a která nikoli. To, že si něco odhlasovali v USA, neznamená, že to tak bude vnímat zbytek světa, a to tím spíše, že si to odhlasovala země, která je na jedné straně konfliktu.

USA jsou na Ukrajině jednou ze stran konfliktu?

Každý, kdo se jen trochu orientuje v mezinárodních otázkách a netrpí ztrátou paměti, přece musí vědět, že konflikt na Ukrajině je ve skutečnosti válkou USA, které jsou samy ovšem ovládány globalistickými průmyslově-finančními kruhy, proti Rusku. Vždyť náčelníci generálních štábů americké a ukrajinské armády si volají a určitě to nejsou rozhovory o tom, kdo co měl k obědu, v Kyjevě byli před pár dny předat noty americký ministr obrany a zahraničí, na ukrajinském bojišti byl zajat americký vysoký důstojník, USA poskytují ukrajinským ozbrojeným silám, a to včetně neonacistických bojůvek, výzvědné informace a výzbroj, o laboratořích na výrobu biologických zbraní jsme již mluvili. Ten společný postup je přece zcela patrný a nikdo jej už ani netají. Smutné je, že na americké válce proti Rusku nejvíce doplácejí právě Ukrajinci, kteří Američanům souží jen jako kanónenfutr.

Srovnával jste konflikt na Ukrajině s konfliktem v Jugoslávii.

Myslíte s napadením Jugoslávie vojsky NATO v roce 1999? Ano, srovnával, protože jde politicky o srovnatelné události. Mimo tuto podobnost je ovšem také zajímavé sledovat rozdíly v operační strategii NATO a Ruska. Útoky NATO v Jugoslávii byly vedeny primárně na zdroje elektřiny, vody, telekomunikační uzly, zkrátka na infrastrukturu celého státu s tím, že důsledky ponese primárně civilní obyvatelstvo. Totéž se dělo třeba i v Iráku nebo v Libyi. Když se však podíváme na Ukrajinu, vidíme, že Rusko tam stále dodává plyn, nezničilo zdroje elektřiny a tepla, nebylo zničeno ani zásobování vodou, fungují telekomunikace… je zjevné, že ten útok není veden proti civilnímu obyvatelstvu, i když je jasné, že přímo v místě bojů nezůstane kámen na kameni, čemuž ovšem nejde zabránit. Systematický útok na infrastrukturu země ale na Ukrajině neprobíhá, i když by probíhat samozřejmě mohl. Vždyť ruské letectvo má nad Ukrajinou volné pole působnosti a proti jeho hypersonickým střelám dnes neexistuje účinná obrana. Přesto na infrastrukturu země neútočí. Také srovnání počtu zabitých je zajímavé. Český rozhlas uvádí, že 20. března OSN hlásila 364 zabitých ukrajinských civilistů. Ruské ministerstvo obrany v té době hlásilo 498 mrtvých ruských vojáků. To je úplně opačný poměr, než když NATO napadlo Jugoslávii, nebo Irák. Pro nás je ale smutné především to, že v žebříčku zemí, které na situaci doplatí nejvíc, jsme na druhém místě hned po Ukrajincích právě my.

Uvádíte situaci k 20. březnu, ale dnes jsou ty počty výrazně odlišné…

Zhruba od toho 20. března začala ukrajinská strana masově využívat civilisty jako lidské štíty a celá situace je tak nepřehledná, že jakákoli současná čísla nemají prakticky žádnou vypovídající hodnotu.

Jaké důkazy hovoří o tom, že ukrajinské ozbrojené síly využívají civilisty jako lidské štíty?

Existuje o tom mnoho svědectví, která ovšem nemusejí být autentická. Zcela nepochybný je ale fakt, že se ukrajinské ozbrojené síly snad ani jednou nepostavily ruské armádě v otevřeném poli, ale stáhly se do měst, odkud vedou palbu. To je přece používání civilistů jako štítů jak vyšité. Je to guerillový městský boj s tím, že k této taktice přistoupila půlmilionová armáda. V takovém případě jsou ovšem ztráty mezi civilisty nevyhnutelné a ze strany ozbrojených sil, které se k takové taktice uchýlily, jde přinejmenším o bezohlednost vůči vlastnímu obyvatelstvu.

Říkal jste, že tím, kdo na situaci na Ukrajině doplatí nejvíc, jsme na druhém místě hned po Ukrajincích právě my. Cesta premiéra Fialy do Kyjeva naše postavení nezlepšila?

Jediné, co by mohlo situaci ČR zlepšit, by byla cesta našeho premiéra do Moskvy, kdy by vyjednal stejně jako například lídr maďarský, srbský anebo jako rakouský či německý kancléř dodávky plynu. Potíž je, že po tom, co naše vláda směrem k Rusku předvádí, by se tam teď s panem Fialou nebavil ani poslední metař. ČR se chová tak zběsile a hloupě, že to nemá obdoby nejen v Evropě, ale dokonce na celém světě. Ano, dnes máme nejhorší vládu na světě, a to včetně takzvaných banánových republik. Cesta pana Fialy do Kyjeva samozřejmě neměla zlepšit postavení ČR, nýbrž pouze postavení pana Fialy, což se povedlo. Šlo zcela nepochybně o vynikající marketingový tah, který ovšem situaci ČR jenom zhoršil. To vše by platilo dokonce i v případě, kdyby pan Fiala do Kyjeva skutečně dojel. Ale to nevadí, naše firmy, které v drtivě většině začínají rourou plynovodu, si místo toho zavedou kravské hovnovody, jak jim poradil ministr Jurečka, a bude vše v pořádku. Krav a volů máme opravdu velkou zásobu. Stačí se rozhlédnout.

Počkejte, vy nevěříte, že pan Fiala tehdy skutečně dojel do Kyjeva?

Ona je namístě především otázka, proč vůbec jezdit zrovna do Kyjeva, když různých konfliktů, které se nás také ve skutečnosti netýkají, je po světě celá řada. Ale to nechme stranou. Pan Fiala je v současné chvíli pro voliče, které chce oslovit, hrdinou, a zastínil tak pana Rakušana, paní Pekarovou a další předsedy koaličních stran. Stal se lídrem – sice mediálně hodně nafouklým, ale to nevadí. Zároveň pro tuto chvíli vyřešil napětí v ODS, kde si mnozí jistě uvědomují, že dlouhodobé vládnutí v koalici s progresivistickými extremisty je pro ODS politickou sebevraždou, a to i v případě, kdy se podaří prosadit korespondenční volbu, protože z podvodů, které pak budou volby provázet, nebude profitovat ODS, ale právě progresivisté navázaní na politické neziskovky. A pak zde máme nebohou Českou republiku. Co znamená Cesta Bilba Fialy do Kyjeva a zase zpátky pro ni? Lídři koaličních stran se budou chtít panu Fialovi vyrovnat, což bude znamenat zvýšenou míru prázdných politických gest, zvyšování jejich agresivity směrem k Rusku a domácí opozici, ještě větší vyhazování veřejných peněz ať už na financování války na Ukrajině, nebo na financování pomoci uprchlíkům. V mezinárodním měřítku pak ČR ukázala Spojeným státům, že je jejich psíkem, na kterého stačí hvízdnout a on běží. Totéž jasně vidí i evropské země, které si ovšem stále silněji začínají uvědomovat, že zájmy USA a zájmy Evropy se v mnoha ohledech liší. A protože psíkovi někoho, s kým nemám společný zájem, není důvod věřit, tak byl spojenecký potenciál ČR v rámci Evropy velmi oslaben. Dalším hráčem je Rusko, které si obě tyto věci jistě umí spočítat, takže když bude v případě dalšího vyhrocení situace chtít ukázat, že svá slova o odhodlání použít jaderné zbraně myslí vážně, tak je pošle na hlavu právě nám. A co pak udělají USA a Evropa? Zničí Zemi v celoplanetární válce, nebo obětují štěkajícího psíka a pak uzavřou dohodu? Notabene v situaci, kdy se na chování ČR vůči Rusku nevztahuje povinnost členů NATO nám pomoci, protože jsme se aktivně zapojili do konfliktu, který se netýkal ani nás, ani jiného člena NATO. Za 24 hodin diplomatického úsilí takto snížit váhu a bezpečnost vlastní země je skutečně ohromující výsledek. To, co dělá vláda, je cílená bezpečnostní, politická a ekonomická likvidace České republiky. Důsledky budou katastrofální.

Neodpověděl jste mi na otázku, proč zpochybňujete, že tehdy Petr Fiala byl skutečně v Kyjevě.

Jednak jsou tady jisté časové nesrovnalosti, ale nejdůležitější je, že nevěřím, že by naše tajné služby připustily takové riziko. Je prakticky jisté, že kdyby pan Fiala opravdu dojel do Kyjeva, tak by se živý nevrátil.

Myslíte, že by se jej Rusové pokusili zabít?

Rusové by ze zabití tří premiérů a jednoho prezidenta zemí EU a NATO měli jen potíže. Taková věc by jistě vedla k další eskalaci napětí, dalšímu vybičování emocí, a nedalo by se vyloučit ani nějaké zapojení NATO do konfliktu. To ale není ani v zájmu Rusů, a dokonce ani v zájmu USA a NATO. Všimněte si, jak prezident Biden jasně říká, že USA válku s Ruskem nechtějí, a jak také Američané dávají pozor na to, aby jejich lodě a letadla byly daleko od ruského území – riziko nějaké chyby a následné eskalace konfliktu je zkrátka příliš vysoké na to, aby se tam motali. Je tedy prakticky jisté, že kdyby vlak s panem Fialou opravdu byl na ukrajinském území, tak by Rusové a Američani dělali všechno pro to, aby mu zajistili bezpečí. Ani jejich spojené úsilí by ale nedokázalo stoprocentně garantovat, že to někdo s erpégéčkem do toho vlaku opravdu nenasype, a ani jejich spojené úsilí by nedokázalo vyvrátit tvrzení, že to byli Rusové.

A kdo by tedy měl zájem na útoku na vlak s premiérem ČR?

Přece ten, kdo nejvíc usiluje o zapojení NATO do války na Ukrajině, tedy současný ukrajinský režim.

Míníte, že by po vlaku tří evropských premiérů a jednoho prezidenta mohli vystřelit sami Ukrajinci? Že by stříleli po lidech, kteří jim jedou vyjádřit podporu?

Tři mrtví premiéři evropských zemí, zabití Rusy na Ukrajině, by pro ukrajinský režim měli nesrovnatelně větší hodnotu než tři živí premiéři evropských zemí, ať už říkají či dělají cokoli.

 

 

Skutečně jste přesvědčený o tom, že by Ukrajinci byli schopni zabít premiéra spojenecké země? To jsou přece šílené konspirační teorie. 

Ano, je to nemorální, ale jde o válku, ve které umírají lidé, a z ukrajinského pohledu by šlo pouze o pár dalších mrtvých cizinců. Navíc maník, který by držel v ruce erpégéčko a mířil na vlak, by nejspíš ani nevěděl, po kom střílí, a i kdyby to věděl, tak mu to bude fuk. Skutečná válka není film, kde vítězí ti největší správňáci, ale řezničina, kde jde jen o co největší poškození protivníka. Když si na jednu stranu vah položíme významné poškození Ruska a ještě větší vtažení NATO do války a na stranu druhou život jednoho profesora politologie z Brna, tak nemůžeme pochybovat ani na okamžik, co má pro Ukrajince větší váhu. Je to tak ale v pořádku – jde jim o jejich zájmy, ne o nás. A protože věřím, že si naše tajné služby tato rizika uvědomují, a protože je jasné, že i kdyby si je neuvědomovaly, tak si je uvědomují služby USA, a protože není tajemstvím, že šéf našich tajných služeb dostal od služeb amerických medaili vzorného spolupracovníka, tak pokládám za velmi nepravděpodobné, že by cesta do Kyjeva byla reálná. Navíc jsou zde jisté časové nesoulady, neviděli jsme jedinou fotku či jiný důkaz, že by pan Fiala skutečně v Kyjevě byl, schůzky se neúčastnil starosta Kyjeva, pan Kličko, což by jinak bylo minimálně z hlediska PR takřka nemyslitelné… důvodů k pochybám je zkrátka velké množství.

Chápu to tak, že tvrdíte, že schůzka, ať už proběhla kdekoli, byla řízena USA. Co by z toho USA ale měly? Sám jste říkal, že Američané o válku s Ruskem nestojí.

Copak já, na mně moc nezáleží, říká to ale hlavně prezident USA. To, že USA nestojí o válku s Ruskem, ale přece vůbec neznamená, že nestojí o válku mezi Ukrajinou a Ruskem – o tu naopak stojí velmi. Čím více a déle se bude na Ukrajině válčit, tím víc na tom Amerika vydělá, a tím více Evropa prodělá. Proto budou USA válčit s Ruskem do posledního Ukrajince. Životy Ukrajinců, Rusů, ale třeba i Čechů mají pro Američany či Brity stejnou hodnotu jako třeba životy Afričanů. Jsme jim lhostejní.

USA jsou naším spojencem.

A jak se to spojenectví projevuje? Že nám prodají zbraně? To by rád udělal každý. Že nám prodají svůj drahý plyn? To by rád udělal každý. Že nám za peníze, jestli to tedy vůbec zvládnou, postaví jadernou elektrárnu? I o to by měl zájem každý. Že můžeme za jejich zájmy bojovat třeba v Afghánistánu? Že ovládají naši justici a politiku? Tomu by se jiné země také jistě nebránily. Ne, nevidím vztah dvou spojenců, ale jenom vztah pána a vazala.

Zmínil jste záměr co nejvíce natahovat válku na Ukrajině a že do toho záměru zapadá i setkání premiéra Fialy s prezidentem Zelenským. Jak?

Prezident Zelenský je symbol a jeho setkání s premiéry zemí EU mu dodává váhu a Ukrajincům chuť bojovat. Že by na Ukrajině pan Zelenskyj ale opravdu vládl, to si snad nemyslí ani ministr Lipavský, a to o něm opravdu nemám vysoké mínění. Celá ta schůzka byla jen PR akcí všech zúčastněných. Na celé akci je zajímavé také to, že o ní nebyli informováni ani vrcholní evropští politici, kteří když se o ní dozvěděli a došla jim všechna bezpečnostní rizika, tak své zděšení nedokázali skrývat. Všichni si jistě pamatujeme, jak z Bruselu znělo, že pan Fiala riskuje třetí světovou válku. Vše ale podezřele rychle utichlo, z čehož lze soudit, že politici dostali informace o tom, že ve skutečnosti žádné vážné nebezpečí nehrozilo.

Z vašich slov může plynout, že premiér Fiala českou veřejnost obelhal…

To si nemyslím. Pravděpodobnější je, že nejspíš sám neví, kam vlastně dojel. Představte si, že jedete mnoho hodin zatemněným vlakem, děláte PR fotky, jste unavený, ospalý, vystresovaný a najednou vám řeknou, že jste v Kyjevě, na nějaké zabezpečené koleji někde stranou hlavních nástupišť a že okamžitě musíte do auta a rychle jet někam do bunkru, protože všude kolem zuří bitva. Většina lidí by v takové chvíli nepoznala ani Wilsonovo nádraží v Praze, natož nádraží v Kyjevě. ČR se tím ovšem dostala do velmi nevýhodné pozice.

Proč?

Pokud pan Fiala v Kyjevě skutečně nebyl, což je velmi pravděpodobné, tak jsme teď v situaci, kdy našeho premiéra má někdo v hrsti tak pevně jako snad nikdy v historii.

Jak to myslíte?

Pan Fiala je teď pro část občanů hrdinou – takový Rambo v obleku a helmě na paintball. A nyní si představme, že by někdo přišel a položil na stůl důkazy o tom, že ten jeho „vlak hrdinství“ byl nejdál v Bialystoku. To je okamžitý konec politické kariéry a navíc ostuda. Takže ten, kdo takovými důkazy disponuje, má na našeho premiéra ohromnou páku. Například každý, kdo má družice schopné sledovat vlak.

To, co říkáte, jsou ale jen spekulace.

Samozřejmě, já přece nemám družici. Jen si dávám dohromady souvislosti. Je ale samozřejmě možné, že se mýlím a že vlak s panem Fialou opravdu prorazil ruské obklíčení Kyjeva cestou tam i zpátky. Je možné také to, že Ukrajinci odolali pokušení vtáhnout NATO do války, že se pan Fiala nechtěl vyfotit s Vitalijem Kličkem, že se Vitalij Kličko nechtěl vyfotit s panem Fialou ani s dalšími politiky z vlaku, že vlaky na válečné Ukrajině jezdí velmi rychle, bezpečně a spolehlivě a že pan Fiala nechtěl fotku někde, kde by bylo jasně vidět, že je v Kyjevě, abychom teď mohli o jeho cestě spekulovat. Je dokonce možné i to, že tajné služby ČR a USA neumějí rozpoznat riziko, které je jasné každému, kdo žije v reálném světě, i to, že USA chtějí třetí světovou válku, protože si říkají, že lidstvo už je na Zemi příliš dlouho, a je tedy čas na změnu… ano, uznávám, že to vše je možné, jen mi to nepřipadá moc pravděpodobné.

Takže přesně: Jak živíme Německo cenami plynu a elektřiny. Expert sečetl

Vyšlo 05.05.2022 na: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Takze-presne-Jak-zivime-Nemecko-cenami-plynu-a-elektriny-Expert-secetl-701264
Rozhovor

Obchodování s elektřinou na burze v Lipsku polostátním ČEZem je čistě rozhodnutí české vlády. Přitom jde o nevýhodné respektování nařízení z Bruselu o jednotném energetickém trhu s elektrickou energií. V podobné pozici je Česko i v případě plynu, který máme nejdražší v Evropě, protože ho násobně předražený nakupujeme od našich západních sousedů. „Naši občané i firmy tak přispívají k vyšší životní úrovni v Německu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Skalický, bývalý šéf Ředitelství vodních cest. Podle odborníka na energetiku je třeba snížit sazbu DPH a spotřební daně, protože nyní tyto daně vynášejí mnohem více než dříve.

Takže přesně: Jak živíme Německo cenami plynu a elektřiny. Expert sečetl
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ing. Jan Skalický

Jak byste charakterizoval momentální energetickou situaci Česka ve světle toho, jaké zdražení plynu a elektřiny se už několik měsíců valí na tuzemské domácnosti i firmy? Proč na nás drahota doléhá víc než na jiné – i sousední – země?

Důvodem je to, že naše vláda hledá záchranu jen v Bruselu. Vláda nemístně spoléhá na Brusel, na společnou evropskou energetickou politiku, zatímco většina zemí – namátkou Polsko, Maďarsko, Portugalsko – se spoléhá sama na sebe a energetickou situaci si řeší tyto země samy. Navíc my nemáme podepsaný dobrý kontrakt a plyn kupujeme z Německa za 25 korun za kubík a Němci na něm vydělávají minimálně 15, ale taky třeba až 19 korun, protože ten samý kubík nakoupili z Ruska za 6 korun. Roční spotřeba plynu v České republice je 9 miliard kubíků, a tudíž Česko tím přichází o 140 až 150 miliard korun jenom na plynu. Kdybychom měli kontrakt přímo s Ruskem, měli bychom kubík za cca 10 až 12 korun. Řešením by bylo i to, kdyby ministr průmyslu Jozef Síkela či premiér Petr Fiala vyrazili do Německa a tam dohodli kontrakt na cenu plynu 10 až 15 korun za kubický metr. To by byla výrazná pomoc našim domácnostem i průmyslu.

Pokud se zmínění politici k tomuto kroku neodhodlají, jaká jiná opatření by měla pětikoaliční vláda přijmout, aby se alespoň částečně snížily dopady prudkého zdražení? Nebo bychom v tomto na stát spoléhat vůbec neměli?

Řešením je samostatné hledání zdrojů a dopravních směrů pro dovoz energií, musíme tudíž usilovat o diverzifikaci směrů dodávek plynu. Dále je třeba snížit sazbu DPH a spotřební daně, protože nyní tyto daně vynášejí mnohem více než dříve. DPH na plyn mohou snížit na 15 procent a celkově vybere stát stejně jako před zdražením. Také by česká vláda měla zastropovat ceny elektrické energie tak, jako to udělalo Slovensko. Prostor v zisku ČEZu je dostatečný, aby tento krok naše vláda mohla udělat.

Ruský plynárenský podnik Gazprom zastavil dodávky plynu do Polska a Bulharska, protože za něj nezaplatily v rublech. „Ze strany Ruska tak dochází k dalšímu vyhrocování situace a porušování platných smluv. Je to další důkaz toho, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech,“ prohlásil český premiér Petr Fiala. Jde jen o politickou proklamaci, nebo existuje způsob, jak se této závislosti opravdu zbavit?

Není žádný problém platit v rublech. Pokud se naše vláda vyjadřuje k tomu, že se nemá platit v rublech, je to jen gesto a truc. Proč to takto komentuje, když Němci, od nichž my ruský plyn kupujeme, v klidu v rublech platí? V čí prospěch vláda takhle mluví? Po Polsku a Bulharsku jsme tak třetí nejmilitantnější a – bohužel – budeme za to platit. Bulhaři přitom se zastavením ruského plynu žádný zásadní problém nemají, protože k nim plyn dále proudí z jihu z Turecka, Poláci berou plyn také z Německa, takže i oni nejsou nedostatkem plynu přímo ohroženi.

Česká republika sice z Ruska plyn neodebírá, ale z Německa odebíráme ruský plyn. Vy už jste také zmiňoval jak násobně předražený je a jak si náš západní soused tímto přeprodáváním přilepšuje. Dá se to brát tak, že evropská velmoc profituje jak z nízkých cen, za které nakupuje z Ruska, tak z ochoty Česka platit přemrštěnou cenu?

Ano, je to opravdu tak, že plynovodní potrubí, která jsme původně měli přes Ukrajinu a Slovensko byly nahrazeny trasou Nord Stream I a od té doby odebíráme plyn přes Německo. Už jsem mluvil o tom, že Rusko prodává kubík plynu za 6 korun a my ten samý kubík kupujeme za 25 korun, přičemž ale německé firmy kupují kubík za cca 10 korun. U nás tedy máme nejdražší plyn v celé Evropě. Naši občané i firmy tak přispívají k vyšší životní úrovni v Německu, protože tamní trh umožňuje klidně tyto vyšší ceny, stejné ceny však u nás extrémně zatěžují peněženky obyvatel i snižují konkurenceschopnost firem.

Když v Česku roste cena elektřiny, svádí se to na burzu v Lipsku, a proto se objevují výzvy k tomu, aby polostátní ČEZ v Lipsku obchodoval pouze přebytky elektřiny, které mu zůstanou po uspokojení domácí poptávky. To je model, který nařídila francouzská vláda společnosti EDF a letos k podobnému kroku sáhla i slovenská vláda. Když české energetické firmy k prodeji elektřiny na lipské burze žádná eurosmlouva nenutí, co je k tomu vede?

Je to čistě rozhodnutí české vlády. Je to nevýhodné respektování nařízení z Bruselu o jednotném energetickém trhu s elektrickou energií. My se proti tomu nechceme vymezit, jako to udělali Poláci a Francouzi. Naši politici si na žádnou revoltu netroufnou a upřednostňují tak cizácké zájmy před zájmy našich obyvatel – to je na hraně vlastizrady. Před obyvatelstvem to chtějí schovat za clonu války na Ukrajině. Přitom česká vláda může vyhlásit: „Následujeme chování Polska a Francie a budeme na burze obchodovat jen naše přebytky elektrické energie“.

Ale, jak říkáte, k tomu Fialovu kabinetu chybí odvaha, tak s tím počítat nemůžeme. Ceny energií však v nemalé míře ovlivňují i emisní povolenky. Cílem tohoto regulatorního výmyslu Evropské komise bylo motivovat firmy produkující oxid uhličitý, aby jeho produkci omezily a výhledově přešly na jiné technologie. Začali s nimi ale kšeftovat spekulanti a nyní už pětinu toho, co platíme za každou kilowatthodinu, mají na svědomí právě emisní povolenky. I když by jejich zrušení bylo jedinou cestou, jak rychle výrazně snížit cenu elektřiny, lze o něčem takovém vůbec uvažovat?

Krok jedna jsem již zmínil, a to opuštění burzy, a tudíž lepší ceny pro naše odběratele. Krok dva je vystoupení z jednotného evropského systému emisních povolenek. Dá se to totiž napadnout ústavně. Emisní povolenka není nic jiného než skrytá spotřební daň, která se ale neplatí státu, ale soukromému investorovi, držiteli té emisní povolenky. Brusel vše kolem emisních povolenek totiž předal do soukromých rukou. Proto je to možno napadnout u Ústavního soudu pro neplatnost tohoto systému plateb za emisní povolenky. Občan přece nemůže být nucen platit soukromému držiteli – obchodníkovi s emisními povolenkami. Tyto povolenky se vlastně staly cenným papírem.

Faktorem, který zřejmě požene cenu elektřiny ještě vzhůru, je obava z jejího hrozícího nedostatku. Je otázka, zda v budoucnu bude elektřiny dost, už teď aktuální a na čem bude odpověď záviset?

Je to aktuální otázka, protože se Německo přeorientovalo na obnovitelné zdroje. Slunce, vítr, ale také na plyn. Zrušili všechny jaderné elektrárny a teď hovoří o tom, že zruší i plyn. Dříve, nebo později proto Evropě hrozí nestabilita energetické soustavy a blackout. Na burze při hrozbě blackoutu budou Němci stahovat z trhu energie, které budou chybět nám, a tak prudce porostou jejich ceny. Takto, bohužel, zatím vypadá naše situace na trhu s energiemi a aktivní a efektivní kroky Fialovy vlády ve prospěch našich obyvatel ani firem zatím opravdu nevidíme.

Orbán míří k dalšímu vítězství. Jaké je tajemství jeho úspěchu

Vyšlo na https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-checkpoint-orban-vytvari-krize-a-pak-prispecha-na-pomoc-ve-volbach-miri-k-vitezstvi-196284 dne 31. 3. 12:30

Viktor Orbán stojí v čele Maďarska již 12 let a je na dobré cestě vyhrát další volby. „On lidem nic moc neposkytl. Ani nemusel – kvůli tomu, jak je jeho režim nastavený, jak polarizovaná je maďarská společnost,“ říká politoložka Uljakiová.

Maďarsko bude v neděli hlasovat o příštím složení parlamentu. A ačkoliv do volebního boje vyrazila opoziční šestikoalice, která vládnímu Fideszu šlape na party, straně Viktora Orbána průzkumy stále přisuzují polovinu všech volebních hlasů, a tedy i vítězství.

Mezinárodní veřejnost může maďarského premiéra a jeho režim, který politologové označují za hybridní autoritářství, vnímat skrze útoky na akademickou a mediální svobodu a útlak menšin v čele s LGBT+ komunitou, pro jeho domácí voliče jde o zcela jinou postavu. „Bojuje za svůj lid, pere se za nás,“ řekla Seznam Zprávám jedna z jeho voliček, číšnice z města Szombathely.

Orbán svou současnou politickou identitu postavil mimo jiné právě na tom, že brání takzvané maďarské hodnoty. Mezi jeho příznivci tak rezonují otázky národní hrdosti a bezpečnosti.

„Myslím si, že se režim snaží uměle vytvářet krize, na něž pak může nacházet řešení. Ale když došlo na skutečnou krizi, třeba koronavirovou pandemii, vláda neuměla správně, prakticky reagovat. Ona funguje způsobem pokus–omyl, což samozřejmě kabinet nepřiznává,“ popisuje v Checkpointu politoložka Anna Ujlakiová z Centra pro sociální vědy, jež sídlí v Budapešti.

„Možná teď pro něj ona krize spojená s válkou na Ukrajině představuje dobrou příležitost, protože do Maďarska nepřicházejí žádné davy uprchlíků – tedy ve smyslu skutečné masy lidí, která by mohla nějak narušit stabilitu země, působit destruktivně. Možná tedy i v tomto případě vláda tu krizi sama vytváří. A do toho je tu stále koronavirová krize a voliči se teď možná nebudou rozhodovat podle toho, jak vláda reagovala na pandemii, ale spíš s ohledem na její reakci na válku na Ukrajině,“ podotýká Ujlakiová.

Popularitu Fidesz získal, když o ni opozice přišla

Lidé, kteří pro premiéra a jeho stranu hlasují, představují podle sociologa Laszla Bruszta ze Středoevropské univerzity pestrobarevnou skupinu:

„Jde z části o ty, kteří si zakládají na své důstojnosti – před rokem 2010 měli pocit, že maďarství a jeho hodnoty jsou speciální a že na nich záleží. A Orbán je oslovil. Pak jsou to lidé, již neměli sociální jistoty, ti ze střední, nižší střední třídy, ale taky lidi bez zaměstnání, často bez možnosti dostat se k penězům. A pak Fidesz také volili ti, kterým šlo o posílení maďarské střední třídy, lidé, co si považují nízkých daní a chtějí jet na několikatýdenní dovolenou do Chorvatska k moři.“

Foto: Jolana Humpálová

Předvolební kampaň v Budapešti. Na fotografii je Orbánův vyzyvatel, opoziční lídr Péter Márki-Zay.

Velká část Orbánovy popularity je podle politologa Bruszta postavená na tom, že opozice o svou oblíbenost přišla. A na tom, že do debaty vnesl otázku národa – a ne třídy. „Je tu jádro, které smýšlí způsobem: ‚Maďarsko na prvním místě.‘ A pak je tu otázka bezpečnosti – nejen té geopolitické, ale také sociálního zabezpečení. To jsou asi dva nejdůležitější důvody. Částečně jde o rétorickou věc, ale lidé si pamatují, že v porovnání s předchozím parlamentem jsou teď zabezpečenější,“ vysvětluje odborník ze Středoevropské univerzity.

Bruszt přiblížil i to, jakou roli hraje v oblíbenosti Fideszu a jeho lídra ekonomická politika. Střední třída je podle něj „nadšená z rovné daně a služeb sociálního státu, z nichž nejvíce těží ti, kteří už nějaké finanční prostředky mají“.

 

„Orbán poskytl příležitosti i lidem z maďarského venkova, kteří neměli peníze nebo práci. Dal jim možnost veřejných prací tak, že víceméně zrušil pravidla najímání a propouštění pracovníků. Zaměstnanost tedy za posledních 12 let stoupla. I to jsem myslel tím zabezpečením – jsou to málo placené práce, ale statisíce lidí tak dostanou aspoň něco,“ poznamenává v Checkpointu sociolog.

Jak jsou na tom po dvanácti letech vlády Fideszu maďarské instituce i lidská práva? Co si myslí voliči opozice? A budou nedělní volby férové? Celý podcast Checkpoint přímo z Maďarska si pusťte v přehrávači v úvodu článku.

Dohoda o cenzuře. Celosvětová. A seznam, co vše nesmíte. Na jednom místě

vyšlo zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Dohoda-o-cenzure-Celosvetova-A-seznam-co-vse-nesmite-Na-jednom-miste-682945

Dohoda o cenzuře. Celosvětová. A seznam, co vše nesmíte. Na jednom místě

10.11.2021 12:28 | Komentář

Režisér Jan Tománek, koordinátor skupiny Zdravé fórum, poukazuje na cenzuru, která se rozmohla kolem koronaviru. Na rozdíl od dřívějška, kdy cenzorní opatření prováděly státní orgány, nyní k nim dobrovolně přistoupila média a mezinárodní vysílací organizace.

Dohoda o cenzuře. Celosvětová. A seznam, co vše nesmíte. Na jednom místě
Foto: Archiv JT
Popisek: Spisovatel, filmový režisér a výtvarník Jan Tománek
Rozdíl je také v tom, že zatímco v minulosti se cenzura snažila tvářit nenápadně, nyní se média příslušností k tomu správnému názoru naopak hlasitě chlubí.

Tománek k tomu doložil článek z britské BBC, která se již na konci roku 2020 chlubila společnou mediální iniciativou Trusted News Initiative, která má chránit občany před dezinformacemi. Původně se zaměřovala hlavně na ochranu voleb před předvolebními manipulacemi, ale v prvním roce pandemie se rozhodla rozšířit portfolio hoaxů i na otázky pandemie.

Na dohodě TNI participuje i Evropská vysílací unie, jejímž místopředsedou je generální ředitel ČT Petr Dvořák. A Česká televize je samozřejmě její součástí.

Kromě médií se práce TNI účastní i internetové korporace jako Facebook, Google nebo Microsoft. I ty se podílejí na „boji s hoaxy“.

Jak takový boj probíhá, o tom velmi výmluvně vypovídá dokument, který společnost Google rozeslala youtuberům, které vyzvala, ať se koukají zapojit do boje o udržení „bezpečnosti“.

„Obracíme se na každého z vás s prosbou o pomoc při ochraně této jedinečné a živé komunity. Je důležité porozumět našim pokynům pro komunitu a roli, kterou hrají v naší společné odpovědnosti za udržení bezpečného YouTubu,“ začíná text medově empatickou výzvou.

Hned poté následuje výčet, co všechno YouTube nepovoluje. Jsou to veškeré „zdravotní dezinformace“, které se poznají tak, že jsou v rozporu s informacemi Světové zdravotnické organizace a státních zdravotnických úřadů.

Že vám v roušce dochází kyslík? Zakázáno říkat

S příkazem „nezveřejňujte“ je pak youtuberům zakázáno prezentovat: „Obsah, který propaguje domácí léčebné postupy, modlitby nebo rituály namísto lékařské péče, jako je konzultace u lékaře nebo hospitalizace“.

Ale také například tvrzení, že existuje spolehlivý lék na covid, nebo jakákoliv propagace léků ivermektin a hydroxychlorochin.

V dalším sáhodlouhém výčtu je zakázáno například i tvrzení, že „vakcíny proti onemocnění covid-19 nesnižují riziko nákazy touto nemocí“.

Zákaz se na YouTubu vztahuje dokonce i na tvrzení, že „schválené testy na covid-19 neumí onemocnění odhalit“.

Následuje množství příkladů obsahu, na který se zákaz vztahuje. Od vyloženého bizáru jako tvrzení, že se covidem můžete nakazit z asijského jídla, až po konstatování, že „nošení roušky způsobuje pokles hladiny kyslíku na nebezpečnou úroveň“. Ani to na YouTubu nesmí zaznít.

Výše vyjmenované informace smějí zaznít, jen pokud jsou ve videu následně vyvráceny. Další možnou výjimkou je, že jsou tyto nepovolené informace „satirizovány“.

Za těchto podmínek se Jan Tománek vlastně ani nediví, že YouTube i Facebook blokují účty skupiny Zdravé fórum.

Pokud jde o česká veřejnoprávní média, Tománek má podezření zejména vůči České televizi a České tiskové kanceláři. Ty obě podle něj prezentují informace klonící se k zásadě „jedné pravdy“, jdoucí v duchu mezinárodní mediální dohody TNI.

„Možná tomu mnozí tleskají, ale před tímto už nelze zavírat oči – toto je čirá cesta do pekel k naprosté diskreditaci jak vědy, tak novinařiny a počátek totálního rozvratu společnosti,“ uzavírá režisér.

Celý text Jana Tománka:

Co ještě může přebít oficiální přiznání naprosto bezprecedentní cenzury velkých agentur a korporací?

Cenzuru téměř vždy dělal přímo stát. Často potají a lidé se jen domýšleli, co se asi smí a nesmí psát a říkat. Ale dnešní doba je zcela jiná – největší tiskové agentury a korporace se rozhodly jít dál. Zkrátka udělaly seznam, o čem se smí psát a dokonce v médiích mluvit a o čem ne.

Například je zakázáno:

– Obsah, který tvrdí, že existuje spolehlivý lék na covid-19
– Obsah, který doporučuje používat Ivermektin nebo Hydroxychlorochin pro léčbu onemocnění covid-19
– Kategorická tvrzení, že Ivermektin účinně léčí covid-19
– Tvrzení o existenci zaručené metody prevence onemocnění covid-19
– Tvrzení, že používání roušky je nebezpečné nebo má negativní účinky na zdraví
– Tvrzení, že roušky nehrají roli v prevenci onemocnění nebo při přenosu onemocnění covid-19
– Tvrzení, že schválená vakcína proti onemocnění covid-19 způsobí smrt, neplodnost, potrat, autismus nebo onemocnění jinými infekčními chorobami
– Tvrzení, že schválená vakcína proti onemocnění covid-19 bude obsahovat látky, které nejsou uvedeny v seznamu ingrediencí vakcíny, jako jsou biologický materiál z plodů (např. tkáň plodu, kmenové buňky zárodku plodu) nebo živočišné produkty
– Tvrzení, že schválená vakcína proti onemocnění covid-19 změní genetickou výbavu člověka
– Tvrzení, že vakcíny proti onemocnění covid-19 nesnižují riziko nákazy touto nemocí
– Tvrzení, že bude po konkrétní populaci vyžadováno (jakýmkoli subjektem s výjimkou vlády), aby se účastnila pokusů s vakcínami, nebo aby dostala vakcínu jako první
– Tvrzení, že schválené testy na covid-19 neumí onemocnění odhalit
– Obsah, který tvrdí, že určitá skupina nebo jednotlivec má imunitu nebo nemůže virus přenášet

To je jen malý výčet – více zde přímo na stránkách Googlu.
https://support.google.com/youtube/answer/9891785

K tomuto se oficiálně připojili:?
AP, AFP, BBC, CBC/Radio-Canada, European Broadcasting Union (EBU), Facebook, Financial Times, First Draft, Google/YouTube, The Hindu, Microsoft, Reuters, Reuters Institute for the Study of Journalism, Twitter, The Washington Post.

A BBC se tím přímo chlubí na svých stránkách:
https://www.bbc.com/mediacentre/2020/trusted-news-initiative-vaccine-disinformation

Žádné skrývání cenzury a jiného názoru – pěkně natvrdo.

Co dodat – tak už víme, proč je smazán rozhovor s lékařem, který řekne, jak léčí své pacienty, nebo odborníkem na vakcíny, který poukáže na jejich obsah, vědcem, který ukáže, že existují lidé, kteří mají proti covidu přirozenou imunitu, nebo jiný lékař, který třeba jen upozorní, že po vakcíně někdo zemřel. Protože je zakázáno informovat o tom, že: „Schválená vakcína proti onemocnění covid-19 způsobí smrt“.

Těch 122 zemřelých jen u nás a nahlášených na SÚKL a tisíce po celém světě, zkrátka pro nová média neexistují.

Vítejte v nové době – v době jediné pravdy – ona už to totiž zase není konspirace a je to bohužel oficiální již delší dobu – dohoda je z prosince 2020.
Už tedy zcela rozumím, proč nám mažou a blokují YouTube a Facebook účty Zdravého fóra.

Jak jsou na tom česká veřejnoprávní média se můžeme jen domýšlet, ale dle toho, jak například ČTK i ČT dlouhodobě informují, se mi zdá, že do tohoto „spolku jedné pravdy“ mohou být zapojeny i ony. Například ČTK, od které přebírají texty všechna média, jede dlouhodobě na této vlně jedné pravdy a zasévání strachu – opět nyní s rakvemi a kopáním hrobů:
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/s-covidem-v-cr-zemrelo-vic-nez-31-000-lidi-v-sobotu-pribylo-5736-nakazenych/2114348
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-rusku-rekordne-pribylo-nakazenych-koronavirem-ukrajina-hlasi-nejvice-umrti/2113994
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/celosvetovy-pocet-zemrelych-po-nakaze-koronavirem-prekonal-pet-milionu/2111208

A pak je tu opět nesmyslné rozdělování společnosti (oba texty s odvoláním na ČTK).
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/situace-na-slovensku-eskaluje-antirouskari-se-porvali-s-poli/r~d68791a63e4711ec8fa20cc47ab5f122/
https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/antirouskari-se-porvali-s-policii-v-supermarketu-v-piestanech-40377145??

Možná tomu mnozí tleskají, ale před tímto už nelze zavírat oči – toto je čirá cesta do pekel k naprosté diskreditaci jak vědy, tak novinařiny a počátek totálního rozvratu společnosti.

A můžeme se jen ptát – proč a komu to vše slouží?

Fórum SPD Praha, mimo Facebook

Vážení kolegové, příznivci a občané,

protože ze strany Facebooku hrozí neustálá cenzura, banování a další perzekuce svobodných názorů, připravili jsme pro Vás fórum bez cenzury na adrese

forum.spdpraha.cz

Fórum je určeno zatím hlavně pro diskuse a zveřejňování důležitých článků z důvěryhodných zdrojů nebo z mainstreamu, které by na facebooku brzy zapadly.
Bez sebekázně to však také nejde – vysloveně vulgární příspěvky a ty, které jsou protizákonné – budeme nuceni s přispěvatelem řešit.
U nás na rozdíl od anonymního facebooku se Vám někdo ozve, „co, proč a jak“.

Pokud byste chtěli se stát přispěvateli či redaktory, uvítáme jakoukoliv pomoc a iniciativu. Napište nám

Pěkný den a společně za lepší zítřky

Zmrzačená příroda, sucho. A naše potraviny? Vyvezeme mléko, obilí a zvířata, dovážíme hotové výrobky! Zato Rakušané… Zkušený sedlák to chce měnit v Senátu

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zmrzacena-priroda-sucho-A-nase-potraviny-Vyvezeme-mleko-obili-a-zvirata-dovazime-hotove-vyrobky-Zato-Rakusane-Zkuseny-sedlak-to-chce-menit-v-Senatu-629685

08.07.2020

ROZHOVOR Jizvy, působené krajině a českému zemědělství už za komunistů, teď doráží klimatická změna. Zemědělec Daniel Pitek, který hospodaří na 600 hektarech v Českém středohoří, mění zmrzačenou přírodu nejen svým příkladem: Chce být slyšet jako senátor za ‚suchý region‘. Se sedlákem od Milešovky jsme mluvili nejen o tůních a chlévské mrvě. „Pijavičky přisáté na stát?“ Vzpomněl, jakým důvodem proti EET šokoval Babiše: Amišové jako příhodný argument. Čtěte, co chce změnit u těch, kteří dávají práci.

Zmrzačená příroda, sucho. A naše potraviny? Vyvezeme mléko, obilí a zvířata, dovážíme hotové výrobky! Zato Rakušané... Zkušený sedlák to chce měnit v Senátu
Foto: archiv D. Pitek
Popisek: Daniel Pitek

 

Pro boj za správné věci dokážete použít netradiční upoutávky – nedávno jste na akci Milionu chvilek přijel do Prahy na traktoru až od Milešovky. Jakou chystáte formu senátorské kampaně?Vedle sociálních sítí, které převažují, se chci s lidmi potkávat osobně, což nyní výrazně „zasekl“ koronavirus. Měl jsem totiž naplánováno – kromě politické kampaně – také seznamování lidí s projektem Pestrá krajina, který propaguji už třetím rokem.

Jeho smyslem je právě uzdravit a zlepšit stav české krajiny a půdy. Propagujeme příklady dobré praxe rodinných farem, sedláků, spíše menších a středních farem, které hospodaří opravdu v souladu s životním prostředím, a kromě toho, že se uživí, tak ještě zlepšují nebo minimálně udržují mimoprodukční funkce krajiny, které jsou důležité pro celou společnost.

Daniel Pitek realizuje postupy na zadržování vody v krajině a zvyšování druhové rozmanitosti. Díky třem desítkám tůní, mozaikové seči, solitérním stromům a agrolesnickým postupům, které na svých pozemcích uplatňuje, se do krajiny vrací řada vzácných a chráněných druhů ptáků, rostlin, hmyzu i plazů.

Přes den pracuji a večer se snažím účastnit přednášek. Chci vést kampaň nenásilnou formou, kdy plánuji mluvit právě o tématech, která mě zajímají a kvůli kterým jsem byl ochotný kývnout na to, že do politiky nějak aktivně vstoupím. Určitě budu rád jezdit na diskuse a besedy.

Přes léto bude potřeba to samozřejmě skloubit s našimi sezónními pracemi, ale to se zvládne, protože se mnou pracují velice dobří kluci. Myslím, že naše povinnosti zvládáme bez problému.

„A takto to k večeru vypadalo, když krávy u Milešova pásla duha,“ napsal Daniel Pitek na facebooku pod tuto svou fotografii před pár dny.
Žijete a hospodaříte pod Milešovkou – na Litoměřicku a Teplicku. Kandidovat budete ale za Lounsko-Žatecko-Rakovnicko: Vybíral jste volební okrsek cíleně, protože jde o zemědělský region, nebo „náhodně“, protože byl pro senátní kandidaturu prostě k dispozici?

Nejde o náhodu, region je vybraný naprosto s rozmyslem. Jednak sousedí s oblastí, v které žiju – Litoměřicko a Teplicko, přímo kolem Milešovky, což je České středohoří, která na Lounsko navazuje. Takže se sem dostávám velice často. Není to oblast, kterou bych neznal a kde bych se nepohyboval.

Do Loun jezdím například i do traktorové stanice. Roky jsem tam také působil jako stráž ochrany přírody pod správou Chráněné krajinné oblasti. Jezdil jsem například na Ranou, na Křížové vršky, na Oblík, Srdov… Věnoval jsem se zde aktivitám souvisejícím s životním prostředím.

Hlavní důvod tkví v tom, že se dlouhodobě zabývám dopady klimatické změny na české lesnictví a zemědělství, adaptací krajiny právě v důsledku klimatické změny, která ve svých projevech způsobila hlavně přívalové deště spojené s povodněmi – oblast Lounska, Žatecka, Rakovnicka je intenzivním suchem postižená velice, protože je ve srážkovém stínu Krušných hor, je tam zčásti nízká nadmořská výška.

Dále jde o intenzivně využívanou zemědělskou krajinu – a já sám jsem zemědělec. Sucho se zde mimochodem podepisuje na nižší úrodě chmele a sladovnického ječmenu.

Jako sedlák a lesník se každý den potýkám s dopady sucha a pozoruji, jak je krajina nefunkční. Česká republika čelí závažné krizi, která se bude stupňovat a která se nevyhne nikomu. A co hůř, na tuto situaci není téměř vůbec připravena. Abychom obstáli tváří v tvář čím dál intenzivnějším extrémním výkyvům počasí, je třeba připravit kvalitní a funkční zákony. Ty by měly občanům, starostům a firmám nabídnout spolehlivá a dostupná řešení a zároveň jim neklást překážky ve snaze se na měnící podmínky připravit.

V té souvislosti bych se rád zabýval i nešvary jako je zástavba zemědělské půdy logistickými halami.

Celý program Daniela Pitka do Senátu si přečtěte zde.

A samozřejmě Křivoklátsko a oblast kolem Berounky je oblast, kterou mám rád a relativně dost jsem se tam najezdil. Mimoto budu iniciovat zápis údolí Berounky na seznam památek Světového dědictví UNESCO. Křivoklátsko a krajina Oty Pavla kolem Berounky je také kulturně cenná natolik, že mohou sloužit jako vzor pro další kouty republiky.

Na Podbořansku a Rakovnicku se nyní připravuje výstavba umělých nádrží, na což jsou různé názory. Ten váš, jako podporovatele přirozeného zadržování vody v krajině, je jaký?

Jde tam o dvě nevelké nádrže. Přiznám se, že tyto menší přehrady mi úplně nevadí. Neberu přehrady jako totální zlo. Na druhou stranu je chápu jen jako doplňkový poslední prostředek k tomu, jak se vyrovnat se suchem. Protože nádrže mají smysl samozřejmě jen tehdy, pokud mají zásobovat pitnou vodou určitou oblast kolem sebe anebo užitkovou vodou zavlažovat něco, co tu vodu potřebuje.

Pak přehrady mají opodstatnění, ale nesmí samozřejmě zasáhnout význačné přírodní lokality ani do vlastnických práv lidí, aby nemusela být velká spousta z nich vystěhovaná nebo vyvlastněna ze svých pozemků. Takovou přehradu bych v žádném případě nepodporoval, ale ty dvě malé, které se v daném území chystají, mi nevadí a vnímám je pozitivně. Vadilo by mi, kdyby se měla stavět přehrada na údolí Berounky.

Část chmelnic má být stavbou zabraná, ale zřejmě to vykompenzuje budoucí užitek z toho, že chmelnice budou z nádrže zavlažovány v době sucha…

Zabrané území nebude nijak velké, a pokud budou vlastníci chmelnic ochotní je odprodat nebo dojde k výměně, kdy za ně dostanou náhradní pozemky, tak nevidím zásadní problém.

Jsem pro, aby se postavily, protože sucho se doopravdy prohlubuje a bude se zvyšovat dál. To, že jsme teď měli deštivý měsíc, kdy napadlo relativně hodně vody, je z pohledu dlouhodobého trendu jen malé vychýlení ze současného normálu. Sucha ale budou pokračovat, jelikož jde o důsledek klimatické změny, která tady jasně postupuje.

Přesně tato chmelnice, která vede podél silnice z Černčic do Kryr a za kterou teče Podvinecký potok, ustoupí výstavbě nádrže. Foto: Lucie Bartoš

Na půdě Lounska, Žatecka a Rakovnicka hojně hospodaří podniky zemědělského koncernu Agrofert, které často nezapadají do představy farem, které udržují a respektují mimoprodukční funkce krajiny. To s vámi dělá co, když víte, že se budete potkávat se zemědělci, kteří mají zcela jinou vizi vašeho oboru?

Infobox

Daniel Pitek

Jako soukromý zemědělec se zabývá především sadařstvím, chovem krav, ovcí a koní. Přírodě blízkým způsobem a podle tradičních postupů předchozích generací založil a obnovil celkem 130 hektarů sadů starých odrůd.

Organizuje pravidelně osvětové a vzdělávací akce pro děti, vysokoškolské studenty i seniory.

Věnuje se problematice hospodaření s vodou v krajině – za tvorbu vodních prvků v krajině obdržel Cenu Josefa Vavrouška: Zaměřuje se obecně na témata jako sucho, povodně, masivní rozpad lesů, neúroda klíčových plodin, zástavba zemědělské půdy, podpora regionálních výrobků a malých a středních živnostníků.

Usilovat hodlá také o zápis Berounky na seznam Světového dědictví UNESCO.

Je to samozřejmě o diskusi a debatě, které dlouhodobě vedu s lidmi z Agrární komory či Zemědělského svazu, kde právě tyto podniky zastupují zmíněné velké agrárníky. Dlouhodobě poukazuji, co intenzivní velkoplošné hospodaření „přináší“ krajině a venkovu, kde se praktikuje. Za mě je v tom mnohem víc negativ oproti přínosům.Když se podíváte na sociologická data venkova, kde hospodaří zmíněné velké agrární podniky a nejsou tam místní sedláci a osoby samostatně výdělečně činné například na rodinných farmách, tak nikdy ten venkov není tak životaschopný a pestrý. Na rozdíl od oblastí, kde je zemědělců víc, kde působí rodinné farmy, a produkce i výroba se vlastně děje diverzifikovaněji a pestřeji. Je to pak samozřejmě lepší jak pro krajinu, tak životaschopnost venkova.

Dá se totiž říci, že pestrost rovná se stabilita. A to je pravidlo, které platí u všeho – ať jde o přírodu nebo společnost.

To, že na daném území hospodaří Agrofert, beru na vědomí. Tak to prostě je, ale když se dneska podíváte po republice, tak Agrofert už dnes hospodaří i na Teplicku, Litoměřicku… Velcí agrárníci dnes obhospodařují něco kolem  70 procent země. A jde o velký rozdíl mezi námi a vyspělou západní Evropou, anebo dokonce mezi námi, Poláky a Maďary.

Současný stav bychom pochopitelně měli co nejdřív změnit. Je to dnes i předmětem kritiky v rámci usnesení, které přijal Evropský parlament k Andreji Babišovi a Agrofertu. Působení Agrofertu není ideální cesta, kterou bychom chtěli a potřebovali v našem regionu, a nejen v něm.Ještě s tím souvisí jedna věc: Práce senátora není věcí čistě volebního obvodu, za který je zvolen, ale pracuje pro celou Českou republiku. A toto je zrovna otázka obecně celé země.

Nedávno jsem se dočetla, že třeba Belgie měla v době nouzového stavu zájem o biopotraviny právě z Čech – to mě překvapilo, když z druhé strany čteme, jak my sami jsme v mnohém závislí na dovozu… Tedy alespoň ministerstvo zemědělství tvrdí, že nejsme „potravinově soběstační“

Závislí na dovozu? A co je vlastně potravinová soběstačnost? Potravinová soběstačnost České republiky je pojem, který je zcela nesmyslný. Protože byste mohla mluvit o potravinové soběstačnosti Ústeckého kraje nebo potravinové soběstačnosti Lounska či Rakovnicka.

Pokud máme spojený evropský trh, jsme součástí Evropské unie a máme tady bezbariérový a bezcelní prostor v rámci EU, tak můžeme mluvit o potravinové soběstačnosti Evropské unie.

Aha, chápu…

My samozřejmě můžeme mluvit o tom, kolik procent produkce v určitých komoditách máme oproti potřebě na daném území, kolik čeho spotřebováváme ročně – kolik čeho dané území spotřebovává a kolik tam vyrábíme.Když to vezmu od hovězího masa, obilí, mléka a další spousty komodit, tak v drtivé většině vyrábíme víc, než kolik na našem území spotřebujeme. Jediné, v čem jsme ve velkém minusu a dovážíme toho hodně pro naši potřebu, je kuřecí maso a vepřové maso.

My máme jiný problém…

Jaký?

Většinu zemědělské produkce vyprodukujeme v prvovýrobě, prvoprodukt – například obilí, mléko nebo zvířata. Vyvezeme je, v zahraničí se komodita zpracuje a pak nám to z ostatních států přivážejí nazpátek jako hotový výrobek: My vyvezeme mléko a oni nám dovážejí jogurt. My vyvezeme obilí a nazpátek nám dodají pečivo. My dodáme zvířata a z ostatních zemí nám přivezou salám a další zpracované masné výrobky.

Která země by pro nás mohla být vzorem?

V tomhle je krásné srovnání Rakouska, které hodně rád připomínám – ať ve vztahu k půdě a ke krajině, tak je to patrné i na produkci. Nedávno vyšel článek jednoho našeho zástupce, který v Rakousku působil dlouhodobě. Jde o analytika, který tamní poměry zná výborně včetně přesných čísel.

Rakousko je na tom s produkcí mnohem lépe proto, že oni vytvářejí produkci s nejvyšší možnou přidanou hodnotou: Všechno se snaží dostat až do podoby toho finálního výrobku, který jde rovnou ke spotřebiteli. A ještě je tam jedna záležitost – a to si myslím, že je idea zemědělství, kterou nikdo nemůže zpochybnit jako nejlepší:

Aby i samotná cesta od prvovýrobce ke konečnému spotřebiteli byla bez řady mezičlánků – aby ve své podstatě lidé kupovali přímo ze dvora anebo se velká část produkce prodávala například na farmářských trzích. K tomu je právě lepší zmíněná rozdrobená výroba, menší firmy, což pak vytváří tu akceschopnost a pružnost zemědělské výroby

Na Rakousku je to krásně vidět, daří se to i Polákům a Maďarům. Naše strnulá velkovýroba je schopná jen vypěstovat prvoprodukty, což je nepružné a ne příliš konkurenceschopné. Proto se také začalo mluvit o potravinové soběstačnosti a například v rámci novely zákona o dvojí kvalitě potravin se objevila skupina poslanců, kteří chtějí, aby 85 procent prodávaných produktů v supermarketech bylo českého původu.

Je to možné?

Otázka je, jak by toto prošlo v rámci legislativy Evropské unie. Za prvé zde máme volný trh, a druhá věc je, že by to bylo nebylo ve prospěch spotřebitele, ale ve prospěch velkých potravinářských výrobců, kteří by si tím zajistili jakousi formu monopolu.

Ale když si pojedu nakoupit třeba do Ústí nad Labem a v obchodě bude výrobek z Olomouce, tak jde o mnohem větší dálku, než když ho přivezete z Drážďan. My samozřejmě v ekologické rovině nechceme, aby se převážely potraviny a produkty příliš na dálku, ale ve zmíněném příkladu je tedy lepší je přivézt z Drážďan než od Přerova nebo z Brna.

Prostě smysluplně – aby šlo o podporu lokálních producentů, kterým se budeme snažit zabezpečit co nejlepší legislativu i motivační podmínky k tomu, aby byli co nejvíc motivováni vyrábět výrobky z toho, co produkují na svých zemědělských plochách. Aby se snažili je pak prodat ve svém místě a lidé si navykli od nich kupovat, tedy lokálně, v místě bydliště. Nádherně to funguje právě v Rakousku, kde většinu rozprodají v místě a co mají navíc, pak úspěšně vyvážejí.

Návaznost má pak ještě potravinová bezpečnost, která je ještě trošičku o něčem jiném než potravinová soběstačnost, byť se v souvislosti s ní zmiňuje.

„Přehnali jsme společně stádo krav z jedné pastviny na druhou, ukázali jsme si v lese, jak se věší ptačí budky jako jedna z forem biologické ochrany lesa, jak se dá les pěstovat přírodě blízkým výběrným způsobem hospodaření a také škody způsobené spárkatou zvěří na lesní obnově.“  Takto vypadají exkurze u milešovského sedláka (foto: Daniel Pitek).

To máme chápat tedy přesně jak?

Může například přijít další koronavirová krize, může přijít válka nebo jakákoli krize, kdy nebude možné vozit potraviny na větší vzdálenosti. V ten moment bychom měli být schopni vyrábět, co potřebujeme k životu, abychom mohli žít a přežít.

Zajištění potravinové bezpečnosti chápu, že si udržujeme krajinu a zemědělské plochy v životaschopné a plodné úrovni, abychom věděli, že naše půda je schopná produkovat – že neztratí svou schopnost, že nezdegradovala a neskončila možnost výnosů, které potřebujeme.

Proto se musíme starat, aby půda a krajina byla živá. Aby ve chvíli, kdyby nastal problém, jsme byli schopni na ní vypěstovat vše zásadní. Jenže hospodaření na velkých plochách, které převažuje, poškozuje půdu, působí erozi jak větrnou, tak vodní – tedy poškozuje potravinovou bezpečnost.

Do senátorské kanceláře by za vámi mnozí chodili s prosbou o radu. Ohledně zadržování vody v krajině spustila vláda dotační program Dešťovka. Je to prospěšná věc nebo je jiný způsob, který byste lidem s rodinnými domy doporučil?

Řeknu to takto: Samozřejmě každá věc, kterou můžete udělat, a jakákoli aktivita, kterou vyvinete, abyste se dokázala se suchem vypořádat, je důležitá. I Dešťovka.

Je mimo jiné i důležitým propagačním nástrojem, díky němuž si lidé uvědomí, že zde problém existuje. Spousta lidí pochopitelně totiž dopady úplně nevnímá. A když je zle a nastanou velké nesnáze, jsou najednou velmi překvapení, že máme nějaký problém.

Na druhou stranu – pokud by naším opatřením proti suchu byla především Dešťovka, tak je to legrační, protože jde o opatření asi tak, jako kdyby proti vám jel tank a vy jste na něj vytáhla pistoli a chtěla se ubránit. Podobně účinná je Dešťovka v rámci celého boje se suchem. Je potřeba mnohem víc…

Co je tedy nejzásadnější a co budete prosazovat?

Nejzásadnější je adaptace samotné krajiny a změna hospodaření v ní. Znamená to diverzifikovat krajinu, aby se stala pestřejší, nedominovaly v ní velké jednolité celky. Aby nechyběla organická hmota v půdě, které se jí teď nedostává a vymizely i mikroorganismy – ty  právě v půdě pracují a vytvářejí fyzikální vlastnosti, které umožňují, aby půda byla schopná absorbovat vodu po dešti. Vytvářejí pórovitost půdy, díky čemuž ona nasákne vodu.

A pokud mikroorganismy chybí, je půda příliš kompaktní a nejsou v ní póry. Deště z ní pak stečou stejně, jako stečou po asfaltu. Zvláště když půdu ještě udusá těžká zemědělská technika, která po ní jezdí.

Samozřejmě je vhodná spousta krajinných prvků – různé mokřádky, tůně, meze, zasakovací příkopy, stromy, keře… Velkou funkci budou mít agrolesnické systémy, které se na západě používají a u nás stále ne.

Daniel Pitek ukazuje rád veřejnosti třeba takovéto snímky, které ukazují výsledky jeho „krajinotvorby“, kdy své pozemky šperkuje množstvím pestrých vodních prvků.

Velká pole se jednoduše dají předělit alejemi stromů, a ony už pomáhají zabraňovat vodní erozi, větrné erozi. Pomáhají ochlazovat mikroklima a zadržovat vodu, která v místě naprší. Tohle vše je možné udělat.Samozřejmě dalším opatřením v rámci adaptace krajiny v rámci klimatické změny je snaha snižovat emise skleníkových plynů. A když vezmu současnou vládu, která tedy přišla s Dešťovkou… Na druhou stranu v minulém období se prolomily limity pro těžbu hnědého uhlí a teď ČEZ prodal Počerady firmě pana Tykače, který tam dál bude spalovat hnědé uhlí, což je velká produkce oxidu uhličitého…

Četl jsem, že Počerady vyprodukují tolik oxidu uhličitého jako všechna nákladní auta v České republice.

To jsou velmi nevyrovnané věci, když na jednu stranu přijdeme s Dešťovkou, abychom bojovali se suchem, ale na druhou stranu spoustu věcí, které bychom měli dělat – a to těch zásadních (Dešťovka je jen doplňková stejně jako přehrady), tak ty už neděláme…

Jak je možné, že jsme do takového stavu vůbec dospěli? Vždyť už hodně dávno před revolucí tohle fungovalo – fungovali sedláci, farmy, pak se najednou nesmyslně narovnávala koryta řek a dnes je potřebujeme navracet přirozeného stavu s meandry, pak „každá vesnice měla JZD“…

Před revolucí to nefungovalo, to jsme časově někde jinde. Krajina byla v ideálním stavu ještě asi někdy po druhé světové válce do 50. let minulého století.

V době, kdy došlo k přetržení kontinuity zemědělského hospodaření v  tradičních hospodářstvích, tak sedláci, kteří na pozemku působili celé roky, je předávali z generace na generaci – z děda na otce a z otce na syna.

Tam potom vznikla JZD a státní statky. Začalo se hospodařit velkoplošně intenzivním způsobem, kdy oni změnili tvář krajiny, její strukturu. Její pestrost tím zlikvidovali a krajina začala být fádní.

…ano, vybavuji si vykonstruované procesy se sedláky a vyhánění z jejich pozemků…

… a to bylo za komunismu. K tomu právě na Západě nedošlo, protože se tam dlouhodobě drží tradice, kdy hospodaří rodinné farmy. Proto když se podíváte na leteckou mapu na ČR, tak vidíte velké celky, ne moc mozaikovité. Zato Rakušáci tam mají spoustu malých „proužků“ a malých políček. Když si vezmete, že v Rakousku se na 80 procentech orné půdy hospodaří na polích do dvou hektarů velikosti, tak jasně vidíte rozdíl.

Bohužel začátek destrukce české krajiny spadá právě do doby socialismu za vlády komunistů. Alarmující je, že máme více než 30 let po převratu, kdy měl socialistický systém být pryč, a nebyli jsme schopni dosud zemědělství restrukturalizovat.

Nadále zde působí velké podniky a právě JZD, státní statky, které se hodně přetransformovaly do různých akciových společností a hospodaří bohužel stále stejným nebo podobným způsobem jako za socialismu.

Naopak se to i zhoršilo, protože například v 80. letech pěstovali hodně pícnin na polích, měli dostatek dobytka, což oproti socialismu nyní ještě ubylo.

Ano, to jsem trochu měla na mysli…

Dneska se pěstují čtyři nejekonomičtější plodiny, což je pšenice – jak ozimá, tak jarní, potom ječmen – většinou sladovnický, kukuřice a řepka. A chybí organická hmota, protože nemáme zdaleka tolik dobytka, aby se dostal do půdy dostatek chlévské mrvy.

Mimoto nevyužíváme zelené hnojení, což jsou meziplodiny: osevní postup neprobíhá, jak by měl – tedy že se plodiny vhodně střídají a ponechává se úhor (část pole leží dočasně ladem a tyto části se cyklicky střídají). Dnes se takto nepostupuje, pěstují se jen tržní plodiny.

Tomu se říká „důsledek kapitalismu“, bohužel…

Ale když se podíváte do řady zemí, kdy kapitalismus nikdy nebyl přerušen, nikdy tam neměli komunisty a socialismus, tak tam kapitalismus v zemědělství funguje trochu jinak. S rozmyslem.

To máte pravdu.

Samozřejmě že legitimním cílem podnikání je vytvořit zisk a podnikatelé se snaží jej mít co možno nejvyšší.

U nás se zapomnělo, že zemědělství je podnikání na půdě, tedy na něčem, co zemědělští podnikatelé nevytvořili, ale má to sloužit všem… Zemědělské podnikání je zároveň veřejná služba, že ano?

Pokud podnikáte v rámci zemědělství nebo lesnictví, musíte brát na zřetel, že podnikáte s živým prostředím, tudíž musí jít spíše o hospodaření a nelze se zaměřit na maximální zisk v konkrétním roce. Musíte jej rozložit na dlouhé období, postupně si brát jen nějaký přijatelný „desátek“, abyste si nezničili „výrobní nástroj“, který vám zisky přináší.

Krajina, živá půda, životní prostředí – když je zničíte, tak vám prostě pak žádný zisk přinášet nebude.

Podobné je lesnictví. Když vlastníte les, také jej nemůžete celý pokácet a vyprodat všechno dříví, které z něj v danou chvíli máte. Každý rok můžete vytěžit pouze tolik, kolik vám přiroste. Když vím, že mám například tisíc hektarů lesa a každý rok mi přirostou čtyři kubíky dřeva na hektar, tak ročně, abych les nepoškodil, mohu pokácet maximálně čtyři tisíce kubíků dřeva.

Když pokácím víc, už do lesního prostředí zasahuji nepřiměřeným způsobem.

V naší rodině máme rovněž kus lesa jako součást pozemku a teď se těží v podstatě „jen“ to, co je poškozené kůrovcem. Nemíváte pocit, že řady změn si všimnou více lidé právě na vesnici než ve městě?

To ano, ale dneska si přírodních změn už všímají i naprostí laici.

Pokud je les podél silnice někde, kudy lidé jezdí třeba na chatu, už samozřejmě vidí: Když jdou na houby a les je „sežraný“ od kůrovce.

Stromy jsou kvůli němu oslabené a nedokážou se mu v současném suchu bránit. Kůrovci naopak sucho a teplo vyhovuje a zvládne rozšířit za rok víc generací než v dřívějších podmínkách.

To vidí všichni. A že se sníží produkce, protože se periodicky nestřídají zlepšující plodiny, a že není dostatek vody, to už dnes vidí také všichni. Nebo že studna je prázdná a vyschl potok. Jde o signály, kterých si všimne i naprostý laik.

V loňském roce se konala řada akcí v souvislosti s klimatickou změnou – i čeští mladí lidé se zapojili do kampaní spojených s „pověstnou“ Gretou Thunberg. Co byste poradil mladým: K čemu se mají přimknout, co podpořit, do čeho se smysluplně zapojit, chtějí-li k nápravě přispět a neví jak, a ještě navíc jsou třeba z města?

Myslím, že hlavně mohou změnit způsob života. Začnou žít tak, aby změnili nepříznivé návyky a žili stylem, který je lepší pro společnost i krajinu. Například se snažíme přecházet na „čisté technologie“ – lidé upřednostní tepelná čerpadla, aby nezatěžovali příliš životní prostředí, a podobně. Aby měli auta, která neprodukují tolik emisí – mnoho řidičů dnes přechází na kombinované motory, takzvané hybridy.

Samozřejmě by mě těšilo, kdyby se snažili vstoupit do zemědělského hospodaření – v tom by jim právě měl pomoci stát, aby jim poskytl motivační podmínky, že budou chtít a také budou mít možnost.

Možnost v tom smyslu, že je těžké sehnat volnou půdu?

Znám několik lidí, kteří se mě ptali, že by rádi, ale nemají možnost pozemku. Začít dneska hospodařit ve stávajících podmínkách není vůbec jednoduché, protože proti nim stojí velká konkurence agrárních podniků, které mají propachtovanou většinu zemědělské půdy. Kdo chce začít, nemá se v podstatě jak k půdě dostat.

Tohle všechno by se mělo změnit. Právě i proto, aby byl prostor také pro mladé lidi.

Činnost v různých aktivistických skupinách je samozřejmě rovněž důležitá, ale i jejich přístup v rámci voleb: Podporovat politické strany, které se snaží s tímto neblahým stavem něco doopravdy udělat, aktivně, a ne téma jen využívat jako „pí ár“.

Vy se chcete zabývat i nepřímo zemědělskými tématy, byť téma podpory středního a drobného podnikání s ním úzce souvisí. Zajímá však samozřejmě mnohem širší skupinu voličů. Ve vašem programu do senátorských voleb máte uveden například bod „snížení zdanění práce“ – co tím přesně myslíte a proč?

Je to jednoduché. Když dneska na hlavní pracovní poměr zaměstnáte člověka, který vás nákladově vyjde na 40 tisíc korun měsíčně, dostane na ruku něco přes dvacet tisíc. Zdravotní a sociální odvody a daň je tak velké daňové břímě, že je to jedno z největších zatížení práce v Evropské unii.

Pak se kritizuje, že zde bují švarcsystém… Ale když si vezmete sněmovnu, tak asistenti poslanců fungují na švarcsystém! Místo abychom si lhali do kapsy, je lepší být sami k sobě upřímní a nastavit pravidla, aby se lidem – jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům – vyplatilo je dodržovat a nabízet úvazky na hlavní poměr. Když je zaměstnávání přespříliš zatíženo daněmi, snaží se je pochopitelně někteří obcházet.

Celkově podpora drobného podnikání je u nás malá. Věc, která mi hodně vadí, je elektronická evidence tržeb. Je podle mě úplně nesmyslná. Ukazuje se to nyní i v rámci opatření kvůli COVID-19. Šlo o první věc, která byla zrušená.

Vy jste proti EET protestoval výrazně (zavřel kvůli ní i hospodu, kterou převzal po předešlém provozovateli, jenž končil se ztrátami. Pohostinství nechala kdysi vybudovat obec Velemín v objektu bývalé armádní ubytovny)

…Mě dokonce ministerstvo financí vyzvalo, abych se setkal s ministrem, což byl tenkrát Andrej Babiš. Seděl jsem s ním přes dvě hodiny v Litvínově a dohadovali jsme se o EET. Oni neměli argumenty, neměli odpovědi na hromadu otázek, které jsem jim pokládal.

Můj dojem byl, že celé EET vzniklo proto, aby získali body u skupiny lidí, kterým lze namluvit, že tímto způsobem bojují proti malým a středním podnikům – že živnostníci jsou ti, kteří tady kradou a žijí na úkor ostatních jako nějaké pijavičky, přisáté na stát. To samozřejmě není pravda, že ano. Naopak! Když funguje střední třída, pak se ekonomický systém – pokud se jí daří – o ni opírá nejvíc.

Velké podniky naopak, když sem přišly, získávaly „daňové prázdniny“, různé investiční pobídky a pozemky za pár korun. Někdy jsem až kroutil hlavou. A tohle drobní podnikatelé nedostali, ti se vždy museli sami prát s realitou. A ještě se na ně uvalí elektronická evidence tržeb a spousta další byrokracie.

Jaké hlavní argumenty máte proti EET?

EET je pro mě nepřijatelná proto, že firmy zatěžuje zbytečně, také ovlivňuje jejich výkon, protože se někdo musí zabývat těmi dalšími povinnostmi.

Navíc lidé ručí za přenos dat nějakou sítí, která jim nepatří. To je vlastně šílené.

A ještě jedna důležitá věc – já ten zákon považuji za protiústavní. I kdyby lidí, kteří nejsou schopni nebo ochotni splnit podmínky EET, bylo jen pár, tak stát je k tomu nemůže nutit.

Proč přesně? Myslíte kvůli nutnosti internetu?

Právo na obživu je základní právo občanů této země. Jestliže někdo neumí na počítači nebo není on-line připojený nebo toho není schopen – a takových lidí znám hodně, tesaři, zedníci a mnozí další, kteří se dlouhé roky živí „sami na sebe“, a přitom nikdy neměli zapnutý počítač. Je jim třeba 60 let a ten svůj obor ale umí… Není důvod, proč by najednou museli být on-line, v rámci nějaké technologie, které nerozumějí, které se bojí a která jim vadí.

Pak je zde ještě druhá skupina lidí, která toto není ochotna dělat z nějakých náboženských nebo názorových důvodů. Například v Americe žijí Amišové, kterých je několik desítek tisíc. Normálně podnikají, přestože v rámci své víry nepoužívají automobily, elektřinu, počítače… Vše vyrábějí ručním nářadí, své produkty vozí v povozech s koňmi.

(Mají zakázáno používat například i telefon. Odmítají militarismus a násilí. Žijí na venkově, živí se zemědělstvím či malým obchodováním a výrobou nábytku. Nepřijímají vládní pomoc, jakožto i pojištění; o své členy se společenství stará po celý život. Platí federální, státní i místní daně s výjimkou starobního pojištění.)

Podobné skupiny, které z názorových důvodů nepoužívají moderní technologie, jsou i u nás. Tímto zákonem jsme daným lidem řekli: My vás posíláme do ilegality. Protože vy se tady nemůžete legálně živit.

To je zajímavý úhel pohledu…

A je to pravda a nikdo o tomto nemluvil. Když jsem toto Babišovi a spol. říkal, tak na mě koukali, jako kdybych spadl z oblak.


Daniel Pitek je mimo jiné předsedou hodnoticí komise Pestrá krajina, která každoročně oceňuje nejšetrnější statkáře z téměř osmi tisíc členů Asociace soukromého zemědělství ČR, dále členem republikové rady ASZ ČR a místopředsedou oblastní organizace ASZ ČR Litoměřicko. Je členem čestné rady Českého svazu ochránců přírody a zasedá v radách Agentury pro ochranu přírody a krajiny a Fakulty životního prostředí na České zemědělské univerzitě v Praze. V roce 2016 obdržel ekologického „Českého lva“ – cenu Josefa Vavrouška za svůj mimořádný přínos pro životní prostředí.

Pietní akt u pomníku Mistra Jana Husa 6.7.2020




 

Pietní akt parašutistům v den svátku sv. Cyrila a Metoděje




Několik lidí ovlivňuje celý český mainstream – supermani nebo podvodné spolčení?

vyšlo 2020-05-25 zde: https://pravyprostor.cz/vite-komu-ve-skutecnosti-verite-jak-je-to-s-temi-nezavislymi-medii/

Víte, komu ve skutečnosti věříte? Jak je to s těmi “nezávislými” médii?

NATÁLIE VACHATOVÁ

Natálie VachatováNejsou všechny ty fondy, nadace a ústavy, které mají podporovat nezávislost, kvalitu a serióznost médií jen velkou chobotnicí stále dokola se opakujících stejných jmen a neziskovek, co si mediálně, finančně a politicky pomáhají?

Nedávno se mé jméno dostalo do monitoringu tzv. Českých elfů mapujícího českou dezinformační scénu poté, co můj příspěvek kritizující zoufalého starostu MČ Praha 6 Ondřeje Koláře neschopného důstojně čelit následkům svého jednání, když nechal odstranit sochu Koněva, přesdílelo několik serverů. Mezi nimi i ty, které byly tímto hnutím označeny za dezinformační. Ocitla jsem se tak rázem na jedné úrovni mimo jiné i s Vladimírem Putinem, Sergejem Lavrovem, Andrejem Babišem, Ivanem Davidem nebo Václavem Klausem ml. To se mi nestává zas tak často, takže jsem si řekla, že se podívám na to, kdo u nás vytváří veřejné mínění, dostává mediální prostor a bere si právo rozhodovat o tom, která média jsou ta seriózní, a která nikoliv. A rovnou předběhnu – to, co lze z veřejných zdrojů zjistit, vypadá na zajímavou chobotnici dokola se opakujících neziskovek a jmen.

 

Když jsem se pustila do zkoumání toho, kde leží „pravda“ a kdo by o ní měl rozhodovat, netušila jsem, že narazím na nepřehlednou pletenici vzájemně propojených subjektů, které se vzájemně financují a v jejichž radách sedí často lidé, kteří si jsou blíže, než by se na první pohled mohlo zdát. Napojení na jednotlivé neziskovky, novináře a lobbisty je zarážející, ptám se proto, kde je nezávislost? Kde končí fakta, a začínají dezinformace? Sama za sebe doufám, že nekončí tam, kde začínají zájmy těch, kteří je financují. A jaká je šance, že nadace, fondy a neziskovky budou objektivně přistupovat k činnostem jednotlivých subjektů, když jsou často na sobě vzájemně závislé? Ve světle těchto informací nemůžeme očekávat, že například projekt o jednom zaměstnanci s pompézním názvem Ústav nezávislé žurnalistiky a podporovaný nadací, jež zakládal Soros a v jejímž předsednictvu seděl zakladatel Člověka v tísni, by snad objektivně informoval o odebírání dětí v Norsku Barnevernetem, o Rusku, Číně, Trumpovi nebo nedej bůh samotném Sorosovi. A tak je to s největší pravděpodobností i s těmi ostatními „nezávislými“ subjekty volajícími po demokracii, seriózní novinařině a rovných právech. Tak nejspíš zde končí ta „pravda“.

Kdybych měla vyjmenovat všechny vzájemně propojené subjekty, byl by to nekonečný seriál na pokračování. Zaměřila jsem se tedy na ty, které cituje a s nimiž operuje zpravodajství České televize či Český rozhlas. Tedy veřejnoprávní média, která by ze své podstaty měla být objektivní a vyvážená. Posuďte sami:

Ústav nezávislé žurnalistiky

Nezávislá, svobodná a seriózní média či nezávislý, svobodný a seriózní dohled nad nimi nevzniká tak, že si tato slova dáte do názvu nebo popisu činnosti. I když musím uznat, že název neziskovky Ústav nezávislé žurnalistiky zní důvěryhodně, ačkoli sídlí někde v chatové oblasti, o ústavu v místě sídla skoro nikdo neslyšel a Ústav má jednoho jediného zaměstnance (Luboš Xaver Veselý o Ústavu informoval zde https://www.youtube.com/watch?v=Njh6EH2iigk). Přesto se touto neziskovkou, zejména jejím projektem hlídacípes.cz zaštiťuje například zpravodajství České televize. Ústav spolupracuje s časopisem Reportér (nejspíš zcela nezávisle) a podporuje ho například Nadace Open Society Fund Praha (Nadace OSF) nebo Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Ředitelem Ústavu nezávislé žurnalistiky je pan Ondřej Neumann, který byl šéfredaktorem České televize a zástupcem šéfredaktora časopisu Týden a který se mimo jiné zapojil do projektu Jeden svět na školách Člověka v tísni.

Nadační fond nezávislé žurnalistiky

Tento nadační fond má podle vlastních slov pomáhat při šíření svobodných, názorově pluralitních a společensky důležitých informací. A podle mého názoru jim nejvíc chybí jeden z hlavních pilířů tvrzení, tedy názorová pluralita. Když se totiž podíváme na podpořené projekty, jsou vcelku tendenční, a ačkoli jsem se opravdu moc snažila, pluralitu jsem nenalezla. Fond podporuje například projekty Deníku NČlověka v tísni, Hlídacího psa Ústavu nezávislé žurnalistiky, Společnost Ferdinanda Peroutky, jejíž místopředsedkyně správní rady je Terezie KaslováReportéra, České centrum pro investigativní žurnalistiku a již zmiňovanou Nadaci OSF. Zajímavé je, že jedním ze zakladatelů fondu je Silke Horáková z Nadace Albatros. A i Nadace Albatros posílá peníze Nadaci OSF nebo také Člověku v tísni.

To, že právě paní Horáková, která je jedním ze zakladatelů Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a působí současně v Nadaci Albatros, poslala spolu se svým manželem Jaroslavem dva miliony korun na Drahošův účet při prezidentské kampani, je určitě věc čistě náhodná, která nesouvisí s ničím.

České centrum pro investigativní žurnalistiku

Centrum založila Pavla Holcová, novinářka, která pracovala dlouhodobě pro Člověka v tísni. Je vůbec zajímavé, kde všude se lidé od Člověka v tísni pohybují a kam až zasahují. Když otevřu zakládající listiny téměř jakékoli politické neziskovky, která má za úkol šířit demokracii, poučovat o dezinformacích či vést nás k ještě větší toleranci často na úkor našich vlastních práv, nalezneme tam stále stejné firmy. Zpravidla sedí v správních radách někdo z Člověka v tísni, někdo s napojením na Nadaci OSF, nějaký velký podnikatel či právník a nějaký novinář z těch médií, která zde uvádím. Nejinak je tomu i u tohoto centra. Členka dozorčí rady Českého centra pro investigativní žurnalistiku je například Marie Němcová, která je současně předsedkyní správní rady Nadace OSF. Toto centrum například podporuje Deník N, kde pracuje Jakub Šimák původně také od Člověka v tísni nebo Veronika Divišová, která pracovala (jak jinak) tamtéž. Je to krásný kruh, co říkáte?

Nadace Open Society Fund Praha (Nadace OSF)

Tato nadace byla součástí mezinárodní sítě Open Society Foundations založené Georgem Sorosem a podle toho, co hlásá, má usilovat mimo jiné i o kvalitní českou žurnalistiku. Bez zajímavosti není, že předsedou správní rady od samotného vzniku byl po několik let samotný Šimon Pánek, který stojí za Člověkem v tísni, členy správní rady jsou nebo byli také Daniela Drtinová (DVTV), Jiří Pehe (Deník N), Terezie Kaslová (vnučka F. Peroutky, manželka Jana Kasla, bývalého primátora Prahy), Igor Blaževič (novinář, Člověk v tísni), Ivana Bursíková (neziskovka Agora, exmanželka Martina Bursíka) nebo dříve zmiňovaná Marie Němcová (členka dozorčí rady Českého centra pro investigativní žurnalistiku). Nadace podle výroční zprávy přijala za rok 2018 celkem 20 043 495 Kč a mezi podpořené projekty patří milé drobky, jako například záchrana místní klubovny, dílna pro děti, sousedské snídaně (neptejte se) a následně také ve velkém projekty věnující se ruskému vlivu na slovenskou a českou politiku, sledování ruské ambasády a vyzdvihování Norska jako země, jež nám má jít příkladem. Nevím, jak vy, ale když se řekne Norsko, první, co mě napadne krom fjordů, je Barnevernet a Norské fondy. A ani jedno tu mít nechci. Nadace přitom štědře podporuje projekty s návazností na Norsko Člověka v tísni, nejrůznějších genderových neziskovek a sdružení pro integraci a migraci nebo také Prague Security Studies Institute (projekt Chování dezinformačních platforem během prezidentských voleb 2018), v jehož mezinárodní dozorčí radě sedí třeba Alexandr Vondra, Michael Žantovský, Karel Schwarzenberg, Jiří Schneider nebo třeba Madeleine Albrightová. A podporuje i mnoho dalších projektů týkajících se inkluze, xenofobie, rovnosti, vzdělání apod.

—-

Je to jen zlomek subjektů, které utvářejí naši mediální scénu a ovlivňují veřejné mínění. Mají k tomu prostředky, mediální prostor, moc a navíc vyšperkované názvy, co vyvolávají důvěru.

Babišova vláda zakázala Rusku dostavět jaderné elektrárny

vyšlo 17.5.2020 zde: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vlada-schvalila-bezpecnostni-pravidla-dostavby-dukovan-106217

Vláda schválila bezpečnostní pravidla dostavby Dukovan

Doklument obsahuje bezpečnostní záruky.

Článek

Vláda nedávno v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele nového jaderného bloku v Dukovanech. Uvedl to dnes Deník N na základě čtyř na sobě nezávislých zdrojů. Podle zdroje blízkého přípravě tendru dokument obsahuje bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že zakázku nedostane někdo, kdo je strategickým rizikem. Zmínil konkrétně Rusko a Čínu.

Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády v pondělí 27. dubna uvedl, že kabinet ANO a ČSSD přijal návrhy dvou smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku pro jednání o notifikaci s Evropskou komisí. Vedle zastřešující dohody vláda schválila smlouvu, která definuje územní povolení k umístění stavby i výběr dodavatele do roku 2024, uvedl tehdy. Stát v ní podle Havlíčka dává možnost společnosti ČEZ odprodat mu celý projekt.

Český jaderný projekt má v rukou Brusel. Záleží na tom, jak se postaví k atomu

28. 4. 18:55

Pro Deník N Havlíček upřesnil, že vláda schválila základní parametry a teze dvou smluv, finální znění bude ještě upravováno. Konečný text by měl být předložen ke schválení 30. června, řekl ministr. Kontrakty by tak měl prodiskutovat i Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Jeho členka Helena Langšádlová (TOP 09) Deníku N řekla, že se tak dosud nestalo.

Kromě těchto tezí ale vláda podle serveru v režimu tajné schválila bezpečnostní pravidla pro výběr dodavatele. Havlíček se Deníku N přímo k věci nevyjádřil, potvrdil ale, že kabinet o jádru jednal i v režimu tajné. „Jsou tam bezpečnostní zájmy, které by měly garantovat, že při zadávání zakázky to nedostane někdo, kdo by byl strategickým rizikem,“ řekl Deníku N zdroj blízký přípravě tendru. Podle něj jde o Rusko a Čínu.

O stavbu jaderného bloku v ČR se podle dřívějších informací zajímá šest společností – ruská státní společnost Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americká Westinghouse a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.

Komentář: Energetické žonglování s miliardami a bezpečností

28. 4. 16:15

Dokument podle dřívějších informací týdeníku Respekt pracovní skupina, která má na starosti bezpečnostní zájmy státu v oblasti jaderné energetiky, vypracovala před rokem a půl. Podmínky by podle něj v zásadě vyřadily Rusko a Čínu, ačkoli je dokument přímo nezmiňuje. „Takovou specifickou podmínkou například je, zda domovská země některého z dodavatelů označuje ve svých oficiálních dokumentech někoho za nepřítele. Takové označení Rusko použilo ve své doktríně pro Severoatlantickou alianci, a tedy přeneseně i pro Českou republiku,“ uvedl Deník N.

Podle dalších dvou zdrojů Deníku N se podoba schváleného textu od původního zásadně neliší, přestože podle dřívějších informací serveru byli členové komise pod tlakem, aby podmínky změnili. Podle jednoho ze zdrojů má materiál tři verze lišící se mírou podrobnosti a stupněm utajení.