Na dotacích dostal Agrofert více, než zaplatil na daních. U bank úvěry za 30 miliard korun. Závislost Babiše na EU-dotacích

Agrofert dostal na dotacích více, než zaplatil na dani z příjmu. Plánuje velké propouštění v Německu i investice za 17 miliard

  1. 7. 2017 Petr Zenkner, Milan Mikulka

Vyšlo na ihned.cz, https://m.ihned.cz/byznys/c1-65825940-hospodareni-agrofertu-v-deseti-bodech-na-dotacich-dostal-vice-nez-zaplatil-na-danich-planuje-velke-propousteni-i-miliardove-investice

Čtěte více: výsledky firem | Agrofert

  • Agrofert vydal velmi očekávanou výroční zprávu o svém loňském hospodaření.
  • Hospodářské noviny prošly zhruba 100 stran této výroční zprávy a přinášejí nejzajímavější informace v 10 bodech.
  • Na dani z příjmu zaplatil Agrofert 1,505 miliardy korun. Na provozních dotacích a zelených bonusech holding loni získal 1,533 miliardy.

Ilustrační foto.  ČAPÍ HNÍZDO. Chvíli Babišovo, chvíli zase ne, nakonec však přece jen ano. I s 50 miliony z evropských fondů. | FOTO: sglprojekt.cz

Agrofert, jedna z největších a kvůli působení Andreje Babiše v politice nejsledovanější firma v Česku, vydal detailní informace o svém hospodaření v minulém roce. A vyplývá z nich několik zajímavých věcí: například ubylo zaměstnanců a Agrofert se chystá ve velkém propouštět v německých pekárnách, na kterých tratí miliardy korun ročně. Agrofert také prodal svůj další problémový projekt či skupina na dotacích inkasovala zhruba tolik, co její firmy zaplatily na dani z příjmu.

1. Agrofertu klesl zisk i tržby

Čistý zisk Agrofertu minulý rok klesl na 7,8 miliardy korun. Oproti roku 2015 je to pokles téměř o 800 milionů. Agrofertu se snížil i provozní zisk na 14,7 miliardy. Celkové tržby více než dvou set firem holdingu byly 155,7 miliardy korun, což je téměř o 12 miliard korun méně.

*Zdroj: Výroční zpráva Agrofertu 2016

2. Klíčová fabrika tolik nevydělala, ale pořád z ní přiteklo nejvíce peněz

Nejziskovější částí Agrofertu je dlouhodobě německá továrna na výrobu čpavku a močoviny SKW Piesteritz. Loni mu vydělala 33,4 milionu eur, což je 900 milionů korun. I přes více než poloviční pokles zisku oproti roku 2015 jde stále o nejziskovější podnik Agrofertu. Ten ho koupil v roce 2002 a plně jej ovládl o čtyři roky později.

3. Na dotacích dostal Agrofert více, než zaplatil na daních

Na dani z příjmu za rok 2016 zaplatil Agrofert 1,505 miliardy korun. Na provozních dotacích a zelených bonusech holding loni získal 1,533 miliardy. Z těchto dotací je 1,1 miliardy korun nárokových a zbytek jsou dotace na investice.

4. Méně zaměstnanců, chystané propouštění v Německu

Jedním z nejzajímavějších postřehů z výroční zprávy je pokles zaměstnanců celé skupiny. Ubylo 760 lidí a na konci roku jich ve firmách Agrofertu pracovalo necelých 33 tisíc. Agrofert podle dřívějších prohlášení i výroční zprávy chystá velké propouštění v Německu ve svých pekárnách Lieken. Zavírá několik provozů zejména v západní části země a chystá u své chemičky na východě výstavbu obří pekárny. Na restrukturalizaci má v rezervách 2,3 miliardy korun. „Rezerva na restrukturalizaci se týká zejména společností spadajících do subholdingu Lieken AG a vztahuje se především k nákladům souvisejícím se zaměstnanci,“ stojí ve výroční zprávě.

5. Agrofert plánuje investice za 17 miliard korun

Agrofert letos chystá dokončení pekárny v Německu. Investuje i do výrobny čpavku na Slovensku a do nové výrobny hnojiv v Lovosicích.

6. Dařilo se českým chemičkám a vydavatelství Mafra, velká ztráta v Liekenu

Nejziskovějším podnikem Agrofertu v Česku je chemička Precheza, která loni vydělala 555,7 milionu korun. Podnik vydělává hlavně na titanové bělobě, jež je nejvíce rozšířeným potravinářským barvivem a přidává se i do nátěrových hmot a opalovacích krémů. Daří se také dalším chemickým podnikům Agrofertu – Deza Valašské Meziřící měla zisk 460,4 milionu, trojici nejziskovějších chemiček uzavírá Synthesia se 452,8 milionu korun. Největší dodavatel biopaliv Preol přidal do celkových výsledků koncernu v minulém roce 85,5 milionu korun.

Zisková byla také slovenská chemička Duslo Šala, která vydělala 18,98 milionu eur (asi 510 milionů korun). Agrofert do podniku výrazně investuje a získal od slovenské vlády Roberta Fica úlevu na daních, kterou zatím nevyužil. Agrofert může získat úlevy ve výši 58,56 milionu eur (přes 1,5mld Kč).

Agrofert je rovněž největším evropským výrobcem AdBlue, což je syntetický roztok močoviny, který se přidává do paliv. Společnost GreenChem, která ho vyrábí, měla loni zisk 10 milionů eur.

Z potravinářských závodů Agrofertu byla loni nejúspěšnější mlékárna Olma (205,7 milionů korun), Kostelecké uzeniny naopak vydělaly jen 76,2 milionů. Poklesly i zisky zemědělských družstev. Nejúspěšnější bylo ZZN Polabí, které vydělalo 88,6 milionů korun.

Rekordní ztráta naopak připadá na německé pekárny Lieken AG, které prodělaly 126,5 milionu eur (asi 3,4 miliardy korun). Jde o vůbec neztrátovější podnik v holdingu.

Výrazně zisková byla rovněž mediální skupina Mafra, která vlastní například deníky Mladá fronta dnes a Lidové noviny. Vydělala 236,1 milionu korun. Společnost Londa, přes niž Agrofert vlastní nejposlouchanější rádio Impuls, byla v plusu 60,6 milionu.

10 nejziskovějších podniků Agrofertu
SKW Piesteritz 33,388 mil. eur
Prescheza 555,742 mil. korun
Duslo 18,981 mil. eur
Deza 460,407 mil. korun
Synthesia 452,825 mil. korun
Lovochemie 329,282 mil. korun
Fatra 297,967 mil. korun
GreenChem 10,097 mil. eur
Mafra 236,195 mil. korun
Olma 205,694 mil. korun

*Zdroj: Výroční zpráva Agrofertu 2016

7. Agrofert prodal svou jedinou továrnu v Číně

Agrofert se podle výroční zprávy zbavil jedné své problémové investice – továrny na titanovou bělobu v Číně, která spadala pod přerovskou Prechezu. Agrofert zatím na dotazy HN, komu továrnu prodal, za kolik a kolik na investici prodělal, neodpověděl. V minulosti Andrej Babiš veřejně hovořil o stovkách milionů korun. „V Číně nás totálně podvedli. Číňan, který pro nás dělal 17 let, nám přes zboží ukradl 10 milionů dolarů a za ty peníze si vedle nás postavil stejnou továrnu,“ řekl Babiš na přednášce na Vysoké škole ekonomické zhruba před čtyřmi lety. „Neznám nikoho, kdo by měl v Číně továrnu a dařilo se mu,“ dodal tehdy.

8. Agrofert má už u bank úvěry za 30 miliard korun

Agrofert si loni u bank víc půjčoval. Zadlužení mu vzrostlo z 24 miliard korun na 30 miliard. Nejvíc Agrofert momentálně dluží Komerční bance, na začátku roku to bylo 3,5 miliardy korun, tedy více než desetina celého jeho dluhu. Na druhém místě je konsorcium německých bank, které financují investice Agrofertu v Německu zejména do pekáren a chemiček. Zadlužení Agrofertu ve výši 30 miliard korun je ale vzhledem k velikosti firmy, jejíž majetek má účetní hodnotu 133 miliard korun, stále nízké.

Na konci loňského roku měl Agrofert na bankovních účtech 6,3 miliardy korun, zhruba o 1,7 miliardy korun více než na konci roku 2015.

9. Podpora za výrobu z obnovitelných zdrojů je 165 milionů korun

Firmy Agrofertu také každý rok dostávají podporu za to, že vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů. V případě Agrofertu jde hlavně o bioplynové stanice. Ty loni dostaly 165 milionů korun oproti 149 v roce 2015.

10. Agrofert dal ANO půl milionu, na Nadaci Agrofert šlo 101,7 milionu korun

V minulém roce Agrofert mírně zvýšil příspěvek pro hnutí ANO vedené Andrejem Babišem, které dostalo půl milionu korun. Mnohem více, celkem šest milionů, dostal od Agrofertu hnutí ANO blízký think-tank Institut pro politiku a společnost, který vede komentátor Lidových novin Jan Macháček.

Výrazně vzrostly výdaje Nadace Agrofert, které v roce 2015 byly 5,5 milionu korun. Loni už to bylo 101,7 milionu.

Byl odhalen plán OSN na nahrazení evropského obyvatelstva migranty

Plán nahradenia európskeho obyvateľstva migrantmi odhalený

zveřejněno na http://www.hlavnespravy.sk/plan-nahradenia-europskeho-obyvatelstva-migrantmi-odhaleny/1078848

New York 24. júla 2017 (HSP/Foto:TASR/AP//Darko Bandic)

„Fundamentálnou otázkou našej doby je, či Západ má vôľu prežiť. Veríme našim hodnotám, aby sme ich bránili za každú cenu? Rešpektujeme svojich občanov natoľko, aby sme chránili ich hranice? Máme túžbu a odvahu, aby sme ubránili našu civilizáciu pred tými, ktorí ju chcú rozvrátiť a zničiť? Môžeme mať najväčšie ekonomiky a najrozvinutejšie zbrane na svete, ale keď nebudeme mať silné rodiny a silné hodnoty, budeme slabí a neprežijeme.“

Posledné tri roky zaplavili Európu milióny migrantov väčšinou z Afriky a Blízkeho východu, čo bolo podľa svetových lídrov dôsledkom „utečeneckej krízy“ spôsobenej vojnami. Napriek tomu dokument Organizácie spojených národov, pripravený ešte v roku 2000 dokazuje, že OSN už v tom čase presadzovala tzv. „výmennú migráciu“ v Európe. Samozrejme, s podporou mimovládnych organizácií bojujúcich za otvorené hranice a „progresívnych“ politikov, informuje americký, konzervatívny portál World Net Daily.

Ilustračné foto
Dokument s názvom „Replacement migration – Is It a Solution to Decline and Aging Populations?“, podrobne opisuje znižujúcu sa pôrodnosť v Európe a nachádza riešenie – masovú migráciu.

17-ročný dokument tvrdí, že masová migrácia je potrebná na nahradenie starnúceho obyvateľstva rozvinutých krajín a argumentuje, že bez migrácie z rozvojových krajín, budú ekonomiky rozvinutých štátov trpieť nedostatkom pracovných síl a klesajúcim daňovým príjmom. „Preto pod tlakom demografických zmien jediným riešením poklesu počtu obyvateľstva a jeho starnutia je – či už z krátkodobého alebo dlhododobého horizontu – masová migrácia.“

Správa sa zamierava najmä na krajiny ako USA, Nemecko, Veľká Británia, Francúzsko, Taliansko, Japonsko, Južná Kórea a Rusko ako hlavné cieľové krajiny migrácie. Pritom nejde o žiadnu nejasnú a neskôr zabudnutú štúdiu. Naopak, ide o základnú časť promigračnej agendy, ktorú aj dnes presadzuje OSN, Americká obchodná komora a všetci obhajcovia otvorených hraníc.

Nenávisť voči Západu medzi intelektuálmi v OSN

Politický komentátor a bývalý poradca Bieleho domu, Patrick Buchanan, hovorí, že „podpora masovej migrácie národov tretieho sveta do Európy a Ameriky a nahradenie ich pôvodného obyvateľstva, je zo strany OSN v súlade s ich proti-západnou ideológiou, a preto nie je prekvapujúca.“

„Nie dlho po svojom založení začali OSN ovládať delegáti a diplomati, ktorí Západ vinili z historických zločinov proti ľudskosti, a preto požadovali opätovný prenos nezákonne získaného bohatstva zo Západu späť do krajín tretieho sveta, ktoré ultáčali,“ hovorí Buchanan.

„Ak však chceme, aby Západ aj naďalej zostal významnou a veľkolepou civilizáciou, musíme kalichu trpkosti, závisti a nenávisti voči Západu medzi intelektuálnymi kruhmi v OSN, aj v samotných západných krajinách, odolávať ako zákernej chorobe,“ dodáva tento bývalý poradca prezidentov Nixona, Forda a Reagana.

Pred islamskou hrozbou varovala na minulotýždňovom guvernérskom fóre v Minnesote aj bývalá republikánska kongresmanka, Michele Bachmann, a označila ju za jednu z najväčších hrozieb západnej civilizácie. „Ide o hrozbu, o ktorej musíme vedieť, a ktorej sa nemôžeme báť. Pretože je to práve strach, ktorý dnes vidím v Minnesote – priveľa ľudí sa bojí nálepky rasistov, fanatikov, islamofóbov. Ja si naopak myslím, že je našou povinnosťou nazývať problémy pravým menom.“ (Minulý týždeň zastrelil v Minnesote zo zatiaľ neznámych dôvodov muslimský policajt Mohamed Noor neozbrojenú Austrálčanku, Justine Damond, ktorá len privolala políciu kvôli údajnému znásilneniu pri jej dome. Policajt bol utečencom zo Somálska a prešiel zrýchleným policajným tréningom v rámci tzv. integračného programu propagovanom ľavicovou primátorkou Betsy Hodges. Okrem toho mal na konte tri sťažnosti a súd za údajné brutálne napadnutie ženy. Prípad vyvolal v USA búrlivé diskusie, pozn. redakcie)

Michele Buchanan okrem iného uviedla, že USA by mali ihneď deportovať ľudí, ktorí nie sú ochotní začleniť sa, zastaviť migráciu z moslimských krajín a zabrániť vytvoreniu paralelných spoločností.

Najmä muži

Ale vráťme sa späť do Európy. V roku 2015 požiadalo v Európe o azyl viac ako 1,3 milióna migrantov, čo je podľa prieskumu spoločnosti Pew Research Center, doposiaľ rekordné číslo pre európsky kontinent.

Odhaduje sa, že až 75% z nich boli muži bez relevantného vzdelania alebo iného školenia – z Gambie (97% mužov), Pakistanu (95% mužov), Afganistanu (80% mužov), Iraku (75% mužov) a Sýrie (71% mužov).

Nemecký komisár pre prisťahovalectvo, utečencov a integráciu, Aydan Özoğuz, pre noviny The Financial Times uviedol, že iba 25% migrantov, ktorí prišli do Nemecka v posledných rokoch, sa zamestná do piatich rokov.

Vo Švédsku zasa vláda v roku 2015 prijala 163 000 žiadateľov o azyl. O rok neskôr však len 500 z nich bolo zamestnaných. Nehovoriac o tom, že migranti stoja švédsku vládu milióny eur vo forme sociálnych dávok a podpory na bývanie…

V Holandsku je až 90% sýrskych a eritrejských žiadateľov o azyl, ktorí prišli do tejto krajiny za posledné roky, na sociálnych dávkach. Takmer žiadni sa nezamestnali po 18 mesiacoch pobytu v krajine.

Navyše vysoké percento tzv. žiadateľov o azyl nie sú skutoční utečenci, ale ekonomickí migranti, ktorí sa snažia dostať do Európy za vidinou ľahko získaných finančných prostriedkov.

Dokonca aj podľa posledných správ samotnej OSN len 2,65% migrantov, ktorí v roku 2016 prišli do Talianska cez Stredozemné more, boli skutoční utečenci. Zo 181 436 migrantov len 4 808 získalo azyl v Taliansku. Tá istá správa OSN konštatuje, že až 90 334 migrantov ani nepožiadalo o azyl, ale okamžite splynulo s čiernou trhovou ekonomikou…

Niektorí európski politici už vyzývajú k ráznemu zakročeniu proti ilegálnej migrácii, pričom vinia mimovládne organizácie a samotnú EÚ, ktorá spolu s OSN patrí k jej najväčším podporovateľom. „Už sa nedá hovoriť o migrácii, ale o invázii, ktorá je organizovaná, financovaná a plánovaná Bruselom a Rímom,“ vyjadril sa v máji vodca talianskej, národne orientovanej strany Lega Nord, Matteo Salvini.

Migrácia „nevyhnutná, potrebná a žiadaná“?

Napriek tomu, väčšina lídrov EÚ ostáva naďalej hluchá a slepá. V júli vydala OSN propagačné video so slovami:  „244 miliónov migrantov je v pohybe. Migrácia je nevyhnutná. Migrácia je potrebná. Migrácia je žiadaná.“

Constantinos Fotakis, ktorý pôsobí ako poradca Európskej komisie pre zamestnanosť a sociálne otázky vo svojej štúdii tvrdí, že „výmenná migrácia“ je prospešná pre celú EÚ. „Reštriktívna migračná politika posledných 25 rokov už nie je relevantná pre hospodársku a demografickú situáciu, v ktorej sa EÚ momentálne nachádza. Preto si niektorí európski politici myslia, že sa treba zamyslieť nad potrebami EÚ, definovať nakoľko vie EÚ splniť tieto potreby a doplniť dané medzery obyvateľmi z tretieho sveta.“

Napriek tomu mnohí veria, že kroky OSN, EÚ a mimovládnych organizácií vedú k tomu, čo francúzsky spisovateľ Renaud Camus nazval „veľká výmena“. Znamená to, že počas niekoľkých generácií ostanú miesta rovnaké, ale ľudia a hodnoty sa zmenia.

Rímsko-katolícky arcibiskup, Luc Ravel, pôsobiaci v Štrasburgu nedávno pre francúzsky časopis Valeurs Actuelles uviedol, že Francúzsko už prechádza týmto procesom, poukazujúc na príliv muslimských prisťahovalcov a ich vysokú pôrodnosť v porovnaní s domácim obyvateľstvom.

Ako ďalší dôkaz „veľkej výmeny“ označuje sklon liberálnych, ľavicových médií a politikov odcudzovať a znevažovať pôrodnosť domáceho obyvateľstva, podporovať interupcie a, naopak, deklarovať potreby migrácie k zvýšeniu pôrodnosti. Jedným z príkladov bol aj nedávno publikovaný článok britského ultra-ľavicového denníka The Guardian s názvom „Chcete bojovať proti klimatickým zmenám? Majte menej detí.“ Samozrejme, s obrázkom bielych batoliat…

Bez rodiny neexistuje nič – národ ani kontinent

Už v roku 2007 na 4. svetovom kongrese rodín, na ktorom sa zúčastnilo 3 300 zákonodarcov a aktivistov, varoval poľský vicepremiér Roman Geirtych pred blížiacou sa „demografickou zimou“. „Návrat k rodine a manželstvu je jediným spôsobom ako sa vyhnúť civilizačnej katastrofe“, tvrdil, pričom nazval „rodinu ako nádej pre Poľsko, nádej pre Európu, nádej pre svet“.

„Bez rodiny neexistuje národ, neexistuje kontinent, neexistuje žiadna civilizácia. Nie je nič,“ povedal.

Aj prezident Trump na začiatku tohto mesiaca hovoril vo svojom prejave na Krasinskom námesti v Poľsku o demografickom vývoji, pričom spomenul, že prežitie západnej civilizácie nie je založené na armáde a hospodárstve, ale na „silnej rodine a hodnotách.“

„Fundamentálnou otázkou našej doby je, či Západ má vôľu prežiť. Veríme našim hodnotám, aby sme ich bránili za každú cenu? Rešpektujeme svojich občanov natoľko, aby sme chránili ich hranice? Máme túžbu a odvahu, aby sme ubránili našu civilizáciu pred tými, ktorí ju chcú rozvrátiť a zničiť? Môžeme mať najväčšie ekonomiky a najrozvinutejšie zbrane na svete, ale keď nebudeme mať silné rodiny a silné hodnoty, budeme slabí a neprežijeme.“

Liam Clancy

Postřehy z diskusí – Informovanost některých lidí je otřesná

Komentář k článku http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/V-kraji-kde-maji-na-nastenkach-Okamuru-Babis-je-chytrej-chlapik-vsichni-mu-zavidi-Par-kilometru-za-Prahou-jsme-se-dozvedeli-neuveritelne-veci-494934
Informovanost některých lidí je otřesná, Vysočiňák, 6. 7. 2017 13:16:33
Tak třeba ODS nechce euro za měnu, nechce černou svoloč, chce prosadit pronárodní azylovou a imigrační politiku, ale to nebude možné, dokud budeme v EU http://www.ods.cz/volby2017/program/zahranicni-politika.
Socani zase žvatlají, že „odmítají a budou odmítat nelegální migranty“, přitom, jak všichni víme, to minulý rok odkývali, tahají je sem dobrovolně a chtějí být v silném jádru EU https://www.cssd.cz/data/files/30catero-a4-2.pdf.
Chytrolíni ze STOP 0,09% zase nechtějí obecné referendum, vystoupení z unie, odstoupení od protiruských sankcí, chtějí rychlejší evropu, dvourychlostní inkluzní školství, zavedení eura, zlegalizování migrace, zde doslovně z jejich programu: „Legální migrace na trh práce je pro otevřenou ekonomiku typu té naší nezbytností.“ Jinak program je zde: https://www.top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2017/.
Strana slovenského žido-bolševika nemá pro sichr ani aktuální program pro volby 2017 (možná má, ale na jejich oficiálních stránkách jsem našel pouze program do krajských voleb, euro voleb a do voleb z roku 2014), ale „Ujo Andrejko“ se před nedávnem odkopal: Žádné referendum, žádný odchod z EU, zůstat v jádru (druhá rychlost) EU, čerpat dotace http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=185990 a chce zrušit samosprávy.
Piráti jsou také pro EU a jsou to vítači (https://www.pirati.cz/program/psp2017/mezinarodni-vztahy/).
Program DSSS také zřejmě není aktuální, ale je pronárodní, tak jako program SPD (http://nebruselu.dsss.cz/nas-program).

Agrosebevražda? Je nelogické na nejkvalitnější půdě postavit sklad či automobilku

Likvidaci kvalitní zemědělské půdy si všímají také na Slovensku. Stejný problém je v ČR, kde je neřízená výstavba skladových hal na nejkvalitnější černozemi:

vyšlo 17.5.2017 na http://www.parlamentnelisty.sk/arena/rozhovory/Agrosamovrazda-Je-nelogicke-na-najkvalitnejsej-pode-stavat-sklad-ci-automobilku-ktore-mozno-postavit-inde-tvrdi-narodniar-288145

Agrosamovražda? Je nelogické na najkvalitnejšej pôde stavať sklad či automobilku, ktoré možno postaviť inde, tvrdí národniar

17.5.2017 11:00

Národniari sa rozhodli brániť slovenskú pôdu ústavným zákonom. Zatiaľ sa im darí, včera schválil parlament ich návrh novely ústavy, v ktorej bude pôda ako neobnoviteľný zdroj chránená pred špekulatívnym skupovaním. Ako bude SNS v tejto veci ďalej postupovať a ktoré ďalšie zákony chce preto meniť? V rozhovore pre Parlamentné listy to vysvetľuje poslanec Tibor Bernaťák.

Agrosamovražda? Je nelogické na najkvalitnejšej pôde stavať sklad či automobilku, ktoré možno postaviť inde, tvrdí národniar
Foto: TASR
Popis: Jarné rozrábanie pôdy na poli neďaleko obce Janíkovce v okrese Nitra

 

Medzi rokmi  2000 až 2015 klesla výmera poľnohospodárskej pôdy o 2,1 percenta, čo je zhruba o vyše 51 000 hektárov. Aké boli dôvody a v ktorých oblastiach Slovenska došlo k najväčšiemu úbytku pôdy?

Dôvody zmien vo výmerách poľnohospodárskej pôdy sú rôzne. Jednak je dôvodom poklesu napríklad urbanizácia a investičná výstavba, prípadne jej prirodzené zalesňovanie či prirodzená vodná a veterná erózia, ale aj erózia spôsobená nešetrným využívaním poľnohospodárskej pôdy.

Prijatá zmena Ústavy Slovenskej republiky počíta aj so stabilizovaním výmery, či už lesnej, alebo poľnohospodárskej pôdy. Pestovať, chovať, teda byť aktívny poľnohospodár, by sa malo oplatiť subjektu, ktorý v tejto oblasti podniká, a na druhú stranu aj štátu a jeho občanom, ktorí budú mať zabezpečenú potravinovú sebestačnosť, bezpečnosť a kvalitu potravín z domácej produkcie. K úbytku pôdy podľa nášho názoru došlo najmä v oblastiach veľkých miest, napríklad Bratislavy.

Na súčasnej schôdzi parlamentu došlo najskôr k prerušeniu rokovania o tomto bode, neskôr bol pohodlnou väčšinou prijatý. Prečo?

Návrhom SNS sa presadzuje zmena a doplnenie Ústavy Slovenskej republiky. Nie sme zástancami toho, aby sa Ústava Slovenskej republiky menila na každej schôdzi národnej rady. Dôvod, prečo sa návrh neprerokoval na minulej schôdzi, bol, aby sa zmena ústavy prijala čo najširším konsenzom a návrh bol riadne prediskutovaný. Výsledkom týchto diskusií je znenie novely Ústavy Slovenskej republiky podporené hlasmi poľnohospodárov aj značnej časti verejnosti, ktorá v treťom čítaní národnej rady dosiahla podporu 113 poslancov z radov koalície aj opozície.

Hlásite sa k ochrane pôdy ako k neobnoviteľnému prírodnému zdroju. Je pre vás rozdiel, či sa na úrodnej pôde stavia sklad pre špedíciu alebo či pôdu zaberá napríklad automobilka Jaguar Land Rover, ktorá devastuje z pohľadu ochrany prírody vyše 660-tisíc metrov štvorcových pôdy budovaním zázemia, pričom k tejto ploche potrebuje 1,275 milióna ďalších metrov štvorcových na úpravy?

V prvom rade chce SNS zmeniť dnešné legislatívne poňatie pojmu pôda. Pred novelou Ústavy Slovenskej republiky sa pôda chápala ako hocijaký iný tovar, ktorý si môže každý kúpiť, vyrobiť či kedykoľvek rozmnožiť. Pôda je podľa nášho názoru neobnoviteľný prírodný zdroj, ktorý musí požívať osobitnú ochranu zo strany štátu a spoločnosti. Ak premietneme do celej legislatívy Slovenskej republiky toto naše chápanie pôdy, bude oveľa ťažšie využívať úrodnú poľnohospodársku alebo lesnú pôdu na mimoprodukčné účely, aj keď tieto sú, samozrejme, rozličné a niekedy za splnenia výnimočných podmienok aj opodstatnené.

Koaličný poslanec za SNS Tibor Bernaťák. Zdroj: mr

Som zástanca zdravého sedliackeho rozumu, to znamená, že nie je logické na najkvalitnejšej pôde stavať sklad či automobilku, ktoré možno postaviť inde. Je však súčasne potrebné postupovať vyvážene medzi ochranou pôdy, znižovaním miery nezamestnanosti, zvyšovaním životnej úrovne v danom regióne a inými faktormi. Dôležitý je pre nás momentálne výsledok spočívajúci v tom, aby sa úrodná slovenská pôda využívala čo najlepšie, ale zároveň čo najšetrnejšie na poľnohospodársku a lesnú produkciu.

Na prijatie ústavného zákona nevyhnutne potrebujete aj hlasy opozície. Prvé čítanie, keď návrh podporilo 112 poslancov, dáva tušiť, že téma je prijateľná naprieč politickým spektrom. S kým z opozície ste o tom rokovali? (Otázka padla pred včerajším čítaním v treťom kole…)

SNS je pri témach, ktoré sa týkajú záujmov Slovenskej republiky a jej občanov, vždy otvorená komunikácii. Je potrebné uviesť, že ústavná ochrana pôdy nie je témou na politikárčenie a kupčenie. Je to téma, ktorú musí cítiť každý občan Slovenskej republiky, o to viac poslanec Národnej rady Slovenskej republiky. Osobitné rokovania s opozičnými stranami sme neviedli.

Tento ústavný zákon má chrániť pred špekulatívnym nákupom pôdy, teda takým, ktorý v konečnom dôsledku nebude smerovať k pôdohospodárskej produkcii či starostlivosti. Na základe tohto ústavného zákona chcete ďalšími, riadnymi zákonmi ustanoviť, že pôda bude môcť byť iba vo vlastníctve určitých zákonom stanovených osôb. Ktoré osoby by to mali byť? Môžete ich definovať?

Áno, následnými legislatívnymi zmenami zákonov upravujúcich vlastníctvo pôdy chceme zamedziť, aby sa vlastníkmi slovenskej pôdy stávali subjekty, ktoré k nej nemajú žiadne väzby. To znamená, že predovšetkým subjekty a zahraničné korporácie, ktoré chcú slovenskú pôdu skúpiť a vlastniť výlučne ako investíciu, budú zákonom obmedzené pri jej nadobúdaní.

Ďalší rozhovor s T. Bernaťákom TU.

Malo by dôjsť k novelizáciám viacerých predpisov, ako napríklad zákon č. 140/2012 Z. z. o nadobúdaní vlastníctva poľnohospodárskeho pozemku a o zmene a doplnení niektorých zákon v znení neskorších predpisov, zákon č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách v znení neskorších predpisov, zákon č. 504/2003 Z. z. o nájme poľnohospodárskych pozemkov, poľnohospodárskeho podniku a lesných pozemkov a o zmene niektorých zákonov a ďalšie.

Budete navrhovať aj delenie podľa klasifikácie pôdy podľa kvality? Napríklad v tom zmysle, že chránená by bola len kategória A – C a nižšie kvality pôdy budú z ochrany vyňaté?

Nemala by byť vyňatá konkrétna bonitácia pôdy, ktorá bude požívať osobitnú ochranu, a ostatné nie. Ochranu by mala požívať všetka poľnohospodárska a lesná pôda. Detaily budú závisieť od výsledkov rokovaní so zástupcami poľnohospodárov a od legislatívneho procesu.

Týmto zákonom chcete podporiť zabezpečenie potravinovej bezpečnosti Slovenska. Keďže len ochrana pôdy by nestačila, s akými ďalšími podpornými návrhmi počítate?

Potravinová bezpečnosť je výsledný efekt ochrany poľnohospodárskej pôdy. To znamená, ak dôjde k efektívnej ochrane poľnohospodárskej pôdy, postupne bude napĺňaná aj vidina potravinovej bezpečnosti Slovenskej republiky. Samozrejme, je to kombinácia aj ďalších opatrení, ako podpora domácej produkcie, aktívnych farmárov, mladých farmárov a ďalšie.

Národniari by si želali viac potravinovej sebestačnosti. Zdroj: TASR

S akou hranicou potravinovej sebestačnosti by ste boli spokojný? Kedysi sme dosahovali okolo 90 %, dnes to nie je ani 50 %…

Slovenská národná strana aj ja osobne by som bol spokojný, keby to bolo 100 %, resp. ak by sa na slovenskej pôde dosahoval aj produkčný prebytok na export. Ale je potrebné vychádzať z reality, výmery a výnosnosti hektára na obyvateľa. To znamená, treba jednak stabilizovať výmeru, ale zároveň zvýšiť efektivitu produkcie. V zahraničí (napr. Holandsko) jeden hektár uživí dvoj- až trojnásobný počet obyvateľov ako na Slovensku.

Túto tému ochrany pôdy mal kedysi v programe Smer, aspoň za ministrovania Ľubomíra Jahnátka. Neprebrali ste im ju? Postupujete aj v spolupráci so Smerom?

Samozrejme, postupovali sme v úzkej spolupráci s oboma koaličnými partnermi. SNS nepovažuje ochranu slovenskej pôdy za politickú tému, pri ktorej by mali koaliční partneri navzájom súperiť. Nikomu sme tému ochrany pôdy neprebrali, ktokoľvek by ju otvoril, podporili by sme ju.

Identitariáni – odpůrci běženců chystají útoky na záchranné lodě. Zastavme invazi, hlásí

 Odpůrci běženců chystají útoky na záchranné lodě. Zastavme invazi, hlásí

vyšlo 6. června 2017  na http://zpravy.idnes.cz/alt-right-identitariani-obrana-hranic-evropa-krajni-pravice-humanitarni-organizace-migrace-gyp-/zahranicni.aspx?c=A170605_142011_zahranicni_aba
Zatímco humanitární organizace brázdí vody Středozemního moře a vytahují topící se migranty z vody, evropská krajní pravice plánuje dělat pravý opak. Sympatizanti evropské obdoby amerického hnutí alt-right zahájili veřejnou sbírku na operaci, která bude narušovat záchranné mise. Za šest týdnů vybrali na lodě a vybavení 1,7 milionu korun.
Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. Vidíte nějaké ženy a děti mimo kvalitních šiřitelů afrických hodnot? (29.3. 2017) | foto: Reuters

Říkají si Identitariáni a hlásí se k nim odpůrci muslimů a uprchlíků. Většině z nich je mezi dvaceti a třiceti lety a sami sebe popisují jako bojovníky bránící hranice Evropy.

Politicky se definují jako evropská odpověď na hnutí alt-right, které se rozšířilo ve Spojených státech. Americká alternativní pravice stojí na základech bílého nacionalismu, podle odborníků je to rasismus v novém balení a pro širší publikum (více o hnutí zde).

Identitariáni odstartovali kampaň za boj proti záchranným lodím minulý měsíc a za tři týdny se jim podařilo vybrat 56 489 liber, tedy přibližně 1,7 milionu korun, což překonalo stanovený cíl. Sumu hnutí získalo přes anonymní crowdfunding, informoval list The Guardian.

Peníze chce využít na výdaje na lodě, cestovní náklady, výzkum a filmařské vybavení. Příspěvky odpůrci uprchlíků přijímají i nyní, když už mají „splněno“. Spřátelená italská krajně pravicová skupina se už nechala slyšet, že dostává nabídky na lodě a hlásí se jí i lidé, kteří se s nimi umí plavit.

Napadení první lodi

Identitariáni najali první loď už minulý měsíc a hned ji pustili do zkušebního provozu. Údajně se jim povedlo přerušit cestu záchranné lodě, která vyrazila ze sicilské Katánie. Tři mladíci tvrdí, že loď zpomalovali, dokud nedorazila pobřežní stráž a nezadržela je.

„Celý projekt je znakem rostoucí sebejistoty světové krajní pravice, která je ochotná bránit snahám o záchranu života, aby tím propagovala svou xenofobní politiku,“ uvedl Simon Murdoch z londýnské organizace Hope not Hate, která sleduje činnost Identitariánů.

„I když je jejich chování děsivé, nešokuje nás to. Fakt, že se tito sympatizanti krajní pravice snaží bránit humanitární misi, která pomáhá těm nejzranitelnějším lidem ve světě – včetně žen a dětí, kterým hrozí utopení – vypovídá hodně o tom, kdo jsou a jaký mají soucit,“ dodal výzkumník Murdoch z organizace, jejíž název v překladu znamená Naděje, ne nenávist.

Někteří aktivisté viní z vzedmutí vlny pravicových skupin evropské politiky, kteří svým jednáním vytvořili pro pravicový extremismus podhoubí. Když se mluví o „rojích“ migrantů nebo o tom, že lodě ve Středozemním moři fungují jen jako „taxi služba“, posiluje to podle neziskových organizací krajní pravici.

„Nepřátelé Evropy“

Identitariáni vystoupili na internetové stránce „Braňme Evropu“ s burcujícím prohlášením „Zastavme invazi a umírání na moři“. Popis své mise doplnili videem, kde mluví jednotliví stoupenci, zatímco stojí na pobřeží s mořem za zády: „Lodě nacpané ilegálními imigranty zaplavují hranice Evropy. Přišla invaze. Masivní imigrace mění tvář našeho kontinentu. Ztrácíme bezpečí, náš způsob života a hrozí nám, že my, Evropané, se staneme menšinou na naší vlastní evropské půdě,“ říkají mladí muži ve videu doplněném dramatickou hudbou a záběry prchajících běženců.

Hlavním cílem Identitariánů je podle jejich slov ochrana národních rozmanitostí. Bojí se totiž, že bílí Evropané budou v budoucnu nahrazeni imigranty. „Chceme posádku, vybavení lodě a vyrazit do vod Středozemního moře, abychom pronásledovali nepřátele Evropy,“ pronáší dál v prohlášení.

Hlavním nepřítelem jsou pro ně právě humanitární organizace, které obviňují ze spolupráce s pašeráky lidí. „Chceme ochránit naše hranice a čelit těmto kriminálníkům na moři,“ říká na nahrávce jeden mladík přímo do kamery.

Počet stoupenců hnutí se jen odhaduje. Na jedné demonstraci francouzské frakce Génération Identitaire bylo 500 lidí. Její stránku na Facebooku má 122 692 lidí v oblíbených a přes 117 tisíc ji sleduje. Její rakouský protějšek Identitäre Bewegung má na stejné sociální síti 32 628 stoupenců.

Pozorovatelé však varují před spojením evropské a americké větve alt-right. Ostatně na lodi Identitariánů zadržené minulý měsíc na moři byla kanadská novinářka Lauren Southernová hlásící se k alt-right. Sauthernová má na Twitteru 281 tisíc sledujících a její přítomnost na lodi napovídá o spolupráci mezi pravicovými skupinami v USA na starém kontinentě.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se jen během letošního roku utopilo ve Středozemním moři 1 650 migrantů, dalších 6 681 zachránily lodě u pobřeží Libye. Humanitární organizace od vypuknutí uprchlické krize ve Středozemním moři pomohly desetitisícům lidí (například Lékaři bez hranic, kteří spustili operaci na moři v květnu 2015, zachránili více než 22 500 lidí), téměř polovinu tvořily ženy a děti.

V březnu se málem potopila záchranářská loď při manévru s pobřežní stráží.

Všechny záchranné operace ve Středozemním moři sleduje Námořní koordinační centrum v Římě, které se údajně řídí mezinárodním námořním právem.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/alt-right-identitariani-obrana-hranic-evropa-krajni-pravice-humanitarni-organizace-migrace-gyp-/zahranicni.aspx?c=A170605_142011_zahranicni_aba

Pád Evropy se blíží

Pád Evropy se blíží? Internetem se šíří tento nebezpečný text

Praha – Evropu nečeká příjmená budoucnost. Naopak dějiny tradiční Evropy připomínají historii Říma. Včetně rozkvětu a tragického pádu.

Přidejte svůj názor 99 komentářů

mská říše za vlády císaře Traiana (117)

Mnozí lidé se domnívají, že současná Evropa kopíruje dějiny starého Říma. Nejprve rozkvět, pak rozežranost, hedonismus a cynismus a nakonec pád. Tak skončil Řím a stejně tak prý skončí i Evropa.

Na internetu se šíří 20 bodů, které ukazují, jak skončil Řím a jak skončí prý i Evropa. Zde je nabízíme.

1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.

2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.

3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečují o domácí mazlíčky více než o svoje staré rodiče.

4. Literatura a umění se stávají bezduchým. Vytváří se planá zábava za každou cenu.

5. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.

6. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldneři.

7. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.

7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.

8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.

9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.

10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.

11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.

12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí stále méně.

13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle selhávají.

14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. Udělují se za úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený úplatek několikanásobně vrátil.

15. Staletími předků prověřené hodnoty – jako je čest, smysl pro povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.

16. Šíří se cynismus.

17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a poctivé práce.

18. Do země přichází velké množství cizinců.

19. Politikové nadbíhají i luze, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry)

20. Občané stále na všechno nadávají.

Text údajně napsal britský historik Edward Gibbon, autor knihy Úpadek a pád římské říše, který vyšla v roce 1776.

Zdroj: http://zahranicni.eurozpravy.cz/evropa/120749-pad-evropy-se-blizi-internetem-se-siri-tento-nebezpecny-text/#photoInArticle-29276

Vraždili deti. Hovoria, aby sme si zvykali. Nechcem byť pri ľuďoch alebo batožine. Slovenskí politici reagujú na masaker v Manchestri

Incident v britskom Manchestri, kde došlo v noci na dnes k explózii na popovom koncerte, otriasol Európou. Emotívne naň reagujú aj slovenskí politici, ktorí nešetria tvrdými slovami.

Vraždili deti. Hovoria, aby sme si zvykali. Nechcem byť pri ľuďoch alebo batožine. Politici reagujú na masaker v Manchestri
Foto: SITA
Popis: Rokovacia sála NR SR počas ustanovujúcej schôdze pre VII. volebné obdobie

 

Výbuch pred koncertnou halou v Manchestri, kde vystupovala americká speváčka Ariana Grandeová, si v pondelok večer vyžiadal najmenej 22 mŕtvych, medzi ktorými sú aj deti. Za výbuchom, ktorý nastal vo vstupnej časti haly, stojí podľa polície osamotený samovražedný útočník. Pri výbuchu utrpelo zranenia ďalších približne 60 osôb. Viac sme o tom písali TU.

„Teroristický útok v Manchestri opäť potvrdil, čo musí byť hlavnou témou európskej spolupráce. Nie nezamestnanosť, nie sociálne otázky, nie klíma, ale bezpečnosť,“ reagoval na masaker premiér Robert Fico s tým, že udalosti z noci ukazujú, že teroristi v mene svojich šialených cieľov neušetria ani detské životy.

Zdroj: Facebook / Robert Fico

Strach sa vkráda do našich životov

Predseda hnutia Sme rodina Boris Kollár sa v súvislosti s opakujúcimi sa podobnými útokmi vyjadril, že aj napriek tomu sa na ne nedá zvyknúť. „Keď niekto povie, že si na to treba zvyknúť, tak je hlupák. Nie, na toto sa nedá zvyknúť,“ zopakoval.

Podľa jeho názoru je strašné, že medzi obeťami boli aj deti a najhoršie je to, že sa proti tomu nedá bojovať. „Vieme s tým niečo robiť na úseku tajných služieb, ktoré vedia niečo zastaviť, ale nie všetko,“ vyjadril sa líder opozičného hnutia a dodal, „v prípade osamelých bežcov nič neurobíte a vyžiada si to takéto obrovské obete.“

Rovnako znepokojený je aj z lokality, kde sa útok stal. „Človek má pocit, akoby sa rúbalo už v našom lese. Znepokojujúce pre mňa ako otca,“ uviedol Kollár pre PL a priznal, že „dnes, keď idem po letisku, mám z toho stres. Nechcem byť pri ľuďoch, nechcem byť pri batožine. Čo najrýchlejšie spraviť check-in a preč odtiaľ, aby som sa nezdržiaval v zónach, ktoré sú rizikové.“ Podľa jeho názoru dospeje situácia do bodu, že sa ľudia budú masovým podujatiam a miestam vyhýbať.

„Bezpečnosť sa nám stráca. Strach sa vkráda do našich životov a či sa nám to páči, alebo nepáči, začíname s ním žiť,“ povedal Kollár s tým, že je to nepekná vízia pre budúcnosť detí.

Sme vo vojne a na tú sa nedá zvyknúť

Ľavičiar Ľuboš Blaha z informácií o detských obetiach stratil reč. „Len neľudské monštrá dokážu zabíjať aj nevinné deti… Počul som hovoriť politikov či expertov, aby sme si zvykali. Preboha, len to nie. Nezvykajme si! Nesmieme si zvyknúť. Sme vo vojne a na tú sa nedá zvyknúť,“ vyjadril sa na sociálnej sieti.

Základní plat eurokomisařů je 600 tisíc Kč měsíčně

Základní plat eurokomisařů se nezmění, budou brát 600 tisíc

Brusel – Členové nové Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, která by měla převzít řízení exekutivy Evropské unie od listopadu, budou mít při nástupu stejné platové podmínky, jako mají členové komise nynější. Základní plat řadového eurokomisaře, a tedy i pravděpodobné české členky komise Věry Jourové, tedy dosáhne před zdaněním 20.832,54 eur (přes 580.000 Kč) měsíčně.

26.9.2014 27

Vysmátá Věra Jourová

Místopředsedové komise mají základní nezdaněný plat 23.147,26 eura (skoro 650.000 Kč), vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku 24.073,15 eura (asi 674.000 Kč) a Juncker jako předseda komise 25.554,58 eura (přes 715.000 Kč) měsíčně. Pro srovnání – nejvyšší úředníci aparátu komise pobírají podle letošních údajů okolo 16.000 eur (necelých 450.000 Kč).

„V případě komisařů podléhá větší část jejich platu 45 procentnímu zdanění. Tato evropská daň se vrací do evropského rozpočtu,“ sdělil ČTK Antonio Gravili, mluvčí současného eurokomisaře Maroše Šefčoviče, odpovědného za administrativní záležitosti. Evropská daň má 14 úrovní od osmi do 45 procent, dalších sedm procent tvoří takzvaný solidární odvod.

Na druhou stranu mají členové komise nárok na měsíční příspěvky na reprezentaci ve výši 607,71 eura (asi 17.000 Kč), místopředsedové a šéfka unijní diplomacie 911,38 eura (asi 25.500 Kč) a šéf komise ve výši 1418,07 eura (skoro 40.000 Kč).

Peníze na stěhování a bydlení

Komisaři, kteří po nástupu dostanou dva měsíční platy a jsou jim proplaceny náklady na cestu a stěhování do Bruselu, mají také nárok na příspěvek na bydlení ve výši 15 procent svého platu.

Odcházející komisaře, včetně nynějšího českého zástupce Štefana Füleho, čeká odchodné ve výši jednoho platu, opět proplacení stěhování a cestovného. Po tři roky pak mají bývalí komisaři nárok na finanční příspěvek. Ten se pohybuje mezi 40 až 65 procenty základního platu v závislosti na délce působení dotyčného v komisi. Tento příspěvek podléhá zdanění a platí, že pokud komisař začne vykonávat jinou výdělečnou činnost, nesmí jeho plat společně s výší příspěvku přesahovat jeho odměnu jako člena Evropské komise.

Od 65 let věku mají bývalí komisaři nárok na penzi, jejíž výše také závisí na odsloužených letech, za rok 4,275 procenta základní mzdy, a nesmí přesáhnout 70 procent posledního základního platu.

Zdroj: http://www.denik.cz/ze_sveta/zakladni-plat-eurokomisaru-se-nezmeni-budou-brat-600-tisic-20140926.html

Hrozí univerzitním nemocnicím rozprodej majetku a omezení péče o občany v centrech měst?

V Brně už to začalo. Porodnice zmizí z centra a bude na periférii

>>ČSSD za časů Julínka a Topolánka, tedy cca před osmi, devíti lety, velmi ostře vystupovala proti návrhu zákona o akciových společnostech v nemocnicích. Činila tak proto, že vytvoření akciové společnosti v nemocnici, je tou nejsnazší formou, jak do budoucna, na základě odprodeje akcií či jejich části, nemocnici privatizovat.<<

Současná nemocnice v Brně

Porodnice na Obilním trhu
Plánovaná výstavba

Jak může nový zákon o univerzitních nemocnicích změnit zdravotnictví? Ukazuje se to v Brně.

Fakultní nemocnice Brno plánuje prodat historickou budovu v centru města a postavit místo ní novou a moderní, avšak na periférii.

Tento příklad ukazuje trend, kterým by se mohly vydat nynější fakultní nemocnice, pokud začne platit nový zákon, který by je jednak přejmenoval na univerzitní, ale hlavně by jim umožnil mnohem volněji hospodařit.

V brněnském případě to znamená, že zhruba 700 milionů korun, které nemocnice za starou budovu může získat, nepůjde do státního rozpočtu, ale do pokladny zdravotnického zařízení.

Nám by to pomohlo

Vedení brněnské fakultní nemocnice se proto staví k novému zákonu kladně.

„Nám by to pomohlo v tom, že bychom mohli využívat zbytný majetek k financování rozvojových projektů,“ říká její ředitel Roman Kraus s tím, že by právě stavbu nové gynekologicko-porodnické kliniky chtěl pokrýt z prodeje nynějšího areálu na Obilním trhu v centru města.

To by ale bylo možné jen v případě, že bude zákon schválen.

Stavba nové porodnice by měla začít ideálně už příští rok v Brně-Bohunicích. Stará budova by mohla být na prodej v roce 2021.

Co si myslí o plánovaném prodeji porodnice na Obilním trhu, se Seznam ptal i obyvatelů Brna. Jak můžete vidět ve videu, na rozdíl od ředitele zařízení, se nápad zrušit tento objekt Brňanům většinou moc nelíbí. Argumentují tradicí i vzdáleností Bohunic od centra.

Nemovitostí, které jsou podle vedení nepotřebné, má fakultní nemocnice víc. Ať už je to internát pro zdravotní sestry, jenž by vedení FN Brno nejraději převedlo bezúplatně na Masarykovu univerzitu, nebo bývalý areál mateřské školky, ve které v současné době sídlí paracentrum Fénix.

Vinohrady neprodávají

V univerzitní nemocnici by se v případě schválení zákona měla proměnit i pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Takové možnosti jako kolegové v Brně tu však s prodejem majetku nevidí.

„My tady v areálu vinohradské nemocnice nemáme žádný objekt, kterého bychom se chtěli zbavit, a nebyl v hledáčku ani mých předchůdců,“ řekl Seznamu ředitel Robert Grill.

Nevylučuje ale možný odprodej panelového domu ve Středních Čechách.

„Kdyby si to městečko, ve kterém ten panelový dům stojí, bylo ochotno vzít si ho zadarmo, byli bychom rádi. Je to věc, která nás stojí mnoho set tisíc ročně nákladů a ta nemovitost je téměř bezcenná,“ upřesňuje Grill.

Divoký prodej nemovitostí

Zákon o univerzitních nemocnicích by měl spojit svět univerzit a nemocnic. Jeho odpůrci ho ale kritizují hlavně za to, že zjednoduší prodej majetku nemocnic. Jak movitého, tak nemovitého.

Podle kritiků bychom se kvůli němu mohli dočkat podezřelých transakcí s lukrativními nemovitostmi, které nyní nemocnicím v městských centrech patří. V současné době není tak snadné prodávat, protože fakultní nemocnice zatím musí nabídnout nepotřebný majetek státu, kterému plynou peníze za jeho případný prodej. Ten navíc musí odsouhlasit vláda.

Pokud zákon o univerzitních nemocnicích projde, stačil by souhlas vedení nemocnice a resortů financí a zdravotnictví.

Žijeme v paranoii

Ředitelé Seznamem oslovených fakultních nemocnic se prý podvodů s majetkem neobávají. „Já si nedovedu představit, jakým způsobem by ty úniky byly, protože my všichni žijeme v paranoii, že kdykoliv se cokoliv prodává, tak se na tom někdo obohatí, něco ukradne. Ale to je normální obchodní transakce, kdy se něco prodává ve výběrovém řízení za nejvyšší možnou cenu,“ říká Kraus z brněnské fakultní nemocnice.

„Musely by selhat všechny kontrolní mechanismy a museli byste připustit, že ve všech institucích sedí buď nevidomí hlupáci, nebo vědomí darebáci. A samozřejmě, pakliže bychom toto připustili, tak bychom se stejně tak museli bát o zbrojní průmysl, atomové elektrárny nebo leteckou dopravu. Neumím si představit, že by tolik lidí odborně i morálně selhalo, aby došlo k masivnímu rozprodeji, a tudíž i rozvrácení těchto velkých fakultních nemocnic,“ věří v systém Grill z Královských Vinohrad.

V současné době prošel zákon Sněmovnou v prvním čtení a čeká na projednání ve výborech. Poslanci už avizovali, že se k němu budou chtít vyjádřit v podobě pozměňovacích návrhů. Vše tak může být ještě úplně jinak.

Co říkají kritici o zákonu o univerzitních nemocnicích?

ČR, Popelnice Evropy

Rozpadají se, jako by byly pročůrané. Britka se dvěma dětmi používala pampersky dlouhá léta. Pak si je koupila v Česku a…

Rozpadají se, jako by byly pročůrané. Britka se dvěma dětmi používala pampersky dlouhá léta. Pak si je koupila v Česku a…

Autor: Facebook

Popisek: Zee Srodzinski se svými dětmi

 FOTO O tom, že jsou země bývalého východního bloku „popelnicí“ Evropy, se mluví už dlouho. Na Facebooku se teď ale objevila šokující zpráva od jedné Britky. Nemáme jenom nechutné potraviny, ale i plenky. Ano, čtete správně. Tímhle příběhem teď žije internet. Chcete vědět víc?

Na sociální síti se objevil tento příspěvek maminky jménem Zee Srodzinski:  „Milí Pampersové. Žiji ve Velké Británii a už nějakou dobu si kupuji plenky od firmy Pampers. Když jsem si ale pořídila balíček těchto plenek v České republice, kam jsem jela na dovolenou, byla jsem hodně zklamaná. První věc, stejné balení bylo dražší než ve Velké Británii. A kvalita? Ta byla šokující. Materiál se normálně rozpadal, připadalo mi, že plenku už někdo osm hodin používal. Byla také mnohem těžší a méně flexibilní. Jsou peníze, které za ně platí čeští zákazníci horší než ty, které vydáváme ve Velké Británii? Nebo si výrobce českých zákazníků tak neváží? Jaká hanba. Vaše značka by měla mít stejnou kvalitu kdekoliv na světě, bez ohledu na to, kde byla zakoupena. Vaše plenky už kupovat nebudu a tento příspěvek budu sdílet, kde se dá.“

Jsme opravdu tak hloupí?

Jste taky v šoku? Když ona to zase taková novinka není. Už léta se mluví o tom, že se k nám na „východ“ vozí méně kvalitní výrobky a potraviny. Do značkových slazených limonád se dává  glukózo-fruktózový sirup místo cukru. Pro kvalitní potraviny jezdíme raději do Německa. A je to opravdu paradox, seženete je tam levněji a ještě jsou prostě nesrovnatelně lepší. Inu, nadnárodní společnosti prostě zkusily, co vydržíme a my Češi, jak je vidno, toho skousneme opravdu hodně.

To jsou pampersky, které Zee koupila v Česku

Je pak až směšné, když třeba výrobce limonád Pepsi slavně ohlašuje, že do své sladké pochoutky pro český trh bude dávat cukr. Nádhera, firma se má opravdu čím chlubit.  Zástupci firmy nám tak vlastně říkají, že nám dříve prodávali sra*ky. Opravdu tleskáme.

Tvrdívá se, že Češi jdou prostě po slevách a je jim jedno, jakou to má chuť, jestli je tam maso, jestli je něco kvalitní a něco humus. Je to v nás nějak prý nějak zakořeněné. Zkuste si třeba koupit kvalitní český párek, klobásu, salám. Pokud nejste v nějakém hodně dobrém řeznictví, tak jste v podstatě bez šance. Nejhorší na tom je, že my sami si vyrábíme podivné věci a pak se jimi cpeme. Je to začarovaný kruh, ze kterého jen tak cesta ven nevede. Na kvalitu výrobků nás pak musí upozorňovat cizinci. Taky se vám zdá, že to jde tady všechno nějak rychle „do kytek“? Těch negativ už je totiž na tu naší malou zemičku nějak moc.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na redakce@krajskelisty.cz.     

 Vložil: Daniel Mareš