Došlo mailem
Aleš Svoboda: Jsem velice rád, že se u nás prezidentu Zelenskému líbí, no bodejť né. Je jako doma. Všude vlaje žluto-modrá, místo české hymny se na hradě hrála jen ukrajinská, poprvé v historii se do modro-žluté oblékl i chrám Sv.Víta… Ani nacistická svastika tam nikdy nebyla… Mnozí si myslíte, že sem jel žebrat. To ale není pravda. V ČR žebrat nemusí, tady mu dají vše o co si řekne.
>> Číst dále
Na proběhlém desátém zastupitelstvu se zástupci hnutí SPD zapojili do debaty tématu zakázky na nové soupravy pro metro D a metro C, dále zkritizovali laxní přístup předchozí Rady ve vztahu k rekonstrukci Libeňského mostu, který se tak dostal do havarijního stavu. Zastupitel Josef Nerušil pak zkritizoval udělení dotace pro spolek Pražský Majdan, z.s., který v roce 2025 založil neblaze proslulý aktivista Tomasz Peszynki, a který z peněz občanů obdržel dotaci ve výši n 3.157.000 Kč. Organizace Pražský Majdan, z.s. pak proslula jako provokatér při protivládních demonstracích na Václavském náměstí v průběhu roku 2023.
Dotaz: Co je třeba zlepšit v šestkových školách?
S trochou nadsázky lze říci, že situaci na šestkových školách by velmi usnadnilo, kdyby se dokázaly vymanit ze systému ministerstva školství, jehož rámcové vzdělávací programy – dle mého názoru – zhoršují kvalitu vzdělávání v celé ČR. Pokud je to v silách MČ – coby zřizovatele, ulevit jak to jde učitelům a pedagogickým pracovníkům od administrativních povinností.V dnešní době je většina učitelů zatížena množstvím administrativních záležitostí, které jim ubírají spoustu času. Učitelé se mají soustředit na co nejkvalitnější výuku. Další problém je rozvrácená výuka díky inkluzivnímu vzdělávání. Velmi by pomohlo zřízení tříd, kde by vyučovali speciální pedagogové. Jak už bylo mnohokrát řečeno – zavedený systém společného vzdělávání nás dovedl k tomu, že žáci se speciálními potřebami nedostávají potřebnou péči. Vyučují je klasičtí učitelé a trpí tím všichni zúčastnění. Samotnou kapitolou je, že ředitelé škol musí hospodařit podle dlouhé řady pravidel – složitých a nepřehledných. Cokoli z tohoto je v silách MČ změnit – pomůže šestkovým školám.
Alena Melzerová (zastupitelský klub Trikolora+SPD)
Naši zastupitelé JUDr. Vladimíra Bondarenková, D.E.A., MBA a Ing. Zdeněk Trmota na jednání zastupitelstva Prahy 13 v prosinci 2023. Aktivně probírali financování městské části, zajištění dostatku škol a školek i co zlepšit v úklidu sněhu z chodníků, aby nebylo ohroženo zdraví hlavně seniorů.
Otázka: Jak hodnotíte podporu občanských a volnočasových aktivit?
Částka určená na dotace a dary pro kulturu, sport a další aktivity se každý rok zvyšuje.
Alena Melzerová (Trikolora+SPD)
Podporu občanských a volnočasových aktivit hodnotím jednoznačně jako neprůhlednou a nespravedlivou. Financování těchto aktivit
není systémové, neexistuje postup, který by vyloučil manipulaci s příspěvky tak, aby je dostávali jen ti superloajální k politické garnituře – a posuzování je ve své podstatě silně subjektivní. Financování volnočasových aktivit žáků by mělo probíhat prostřednictvím normativu určených na neinvestiční výdaje. Normativ musí jít za žákem, ať si vybere jakoukoli školu. Pokud jsou organizace – divadla závislá na podpoře MČ, jsou spíše poplatný politickým trendům, než aby držela uměleckou kvalitu. Pak často platí verše Shakespeara „jak umění je stále služkou mocných, jak hloupost zpupně chytrým poroučí, jak prostá pravda je všem prostě pro smích, jak zlo se dobru chechtá do očí.“ Naštěstí to není vždy a všude. Nutno připomenout, že MČ tento systém nenastavuje, musí se v tomto prostoru nějak pohybovat a některé aktivity se jí celkem dobře daří.
Pražské zdravotnictví tvoří komplexní celek poskytovatelů zdravotní péče, kteří poskytují zdravotní služby klientům v celém rozsahu současných diagnostických a léčebných možností. Je obtížné psát o zdravotnictví na Praze 2, protože obyvatel Prahy a vlastně celé České republiky mohou využívat zdravotnictví a také se tak děje (přes 50% pacientů ve zdravotnických zařízení v Praze je bydlištěm mimo hl.město) v celé Praze.
Jedinou nemocí, která je řízena hl.městem je Nemocnice Na Františku, respektive je příspěvkovou organizací Prahy 1. Tato nemocnice byla první svého typu v Čechách, myslím i v celé střední Evropě, založena již ve 14.století arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Rozsah článku neumožňuje vyjmenovat kolik slavných lékařů zde působilo a kolik osobností českého národa se zde léčilo. Nemocnice také sloužila při založení Karlovy university jako fakultní, tedy výuce studentů lékařství. Svým způsobem paradoxně nemocnici“ pomohla“ velká voda v r.2002, po které proběhla v nemocnici, zcela již neodpovídající současné době, rekonstrukce, která snad bude i v budoucnu pokračovat, plány jsou velmi ambiciózní. Transpantace kloubů a operace prsou prováděných v tomto zdravotnickém zařízení odpovídají výsledky nejméně úrovni fakultních nemocnic.
V obvodu Prahy 2 je vlastně jediná poliklinika v Praze, ve Spálené ulici, která je řízena magistrátem hl.m. Za dobrý výsledek v oblasti zdravotnictví považuji, že se podařilo politikům a zaměstnancům na magistrátu zabývajících se danou problematikou, zajistit právě v této poliklinice nepřetržitou zubní pohotovost, kterou využívají nejen obyvatelé Prahy ale např. pacienti dojíždějí až z Ostravy, Ústí nad Labem… Pro kompletnost informací, zubní pohotovost je zajištěna i nemocnici Na Františku a také Krčské nemocnici. Složitější, převážně chirurgické zákroky, nepřetržitě řeší zubní kliniky ve fakultních nemocnicích.
Občané si často stěžuji, že není klasická lékařská pohotovost jako byla před rokem 1990. Hlavním důvodem je vývoj lékařské péče, zvláště diagnostiky, kdy lékař na pohotovosti mohl změřit krevní tlak ( dnes má doma skoro každý vlastní tonometr) a nakonec lékař poslal klienta do nemocnice, kde je možnost laboratorního vyšetření, zobrazovacích metod, konziliárního vyšetření. Respektive se dříve „běžná“ pohotovost ukázala jako nadbytečný mezičlánek v klinickém vedení pacienta. Pro konkretizaci, statistika ukázala, že v některých krajích na těchto stanovištích pohotovosti nebyl v průměru ošetřen ani jeden pacient za celou službu.
Po dohodě s fakultními nemocnicemi, poskytují pohotovostní službu jejich ambulance, včetně pohotovosti dětské ( kromě Vojenské nemocnice ve Střešovicích, kde není dětské oddělení).
Samozřejmě zajištění pohotovostních služeb by se neobešlo bez finančního přispění hlavního města, protože nemocnice logicky musely nejen personálně zajistit noční služby. Finanční podpora činí okolo 50miliónů ročně, ale myslím, že je to jedna z položek nejlépe investovaných. V daném příspěvku je zahrnuta i podpora lékáren s nepřetržitým provozem, naší lékárny v Nemocnici Na Františku, dále podporujeme lékárnu v Krčské nemocnici..
Někteří občané možná namítnou, že z velké části tyto pohotovostní služby jsou využívány také občany bydlištěm mimo Prahu, ale na druhé straně buďme objektivní, máme zajištěnou péči ve fakultních nemocnicích, kde je zřizovatel, ministerstvo zdravotnictví a které nezatěžují rozpočet hl.m.
Odborných ambulancí, včetně stomatologických, je jejich počet na Praze 2, až na některé obory ( např. endokrinologie) , zcela vyhovující.
Určitý problém v mnoha ordinací, zvláště stomatologických, je výrazně vyšší doplatek na lékařskou péči než v jiných oblastech ČR. Trochu se musím zastal i provozovatelů, protože jejich náklady jsou také vyšší ( např. nájmy), ale snad tento nedostatek vyřeší zdravotní pojišťovny.
Nesmím opomenout rychlou lékařskou záchrannou službu, jejíž dokonalá organizace a funkce nemá ve světě opravdu srovnání. Na její rozvoj, včetně vybavenosti základen vynakládá magistrát nemalé finanční prostředky.
Myslím, že zdravotní péče je v Praze zajištěna na dobré úrovni, jistě lze mnoho věcí stále zlepšovat, a proto si nekažte dobrou náladu z různých názorů o jejím ohrožení.
Prof .MUDr.Zdeněk Seidl, CSc zastupitel hl.m. za SPD a předseda zdravotního výboru magistátu hl.m.
Dnes proběhla redakční rada časopisu Osmička. Po tradiční závěrečné úpravě obsahu dnes došlo také na jednu významnou změnu.
Od roku 2006 fungovala tradiční rubrika “Fórum zastupitelů”, kde vždy jeden klub položil otázku a každý klub následně odpověděl.
Od příštího čísla bude rubrika zrušena a nahrazena rubrikou Hyde Park zastupitelů Prahy 8.
Zde se bude každý klub vyjadřovat k aktuálnímu dění na Praze 8.
Změnu jsem samozřejmě podpořil.
Vítězslav Novák, předseda zastupitelského klubu SPD a TRIKOLORA pro Osmičku 
Jelikož patřím k lidem, kteří žijí na Žižkově již několikátou generaci, tak se mě tato zásadní změna dotýká osobně.O změně názvu ulice rozhodlo bývalé vedení radnice, údajně na základě obdržené žádosti občanů Prahy 3. Poté měla proběhnout anketa a souhlasu či nesouhlasu místních obyvatel. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale mluvila jsem s mnoha lidmi a nenašla nikoho, komu by tato otázka byla položena.
Jak hodnotíte péči o stromy na území Prahy 6?
O každý strom je třeba se starat. Nejméně dva roky potřebuje zalévat, pak kontrolovat a prořezávat korunu.
Alena Melzerová (zastupitelský klub Trikolora+SPD)
O svou zeleň se Praha 6 stará celkem dobře. Vzhledem k velkým zeleným plochám není péče snadná, nicméně zmíním některé nedostatky. Obyvatelé Petřin kroutí hlavou nad tím, že např. před Billou díky špatné péči uschly stromy v kontejnerech, že na obecním prostranství jsou vykáceny zcela zdravé smrky a ty nejsou nahrazeny. Majitelé soukromých zahrad by si zasloužili častější přistavení velkoobjemových kontejnerů na bioodpad (ne jenom na pár hodin na jaře a na podzim). Mají na svém pozemku spoustu stromů, o které se starají a které výrazně zkvalitňují ovzduší všem obyvatelům bez rozdílu. Bylo by na místě, aby jim MČ alespoň trochu usnadnila péči o zeleň přistavením kontejnerů vícekrát v roce.
Stromy ve městě mají vylepšit nepříznivou situaci se špatným vzduchem a prachem. Na splnění tohoto úkolu potřebují zelené barvivo chlorofyl v listech nebo jehličí, aby proběhla fotosyntéza. Ke smogovým situacím dochází nejvíce během topné sezony od října do března, kdy jsou listnaté stromy bez listí – bez chlorofylu. V období, kdy bývá nejhorší vzduch, nám listnáče nepomáhají. Nejsem sama, koho zaráží nízký až mizivý podíl jehličnanů na území Prahy 6. Není možné sázet občas odolné druhy jehličnanů do měst?
