Pražské zdravotnictví tvoří komplexní celek poskytovatelů zdravotní péče, kteří poskytují zdravotní služby klientům v celém rozsahu současných diagnostických a léčebných možností. Je obtížné psát o zdravotnictví na Praze 2, protože obyvatel Prahy a vlastně celé České republiky mohou využívat zdravotnictví a také se tak děje (přes 50% pacientů ve zdravotnických zařízení v Praze je bydlištěm mimo hl.město) v celé Praze.
Jedinou nemocí, která je řízena hl.městem je Nemocnice Na Františku, respektive je příspěvkovou organizací Prahy 1. Tato nemocnice byla první svého typu v Čechách, myslím i v celé střední Evropě, založena již ve 14.století arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Rozsah článku neumožňuje vyjmenovat kolik slavných lékařů zde působilo a kolik osobností českého národa se zde léčilo. Nemocnice také sloužila při založení Karlovy university jako fakultní, tedy výuce studentů lékařství. Svým způsobem paradoxně nemocnici“ pomohla“ velká voda v r.2002, po které proběhla v nemocnici, zcela již neodpovídající současné době, rekonstrukce, která snad bude i v budoucnu pokračovat, plány jsou velmi ambiciózní. Transpantace kloubů a operace prsou prováděných v tomto zdravotnickém zařízení odpovídají výsledky nejméně úrovni fakultních nemocnic.
V obvodu Prahy 2 je vlastně jediná poliklinika v Praze, ve Spálené ulici, která je řízena magistrátem hl.m. Za dobrý výsledek v oblasti zdravotnictví považuji, že se podařilo politikům a zaměstnancům na magistrátu zabývajících se danou problematikou, zajistit právě v této poliklinice nepřetržitou zubní pohotovost, kterou využívají nejen obyvatelé Prahy ale např. pacienti dojíždějí až z Ostravy, Ústí nad Labem… Pro kompletnost informací, zubní pohotovost je zajištěna i nemocnici Na Františku a také Krčské nemocnici. Složitější, převážně chirurgické zákroky, nepřetržitě řeší zubní kliniky ve fakultních nemocnicích.
Občané si často stěžuji, že není klasická lékařská pohotovost jako byla před rokem 1990. Hlavním důvodem je vývoj lékařské péče, zvláště diagnostiky, kdy lékař na pohotovosti mohl změřit krevní tlak ( dnes má doma skoro každý vlastní tonometr) a nakonec lékař poslal klienta do nemocnice, kde je možnost laboratorního vyšetření, zobrazovacích metod, konziliárního vyšetření. Respektive se dříve „běžná“ pohotovost ukázala jako nadbytečný mezičlánek v klinickém vedení pacienta. Pro konkretizaci, statistika ukázala, že v některých krajích na těchto stanovištích pohotovosti nebyl v průměru ošetřen ani jeden pacient za celou službu.
Po dohodě s fakultními nemocnicemi, poskytují pohotovostní službu jejich ambulance, včetně pohotovosti dětské ( kromě Vojenské nemocnice ve Střešovicích, kde není dětské oddělení).
Samozřejmě zajištění pohotovostních služeb by se neobešlo bez finančního přispění hlavního města, protože nemocnice logicky musely nejen personálně zajistit noční služby. Finanční podpora činí okolo 50miliónů ročně, ale myslím, že je to jedna z položek nejlépe investovaných. V daném příspěvku je zahrnuta i podpora lékáren s nepřetržitým provozem, naší lékárny v Nemocnici Na Františku, dále podporujeme lékárnu v Krčské nemocnici..
Někteří občané možná namítnou, že z velké části tyto pohotovostní služby jsou využívány také občany bydlištěm mimo Prahu, ale na druhé straně buďme objektivní, máme zajištěnou péči ve fakultních nemocnicích, kde je zřizovatel, ministerstvo zdravotnictví a které nezatěžují rozpočet hl.m.
Odborných ambulancí, včetně stomatologických, je jejich počet na Praze 2, až na některé obory ( např. endokrinologie) , zcela vyhovující.
Určitý problém v mnoha ordinací, zvláště stomatologických, je výrazně vyšší doplatek na lékařskou péči než v jiných oblastech ČR. Trochu se musím zastal i provozovatelů, protože jejich náklady jsou také vyšší ( např. nájmy), ale snad tento nedostatek vyřeší zdravotní pojišťovny.
Nesmím opomenout rychlou lékařskou záchrannou službu, jejíž dokonalá organizace a funkce nemá ve světě opravdu srovnání. Na její rozvoj, včetně vybavenosti základen vynakládá magistrát nemalé finanční prostředky.
Myslím, že zdravotní péče je v Praze zajištěna na dobré úrovni, jistě lze mnoho věcí stále zlepšovat, a proto si nekažte dobrou náladu z různých názorů o jejím ohrožení.
Prof .MUDr.Zdeněk Seidl, CSc zastupitel hl.m. za SPD a předseda zdravotního výboru magistátu hl.m.