Na proběhlém desátém zastupitelstvu se zástupci hnutí SPD zapojili do debaty tématu zakázky na nové soupravy pro metro D a metro C, dále zkritizovali laxní přístup předchozí Rady ve vztahu k rekonstrukci Libeňského mostu, který se tak dostal do havarijního stavu. Zastupitel Josef Nerušil pak zkritizoval udělení dotace pro spolek Pražský Majdan, z.s., který v roce 2025 založil neblaze proslulý aktivista Tomasz Peszynki, a který z peněz občanů obdržel dotaci ve výši n 3.157.000 Kč. Organizace Pražský Majdan, z.s. pak proslula jako provokatér při protivládních demonstracích na Václavském náměstí v průběhu roku 2023.
“Já jsem se na tuhle organizaci díval do obchodního rejstříku na webu justice.cz. A poněkud mě zarazilo, že 1) Tak vysoká dotace se uděluje zapsanému spolku, který ani neumí řádně bez gramatických chyb vypsat účetní uzávěrku. 2) Tu účetní uzávěrku za rok 2020 dodala s ročním zpožděním až v roce 2023. 3) Podle této účetní uzávěrky jsme zjistili, že tento spolek měl k 1. lednu roku 2020 účetní zůstatek 187,62 Kč. Znovu opakuji – 187 Kč. Za rok 2020 poté tady tento spolek vykázal příjmy ve výši 50 Kč. A výsledek hospodaření za rok 2020 činil 50 Kč.
To, že spolek nedisponuje žádným majetkem, budiž. Ale mě tady v tomhle ohledu zajímá, jestli vám to, pane náměstku, přijde v pořádku takto vysokou dotaci udělovat jednak spolku, který řádně neplní své zákonné povinnosti? A za rok 2021, ani za rok 2020, nebyl schopen dodat účetní uzávěrku včas. A za rok 2022 účetní uzávěrka zcela chybí. Máme k dispozici účetní uzávěrku za rok 2020 a za rok 2019. Za rok 2021 a za rok 2022 chybí. Je to nesplnění zákonné povinnosti tohoto spolku. Pakliže se někdo uchází o veřejné prostředky, já jsem toho názoru, že by své zákonné povinnosti plnit měl.
Druhá věc je potom samotná podstata toho spolku. Když se podíváme do stanov, tak zjistíme, že spolek spoluzakládal jistý pan Peszynski, což je známý politický aktivista. Já tu nyní nechci dovozovat, že jsou tam nějaké politické zájmy, vazby, nebo něco podobného, ale tuto dotaci já označuji za hnutí SPD za vysoce podezřelou, netransparentní, nehospodárnou a žádám, aby nebyla udělena z tohoto důvodu”, uvedl ve své kritice udělení dotace zastupitel Nerušil. Radní Pospíšil slíbil v odpovědi věc prověřit. Nutno však dodat, že přes všechny pochybnosti zastupitelstvo Tisk Z – 12006 k návrhu na uzavření dodatku ke smlouvě o poskytnutí individuální účelové neinvestiční (dotace s organizací Pražský Majdan, z. s.) většinově schválil, proti byli jen zastupitelé za hnutí SPD.
S trochou nadsázky lze říci, že situaci na šestkových školách by velmi usnadnilo, kdyby se dokázaly vymanit ze systému ministerstva školství, jehož rámcové vzdělávací programy – dle mého názoru – zhoršují kvalitu vzdělávání v celé ČR. Pokud je to v silách MČ – coby zřizovatele, ulevit jak to jde učitelům a pedagogickým pracovníkům od administrativních povinností.V dnešní době je většina učitelů zatížena množstvím administrativních záležitostí, které jim ubírají spoustu času. Učitelé se mají soustředit na co nejkvalitnější výuku. Další problém je rozvrácená výuka díky inkluzivnímu vzdělávání. Velmi by pomohlo zřízení tříd, kde by vyučovali speciální pedagogové. Jak už bylo mnohokrát řečeno – zavedený systém společného vzdělávání nás dovedl k tomu, že žáci se speciálními potřebami nedostávají potřebnou péči. Vyučují je klasičtí učitelé a trpí tím všichni zúčastnění. Samotnou kapitolou je, že ředitelé škol musí hospodařit podle dlouhé řady pravidel – složitých a nepřehledných. Cokoli z tohoto je v silách MČ změnit – pomůže šestkovým školám.
Alena Melzerová (zastupitelský klub Trikolora+SPD)
Naši zastupitelé JUDr. Vladimíra Bondarenková, D.E.A., MBA a Ing. Zdeněk Trmota na jednání zastupitelstva Prahy 13 v prosinci 2023. Aktivně probírali financování městské části, zajištění dostatku škol a školek i co zlepšit v úklidu sněhu z chodníků, aby nebylo ohroženo zdraví hlavně seniorů.
Otázka: Jak hodnotíte podporu občanských a volnočasových aktivit?
Částka určená na dotace a dary pro kulturu, sport a další aktivity se každý rok zvyšuje.
Alena Melzerová (Trikolora+SPD) Podporu občanských a volnočasových aktivit hodnotím jednoznačně jako neprůhlednou a nespravedlivou. Financování těchto aktivit není systémové, neexistuje postup, který by vyloučil manipulaci s příspěvky tak, aby je dostávali jen ti superloajální k politické garnituře – a posuzování je ve své podstatě silně subjektivní. Financování volnočasových aktivit žáků by mělo probíhat prostřednictvím normativu určených na neinvestiční výdaje. Normativ musí jít za žákem, ať si vybere jakoukoli školu. Pokud jsou organizace – divadla závislá na podpoře MČ, jsou spíše poplatný politickým trendům, než aby držela uměleckou kvalitu. Pak často platí verše Shakespeara „jak umění je stále služkou mocných, jak hloupost zpupně chytrým poroučí, jak prostá pravda je všem prostě pro smích, jak zlo se dobru chechtá do očí.“ Naštěstí to není vždy a všude. Nutno připomenout, že MČ tento systém nenastavuje, musí se v tomto prostoru nějak pohybovat a některé aktivity se jí celkem dobře daří.
Pražské zdravotnictví tvoří komplexní celek poskytovatelů zdravotní péče, kteří poskytují zdravotní služby klientům v celém rozsahu současných diagnostických a léčebných možností. Je obtížné psát o zdravotnictví na Praze 2, protože obyvatel Prahy a vlastně celé České republiky mohou využívat zdravotnictví a také se tak děje (přes 50% pacientů ve zdravotnických zařízení v Praze je bydlištěm mimo hl.město) v celé Praze.
Jedinou nemocí, která je řízena hl.městem je Nemocnice Na Františku, respektive je příspěvkovou organizací Prahy 1. Tato nemocnice byla první svého typu v Čechách, myslím i v celé střední Evropě, založena již ve 14.století arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Rozsah článku neumožňuje vyjmenovat kolik slavných lékařů zde působilo a kolik osobností českého národa se zde léčilo. Nemocnice také sloužila při založení Karlovy university jako fakultní, tedy výuce studentů lékařství. Svým způsobem paradoxně nemocnici“ pomohla“ velká voda v r.2002, po které proběhla v nemocnici, zcela již neodpovídající současné době, rekonstrukce, která snad bude i v budoucnu pokračovat, plány jsou velmi ambiciózní. Transpantace kloubů a operace prsou prováděných v tomto zdravotnickém zařízení odpovídají výsledky nejméně úrovni fakultních nemocnic.
V obvodu Prahy 2 je vlastně jediná poliklinika v Praze, ve Spálené ulici, která je řízena magistrátem hl.m. Za dobrý výsledek v oblasti zdravotnictví považuji, že se podařilo politikům a zaměstnancům na magistrátu zabývajících se danou problematikou, zajistit právě v této poliklinice nepřetržitou zubní pohotovost, kterou využívají nejen obyvatelé Prahy ale např. pacienti dojíždějí až z Ostravy, Ústí nad Labem… Pro kompletnost informací, zubní pohotovost je zajištěna i nemocnici Na Františku a také Krčské nemocnici. Složitější, převážně chirurgické zákroky, nepřetržitě řeší zubní kliniky ve fakultních nemocnicích.
Občané si často stěžuji, že není klasická lékařská pohotovost jako byla před rokem 1990. Hlavním důvodem je vývoj lékařské péče, zvláště diagnostiky, kdy lékař na pohotovosti mohl změřit krevní tlak ( dnes má doma skoro každý vlastní tonometr) a nakonec lékař poslal klienta do nemocnice, kde je možnost laboratorního vyšetření, zobrazovacích metod, konziliárního vyšetření. Respektive se dříve „běžná“ pohotovost ukázala jako nadbytečný mezičlánek v klinickém vedení pacienta. Pro konkretizaci, statistika ukázala, že v některých krajích na těchto stanovištích pohotovosti nebyl v průměru ošetřen ani jeden pacient za celou službu.
Po dohodě s fakultními nemocnicemi, poskytují pohotovostní službu jejich ambulance, včetně pohotovosti dětské ( kromě Vojenské nemocnice ve Střešovicích, kde není dětské oddělení).
Samozřejmě zajištění pohotovostních služeb by se neobešlo bez finančního přispění hlavního města, protože nemocnice logicky musely nejen personálně zajistit noční služby. Finanční podpora činí okolo 50miliónů ročně, ale myslím, že je to jedna z položek nejlépe investovaných. V daném příspěvku je zahrnuta i podpora lékáren s nepřetržitým provozem, naší lékárny v Nemocnici Na Františku, dále podporujeme lékárnu v Krčské nemocnici..
Někteří občané možná namítnou, že z velké části tyto pohotovostní služby jsou využívány také občany bydlištěm mimo Prahu, ale na druhé straně buďme objektivní, máme zajištěnou péči ve fakultních nemocnicích, kde je zřizovatel, ministerstvo zdravotnictví a které nezatěžují rozpočet hl.m.
Odborných ambulancí, včetně stomatologických, je jejich počet na Praze 2, až na některé obory ( např. endokrinologie) , zcela vyhovující.
Určitý problém v mnoha ordinací, zvláště stomatologických, je výrazně vyšší doplatek na lékařskou péči než v jiných oblastech ČR. Trochu se musím zastal i provozovatelů, protože jejich náklady jsou také vyšší ( např. nájmy), ale snad tento nedostatek vyřeší zdravotní pojišťovny.
Nesmím opomenout rychlou lékařskou záchrannou službu, jejíž dokonalá organizace a funkce nemá ve světě opravdu srovnání. Na její rozvoj, včetně vybavenosti základen vynakládá magistrát nemalé finanční prostředky.
Myslím, že zdravotní péče je v Praze zajištěna na dobré úrovni, jistě lze mnoho věcí stále zlepšovat, a proto si nekažte dobrou náladu z různých názorů o jejím ohrožení.
Prof .MUDr.Zdeněk Seidl, CSc zastupitel hl.m. za SPD a předseda zdravotního výboru magistátu hl.m.
Bezpečnostní situaci v Praze i ve Středočeském kraji se neustále zhoršuje a magistrát ani státní orgány nejsou schopny na tuto situaci adekvátně reagovat. V některých částech hlavního města už se díky tomu stává situace neúnosnou. Shodli se na tom zástupci politických stran na páté Valdštejnské debatě, která se konala 25. září v Praze ve Slovenském domě.
Besedy na téma „Bezpečnost v Praze a ve Středočeském kraji“ se zúčastnili, zastupitelka za SPD na Praze 13 JUDr. Vladimíra Bondarenková, předseda pražského hnutí ANO Ing. Ondřej Prokop, místopředseda Trikolóry Josef Sláma a za KSČM Pavel Ambrož. Pozvaní zástupci ODS a Pirátů, se se debaty nezúčastnili.
Pavel Ambrož, Josef Sláma, za hnutí SPD Praha Vladimíra Bondarenková, Ondřej Prokop a moderátor debaty.
Podle Vladimíry Bondarenkové se špatná bezpečnost v Praze může negativně projevit i pro Středočechy. „Je třeba na tom ještě dále zapracovat, a hlavně nepřipustit ještě další zhoršování bezpečnosti. Podle Bondarenkové se bezpečnost liší v jednotlivých částech Prahy. „Když půjdete v noci na Václaváku, tak tam vidíte že to není v pořádku a podobně hrozná byla situace na Andělu.“ Na Andělu podle ní docházelo dokonce k opakovaným pokusům o vraždy.
Podle ní pomohla přítomnost policie, která odradila vetší skupinky těchto kriminálních živlů, zdržovat se na tomto místě a páchat tak trestnou činnost. Podle Bondarenkové nestačí jen tyto kriminální skupiny vyzvat k rozchodu a potom odejít, ale je třeba vynutit si, aby městského strážníka tyto skupiny poslechly a místo opustily. V této souvislosti zmínila žádoucí spolupráci mezi městskou policií a policií ČR.
V Praze je třeba bezpečnost neustále hlídat, neboť souvisí i s celostátní bezpečností. „Je to o tom, koho si pustíme, či nepustíme do České republiky už na hranicích. Hodně se mluví o Schengenu, ale je třeba zohlednit, když začne velká migrační vlna, kdo k nám přichází. A rozhodně to nejsou doktoři a inženýři jak nám někdy vláda a média říkají.“
/Vladimíra Bondarenková/
Zvláštní riziko představuje podle Bondarenkové tzv. ekonomická migrace, neboť nevíme, co zde budou ti lidé dělat, zda jen projdou nebo se zde zdrží a budou zde páchat trestnou činnost. A pak rychle zmizí do zahraničí, jako v případě známého gangu kapsářů. To je sice kriminalita, která nás trápí, ale není zdaleka tak nebezpečná jako násilná kriminalita, když nám začne stoupat jako dnes počet vražd a násilných loupežných přepadení.
„Násilná kriminalita je největší problém. Nechceme se dostat na úroveň některých západních států, jejichž představitelé hlásali my to zvládneme a nezvládly to.“ Kriminalitu je tedy podle ní třeba řešit na celostátní úrovni. V první řadě je tedy třeba řešit kriminalitu na celostátní úrovni, neboť na té místní už se s tím nedá tolik dělat. Podle Bondarenkové je chvályhodné navýšit počet policistů, jak státních tak obecních v ulicích, ale nejlepší je podle ní prevence a nevpouštět na naše území problematické osoby.
Podle pražského předsedy hnutí ANO Ondřeje Prokopa se bezpečnostní situace Praze a ve Středočeském kraji stále zhoršuje. „I podle světových žebříčků kriminality jsme klesli, ale bohužel to někdo neřeší. Právě zhoršující se bezpečnostní situaci vidíme jako hnutí ANO jako jeden z velkých problémů. ANO je podle Prokopa připraveno předložit celou řadu návrhů, které by vedly ke zlepšení
současného stavu, ale současnou vládní a potažmo magistrátní koalici téma bezpečnosti v Praze a ve Středočeském kraji příliš nezajímá.
/Ondřej Prokop s moderátorem debaty/
Důkazem je podle něho i to, že se nikdo z přizvaných vládních politiků na besedu nedostavil. Na podporu svých tvrzení o zhoršující se bezpečnostní situaci citoval několik případů znásilnění, ke kterým došlo v minulosti v Praze, a které policie nebyla schopna objasnit i když stopy podle výpovědí míří k cizincům. V centru Prahy podle Prokopa vládne kokain, což potvrdil i rozbor odpadních vod.
Za zvláště alarmující považuje Prokop zhoršující se drogovou situaci. Prokop také kritizoval výroky předsedy drogové komise na magistrátu Pavla Béma, který v nedávném rozhovoru prosazoval, aby drogově závislým byly přiděleny byty a nalezena práce. To je podle Prokopa cesta do slepé uličky. Současná magistrátní koalice nad problémem zvyšující se kriminality a nárůstu drogově závislých zavírá oči a našlapuje okolo tohoto třaskavého tématu po špičkách a systémově ho neřeší.
Podle Prokopa by pomohlo, kdyby Praha doplnila alespoň stavy městské policie, která je v současnosti v podstavu. „Místo toho, aby se dávaly byty magistrátu feťákům, tak je nabídněme jako benefit pro městské policisty. A začněme konečně metodicky řídit městskou policii, neboť se domnívám že metodicky dobře řízena není.“ V některých lokalitách začíná být podle Prokopa bezpečnostní situace tristní. „Nejsme to jen narkomani, ale i situace s bezdomovci. Například na Praze 10 pod Jižní spojkou, je celé stanové městečko bezdomovců a podobných míst je v Praze více.“
/Pavel Ambrož a Josef Sláma/
Podle předsedy pražské organizace Josefa Slámy, by se Praha neměla srovnávat s městy jako je Berlín či Paříž, které si svou neuváženou migrační politikou na současné problémy zadělávaly už dlouho. Zvyšující se kriminalita je podle Slámy spojena také s migrací z východu, zejména s Ukrajinci, kterých do naší země přišlo několik set tisíc. „Nepřichází sem jen Mirkové Dušínové, ale také lidé, kteří představují bezpečnostní riziko, a v budoucnu budou představovat vážný bezpečnostní problém.“ Stát je podle Slámy nemocný byrokracií, takže většina policistů, místo aby řešili problémy na ulicích vyplňují tabulky. „Je třeba odbourat byrokracii,“ míní Sláma.
Zástupce KSČM Pavel Ambrož vidí základní problém ve změně politického systému, který nám přinesl jiné sociální situace. Za zásadní problémy považuje vzkvétající hazard a prostituci. V této souvislosti poukázal zejména na kuplířství, které je společností trpěno. Problém je pode něho i v tom, že i do tzv. drobné kriminality, jako jsou malé krádeže apd. vstupuje ve stále větší míře násilí.
Stále častěji, se podle něho potýkáme s cizojazyčnými mafiemi, které ovládají ulice, včetně kapsářských gangů a žebráků. Ambrož poukázal zejména na nebezpečí ukrajinské mafie, která má dnes v Praze a v celé republice silné postavení, díky příchodu statisíců migrantů z východu.
Dnes proběhla redakční rada časopisu Osmička. Po tradiční závěrečné úpravě obsahu dnes došlo také na jednu významnou změnu.
Od roku 2006 fungovala tradiční rubrika “Fórum zastupitelů”, kde vždy jeden klub položil otázku a každý klub následně odpověděl.
Od příštího čísla bude rubrika zrušena a nahrazena rubrikou Hyde Park zastupitelů Prahy 8.
Zde se bude každý klub vyjadřovat k aktuálnímu dění na Praze 8.
Změnu jsem samozřejmě podpořil.
Vítězslav Novák, předseda zastupitelského klubu SPD a TRIKOLORA pro Osmičku
Dehonestace dějin aneb změna názvu ulice Koněvova na Hartigovu
Téma které poslední týden rezonuje Prahou 3
Jelikož patřím k lidem, kteří žijí na Žižkově již několikátou generaci, tak se mě tato zásadní změna dotýká osobně.O změně názvu ulice rozhodlo bývalé vedení radnice, údajně na základě obdržené žádosti občanů Prahy 3. Poté měla proběhnout anketa a souhlasu či nesouhlasu místních obyvatel. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale mluvila jsem s mnoha lidmi a nenašla nikoho, komu by tato otázka byla položena.
Koněvova ulice dlouhá 3,4km byla pojmenována v roce 1946 podle maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a nese jeho jméno 77 let. Pro ty kteří nechtějí znát dějiny nebo se jakkoliv snaží je změnit jsou tu holá fakta, proč právě tato absurdní, naprosto zbytečná a byrokraticky velice náročná změna názvu ulice je naprostá neúcta vůči obětem 2.světové války. Rudá armáda maršála Koněva se v dubnu 1945 účastnila dobytí Berlína. Společně s Československými odbojáři pak společně osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první spojenecká armáda v květnu 1945 osvobodila také Prahu, ve které navzdory kapitulaci Německa probíhaly intenzivní boje s nacisty, kteří se odmítali vzdát. Pouze díky obětem těchto statečných vojáků tu dnes řada z nás může být a tak rozhodně jim má patřit náš dík a úcta.Věřím, že až v naší zemi opět zvítězí zdravý rozum nad zfanatizovanými a zvrácenými ideologiemi mnoha směrů, tak nejznámější ulice na Žižkově ponese opět zpátky své jméno, které ji právem náleží. Do té doby musíme zatnout zuby a vydržet. Přesto, že oficiální název ulice bude zatím jiný, tak pro nás Žižkováky to bude ” Koněvka” navždy.——-Tento článek je taktéž dostupný na Parlamentních listech: https://www.parlamentnilisty.cz/profily/Michaela-Grzegorzova-155571/clanek/Dehonestace-dejin-aneb-zmena-nazvu-ulice-Konevova-na-Hartigovu-131739
není systémové, neexistuje postup, který by vyloučil manipulaci s příspěvky tak, aby je dostávali jen ti superloajální k politické garnituře – a posuzování je ve své podstatě silně subjektivní. Financování volnočasových aktivit žáků by mělo probíhat prostřednictvím normativu určených na neinvestiční výdaje. Normativ musí jít za žákem, ať si vybere jakoukoli školu. Pokud jsou organizace – divadla závislá na podpoře MČ, jsou spíše poplatný politickým trendům, než aby držela uměleckou kvalitu. Pak často platí verše Shakespeara „jak umění je stále služkou mocných, jak hloupost zpupně chytrým poroučí, jak prostá pravda je všem prostě pro smích, jak zlo se dobru chechtá do očí.“ Naštěstí to není vždy a všude. Nutno připomenout, že MČ tento systém nenastavuje, musí se v tomto prostoru nějak pohybovat a některé aktivity se jí celkem dobře daří.
