Projekt EUROmed a brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu

Začíná brutální islamizace Evropy. Podle plánu připraveného v Bruselu. Martin Koller jej odkrývá i s podrobnostmi

Dohoda mezi vedením EU a Tureckem znamená začátek brutálního nástupu agresivnější fáze islamizace Evropy. To může v některých zemích, především v těch, které budou muslimy odmítat, trvat řadu let, někdy i celou generaci.

vyšlo 1.5.2017 na http://www.rukojmi.cz/clanky/1592-zacina-brutalni-islamizace-evropy-podle-planu-pripraveneho-v-bruselu-martin-koller-jej-odkryva-i-s-podrobnostmi

Otevření hranic s islámským Tureckem s 80 miliony obyvatel, vesměs s nižší životní úrovní ve srovnání i s nejchudšími zeměmi EU, je prvním krokem k praktické realizaci prvního programu EuroMed. Ten je součástí Lisabonské smlouvy a umožní příchod do Evropy až 150 milionům muslimů ze zemí kolem Středozemního moře. Do těchto zemí budou zároveň přicházet další muslimové z Afriky a Asie. K tomu, aby se vyrovnala průměrná životní úroveň v Turecku s úrovní Bulharska, bude třeba financí ve výši 40 ročních výběrů daní v celé EU!

Zásadní je negativní nábožensko-ideologický a politický dopad posilováním tendence k islamizaci původních obyvatel s rostoucím počtem muslimů, budou se spojovat rodiny a zabydlovat celé příbuzenské kmeny o stovkách členů. Vzhledem k vysokému počtu dětí v muslimských rodinách, které v EU samozřejmě využívají veškerou sociální podporu, se můžeme v průběhu několika desítek let dočkat reálného vítězství muslimské většiny v legálních volbách a zavedení islámu a práva šaría jako oficiální doktríny v zemích EU. Přitom naprostá většina muslimů bude volit jako jeden blok na rozkaz z mešity, včetně jinak do značné míry bezprávných žen.

Přispívejte na charitu, Alláh vám to vrátí

Dohoda je výhodná pouze pro ilegální a ekonomické (jak a pro koho ekonomicky výhodné) migranty, kteří se zajímají především o bezplatné dávky z evropského sociálního systému, dále pro různé zločinné obchodníky a pašeráky migrantů, kteří údajně vydělali kolem 300 miliard EUR, dále samozřejmě pro spekulanty se stavbou ubytoven pro migranty a pro různé neziskovkáře, kteří na nich a především na okolní společnosti a státní kase parazitují víc, než všichni takzvaně nepřizpůsobiví. První pokusy o stavbu ubytování pro migranty se již objevily v západních Čechách. Například v Plzni na tichém sídlišti Slovany byla zahájena přestavba bývalého obrovského showroomu na ubytovnu pro 2000 osob. S velkou mediální ostudou v ní byli prozatím objeveni dělníci v ostudných podmínkách. Zajímavé je, že západočeská Charita vyhlásila nedávno zájem přijmout z Německa 2000 (samozřejmě muslimských, protože jiní tam ani nejsou) migrantů. A to je pouze jeden kraj. Nezapomínejte přispívat na charitu, Alláh vám to vrátí.

Rozsáhlá migrace muslimů do Evropy bude vytvářet další rozsáhlé prostory s početnými uzavřenými paralelními komunitami nepřátelskými k okolí a tvořícími základnu pro islámské extrémisty a teroristy.

Merkelová před deseti lety uvedla, že integrace Turků v Německu (po 30 letech integrování) zcela selhala. Třetina Turků v Německu nepracuje. To je zhruba tolik, kolik tam chybí pracovních sil. V současnosti Merkelová spolu s kumpány v Bruselu otevírá cestu do EU pro další miliony Turků a dalších etnicky a nábožensky cizích a vesměs neintegrovatelných obyvatel Afriky a okolí.

Ostudným způsobem se angažuje i současný papež. Jakoby přehlížel, že islám byl a stále je nepřítelem křesťanů. Pravděpodobně se jedná o jeho vydírání z hlediska jeho neslavného působení v Argentině z doby fašistické vojenské junty, která povraždila tisíce politických odpůrců. Pravděpodobně nemá čisté svědomí.

Dohoda nemá logický základ, jestliže má EU přijímat za každého ilegála z Turecka do Řecka jednoho ekonomického migranta z Turecka, údajně původem ze Sýrie. O uprchlíky se nejedná, neboť v Turecku není válka a je to údajně bezpečný stát (s výjimkou Kurdů). Ostatní cesty zůstávají pro pašeráky a ilegály otevřené.

Naopak pro naprostou většinu křesťanů pronásledovaných Islámským státem, ale rovněž ostatními muslimy v Sýrii a Iráku, jsou možnosti omezené. Křesťanský uprchlík ze saláfistického muslimského světa je výjimkou. Rovněž nejcivilizovanější muslimové, alávité ze Sýrie se mezi uprchlíky nevyskytují. Již to je dokladem řízené a výběrové islamizace Evropy!

Ubytování migrantů v jiných zemích – za německé sociální dávky

Dohoda se stejně jako dříve podporovaná ilegální imigrace vztahuje především na osoby spřízněné s terorismem a saláfistickým islámem – to je bezpečnostně nepřijatelné. Další skupinu tvoří ilegální ekonomičtí migranti z celé Afriky a okolí, kde se vůbec neválčí. Naprostou většinu dosavadních ilegálů tvoří osoby, které nemají v Evropě co dělat.

Podle německých odborníků z Freiburger Denkfabrik SAT lze v roce 2016 předpokládat příchod jednoho až pěti milionů dalších muslimů, především do Německa a Švédska. Jaksi to koliduje s oficiálně domluvenými 72 000 výměnou za ilegály na řeckých ostrovech.

Německo se bude snažit část z nich natlačit do okolních zemí. Je sice schopné zničit svoji ekonomiku a sociální systém podporou ilegálních i legálních islámských migrantů, ale nedokáže je všechny ubytovat. To mají zajistit jiné země, včetně naší. Tlak na ubytování nejméně civilizovaných ilegálů za německé peníze představuje největší ohrožení naší země od května 1945.

Evropa je v pozici pevnosti, jejíž brány otevřeli zrádci nepříteli. Turecko nikdy nebylo evropskou zemí a nikdy nebylo zemí přátelskou Evropě, což dokazují především dějiny Balkánu. Islám si nárokuje všechna území, na něž kdykoli v historii vstoupila noha muslima, přesněji kam sahala islámská státní moc. Tedy území v Evropě až po Vídeň a Pyreneje.

Bezpečnou zemí bude Rusko. Dokladem vývoje je fakt, že v posledních letech odchází ze stále méně bezpečného multikulturního islamizujícího se Švédska každý rok kolem 50 000 etnických Švédů, kteří tam pracovali a platili daně. Nahrazují je násilničtí pobírači sociálních dávek z islámských zemí. Z města Malmö odešlo 40 % židů, kteří tam pracovali a platili daně. Podobná je situace i v jiných zemích postižených evropským proislámským rasovým multikulturalismem.

Schengen přestává existovat de facto

Následky bezvízového styku s Tureckem jsou podstatně horší, než kdyby například USA otevřely svoje hranice s Mexikem, spíše to lze přirovnat k otevření hranic Jižní a Severní Koreje z iniciativy jihu, nebo nejlépe k otevření hranic Izraele do oblastí ovládaných palestinskými teroristy.

Dohoda s Tureckem o bezvízovém styku od června, pokud bude skutečně realizována v plném rozsahu, je zločin vůči národům Evropy hodný nejvyšších trestů – za sociálně ekonomické inženýrství, tedy rasismus pod pláštíkem multikulturalismu a podporu islámského terorismu.

Vzhledem k tomu, že jsme chudá země, můžeme čekat dopady opožděně až po Německu, Švédsku a dalších bohatších zemích, kam budou směřovat hlavní proudy ekonomických migrantů, nejen z Turecka, toužících po vysokých sociálních dávkách a bezpracném životě.

Dotaz: Tvoří muslimové v česku hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka?

Tvoří muslimové v česku hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka?

Média se snaží předstírat, že muslimové v česku skoro nejsou a jsou mírumilovní. Jaká je však realita?
1) Muslimové v česku ovládají soudy, zřejmě beztrestně brutálně napadají lidi a nikdo je nestíhá, viz. https://www.youtube.com/watch (hlavně posledních 10 minut, ale shlédněte celé video)
2) Většina muslimských žen v česku zřejmě čelí týrání, hanobí se český národ https://www.youtube.com/watch a https://www.youtube.com/watch
3) V českých mešitách se obhajují teroristické útoky https://www.youtube.com/watch
4) V českých mešitách se nabádá k bití žen atd, plánuje se tam zavedení šarii. Zřejmě kolaborantská BIS přikázala video s důkazy neodvysílat a nic nedělat https://www.youtube.com/watch
5) Obecně se chovají velice nadřazeně k nevěřícím Čechům, vyhrožují lidem na ulici podřezáním, otevřeně říkají, že nás zotročí apod.

Podle mě už jenom tyto videa jasně dokazují, že muslimové v česku tvoří hnutí potlačující práva žen, nevěřících, svobodu vyznání. Co myslíte Vy? Proč nejsou zakázáni?

Odpověď

20. 4. 2017 11:47:27 – JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.

Dobrý den,

děkuji za položenou otázku i podklady, které jste mi zaslal. Odpovědět v rozsahu, který je mi dán a být schopen to odůvodnit je prakticky nemožné. Toto je na tak širokou debatu, že by to zabralo několik hodin semináře. Určitě však není možné odpovědět jednou větou. Černobílé vidění světa typu Islám je zlo a je třeba jej zakázat by vedlo jen k další radikalizaci věřících, kteří sami odsuzují počínání radikálních islamistů.

Projevům, které odporují zákonům ČR a jsou páchány na našem území by měly, resp. musí se věnovat orgány činné v trestním řízení.

S pozdravem.

Zd. Ondráček

Šéf Nestlé: Voda není lidským právem, měla by se privatizovat

Patří voda k svobodným a základním lidským právům, anebo by veškerá voda na této planetě měla patřit velkým korporacím a mělo by se s ní nakládat jako s produktem? Měli by chudí lidé, kteří si nemohou dovolit platit těmto korporacím, trpět žízní, protože nemají peníze? Podle bývalého ředitele a současného šéfa správní rady největšího výrobce potravin na světě by korporacím měla patřit každičká kapka vody na zemi – a pokud se chcete napít, měli byste platit.

Tato společnost, známá tím, že najímá hordy „internetových vojáků“, aby bránili firmu a její online aktivity v komentářích a diskusních fórech (možná se některý objeví pod tímto článkem), tvrdě hájí dokonce i geneticky modifikované plodiny společnosti Monsanto a jejich „prokázanou bezpečnost“.

 

Bývalý ředitel Nestlé vlastně tvrdí, že myšlenka privatizace vody je velmi podobná filozofii Monsanta. Ve video-rozhovoru předseda správní rady Nestlé Peter Brabeck-Letmathe říká, že konzumace geneticky modifikovaných potravin nevede k žádným zdravotním potížím.

Z toho, jak tento sociopat o tématu hovoří, je zřejmé, že mnohem víc než lidé ho zajímá jeho vlastní bohatství a růst firmy. Tento muž financuje útoky na odpůrce geneticky modifikovaných plodin. Jeho společnost čerpá v chudých venkovských oblastech podzemní vodu, vyrábí z ní svou vodu balenou a zbaví danou oblast veškerých zásob vody bez jakékoli kompenzace. Nutí tak venkovské regiony v USA, aby za vodu platily.

Jak uvedl server Corporate Watch, fima Nestlé a její bývalý ředitel Peter Brabeck-Letmathe už mnoho let ignorují zdraví populace a zneužívají přírodu v zájmu ročního zisku neuvěřitelných 35 miliard dolarů jen z prodeje balené vody.

„Produkce minerální vody společnosti Nestlé je zneužíváním ohrožených vodních zdrojů. V brazilském regionu Serra da Mantiqueira, ve kterém se nachází přírodní rezervace se systémem zdrojů produkujících vodu s vysokým obsahem minerálů a léčivými účinky, vedlo přílišné čerpání k dlouhodobým škodám.“

Firma Nestlé kromě toho čelila obvinění, že ve svém podnikání masivně využívá otrockou práci. Píše o tom opět server Corporate Watch:

„V roce 2001 společnost Nestlé čelila kritice, že nakupovala kávu v Pobřeží slonoviny a Ghaně, při jejíž produkce mohli být využíváni dětští otroci. Podle investigativní reportáže BBC stovky tisíc dětí v Mali, Burkině Faso a Togu byly odkoupeny od jejich strádajících rodičů a převezeny do Pobřeží slonoviny, kde byly využívány jako otroci na kávových plantážích.“

Je tedy voda lidským právem, anebo by měla patřit velkým korporacím? Jestliže na světě není dost vody pro všechny, pak by možná měl těmto korporacím patřit i vzduch. A pokud se týče plodin, Monsanto pracuje tvrdě na tom, aby si vybudovalo monopol na základní potraviny. Nikoho by nemělo překvapit, že šéf správní rady Nestlé bojuje za geneticky modifikované plodiny Monsanta, neboť jeho ideologie přímo souzní s filozofií Monsanta.

Zdroj: naturalsociety.com

Vy jste falšovala účetnictví na pokyn Agrofertu?

Slonková a Kubík přišli s kamerou do baráčku důchodkyně o holi: Vy jste falšovala účetnictví na pokyn Agrofertu?

vyšlo 6. 4. 2017 na http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Slonkova-a-Kubik-prisli-s-kamerou-do-baracku-duchodkyne-o-holi-Vy-jste-falsovala-ucetnictvi-na-pokyn-Agrofertu-482579

Investigativní reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík se snažili ve svém dalším díle pořadu Zvláštní vyšetřování na serveru Seznam Zprávy vypátrat zákulisí obchodu podnikatele Milana Sládečka a vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Slonková a Kubík přišli s kamerou do baráčku důchodkyně o holi: Vy jste falšovala účetnictví na pokyn Agrofertu?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Přednáška ministra financí Andreje Babiše na Vysoké škole ekonomické na téma Fiskální a daňová politika

 

Sládeček totiž loni v prosinci spáchal sebevraždu kvůli dluhům. Server uvádí, že jeho problémy odstartoval právě obchod s Andrejem Babišem, jemuž v roce 2010 prodal svou firmu na zpracování masa. Po roce však přišli Babišovi právníci a uváděli, že je Sládeček ošidil. Hlavní hodnotou firmy U Rytířů totiž byl kontrakt na dodávku masa do řetězce Tesco. Když však prý společnost převzal Agrofert, maskovaný za kyperskou společnost, Tesco už maso od Rytířů nechtělo. Došlo tak k propadu ceny firmy a Sládeček měl vracet třicet milionů.

„Co jste zase vyzkoumali? Vy permanentně lžete o mně,“ řekl k tomu Andrej Babiš.

Celý pořad najdete ZDE.

„Když jsem šla vynášet koše, tak paní účetní tam byla s panem Musilem z Agrofertu a slyšela jsem, jak pan Musil paní účetní říká, aby mluvila tak, jak oni jí řeknou, a že jí to účetnictví takhle říkal pan Sládeček,“ vypověděla v pořadu žena, příjmením Vetešníková, jež měla celý rozhovor zaslechnout. „Vypovídala jsem u právníka pana Sládečka. Přišlo mně, že se domlouvají proti němu,“ uvedla. „Na toto téma jsem s paní Zemanovou mluvil,“ přiznal pak Kubíkovi Musil, že skutečně hovořil s účetní o tom, aby vypovídala o falšování účetnictví, jež po ní měl chtít Sládeček.

Slonková s Kubíkem se pak vypravili za účetní Miluší Zemanovou, která opravdu v minulosti na policii – alespoň podle serveru – uvedla, že upravovala účetnictví na pokyn Sládečka. Stará žena bydlící na vesnici, chodící po mrtvici o holi, se nejprve nechtěla k ničemu vyjadřovat, nakonec je však pozvala k sobě domů.

„Tam se asi nic nefalšovalo. Vždy jsem s panem Sládečkem vycházela dobře,“ uvedla. Následně se distancovala od toho, že by ji někdo nutil k falšování účetnictví. „Mě nikdo k ničemu nenutil,“ řekla. „Paní Vetešníková byla uklízečka,“ popřela zároveň také její svědectví. „Pan Musil po mně nechtěl, abych řekla, že to účetnictví bylo upravované,“ dodala. „To svědectví na policii vysvětlovat nechci. Myslím, že je to vše uzavřené,“ podotkla ještě Zemanová. „Že se něco upravovalo, to se upravuje. Ale ne že se falšovalo. O té úpravě účetnictví jsem svědčila. Že se může nadnést stav zásob… Ale, že by to bylo o třicet milionů, to ne,“ dodala s tím, že se udělalo třeba 200, 300 tisíc v zásobách. K tomu, že by ji někdo nutil k výpovědi na policii, se nechtěla vyjadřovat.

Rozhodně si však nemyslí, že by Sládeček nového majitele „podfouknoul“. „Nikdy si nepřevzal účetnictví,“ sdělila k novému majiteli Zemanová.

Slonková s Kubíkem pak spekulují. „Vypadá to, že na paní zatlačili, ať svědčí, a trochu zveličili její svědectví,“ řekl Kubík. „Paní je v tomhle případě oběť. Opravdu se zarazila, když mluvila o tom, že šla k notáři mluvit o falšování účetnictví,“ domnívá se Slonková. „Nebyla to taková cifra,“ řekla k 18 milionům Slonková. „Je možné, že si to celé vymyslela ta paní, že by ukradla 18 milionů?“ zeptala se pak Slonková Kubíka. „Ne,“ reaguje Kubík s tím, že Zemanová to navíc celé bere z pohledu účtaře, že byli amatéři, že si nic nezkontrolovali a zaplatili 40 milionů. „A Babiš rozhodně amatér není,“ dodala Slonková. „A to, že ta firma ztratila hodnotu, to dá rozum, když přišla o kšefty s Tescem, tak to dá rozum. Ale je otázka, jestli z toho mohli vinit Sládečka,“ uzavřel Kubík.

Otázka – Odpověď V.V.Pjakina ze dne 06.04.2017

Rozhovor  Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 06.04.2017
Titulky CZ Irena Aneri

Všechna videa najdete zde: http://leva-net.webnode.cz/videa2/v-pjakin/

Materiály Koncepce sociální bezpečnosti v češtině a slovenštině naleznete na adrese: leva-net.webnode.cz

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím vážené diváky, posluchače

i kolegy zde ve studiu.

Dnes je 06.04.2017.

Začínáme odpovídat na otázky a začneme aktuální

otázkou na teroristický útok v petrohradském metru.

A konkrétně Alexandr se ptá: Valeriji Viktoroviči, ten výbuch v metru připravili speciálně k setkání Putina s Lukašenkem? Udělala to americká státní elita, pro kterou pracuje Lukašenko, aby byla jeho vyjednávací pozice s Putinem pevnější? Ve smyslu: „Jen se podívej, co můj pán dokáže, takže se raději s námi dohodni za našich podmínek.“

Tady není úsměv na místě.

Především bych chtěl vyjádřit svou soustrast všem obětem tohoto teroristického útoku.

Usmál jsem se z jiného důvodu.

Lukašenko je úplná nula.

To není jeho úroveň, aby organizoval nebo i jen měl něco společného s takovým teroristickým útokem.

On je v politice jenom takový, jak se říká,

užitečný idiot, který dělá svoji práci

a vůbec si neuvědomuje, že není nic víc než opice vytahující horké kaštany z ohně pro svého pána.

A jestliže je bude vytahovat špatně,

tak mu zařídí majdan.

Ten majdan mu mohou zařídit, i když je bude vytahovat poslušně,

pokud se úkoly řešené

prostřednictvím toho objektu,

který je řízen prostřednictvím Lukašenka, tedy Běloruska, změní.

Jestliže bude potřebný majdan,

tak ho zorganizují a Lukašenka nechají zařvat

stejně jako Kaddáfího, Janukoviče, Mubaraka, v jakékoliv variantě.

On je nula, úplná nula.

Není třeba ho spojovat s takovou symbolickou událostí. Ne, tak to není.

Proto to také u mne vyvolalo úsměv, přestože ta událost je velmi tragická a jde opravdu o teroristický útok.

Při každém takovém útoku,

k jakému došlo v Petrohradě,

při každém takovém teroristickém útoku je třeba se hned zeptat,

zjistit, kdo za to

na sebe vzal odpovědnost?

K danému okamžiku se

k tomuto útoku nikdo nepřihlásil.

Ale hned první den byl britský tisk z nějakého důvodu přesvědčen, že toho útoku se dopustil ISIL, DAIŠ.

A teď je ta linie, že ten sebevražedný atentátník náležel ke spící buňce ISIL, DAIŠ předkládána veřejnosti.

Ve skutečnosti se k tomu však nikdo nepřihlásil. To je zvláštní.

Proč by se k tomu nemohla

nějaká skupina hned přihlásit?

Nějaká skupina by mohla, třeba právě ISIL by mohl prohlásit: „Vtrhli jste do Sýrie, a tohle je naše odplata.“

Ten teroristický útok byl bezesporu připravován k Putinovu příjezdu do Petrohradu.

S Lukašenkem to nemá vůbec nic společného.

Vůbec nic, ten do světové politiky sám nezasahuje.

Je to ve stylu: Jak loutky na nitkách poskakují, loutkářům úsměvy naskakují.

To je vše, tahají za jeho nitky a on…

Je jen loutkou, totální.

Zato Putin je subjektem světové globální politiky, se kterým je třeba počítat.

A pokaždé narazíme na to, že jestliže se k teroristickému útoku nikdo nepřihlásí,

tak to jednoznačně směřuje

ke globální úrovni řízení,

na kterou státní elity, včetně státní elity USA, dosáhnout nemohou.

Ano, oni realizují nadnárodní řízení, jsou schopné organizovat teroristické útoky a podobně,

ale dostat se na globální úroveň

řízení nedokážou.

Vzniká otázka. Tak s čím tedy

souvisí ten teroristický útok?

Je třeba si uvědomit ještě jednu věc.

Žádná skupina, vůbec žádná skupina žádného hnutí nemá na to, aby zorganizovala teroristický útok.

Jakýkoliv teroristický útok organizují vždy státní tajné služby, rozhodně státní tajné služby,

ale rukama užitečných idiotů.

A to již může být kdokoliv z členů těch různých teroristických nebo fundamentalistických skupin.

To už není tak důležité. Kdo se jim hodí do scénáře, toho do toho také zapojí.

A dále… Je také možné hodit to na zcela nevinného člověka,

kterého na základě schématu řízení lídra požádali, aby někam převezl náklad a nechal ho tam.

Proto samozřejmě s těmi důkazy, že se toho dopustil nějaký sebevražedný atentátník, nebudou žádné problémy.

Je třeba si povšimnout jedné věci. Byla to celkem nepříhodná doba k provedení toho útoku.

To znamená, že zvláštností

okolo něj je celkem dost.

Ta nálož připravená k výbuchu nebyla moc velká, byla poměrně nevelká.

A co je velmi důležité. Na další zastávce metra zanechaný batůžek nevybuchnul.

– Zastávka Náměstí povstání.

– Ano.

A dnes ještě zneškodnili výbušné

zařízení v obytném domě.

To znamená, že to někdo oznámil,

někdo jim to ukázal.

Tak co mohou znamenat tyto události?

Jestliže je budeme posuzovat v rovině vnitřní, vnější politika, tak se ničeho nedobereme.

Jestliže je budeme posuzovat z úrovně globální politiky, tak bude vše očividné.

V dané situaci je třeba si vzpomenout, co jsem říkal v minulém pořadu Otázka odpověď

o situaci Trumpa uvnitř USA.

Střetnul se s velice tvrdým odporem, a v oblasti justice s organizovanou, s OZS – s organizovanou zločineckou skupinou, tedy s OZS státní elity.

Oni si neuvědomují, že řežou větev, na které sedí, pro ně je důležitější, aby z ní spadnul Trump.

Jenže po Trumpovi se rozsypou celé USA. Už jsme o tom mluvili.

Říkal jsem, že Trump je ve velice složité, katastrofální situaci.

Je to ten nejzávažnější, první a nejzávažnější okamžik za celou dobu,

kdy směřoval k prezidentské funkci v USA a za dobu, kdy tu funkci prezidenta USA již vykonává.

A potom se to rozvinulo ještě více.

Ta situace je teď následující.

On prakticky bez boje vzdal svůj trumf, který mu pomohl vyhrát volby – ObamaCare.

Prý je s tím konec, vzdal to.

A co se dělo dále?

Z Rady národní bezpečnosti propustili poradce…

Byl nucen propustit poradce, kterého si tam dosadil, a proti kterému brojila státní elita – Stephena Bannona.

O čem to vypovídá? To vypovídá o velice závažné situaci v USA.

A mluvili jsme o tom,

že jakékoliv síly, které řídí USA,

mají zájem na tom, aby řešily své problémy na úkor ruských zdrojů.

Putin je takříkajíc politickým hráčem globální úrovně odpovědnosti, realizuje globální politiku.

A proto musí své jednání přizpůsobovat dalším globálním hráčům.

Přizpůsobovat neznamená, že by se začlenil do jejich vektoru cíle.

Přizpůsobovat znamená, že se musí vyhýbat

konfrontaci, která by mohla vést ke katastrofě

a snažit se vše řešit

prostřednictvím jednání.

Vysvětlovat: „Jestli uděláte tohle, bude následovat toto, když my uděláme tohle, povede to k tomuto.

A jestliže společně uděláme tohle, bude to odpovídat jak našim zájmům, tak i těm vašim.“

Ovšem se směřováním k tomu,

aby Rusko získalo plnou suverenitu

a řekněme to takto,

aby jiné národy byly ochráněny před sebevražedným řízením globálního prediktoru.

Skutečnost, že je řízení globálního prediktoru sebevražedné, ukazuje situace v celém světě.

Teď všichni jen sedí a čekají, že začne 3. světová válka. Svět stojí na hraně ekologické…

Všichni vědí, že ekologie je v zoufalém stavu. Tedy ekologické katastrofy, ekonomické…

Co u nás probíhá? Ekonomická krize!

A ta krize přece není způsobená nedostatkem zdrojů, výrobních sil… Všeho je dost.

Konstruktérů, závodů, všeho…

Probíhá krize řízení ekonomiky!

A na hraně vojenskopolitické katastrofy.

To je… Opakuji, že svět stojí na hraně ekologické, ekonomické a vojenskopolitické katastrofy.

Je třeba to změnit.

To je třeba vysvětlovat globálnímu prediktoru,

aby souhlasil s těmi variantami řízení světa,

které nabízí Rusko prostřednictvím Putina.

Tyto varianty však neponechávají místo

pro existenci samotného globálního prediktoru,

protože současně s tím, jak se vzdá svých principů a cílů řízení, přestane existovat jako struktura…

Ne struktura, omlouvám se,

ne jako struktura.

Struktury ty už řídí, to jsou ty loutky na provázcích. – Subjekt.

Jako subjekt řízení globální úrovně odpovědnosti. Jenže je to třeba dělat jemně.

Měnit vše s rozmyslem, aby nedošlo k velké, aby nedošlo k vůbec žádné katastrofě.

No, jak vidíme, tak krize

je u globalistů pořádná.

USA, které byly vybrány jako nástroj nadnárodního řízení,

prostřednictvím kterých bylo realizováno strukturní řízení,

a ze kterých byla poskládána kádrová sestava strukturního řízení,

tak toto strukturní řízení, tento jejich kádrový sbor se jim začíná vymykat zpod kontroly,

a to z jednoho jednoduchého důvodu.

Když se hroutí Pax Americana,

tak současně s pádem impéria

přijdou o své dominantní postavení právě ti úředníci,

kterým je jakákoliv politika vřele ukradená,

ať už jde o vnitřní, vnější či nadnárodní.

Jediné, co je pro ně důležité, je uchovat si své funkce a dál okrádat jiné národy

a parazitovat na tom, jak byli zvyklí za existence Pax Americana.

A o to se poperou

s veškerou svou silou.

Takže co dále pozorujeme?

Došlo k velice zajímavé události.

Hned po tom teroristickém útoku Trump volal Putinovi a navrhnul mu

spolupráci a pomoc.

Oni oba vědí, oč jde.

Oba vědí, že v dané situaci

bude potom zveřejněn ten,

kdo se dopustil

toho teroristického útoku.

A bezesporu se bude jednat o strukturu,

která je pod kontrolou státní elity USA,

které globální řízení dovolilo realizovat daný teroristický útok.

Proč to dovolilo? Státní elita nepřemýšlí ve vyšších prioritách zobecněných prostředků řízení,

ona přemýšlí stylem:

Moc je na konci pušky.

My teď něco necháme vybuchnout, zvýšíme napětí, zaplatíme Navaľnému, a všechno půjde jako na drátkách.

Přece jsme zorganizovali nejednu

barevnou revoluci.

Jenže oni dokázali zařídit třeba oranžovou revoluci,

protože pracovali na základě technologií,

které globální prediktor vypracoval na základě svých metodologií řízení. Své metodologie řízení!

A oni metodologii řízení neovládají.

V každém konkrétním případě, v každém konkrétním státu musí být ta technologie přizpůsobena,

a potom je to řízení úspěšné.

To se potom podaří vyprovokovat

  1. světovou válku, 2. světovou válku…

A oni? Nad Ukrajinou sestřelili boeing,

ale válka z toho z nějakého důvodu nebyla.

Mimochodem, to rok 2014 byl tím nejkritičtějším rokem s ohledem na organizaci horké 3. světové války.

To, co teď probíhá,

to jsou jen zábleskové petardy,

které mohou někoho zranit, jako třeba toho starostu francouzského městečka, ale nic víc.

Protože na rozsáhlé katastrofě nikdo zájem nemá, a to ani státní elita USA.

Oni fakticky nemají s čím bojovat.

USA jsou teď v takovém napětí, že prostě nemají kde vzít zdroje, aby s někým bojovaly.

Ale vytvářet rozruch a platit nařezanými papírky zrádce uvnitř státu,

kteří jsou připraveni svůj stát zničit,

aby se zavděčili páníčkovi, to dokážou.

A u nás takových zrádců máme dost a dost.

Není to jen Navaľnyj. Hodně je jich i ve vládě.

Je jich dost a slouží svému páníčkovi za ty nařezané papírky a za možnost dojídat zbytky z jeho stolu.

To je vrchol jejich snů.

Protože být pánem ve svém

vlastním státu nedokážou,

psychologicky to nezvládnou:

„To přece není možné!“

Být slouhou, na to jim rozum stačí a přináší jim to uspokojení.

Jsou to prostě lidé lokajského založení, jak o nich bylo řečeno. (Někrasov – Komu na Rusi blaze?)

Přestože o sobě prohlašují,

že jsou elitou a podobně.

Takže když Trump zatelefonoval

Putinovi a nabídl…

To už je, jestliže víme, že Trumpa dosadili globalisté do čela USA,

aby provedl přestavbu USA a odříznul USA od globálního řízení…

Až teď analytici, a to včetně těch amerických, rozkládají ruce: „Jak je to možné?

USA svýma vlastníma rukama

předávají řízení světa Číně.

A my jsme to neviděli.“

To co bylo vidět z pozic Koncepce sociální bezpečnosti, díky znalosti Dostatečně všeobecné teorie řízení už dávno,

uviděli současní analytici až teď.

Je to jako v tom vtipu: „Synku podívej, moře!“ „Kde ho vidíš, táto?“

Znáte ho ano? Stojí s ním už po pás ve vodě a říká mu: “Tohle je to moře…“

Mnozí analytici až do své smrti nepochopí, že probíhá globální přestavba.

Pořád si budou myslet, že světovým vládcem jsou USA, jinak to přece být nemůže.

Mám na mysli „analytiky“ v uvozovkách,

a jiné u nás v médiích nějak nevidím.

Takže Trump zavolal Putinovi a navrhl mu spolupráci, což byla nabídka od globálního prediktoru,

který nabídl svou pomoc.

A co bylo dál? Najednou vystoupil zástupce ISIL, DAIŠ a prohlásil,

že Trump je idiot a USA se brzy zhroutí, protože je řídí tento idiot.

Trump jim nezůstal nic dlužen. A hned slíbil,

že zlikviduje ISIL, DAIŠ a zachrání civilizaci.

Když se na to všechno podíváte…

„Vždyť nedokáže ochránit ani své vlastní lidi,

a tady si s někým vyměňuje jedovatosti?“

Ve skutečnosti probíhá veřejný dialog mezi státní elitou a globálním prediktorem.

Státní elita nemá v dané situaci

žádnou šanci vyhrát.

A otázka toho, že ISIL bude zlikvidován, není už dokonce ani otázkou času, je to otázka řiditelnosti USA. Jakmile budou konkrétně ti, kteří řídí ISIL v Pentagonu, v CIA a v dalších strukturách, úřadech, nahrazeni lidmi pracujícími pro globální řízení, pro globálního prediktora, bude ISIL zlikvidován jedním škrtem pera.

A hotovo, tuto strukturu dále nepotřebujeme.

Končíme s jejím financováním. Tyto velitele převelet sem, tyhle tam

a ten nepotřebný zbytek, ať klidně syrská armáda převálcuje svými tanky.

A tím ta věc bude okamžitě uzavřena.

Státní elita vidí v ISIL svůj nátlakový prostředek na státy.

Nedaří se jí to, ale ona se o to stále pokouší, a proto skutečnost, že ISIL bude prohlášen za viníka, že na sebe jako vezme odpovědnost za tento teroristický útok, znamená, že USA a Rusko, ne jako státy, ale jako takříkajíc dva určité póly řízení, ruská globální politika a globální politika globálního prediktoru došly k určitému konsensu, jak vše řešit.

A teď tento dialog probíhá.

Globální prediktor chce díky úsilí Ruska, tedy spíše na úkor ruských zdrojů vyřešit úkoly své vlastní stability.

Ale když na úkor Ruska řeší úkoly své stability v řízení, tak tím zároveň vystavuje Putina…

No, oslabuje jeho pozice a oslabuje pozice Ruska, takže snižuje naši stabilitu.

A v tomto ohledu je třeba

si uvědomovat následující.

Cíle globálního prediktoru a ruské konceptuální moci uchovat mír jsou stejné.

Jenže ten mír, který je třeba uchovat,

se v našich představách liší.

A dohodnout se za podmínek Ruska se zatím nedaří…

Přestože jsou zahnáni do kouta

a stojí před nimi závažný problém.

Takže třetího došlo k teroristickému útoku a šestého představitelka USA v OSN

učinila velice zajímavé prohlášení.

Ona řekla, že „Trump prý vidí v Rusku problém.“

A co je zajímavého. Dnes je šestého, takže ověřit jsem si to zatím nestihnul, jak to přesně znělo v originále, ale TASS informuje o Rusku:

„Jestli se nebudou chovat náležitým způsobem, budeme poukazovat na jejich chyby.“

A Interfax prohlašuje, že USA nejednou dávalo Rusku pohlavky,

a že k tomu docházelo vždy v případě,

kdy bylo zapotřebí mu naznačit,

že nepostupuje správně.

Ať už byl překlad těchto věcí jakkoliv nepřesný, vyplývá z toho jedno,

že globalisté slibují Rusku nové teroristické útoky, jestliže se s nimi Rusko nedohodne.

Takto se tedy realizuje globální politika.

A my víme… Mimochodem právě šestého našli tu bombu v obytném domě.

Vezměte si to. Provedli teroristický útok s minimálními následky a dali najevo: “Vaše situace je taková.

A tyhle bomby, ty jsme zatím

vybuchnout nenechali,

ale můžeme to udělat v jakékoliv chvíli a k teroristickým útokům začne docházet v celém vašem státě.

Jak se tedy dohodneme?”

Teď probíhá velice složitá hra,

jak nepřijít o ruskou suverenitu,

jak vyřešit problém stability USA,

protože jestliže se USA zhroutí, nebude to lehké ani pro Rusko, také budeme mít problémy.

Přitom je však třeba vyřešit úkol boje státní elity USA s Trumpem, s globální elitou

a zajistit, aby u nás

nedocházelo k výbuchům.

Probíhá velice složitá hra.

A když nějací analytici ohrnují nos nad Putinem, že vzdal tohle, vzdal tamto,

tak jednoduše nejsou schopni

uvidět celkový obrázek.

Nechápou, jak je někde zajišťována větší stabilita díky ústupu z druhořadých pozic.

Ano, do určité míry mohou být dost významné, ale zůstává zachováno to hlavní.

Víte, je to jako v roce 1941, kdy se jim povedlo ubránit Moskvu na úkor jiných směrů.

Udrželi ji a tím rozhodli všechno.

A kdyby tu Moskvu tenkrát vzdali,

tak by o ten politický okamžik přišli.

Ano, válku by vyhráli, ale politické…

Jak bych to řekl.

Politické následky by vedly k tomu, že ta válka by byla vyhrána s daleko většími ztrátami.

Je tedy třeba vědět, kde se ustupovat nedá, a kde je možné ty pozice oželet, protože je stejně dobydete nazpět.

Teď probíhá takový dialog.

Děkuji. Dále tu je několik

dotazů na Ukrajinu.

Uživatel Magistr prosí okomentovat

ohlas vyvolávající vraždu bývalého poslance Státní dumy Denise Voroněnkova.

Nechápu na tom jednu takovou věc.

Voroněnkov vypovídal proti Janukovičovi,

proč tedy bylo nutné ho zabíjet?

Celá ta věc se má tak, že nehledě na to,

že Voroněnkov byl zavražděn veřejně,

není vůbec jisté,

že byl opravdu zabit.

Taková publicita včetně pohřbu je plně schopna vytvořit iluzi vraždy,

po které se provede plastická operace a člověk se vypaří i s penězi.

Ukrajina je to nejideálnější místo

pro podobný manévr.

Proto ta podivnost, že Voroněnkov utekl právě na Ukrajinu, může být vysvětlena i takto.

A proč byla nezbytná vražda Voroněnkova? Tak on byl pro ukrajinské…

Těm se ani nedá říkat vládní úřady,

pro ta ukrajinská šestispřeží, které řídí Ukrajinu…

Ta šestispřeží jsou americká.

Takže pro ně a pro Američany byl něco jako kufr bez držadla,

který se nese velice špatně,

ale zahodit je ho líto.

Všechno protiruské, co z něho mohli vymačkat, z něho už vymačkali,

takže mohl zemřít, protože jeho smrt se dala s určitostí aktivně zužitkovat proti Rusku.

Proto také Porošenko hned prohlásil,

že to Rusko ho zavraždilo.

Jenže to ho právě potřebovalo

živého na lavici obžalovaných.

A Ukrajina, kyjevská banda, Washington – státní elita stejně jako globalisté, ho potřebovali mrtvého.

Proto opakuji, že v tomto případě není jisté, že byl opravdu zavražděn.

Podívejte se na filmy.

Iluze smrti je vždy veřejná,

vždy je to organizováno veřejně a mnohé podivnosti spojené s tou vraždou,

s jejím vykonavatelem, jsou

potom dobře pochopitelné.

Je plně možné, že ten diletant byl speciálně angažován pro vraždu Voroněnkova, to je zcela možné.

I to, že byl doopravdy zabit,

protože ještě jednou opakuji, že jak iluze vraždy,

tak reálná vražda odpovídají cílům kyjevské bandy

i Washingtonu.

Anastasie prosí okomentovat reakci představitelky našeho ministerstva zahraničí Marie Zacharovové

na zadržení ukrajinského

novináře Romana Cimbaljuka

v budově Moskevské státní Lomonosovovy univerzity kvůli vyšetřování.

A uvádí citát Marie Zacharovové:

„Romane, drž se, my tě nedáme.“

S čím podle vás souvisí takový starostlivý postoj představitelky našeho ministerstva zahraničí

k zahraničnímu novináři ze státu,

který je vůči nám v daný okamžik nepřátelský.

Tak zaprvé Ukrajina není stát

a nikdy státem ani nebyla.

Určitou státnost měla, ale jen v rámci Svazu sovětských socialistických republik.

Poté už jde výlučně o failed state,

tedy zhroucený stát.

Co se týká té reakce Marie Zacharovové, tak je to v tomto případě bez jakýchkoliv jiných variant,

bezvýhradně a absolutně

správná a přesná reakce.

Jaká byla první informace?

Cimbaljuk byl zadržen za plnění svých novinářských povinností.

On tedy plnil své povinnosti novináře

a za to ho zadrželi.

Samozřejmě, že musela následovat zcela precizní reakce našeho ministerstva zahraničí a naší policie.

Tady u nás není žádná Ukrajina, kterou řídí americká šestispřeží. Tady u nás máme normální stát.

V každém případě se o to snažíme. A u nás má každý právo se ozvat a svobodně vyjadřovat své názory.

Novináři u nás svou práci

vykonávají bez překážek.

To na Ukrajině umlčují nejen novináře, zbavují je akreditace a podobně,

protože mají strach z alternativních

názorů, bojí se jich.

U nás mohou novináři v klidu pracovat. A Cimbaljuk, nehledě na to, že se chová jako…

No jako Ukrajinec, proč to popisovat jinak „svidomý“ Ukrajinec. A jak se „svidomí“ Ukrajinci chovají?

Podle přísloví. Posaď svini za stůl,

dá si na stůl i nohy.

Je to tedy absolutní hulvát, mizera,

ale jeho profese je novinář

a vykonávat tu práci mu

musí být umožněno.

Proto ho také zvou na Putinovy tiskové konference, na ty každoroční.

A povšimněte si, že pokaždé

dostane slovo, pokaždé!

Nehledě na to, že se, opakuji,

chová tak, jak se nesluší pro „člověka“.

Jenže jestliže jde o „svidomého“ Ukrajince,

tak co se divíte? Je „svidomý“!

Takže pokud jde o to, že byl zatčen za svou novinářskou činnost, tak:

„Romane, drž se, my tě nedáme.

Náš stát je svobodný.“

Když se pak ukázalo, že byl zadržen za výtržnictví, tak to promiňte, to je potom něco úplně jiného.

To je něco úplně jiného.

Tady ti žádná tvoje novinářská profese nepomůže, není žádným krytím.

To je vše. Dopustil ses výtržnictví?

Tak za to pykej.

V novinářské činnosti ti nikdo nebrání.

Ještě jednou opakuji, že dokonce i na Putinových konferencích neustále dostává slovo. Neustále.

Mnozí novináři mu jen mohou závidět.

To však opět souvisí s tím,

že se prý někoho jako obáváme.

Nikoho se nebojíme. Všichni u nás mohou pracovat a všem vždy odpovíme. Naše pozice je silná.

Jenom ten, kdo je slabý,

zakazuje svým protivníkům mluvit.

Jenom ten, kdo je slabý, nenechá

vysílat nikoho jiného na svém území.

A když někdo požaduje,

aby bylo nějaké médium zakázáno,

tak to znamená, že on osobně

je v informační válce slabý.

Nemá… Jestliže v normální válce vítězí ten,

kdo má lepší pušku a lépe ji ovládá,

obrazně řečeno, tak ve studené informační válce vítězí ten, kdo má lepší a mocnější informace,

a kdo s nimi umí lépe pracovat.

A když někdo požaduje, aby nějaké médium bylo zakázáno, tak to znamená,

že v informační válce nemá pušku, nic, tak mu nezbývá než kňučet.

A tak kňučí a požaduje něco zakázat. A to se právě teď děje na Ukrajině, tam to přece můžeme pozorovat v reálu.

Tam je teď alternativní svět. Vytvořili si svůj vlastní svět, do kterého cizí nepouštějí,

jiné alternativní názory znít nesmějí,

a proto když se z něj nakonec dostanou do reálií jiného světa, do jakéhokoliv jiného státu, nejen do Ruska,

tak jsou v šoku: „Co to je? Nám tvrdili, že je to tu úplně jiné.“

Díky tomu ještě dokáže být kyjevská banda trochu stabilní, trochu stabilní.

A zde jsme jasně předvedli, jaký tu máme stát, že se nebojíme,

a že nedovolíme, aby ani zřejmý nepřítel Ruska utrpěl, aby utrpěla jeho profesionální novinářská činnost,

aby přišel o svou akreditaci, nebo mu někdo v něčem bránil.

Ale on přece byl zadržen za výtržnictví. A tak ministerstvo zahraničí řeklo,

že to už není nic, co by bylo v jeho kompetenci. Ale co se týká novinářské činnosti, té bránit nedovolí.

Předvedli jsme, že jsme normální stát na rozdíl od Ukrajiny, nebo nějakého jiného státu,

kde platí zákazy vykonávat

nějaké profese.

Otázka od Vjačeslava Tichonova: Anglický soud nařídil Ukrajině uhradit její dluh Rusku.

V souvislosti s tím začala média a analytici diskutovat o tom, jak a čím bude tento svůj dluh Rusko vymáhat.

Ale vy jste kdysi tvrdil, že ty peníze musí vrátit burza a ne ukrajinský stát, takže si nemusí dělat žádné starosti.

– A kdo měl tedy pravdu, ano?

– Ano. Valeriji Viktoroviči, kdo nám lže?

Ruská televize a analytici, nebo vy?

Nu, s ohledem na ruskou televizi a analytiky to musíte posoudit sami,

zda jste tam slyšeli hodně pravdy

a hlubokomyslných názorů na řídící procesy.

A s ohledem na mě vám to řeknu jinak.

Vrchní londýnský soud si jen tak z ničeho nic

po uplynutí více než tří let najednou začal dělat starosti,

kdo vlastně by měl uhradit ten dluh?

Mlčeli a mlčeli, mlčeli a mlčeli a najednou z ničeho nic rozhodnou, že Ukrajina.

Co to znamená? Jsou v úzkých.

Klidná a metodická práce našeho státu při vymáhání toho dluhu přivedla k tomu,

že Velkobritové, Malobritové

najednou vyjekli:

„My a platit? Ten kdo si ty peníze

vzal, ať je taky zaplatí.“

Ano, zatím nejsou mechanismy.

Jenže promiňte, “fabergé” jsou skřípnuty mezi dveřmi a my budeme ty dveře dál přivírat.

Dále k dalším otázkám. Irina se ptá, proč Marine Le Penová přijela do Moskvy? Proč? Jestliže se teď jakéhokoliv analytika zeptám, kdo vyhraje volby, tak mi určitě řeknou: „V prvním kole bezesporu zvítězí Marine Le Penová a druhý bude Macron, ale ve druhém kole ona prohraje.“

A já řeknu něco úplně jiného.

Marine Le Penová nemá v daném okamžiku žádnou šanci vyhrát ani v prvním kole.

A myslím tím, že nemá ani tu nejmenší šanci.

Boj probíhá mezi jinými lídry a těmi jsou Macron, zástupce státní elity USA, a Fillon, zástupce globalistů.

To mezi nimi probíhá boj.

A Marine Le Penová v daném okamžiku,

protože ta situace se může změnit,

už jsem o tom i mluvil, ale v daném okamžiku nemá žádnou šanci.

Marine Le Penová je teď ledoborec, který probíjí cestu Fillonovi.

A proč k nám přijela? Aby občané Západu, kterým Rusko vůbec nevoní, a vůbec nejsou žádnými jeho přívrženci,

vždyť ani v postsovětském prostoru a ve slovanském světě k nám vždy nemají právě vřelý vztah,

ale tam Rusko považují přímo za svého nepřítele.

A najednou, jen si to představte, se ve volbách prosadí a vyhraje „agentka Kremlu“,

kterou osobně do prezidentské funkce dosadil Putin

a navíc jí na to, aby se tou prezidentkou mohla stát, dal i peníze.

Dovedete si to představit?

Ale ty ideje, které ona prosazuje, přece ten stát určitým způsobem stabilizují.

Proto tam také je Fillon, který má z hlediska západních a přesněji francouzských občanů na všechno vyvážené názory.

Ano, přátelit se s Ruskem, ale za francouzských podmínek.

Udělat v zemi pořádek, ale ne takový tvrdý, protože to by byl velice ostrý manévr, který navrhuje Le Penová.

„My to uděláme jinak, tak, tak a tak, ale výsledek bude stejný.

Dosáhneme ho však mírnějšími metodami, které nebudou tak radikální.“

Le Penová teď děsí voliče a v celých houfech je nadhání Fillonovi,

protože život je nutí řešit ty úkoly, o kterých mluví Le Penová.

Ale Le Penovou, opakuji, v očích francouzských voličů

se jí do funkce francouzské prezidentky snaží dosadit Putin.

Le Penovou tak fakticky odepisují.

Ona musí splnit roli ledoborce pro Fillona a zůstat stát stranou.

A celá ta věc spočívá pouze na tom,

jaké bude mít dál vyhlídky Fillon,

a jak se to odrazí na jeho předvolební kampani,

a jak budou prosazovat Macrona.

Tam probíhá ten hlavní souboj.

To jsou dva reální lídři,

kteří spolu budou bojovat.

A co se týká všech těch anket.

Zdalipak se ty ankety, ty ratingy s ohledem na Clintonovou a Trumpa trefily?

Trump vyhrál s ohromnou

převahou. To věděli všichni.

Tam kde Clintonová nahrabala

několik mrzáků…

Mám na mysli mrzáky jako z Lišky Alisy a kocoura Basilia, takové ty podvodníky.

Tak tam Trump táhl normální voliče,

kteří plnili celé stadiony.

A stále je dokáže přitáhnout,

když tam znovu přijede.

Teď však je nucen jezdit méně, protože je zavalen prací a odpor je velice silný.

Ale když přijel na Floridu, tak nehledě na to, že již prezidentem zvolen byl,

se tam opět shromáždily zástupy lidí.

Zde je tedy situace stejná.

Lidé se orientují na Fillona.

Ano, ty ideje, které ohlašuje Le Penová,

se v mnohém shodují s tužbami obyčejných lidí,

jenže jsou radikální a tím je děsí.

Chápete? Radikální! To znamená v „tolerantní“ společnosti střet! Na to nesmíte zapomínat.

Tam, kde byla ta tolerance neustále prosazována.

A lidé se jen tak na obrtlíku neotočí,

a nepřeorientují jinam.

To je také ten úkol Le Penové

v předvolební kampani,

aby potom hlasovali pro Fillona,

který ty úkoly potom bude muset řešit.

Macron by znamenal zhroucení francouzské státnosti, protože USA, státní elita, využívá USA…

Tedy USA využívají Francii proti samotné Francii, aby si vyřešily vlastní úkoly.

A problém Macrona a Fillona

není ve Francii, ale v USA.

Jakmile se tam pevně chopí řízení,

tak Macronovi řeknou: „Stáhni se, chlapče.“

Nebo prostě: „To stačí.“

A on zmlkne.

Šidítko dohraje svou roli

a Fillon v klidu vyhraje.

Opět však opakuji, že v USA je situace velmi vážná. Velmi vážná.

Proto u nás došlo k výbuchu v metru, proto ta hrozba od globalistů prostřednictvím Nikki Haley,

představitelky USA v OSN, že oni i nadále umožní státní elitě v tom pokračovat,

jestliže se nedohodneme

za jejich podmínek.

Jde o velice závažný politický problém jak nepřijít o ruskou suverenitu a přitom nedopustit další výbuchy.

Otázka od Viktora Kolesnikova.

Proč na federálních kanálech neukazovali nedělní mýtinky organizované Provaľnym (Břídilem), má na mysli samozřejmě Navaľného.

Mnozí lidé jsou pobouřeni úplným mlčením Kremlu i médií. Proč to nelze komentovat, nebo to má být speciální metoda řízení?

Je to speciální metoda řízení, ale vy jí připisujete jiný význam.

Pokud se omezím ve svém komentáři tímto, tak byste si mohli pomyslet, že se jedná o státní politiku.

Ve skutečnosti je to úplně jinak. Co je možné a nutné říci o těchto mítincích?

Ve vojenství se používá taková

metoda, jako je průzkum bojem.

A tyto mítinky, to byl průzkum bojem.

Oni prověřovali, jak budou reagovat státy, jak budou reagovat struktury řízení

a ještě měl tento průzkum bojem další úkol.

Proč se vlastně dělá takový průzkum bojem?

V roce 2018 budou volby

ruského prezidenta

a všichni podpindosníci v Rusku, protože si to nepřeje jejich páníček, nesmí dopustit, aby byl znovu zvolen Putin.

A tak se k tomu připravují už teď.

Jedním z klíčových okamžiků při realizaci majdanu v Rusku, provedení státního převratu

a nepřipuštění nového Putinova zvolení

je informační válka.

Je zapotřebí diskreditovat státní média, aby se jim nedalo věřit.

Je zapotřebí předem vytvořit svou strukturu vysílání a šíření informací,

která by lidi dokázala přitáhnout a zaměřit potřebným směrem.

Proto se jedná o speciální metodu řízení, která má diskreditovat státní média.

To znamená, že šéfové médií, kteří zakázali informovat o Navaľného mítincích,

přímo prohlásili: „Já jsem účastníkem,

aktivním účastníkem realizace,

přípravy a realizace státního převratu v Rusku a organizace občanské války v Rusku.“

To znamená, že tento konkrétní zákaz znamená právě tohle a nic jiného.

Protože až přijde čas,

musí být již funkční jiné systémy.

Musíte věřit televizní stanici Dožď, nějakým těm blogerům v Živom žurnale…

Komukoliv, jenom ne státním

médiím. Těm se věřit nedá.

“Pamatujete si přeci, jak tehdy byla spousta mítinků a nic nám neukázali, o ničem neinformovali.

To znamenají, že nejen lžou,

ale navíc ještě zamlčují.”

A tam, kde nejsou informace, vyrůstá bodláčí. To je potom možné tvrdit:

„Nás tam byly bilióny! Vidíte, jak se nás zalekli? Ani média o tom raději neinformovala.“

Přitom tam nemusel být vůbec nikdo, nebo to byla taková akce,

jakou si zorganizoval sám Navaľnyj v Barnaulu, když ho polili zelenou barvou.

Kdyby ho nikdo tou barvou nepolil, tak by o tom neinformovalo jediné médium, ani západní, ani naše.

Ale politého zelenou barvou

ho ukazují na Západě i u nás,

a když potom přiletí do dalšího města, tak se k němu hned sbíhají:

„Povězte…“ „Já budu vystupovat klidně i zelený, mně se jim z cesty odklidit nepodaří.“

Chápete? Jeho vlastní provokace, jeho placený nohsled ho polil zelenou barvou a je to.

Média mají konkrétní informační záminku.

Takže se nestalo nic, co by se nedalo čekat.

Probíhá plánovaná příprava k realizaci státního převratu a rozpoutání občanské války v Rusku.

Příprava, kterou realizuje státní elita USA rukama podpindosníků uvnitř Ruska

a ti šéfové, kteří zakázali o tom informovat, ti se sami podepsali pod to,

že jsou aktivními účastníky přípravy a realizace státního převratu.

Takže ano, jedná se o řídící metodu.

Děkuji. Na konci programu

otázky týkající se teorie.

Stanislav prosí odpovědět

na následující otázky.

Je přímá prezidentova linka

nástrojem moci v rukou lidu?

Vy neustále tvrdíte, že lidé mají brát moc do vlastních rukou,

proto by se neměli k Putinovi obracet jako kolektivní nevolník ke svému milostpánovi,

ale jako ke zvolenému nebo najatému

manažerovi, který má realizovat moc lidu.

Mohou lidé na přímé lince požadovat

kádrové změny ve vládě?

Vždyť současná vláda ničí stát a vy, Jefimov, Starikov a další ho můžete kolektivně zachránit.

Teoreticky víte jak, ale my bychom

to chtěli vidět v praxi.

A smích nad tímto nápadem se rovná tomu, jak se Asad smál Kaddáfímu na summitu Ligy arabských států.

Ne, to není smích nad touto idejí.

Jenže aby lid mohl něco požadovat, musí ten lid vědět, co požadovat

a uvědomovat si následky

realizace svých požadavků.

To znamená, že aby lid něco požadoval a hlava státu to realizovala,

musí mít lid znalosti z teorie řízení, alespoň, řekněme to takto: v oblasti její praktické aplikace.

Mají u nás lidé takové znalosti? Nemají.

Takže je to tak, že každý v míře, jak říkají pravidla Dostatečně všeobecné teorie řízení.

Každý v míře svého chápání řídících procesů pracuje pro sebe

a v míře své nevědomosti pro ty,

kteří toho vědí a chápou více.

V souladu s tím ten požadavek na výměnu vlády v nevhodnou dobu

povede pouze k tomu, že se zhorší kvalita řízení a to se potom zhroutí.

Už jsme to jednou viděli v únoru roku 2017 a následovat bude občanská válka.

A to vše díky požadavku lidu!

Proto…

První, co je třeba poznamenat: přímá prezidentova linka je skutečně nástrojem řízení,

prostřednictvím kterého Putin navazuje zpětnou vazbu s lidem.

Navíc je to velmi mocný nátlakový nástroj na elity, které také sledují tyto přicházející otázky,

které se ani nemusí dostat do vysílání, ale díky tomu pochopí, že ten manévr, který hodlaly udělat, nebude možné provést.

Bude zapotřebí ho korigovat.

Ale co se týká toho druhého manévru, lidi nic nechápou,

ten můžeme udělat bez problémů, lidé to spolknou.

A čím více lidé budou znát Dostatečně všeobecnou teorii řízení, a budou schopni bránit zájmy své i své rodiny,

tím méně bude moci elita řešit něco

ve svých kořistnických cílech na úkor lidí

a bude se dostávat do situace…

Teď zemřel básník Jevtušenko, ano? Jaký to byl správný člověk!

Jak horoval pro sovětskou

moc a komunisty, ano?

A jakmile se vyskytla příležitost, utekl do USA a žil tam. To je celá jeho reálná mravnost.

Ale proč psal ty správné básně?

Protože byl v situaci, kdy se jeho básnický dar mohl realizovat pouze v jednom směru, ve službě lidu.

V té míře, v jaké to realizovala komunistická strana po Stalinovi.

Ale svojí mravností se nelišil.

Když elitu dostanete do postavení, v jakém se nacházel Jevtušenko a vůbec elita sovětského svazu…

To je ten úkol lidu odpovídající jeho míře chápání.

Je třeba Putinovi pomáhat a ne od něj něco vymáhat.

Požadovat můžete cokoliv, jenže každý požadavek dopadne podle toho úsloví:

– Máš na to právo?

– Mám.

– A dokážeš si ho vymoci?

Jestliže si ho dokážete vymoci,

jestliže máte takové možnosti…

Protože…

Proč se bolševici jednoznačně rozhodli,

že budou spolupracovat se všemi starými odborníky, kteří budou spolupracovat se sovětskou mocí?

Protože si uvědomovali, že řídící kádrová základna nemůže být celá vyměněna najednou,

že je třeba se k tomu připravovat, že umění pást krávy a umění řídit fabriku,

vesnici, město, se absolutně liší.

A to všechno je třeba se naučit.

Tyto schopnosti jsou potřebné všechny, ale každé z nich je třeba se naučit.

Ale pást krávy se naučíte

daleko rychleji, než řídit město.

A jak by to dopadlo v této situaci? Jedny by odklidili, a odkud bychom doplňovali kádrový sbor?

Z těch, které připravovali v sovětské době?

Ty přece připravovali celou dobu pro přestavbu.

To tenkrát vychovali Čubajse, Kocha a další, Gajdara, v sovětské době!

A koho připravovali

v devadesátých letech 20. století?

Jaké řídící pracovníky,

mám na mysli z hlediska mravnosti?

Ti teď sedí v různých funkcích.

Pro koho budou pracovat?

Oni přece dostali důvěru a dostali se k moci:

Moc už byla dobyta, užij si jí dosyta!

Vždyť kdy je někdo dokáže skřípnout?

„Já jsem přece do té funkce sotva nastoupil, co po mně chcete, za všechno mohou ti přede mnou.“

Pravidlo tří obálek.

Proto je třeba si uvědomovat, že není úkolem některých z nich se zbavit.

Otázkou je, kdo nastoupí po nich!

A jak to bude odpovídat zájmům lidu.

Teď a výhledově nadlouho, mimochodem, je úkolem začlenit elitu do plnění zájmů lidu

na principu, podle kterého byl začleněn Jevtušenko v sovětské době.

Ještě otázka od Leonida.

Vyzýváním posluchačů studovat Koncepci SB, DV teorii řízení, a brát moc do vlastních rukou odporujete známé tezi Mao Ce-tunga:

Moc je na konci pušky.

Vždyť to právě ozbrojení lidé, zdvořilí lidé, zelení mužíčkové rozhodli výsledek boje na Krymu.

Ne. Oni ho nerozhodli, oni ho zajistili.

Co mohu říci? Jestli je pro toho člověka autoritou Mao s jeho kulturní revolucí

a faktickou genocidou vlastního národa, tak to promiňte.

Musím však říci, že “moc je na konci pušky”, ale jaká je to moc?

Moc vynucená. Je to 6. priorita a nad ní je ještě dalších pět priorit!

Je třeba si nastudovat

Dostatečně všeobecnou teorii řízení.

Asi jste viděli nějaké filmy, kde na člověka míří zbraní, tak co mu zbývá? Musí poslechnout.

Ale jakmile pozornost člověka

se zbraní poleví,

tak ten neozbrojený člověk okamžitě nějak zareaguje a o zbraň ho připraví,

nebo ho příhodným předmětem, nějakou lopatou, klackem praští po hlavě a hotovo.

A kde je potom moc té pušky?

Nebo třeba jen uteče. A zase je ten s puškou a svou mocí nahraný.

Končívá to tak, že ten ozbrojený skončí na lavici obžalovaných a přemýšlí:

„Co jsem udělal špatně?

Neměl jsem to dělat.“

Mnozí kolaboranti, kteří se dali

do Hitlerových služeb, si také mysleli,

že moc je na konci pušky,

a že jsou všemohoucí.

Jenže Hitler prohrál a museli se zodpovídat ze svých zločinů.

Jedná se o nižší prioritu řízení

a nad ní jich je ještě celých pět.

Jsou to zbraně genocidy, je to ekonomická priorita, faktologická, chronologická a ta nejvyšší metodologická.

Takže si nastudujte teorii řízení, abyste neopakovali hlouposti, které říkal Mao.

Tak jsme dospěli k obvyklému

závěru našeho programu.

– To byla poslední otázka.

– Tím jsem právě skončil.

Abyste uchránili zájmy své i své rodiny, musíte vědět, jak jsou řízeny sociální supersystémy,

jak je realizovaná globální politika,

jakou roli máte v této globální politice,

a jak vy sami můžete tuto globální politiku ovlivnit v zájmu svém i své rodiny,

abyste se nestali trávou na bojovém poli, nebo obětním beránkem.

Studujte proto Dostatečně všeobecnou teorii řízení a Koncepci sociální bezpečnosti.

Buďte šťastní.

Do příštích setkání. Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině,

slovenštině naleznete na leva-net.webnode.cz

nebo můžete zakoupit na KSBPRESS.cz

Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině,

slovenštině naleznete na leva-net.webnode.cz

 

nebo můžete zakoupit na KSBPRESS.cz

 

Nikto nevie, čo si Francúzi naozaj myslia o migrantoch. Ich identita sa pomaly stráca v moslimskej kultúre. Už sa to zastaviť nedá. Odborníčka o duši aj politike Francúzska

vyšlo 11.3.2017  na http://www.parlamentnelisty.sk/arena/rozhovory/Nikto-nevie-co-si-Francuzi-naozaj-myslia-o-migrantoch-Ich-identita-sa-pomaly-straca-v-moslimskej-kulture-Uz-sa-to-zastavit-neda-Odbornicka-o-dusi-aj-politike-Francuzska-285378

ROZHOVOR Podľa prieskumu agentúr a preferencií by sa Marine Le Penová mala dostať do prvého kola. Ja sa domnievam, že to bude politická hra, ktorú do úspešného konca dovedie jeden z dvojice Macron – Fillon, myslí si odborníčka na Francúzsko a uznávaná expertka na protokol, politologička Mária Holubová.

Nikto nevie, čo si Francúzi naozaj myslia o migrantoch. Ich identita sa pomaly stráca v moslimskej kultúre. Už sa to zastaviť nedá. Odborníčka o duši aj politike Francúzska
Foto: Archív MH
Popis: Mária Holubová

 

Predtým, ako sa budeme podrobnejšie venovať aktuálnej situácii vo Francúzsku pred nadchádzajúcimi prezidentskými voľbami, nezaškodí krátka historická exkurzia do francúzskej minulosti. Kedy a kde sa výraznejšie začala prejavovať v tejto krajine rozmanitosť rôzneho druhu a multikulturalita?

Francúzska identita sa od začiatku vyznačovala určitou originalitou, ktorá ju uchránila pred večným provincionalizmom strednej Európy. Táto originalita, podľa francúzskeho historika Andrého Mauraisa spočívala v tom, že francúzska civilizácia vznikla na hranici, kde sa stretávali barbarské prvky s prvkami Stredomoria, na základe ktorého sa dostávala do dôverného styku s gréckym, rímskym a byzantským svetom. Atlantické pobrežie sa otváralo vplyvu severských Normanov, Pyreneje Arabom a rieka Rýn Germánom. Všetky tieto vplyvy iných kultúr francúzska identita spracovala, prijala a vytvorila tak jedinečný národ, ktorý v priebehu historického vývoja ovplyvnil život v celej Európe. Prelomovým medzníkom v dejinách Francúzska a medzinárodných vzťahov bol  rok 843, keď si zmluvou vo Verdune potomkovia Karola Veľkého rozdelili Franskú ríšu a vzniklo Francúzsko, Nemecko a medzi nimi Lotrinsko. Francúzi si nárokovali na titul cisára až do roku 1559, keď sa podpísaním zmluvy v Cateau-Cambrésis oficiálne vzdali nároku na tento titul, ale nevzdali sa nároku na územia a tento spor vyriešila až konferencia v Postupime v roku 1945.

Čiže tam niekde treba hľadať to podhubie tolerovania inakosti?

Francúzska spoločnosť zbožňovala inakosť a bola ňou fascinovaná a možno preto francúzski králi v orientáciách svojej zahraničnej politiky inklinovali k Osmanskej ríši od Františka I. v 16. storočí. V skutočnosti sa za tým skrývala pokračujúca večná rivalita, ktorá vládla medzi nimi a Habsburgovcami. Konflikt vyvrcholil, keď za podpory francúzskeho panovníka Ľudovíta XIV. stála v roku 1683 pred bránami Viedne turecká armáda na čele s Kara Mustafom a nebyť pomocnej ruky Poliakov, tak Turci by boli čochvíľa v západnej Európe. Dejiny Francúzska sú fascinujúce a vyžadujú si určitý priestor, ale mala by som sa vyjadriť k multikulturalite, ktorá sa objavuje až v 20. storočí, keď sa po skončení druhej svetovej vojny začalo rozpadať koloniálne panstvo svetových veľmocí. V 50. a 60. rokoch 20. storočia po strate Vietnamu a Alžíru začali Francúzi zavádzať do života politiku multikulturality, ktorá bola postavená na integrácii migrantov do francúzskej spoločnosti. Už na prelome tisícročia bolo jasné, že tento projekt  nebol úspešný a jeho nezvládnutie si  priznali nielen Francúzi, ale aj Holanďania, Belgičania a Briti. Dôsledky politiky multikulturalizmu sa stali veľkým európskym problémom.

Z toho, čo ste povedali na úvod, možno zrejme vychádzať aj pri charakterizovaní aktuálnej politickej situácie. Ako by ste ju teda charakterizovali?

Súčasný prezident Francúzskej republiky Francois Hollande prezentoval pred médiami svoje obavy z výhry Marine Le Penovej, ktorá by znamenala odchod z eurozóny a Európskej únie, a rozhodol sa,  že tomu zabráni. Jeho päťročné pôsobenie vo funkciu prezidenta vyzdvihlo socialistov do vládnucej pozície po 17 rokoch vlády konzervatívnych pravicových prezidentov, ale prinieslo veľké sklamanie. Francúzi sa vyjadrili, že to bolo „päťročné bezvládie“, s ktorým treba skoncovať a nastoliť VI. republiku, ktorá by dostala Francúzsko z letargie. Ťažko povedať, či by tieto ideály spĺňala práve Marine Le Penová. Fakt je, že prezident Hollande ako osobnosť ďaleko zaostáva za svojimi známymi predchodcami, ktorými nesporne boli de Gaulle, Mitterand, Chirac a Sarkozy. Ak je to pravda, že „oči sú okná do duše“, tak v jeho prípade je nutné sa zamyslieť, lebo vyzerá  ako „nemastný-neslaný služobníček“ v tesnom závese za Angelou Merkelovou a niekedy na nerozoznanie od J. C. Junckera. Presne v takomto duchu sa niesli aj jeho vyhlásenia a reakcie na tragédie, ktoré sa odohrali v Nice a v Paríži. Neschopnosť jeho vlády sa prejavila aj v riešení krízovej situácie v meste Calais. Sympatické na jeho osobnosti je to, že zvážil sebareflexívne svoje možnosti a rozhodol sa nekandidovať. Tento prístup a zhodnotenie svojej činnosti by si mohli osvojiť aj niektorí slovenskí politici.

Známy francúzsky politológ a historik českého pôvodu Jacques Rupnik nedávno vyhlásil, že voľby nemajú jasného favorita. Šance socialistov podľa neho značne znehodnotil doterajší prezident François Hollande, doteraz silný kandidát pravice François Fillon zápasí zasa s nečakanými problémami pre minulosť svojej manželky a nacionalistická kandidátka Marine Le Penová má podľa neho až príliš veľa nepriateľov, aby mohla jasne vyhrať, hoci zatiaľ v prieskumoch vedie. V hre je ešte Emmanuel Macron, bývalý socialista, ktorý najviac konkuruje Le Penovej. Ako vidíte situáciu vy?

Vo francúzskej politike sa ťažko orientujú aj samotní Francúzi a vždy to bol veľký problém, stačí si pozrieť politické spektrum počas Veľkej francúzskej revolúcie. Jedno je už isté, že Francois Fillon na základe obvinení, že zamestnával svojich rodinných príslušníkov, neodstúpi a ohlási 17. marca 2017 kandidatúru a Alain Juppé ako náhradný kandidát, ktorému sa v prieskumoch dávali veľké šance, sa to rozhodol 50 dní pred voľbami neriskovať a kandidovať nebude. Podľa agentúry Odoxa by centrista E. Macron získal 27 % a porazil krajne pravicový Národný front na čele s Marine Le Penovou v prvom kole, ktorá by získala 25,5 %. Na treťom mieste by skončila republikánska pravica s F. Fillonom s 19 %. Zaujímavé sú aj verejné vyhlásenia ministra zahraničných vecí Jeana Marca Ayraulta, ktoré sa týkajú jeho podozrenia, že Rusko sa snaží ovplyvniť hlasovanie v prospech kandidátov, ako je F. Fillon a M. Le Penová, kým E. Macron je podľa neho silno proeurópsky.

Emmanuel Macron (TASR)

Čo by bolo dobré pre Francúzov a čo pre Európu? Aký výsledok?

Ja som silný frankofil a frankofón z presvedčenia a cez túto prizmu sa na Francúzsko v kontexte Európy pozerám.  Myslím si, že pre Francúzov by bolo najlepšie zostať v Európskej únii a v eurozóne a systematicky riešiť otázku migrantov, ktorá sa im vymkla z rúk. Toto riešenie by bolo dobré pre nich aj pre nás. Keď sa štáty V4 rozhodli odmietnuť kvóty na stretnutí v Prahe, tak okrem Bulharska a Rakúska vyjadrilo podporu aj Francúzsko. Tým nechcem povedať, že je to jediný argument preto, aby zostali, len chcem podotknúť, že majú záujem riešiť veci iným spôsobom ako napríklad Nemecko.

V prípade víťazstva Marine Le Penovej sa mnohí politológovia obávajú, že po brexite by bol práve takýto výsledok francúzskych volieb začiatkom konca Európskej únie. Súhlasíte?

Obávam sa vytvorenia páru: brexit – frexit. Všetko je možné, tá rivalita o prvenstvo v Európe a potom vo svete rezonuje medzi Veľkou Britániou a Francúzskom už stáročia. Veľká Británia sa na brexit pripravila veľmi dobre a dovedie ho do úspešného konca a, samozrejme, bude to práve ona, ktorá získa najviac, ako to vždy v histórii aj bolo. Angličania sa od určitého obdobia zameriavali na imperiálnu politiku, Francúzi vždy inklinovali ku kontinentálnej politike. Viaže sa k tomu dobový aforizmus, ktorý charakterizuje vzťah vnútornej a zahraničnej politiky obidvoch štátov. Angličania si vždy najprv urobili poriadok doma a potom obťažkaní plnými mešcami išli dobyť svet. Francúzi boli leniví a utekali od problémov do sveta, kde po počiatočných úspechoch dostali facku a s pokorou sa vrátili predsa len ten poriadok domov urobiť.

Je politická orientácia Marine Le Penovej fašistická, xenofóbna, šovinistická a nacionalistická v takom ponímaní, ako to bolo za predsedania Národného frontu pod vedením jej otca? Sama vyhlasuje, že má podporu Donalda Trumpa, Theresy Mayovej či krajín V4. Existuje vôbec reálne takáto podpora?

Marine Le Penová sa vyjadrila, že politika jej otca a funkcia predsedu Národného frontu ju v detstve a v mladosti izolovala od rovesníkov, bola nenávidená a ťažko si hľadala priateľov. Priznala sa, že v určitých momentoch sa vzťah jej spolužiakov k nej podobal šikane. Neskôr to vyhodnotila ako tvrdú skúšku, ktorá ju mala pripraviť na jej poslanie a schopnosť pokračovať tam, kde jej otec skončil. Myslím si, že si je dobre vedomá svojej nacionálno-šovinistickej orientácie. S ostatnými pojmami by som narábala jemnejšie.

Marine Le Penová (TASR)

A ako to je teda s prívlastkom fašistická strana?

Mne osobne pojem fašizmus symbolizuje Taliansko 20. rokov, kde vznikol, a Nemecko, kde bol fašizmus postavený na xenofóbii, rasizme, antisemitizme a nacionalizme v tej najhoršej podobe. Máme plné ústa fašizmu, ale vieme, aká je jeho etymologicko-nocionálno-historická podstata? Čo sa týka medzinárodnej podpory francúzskej političke, tak tiež platí, že niet dymu bez ohňa a na všetkom je vždy zrnko pravdy. Štáty V4 sa zdráhajú prijať kvóty, ktoré sa týkajú migrantov, a s tým môže súvisieť aj paralela s Donaldom Trumpom, ale Teresou Mayovou si nie som istá. Britská premiérka je erudovaná politička a profesionálka a takto jasne a verejne by sa v prospech Marine Le Penovej nevyjadrila.

Ako sa vy osobne pozeráte na multikulturalizmus vo Francúzsku? Jedna časť obyvateľstva ho uznáva a akceptuje, iná, čoraz väčšia časť ho odmieta, pretože ho spája s terorizmom, rastúcim vplyvom islamu v krajine, a dokonca aj ohrozením francúzskej identity, ako sme ju poznali v dávnej minulosti. Ako by ste teda charakterizovali túto situáciu vy?

Veľký francúzsky diplomat a politik M. Talleyrand povedal, že človek dostal dar reči, aby dokázal zakryť myšlienky. V tomto sú Francúzi naozaj majstri. Vyjadrujú sa v prospech prijímania migrantov aj ich kultúry a tvrdia, že tento proces s terorizmom nesúvisí, ale čo si naozaj myslia, to nevie nikto. Možno aj z tohto dôvodu je politická situácia vo Francúzsku spletitá a nepriehľadná. Ale domnievam sa, že tá ich pôvodná dominujúca identita sa začína pomaly strácať v moslimskej kultúre a tento proces sa už zastaviť nedá.

Bez ohľadu na to, kto bude víťazom francúzskych prezidentských volieb, akú úlohu zohráva pre Európu a svet táto krajina?

Francúzsko bolo už od čias Ľudovíta XIV. arbitrom noblesy, elegancie a špecifického životného štýlu, ktorý napodobňovala celá Európa, a dokonca aj panovníci v Osmanskej ríši a v Perzii. Francúzsky jazyk unifikoval európske elity až do začiatku 20. storočia. Výraz commeilfaut a faux pas sa používa aj v protokole, ktorý si Francúzi privlastnili, lebo nezniesli pomyslenie, že niečo také dokonalé mohli vymyslieť Burgunďania. Prezentácia ich kultúry a značiek je na vysokej úrovni a neexistuje, aby sa pri slove Francúzsko neobjavil v tvárach ľudí na celom svete zasnený sentimentálny výraz. Kto by si nechcel aspoň raz v živote  dopriať luxus, aký poskytuje kaviár a šampanské a výhľad na rarity svetovej metropoly Paríža, ktorého sláva vrcholila v období BelleEpoque. Je pravda, že na svetovej výstave v roku 1867 v Paríži predstavili túto pochúťku vo svojom pavilóne Rusi a Francúzi kaviár zhnusene vypľúvali a pomenovali „la cochonerierusse“… Svet by nemohol existovať bez vína z Bordeaux, Anjou a Burgundska, bez rokfortu a camembertu, zámkov na Loire, Versailles, Louvru, módnych domov Chanel,  Dior, Yves Saint-Laurant, automobiliek Peugeot, Citroen a Renault a šansónov Edith Piaf. Pre veľkú časť sveta symbolizuje Francúzsko dodnes krásu, šťastie a radosť zo života, ktorú si, dúfam, jej obyvatelia nenechajú zobrať.

Vráťme sa ešte k súčasnej francúzskej identite. Ako by ste charakterizovali typického Francúza?

Latinský typ, snedá pokožka, vždy upravené vlasy, uhrančivé čierne a hnedé oči, niekedy aj modré. Francúzi vedia žiť a vedia si život vychutnať. Majú klasický rituál stolovania, ktorý nám Slovákom chýba. Francúzska móda hýbe svetom, ale na prvý pohľad to tak nevyzerá. Nosia jednoduché oblečenie vo všetkých odtieňoch modrej a sivej, ako doplňujúca farba je biela a červená. Samozrejme, dominuje čierna farba, ktorou nič nepokazia, trochu sa za ňu aj schovávajú, lebo predstavuje pre nich určitú istotu na parkete neistoty. My považujeme čiernu farbu za farbu smútku, u nich je to farba noblesy a nosia ju s takou neskutočnou nedbalou eleganciou, že máte pri nich pocit ťažkopádnosti. Francúzi vedia žiť a vedia si život vychutnať. Majú klasický rituál stolovania, ktorý nám Slovákom chýba. Nežijú izolovane, často sa stretávajú s priateľmi, bežne chodia spolu na obedy a večere, ktoré podávajú aj v súkromí a trvajú niekedy neskutočné štyri hodiny. Kvalita jedla je vynikajúca a vedú sa pri ňom siahodlhé diskusie o všetkom možnom, napríklad aj o sebe, čo sa u nás považuje za neslušné. Všetko robia naplno, večne sú v pohybe, ale vedia aj relaxovať. Veľa času trávia v parkoch, bežne ich vidíte čítať na lavičke, čo sa mi veľmi páči. Ich základnou charakteristickou črtou je irónia, niekedy jemná, niekedy ostrá, ale v každom prípade pre človeka, ktorý si nie je sám sebou istý, nepríjemná. Bohužiaľ, pre Slovákov je poznávanie krás francúzskej identity veľmi drahé… Škoda.

Vidíte nejaké spoločné znaky a črty medzi francúzskou a slovenskou identitou?

Naše identity sú diametrálne odlišné, čo sa týka politického a spoločenského vývoja, medziľudských vzťahov, osobných a národných priorít. Vyjadrovať sa v rovine absolútnej istoty by nebolo logické, ale konečný verdikt je: nemáme žiadne spoločné črty a znaky. V historickom kontexte by sa možno našli priesečníky, keď sa naše osudy spojili zhodou náhod, aj keď náhoda praje tomu, kto je na ňu pripravený (Louis Pasteur). O ovládnutie stredoeurópskeho priestoru a jeho unifikáciu mala na základe dynastickej politiky záujem francúzska rodina Anjouovcov, ktorá si bola vedomá, že v mocensko-politickom zápase v západnej Európe nemá proti dynastii Kapetovcov žiadnu šancu. Do značnej miery sa im tento cieľ podaril a ich vláda bola požehnaním  pre Slovensko. Uhorský panovník Karol Robert z Anjou, podľa vzoru svojho príbuzného francúzskeho kráľa Filipa IV. Pekného, podporoval rozvoj stredovekých miest a zameral sa hlavne na Kremnicu, kde sa za jeho vlády začali raziť zlaté florény s najvyšším obsahom zlata a platilo sa nimi v celej Európe. Garantom stredoeurópskeho priestoru sa stali Francúzi po prvej svetovej vojne a po vytvorení versaillesko-washingtonskej sústavy, kde podporovali politiku Malej dohody, ale túto podporu sme stratili, keď aj oni začali mať problém s Nemeckom pri ochrane svojej východnej hranice a I. ČSR s ochranou svojej západnej hranice. V roku 1935 sme sa snažili podpísaním zmluvy so ZSSR vývoj situácie zastaviť, spolu s dodatkom o francúzskej pomoci, ale v roku 1938 už Francúzi neboli v pozícii, keď nám mohli pomôcť, a Stalin nám tiež odmietol podporu, lebo nechcel ísť proti politike appeasementu a odôvodňoval to tým, že nechcel, aby sa Československo stalo druhým Španielskom… A tak prišiel Mníchov.

Z toho, čo ste už povedali, tak Francúzi inakosť tolerujú v značnej miere, na rozdiel od Slovákov. Prečo je vnímanie Slovákov voči inakosti také negatívne?

Vyjadrila by som sa v duchu našej slovenskej letory: my za to predsa nemôžeme a dačo na tom pravda bude. Jeden holandský politológ sa vyjadril (parafráza), že keby územie Európy zničila nejaká prírodná katastrofa alebo zbraň, verí tomu, že Slováci budú presne na tom svojom mieste pod Tatrami. Prežijeme naozaj všetko… K tomu nám dopomôže Boh a pasivita. Naši predkovia prišli do karpatského priestoru v období 6. až 7. storočia a pred ich príchodom bolo na tomto území dosť rušno. Dunaj tvoril hranicu Limes Romanus, ale pečať rímskej kultúry sa na našej kultúre vôbec neprejavila. Žili tu Kelti, Skýti, a dokonca Kvádi založili pod gesciou Rimanov v roku 21 Vanniovo kráľovstvo, Regnum Vanium.  My sme neboli schopní nič z tohto kultúrneho a politického odkazu  absorbovať ako napríklad Česi. Narážam na to, že v Čechách sa v súčasnosti vedú odborné diskusie o teórii, že ich identita viac inklinuje ku keltskej identite ako k slovanskej. Keď si zoberieme, že Srbi a Chorváti sú pôvodom iránsko-alanské kmene, Bulhari turko-tatárske, Poliaci inklinujú viac k baltskej identite, Rusi k normanskej a s Maďarmi našli spoločné turkické črty svojej identity, tak v tej slovanskej rodine toho veľa nezostalo.

Znamená to teda, že Slováci sú voči inakosti oveľa menej tolerantní?

Vytesňovanie inakosti je prejavom nášho sformovaného genotypu, ktorý sa vyvíjal v čase a priestore, keď v susedstve slovenských sídiel vznikol avarský kaganát a vypukli slovansko-avarské vojny. Ako to už v permanentných vojnách býva, nezaobišlo sa to bez ataku na nežné pohlavie so živými následkami. Slovania avarsko-slovanských potomkov nazvali befulkovia a vyčlenili ich na okraj spoločnosti. Z chlapcov vytvorili elitné vojenské jednotky, ktoré nasadzovali na priamy boj proti ich otcom, dedom, strýkom a bratom v Avarskom kaganáte. Pekná pomsta… Rozhodne sme neboli v histórii holubičí národ, čoho dôkazom je aj to, že my sme, ale Avari nie. Dokázali sme si zachovať svoju celistvosť a integritu aj ako súčasť Uhorska a neskôr Rakúska. S inakosťou sme sa mali možnosť stretnúť v čase tatárskych nájazdov, ktoré, našťastie, trvali len jeden rok, invázie Turkov, ktorí žili v Budínskom pašalíku a znepokojovali naše územie niekoľko storočí, a to je asi všetko. Jedna z mála kultúr, ktorú sme prijali za svoju, bola valašská kultúra, ktorú na naše územie priniesli Valasi v rámci kolonizácie po tatárskom vpáde.

Často sa u nás prirovnáva politika Kotlebovej strany Kotleba  Ľudová strana – Naše Slovensko s politikou Marine Le Penovej. Dá sa to vôbec porovnať a ak áno, tak v čom?

Podľa môjho názoru je to línia porovnávania neporovnateľného z hľadiska naplnenia ambícií politických aktérov a aj diametrálne odlišných problémov, ktoré sú aktuálne pre súčasné Francúzsko a Slovensko. Marine LePenová kandiduje na post prezidentky Francúzska a Marian Kotleba bol úspešný v župných a parlamentných voľbách. Zatiaľ… Otázka znie, či sú jeho ambície naplnené alebo ide pokračovať ďalej… Ťažko povedať, keďže je to viac muž zákulisia ako verejného fóra. Obidvaja vystupujú s radikálnym riešením, ktorým je vystúpenie z Európskej únie a z eurozóny. Styčné body by sa možno našli v spoločnej rétorike, ktorá je postavená na teórii, treba hľadať vinníka a všetko sa potom vyrieši, a všetci sú naši nepriatelia, ktorým sa treba postaviť. V ich vystúpeniach absentuje sebareflexia smerom dovnútra a stavajú na sebaklame. Ich rečnícky prejav sa pohybuje v mantineloch  radikálnosti a razantnosti, čo niekedy hraničí s ťažkou simplicitnosťou, na základe ktorej aj politický laik vycíti, že je to fiktívna cesta mimo realitu. Z ich prejavu cítiť silné presvedčenie bez logickej argumentácie, neohrozenosť a istotu a možno to je ten faktor, na základe ktorého získavajú voličov. Starí Gréci, ako sa tradične zvykne hovoriť, mali tento druh rečníckeho prejavu zaradený a pomenovaný: demagógia.

Máte svoj tip na výsledok prvého kola francúzskych prezidentských volieb?

Mám… a budem zase vychádzať z historického exkurzu. Vo Francúzsku platil zákonník sálskych Frankov, ktorého legitimita bola postavená na zákone mužov, to znamenalo, že po dedičnej línii prevzal vládu v štáte muž (ženy panovníčky sa dostali na trón v Anglicku, v Rusku, v Španielsku, v Rakúsku, v severských monarchiách, ale Francúzsko, Nemecko a Poľsko boli výnimkou. V súčasnosti sa to Poľska a Nemecka už netýka). Tomuto historickému faktu nahráva aj realita, že vo Francúzsku, ktoré  stálo na čele európskeho pokroku a demokracie, nikdy nevládla žena – panovníčka a v  dejinách piatich francúzskych republík zatiaľ nevykonávala funkciu prezidenta žena. Podľa prieskumu agentúr a preferencií by sa Marine Le Penová mala dostať do prvého kola. Ja sa domnievam, že to bude politická hra, ktorú do úspešného konca dovedie jeden z dvojice Macron – Fillon.

PhDr. Mária Holubová, PhD. je zamestnanec FPV a MV UMB od roku 1999.  Je absolventka Filozofickej fakulty UMB v Banskej Bystrici v odbore história – jazykoveda (predtým Pedagogická fakulta v Banskej Bystrici). V prvej fáze svojho pôsobenia sa venovala politickej kultúre slovenskej identity a prezentácii Slovenskej republiky v zahraničí na predmetoch verbálna a neverbálna komunikácia, čo bolo aj témou jej rigoróznej a dizertačnej práce. V súčasnosti vyučuje predmety dejiny veľmocí I., II., a politické dejiny štátov V4. Problematiku spracovala vo vysokoškolských učebniciach: Dejiny európskych veľmocí do roku 1914, Dejiny veľmocí v rokoch 1914 – 1945 a v monografii: Od Cateau-Cambrésis po Versailles. Momentálne pracuje na monografii Štáty V4 a Rusko v mozaike histórie. Na základe štúdia dejín medzinárodných vzťahov a dynastickej politiky sa zaoberá problematikou diplomatického protokolu  a vyučuje predmety základy protokolu I., II., a biznisprotokol (profesijná etiketa). Svoju publikačnú činnosť prezentuje v Akademickom repozitári SAV. V rovine populárno-náučného štýlu publikovala v časopise Historická revue články o dynastickej politike: Burgundsko – symbol moci a vznešenosti a Veľká vojna vo veľkej rodine. Je odborníčkou na Francúzsko a jeho dejiny.

Neziskovka cpala dětem ve škole do hlavy propagandu, a těm co odmítly vyhrožovali dvojkou z chování. Toto se děje u nás, v Praze, bouřil Klaus mladší v rádiu

Hostem sobotního Pressklubu Luboše Xavera Veselého na Frekvenci 1 byl Václav Klaus mladší, jenž je dnes podle názoru moderátora možná nejviditelnější tváří ODS. Klaus prozradil, že se vždy snažil jít vlastní cestou, a to i proti vůli svého otce a bývalého prezidenta Václava Klause staršího. Posléze promluvil o tlaku, který je dnes na školách vyvíjen na studenty, když se nechtějí účastnit těch „ideologicky správných debat“.

Neziskovka cpala dětem ve škole do hlavy propagandu, a těm co odmítly vyhrožovali dvojkou z chování. Toto se děje u nás, v Praze, bouřil Klaus mladší v rádiu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Václav Klaus ml.

 

„Mně se zdá, že jste teď viditelnou, ne-li nejviditelnější tváří strany,“ zahájil rozhovor Veselý. A hned chtěl slyšet, co na to říká otec a exprezident Václav Klaus starší. Zpočátku prý tatínek občas pobouřil ODS, ale teď se to zlepšuje.

„Otec vždycky něco řekl a uvnitř ODS to vzbudilo spíš zlou krev, než nějakou radostnou, ale od chvíle, co jsem začal kandidovat, tak se mě ptá, kde jsem byl, kam se chystám a tak.  … Ale já jsem vždycky chtěl jít vlastní cestou. Ještě v roce 1988 na mě rodiče tlačili, ale já jsem nešel na ekonomku, šel jsem místo toho studovat matematiku. Pak mi radili, abych nešel do školství a já jsem stejně šel,“ prozradil.

Velmi kriticky se vyjádřil k situaci na dnešních školách. Konstatoval, že se tu často pořádají debaty organizované neziskovkami o islámu a tak podobně. „Jsou příklady tady z Prahy, kde studenti málem dostali dvojku z chování, když se odmítli zúčastnit tohodle ideologického vyučování,“ zaznělo z úst hosta.

Tvrdě se pustil i do současné koaliční vlády. „Tahle vláda je schopná dát obrovské pobídky pro nadnárodní firmy, které mají větší rozpočet než Česká republika. Oni dostanou milion korun na vytvoření jednoho pracovního místa. Přitom mají větší rozpočet než Česká republika, takže s těmi pobídkami by to mělo být opačně. No a na ty malé podniky vláda uvaluje EET, regulaci, buzeraci,“ rozohnil se před mikrofonem Klaus.

Stranou jeho pozornosti však nezůstal ani stávající ministr kultury lidovec Daniel Herman. „Pan Herman se třeba vyjádřil, že jsme pomalu sedmnáctá spolková země SRN a jezdí na ty sudetoněmecké srazy, to je ta pozice, která je mi velmi vzdálená,“ uvedl.

Zda se ze třetího místa na kandidátce ODS v Praze dostane do Poslanecké sněmovny, to ukážou volby. „Já tam jdu hájit nějaké principy, chci vrátit politice obsah. Já třeba nezvednu ruku pro výšení daní ani o milimetr, pokud teda zrovna nebude válka,“ přiblížil své názory posluchačům.

Kdo chce, ať dá ČT třeba milion

Ve druhé polovině pořadu promluvil o stavu českých médií, resp. nejen těch českých. Podle Klause situace v médiích není dobrá, když se chce člověk opravdu něco dozvědět, tak se leckdy musí podívat přímo do místa dění, aby si udělal vlastní představu.

Posléze si rýpl do České televize. „Byl bych pro to, aby třeba koncesionářský poplatek byl dobrovolný. Pro to bych hlasoval. Řada lidí, co řve, tak by měla možnost platit třeba milion korun, aby podpořila tyhlety hodnoty,“ řekl.

Je pitomé hodnotit sama sebe

Nakonec došlo na přímou volbu prezidenta. „Patřím k těm, kteří si přejí, aby pravice postavila vlastního silného kandidáta. … Pan Pospíšil není pravicový kandidát, pan Kubera bez pochyby ano, ale já tady nechci tahat jména, abych třeba někomu nezkomplikoval plány. Já bych měl rád kandidáta, pro kterého bych mohl radostně hlasovat,“ řekl host. Sám na prezidenta rozhodně kandidovat nehodlá. „To je úplně mimo realitu,“ odbyl podobné úvahy Klaus mladší.

„Tam by bylo potřeba, ať je to člověk, který má za sebou nějakou politickou kariéru, aby lidé věděli, co od něj mohou čekat, aby to nebyl jen někdo roztomilý, kdo třeba skvěle léčí lidi, ale voliči nevědí, co by od něj mohli očekávat,“ pokračoval.

Než opustil studio, „práskl“ na sebe ještě, že se nepovažuje za nudného člověka. „Sám sebe hodnotit je pitomé, ale myslím si, že na světě žije hodně nudnějších lidí, než jsem já,“ uzavřel své vystoupení Klaus.

Brusel nám vyhrožuje kvůli tomu, že nepřijímáme uprchlíky, a tohle nám řekli čeští politici…

ANKETA Euronews.com informovaly, že místopředseda Evropské komise Frans Timmermans řekl, že státy EU si zatím přerozdělily pouze 12 tisíc migrantů na základě dohodnutých „dobrovolných“ kvót ze září 2015. Timmermans řekl, že pokud do března nebude posun, Evropská komise může zavést proti státům EU sankce (proceduru o porušení práva EU) a tento postup EK jistě zváží.

Tupci a idioti. Naprostá nehoráznost, eurobuzerace a vydírání. Brusel nám vyhrožuje kvůli tomu, že nepřijímáme uprchlíky, a tohle nám řekli čeští politici…

Foto: Lukáš Petřík
Popisek: Vypískání vlajky EU

Timmermans řekl, že Evropská komise může „zahájit proceduru o porušení práva EU (‚infraction procedure‘)… A jistě to zváží“. Březen, kdy má vyjít další zpráva o této věci, má být „správný moment pro zvážení dalších možností, jestli budou nezbytné“, dodal.

Vedení EU si nevzalo ponaučení z Brexitu a dál dělá vše pro rozpad EU

ParlamentníListy.cz se dotázaly politiků, zda by měla ČR ustoupit tlaku Evropské komise a přijmout další migranty. Drtivá většina politiků, kteří odpověděli, požadavek Bruselu odmítá a podle nich bych se v tomto měli EU vzepřít.

„Česká republika podle usnesení Poslanecké sněmovny nemá přijímat žádné kvóty, tedy ani žádné migranty,“ odpověděl ParlamentnímListům.cz předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip.

Předseda hnutí ANO a první vicepremiér Andrej Babiš na dotaz neodpověděl.

Místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Jitka Chalánková připomněla usnesení Poslanecké sněmovny, které odmítá kvóty na imigranty. „Jde o usnesení, které jsem navrhla a Poslanecká sněmovna ho schválila. Názory se od té doby nezměnily. Tato otázka, tedy otázka migrace, musí zůstat v kompetenci národních států. Pokud by EU dál vnucovala národním státům něco, s čím ji opakovaně odmítly, bylo by to pro mne zklamání z EU,“ dodala Chalánková.

„V žádném případě imigranty nepřijímat! Vedení EU si nevzalo ponaučení z Brexitu a dál dělá vše pro rozpad EU. Žádná reforma, žádná smysluplná řešení. Když jsem s Timmermansem mluvil, zdál se mi jako pragmatický člověk. Mluvili jsme o co nejrychlejším řešení nelegální migrace, o ochraně vnější hranice. Uplynul čas a EU se stále motá dokola. Bohužel už i on se přidal na stranu Junckera, Mogheriniové a dalších. Místo řešení přehazují zodpovědnost na členské státy, které ale imigranty do Evropy nezvaly. To udělala kancléřka Merkelová a dopadlo to katastrofálně. Vzkazuji panu Timmermansovi, aby přestal vyhrožovat a začali jsme řešit věci zdravým rozumem,“ řekl redakci předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.

„Česká republika zastává stálý názor, že povinné kvóty nefungují a fungovat nebudou. To, že Evropská komise stále zůstává na svém, podle mě špatném rozhodnutí, ukazuje na nedostatek sebereflexe a invence komise. Frans Timmermans podobně jako pan Juncker stále vyhrožují, což potvrzuje odtrženost těchto politiků od reálného života a reálného řešení současných bezpečnostních problémů. Rozhodně nelze ustupovat tomuto mediálnímu tlaku. A pokud by Evropská komise přistoupila k nějakým sankcím, pak bych se obrátil na Evropský soudní dvůr,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Násilná fašizující a diktátorská povaha bruselské autokracie

„Moc rád bych napsal ‚o nás bez nás‘, ale to bych křivdil Bruselu, jelikož kvóty a přerozdělování migrantů tehdy navrhli a schválili i čeští europoslanci za ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a další, takže si stěžujme v první řadě u Sobotkovy vládní koalice, která svým postojem zradila většinu občanů České republiky. Sankcemi EU vůči nám se jen projeví v plné nahotě násilná fašizující a diktátorská povaha bruselské autokracie. Odpovědnost přitom padá na naše vlezdobruselisty, tím mám na mysli Sobotkovu vládu a jejich europoslance, kteří tady lidem lžou a říkají pravý opak, než dělají v Bruselu. Naše hnutí Svoboda a přímá demokracie od počátku konzistentně odmítá diktát Bruselu, migraci i pronikání islámu do Evropy a žádáme referendum o vystoupení České republiky z EU. Vystoupení z EU a obnovení naší suverenity je jediným systémovým a funkčním řešením. Prosazujeme co nejužší spolupráci suverénních evropských států bez diktátu Bruselu. Současná EU je nereformovatelná,“ odpověděl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.

„Kdybychom byli aktivní a navrhli vlastní řešení místo pouhého trucování, nebylo by nutné ustupovat,“ uvedl čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„Neustoupit, máme v tom snad jasno,“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu ANO Bronislav Schwarz.
„Česká republika by neměla přijímat žádné migranty,“ reagoval expert ODS na školství Václav Klaus ml.

„Ať si to zkusí a do roka budeme mít referendum o vystoupení z EU,“ reagoval europoslanec Svobodných Petr Mach.

„Pokud víme, koho přijímáme, pokud jsou to lidé v nouzi, kteří mají na azyl nárok, pak jistě můžeme několik set až tisíc přijmout. Myslím, že vláda má velmi dobře stanovené integrační podmínky. Je na ní, aby zvážila možnosti pro další přijetí, tu dosavadní kvótu jsme zatím nenaplnili,“ uvedla europoslankyně KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

„Měli bychom se připojit k iniciativě maďarského premiéra Orbána a vyjádřit ochotu poskytnout azyl těm Francouzům a Nizozemcům, kteří budou ze svých zemí prchat před nezvládnutou vlnou migrace. Osobně bych se přimlouval i za uprchlíka Timmermanse. Politice sice nerozumí, ale jinak je to velice kultivovaný člověk,“ reagoval europoslanec ČSSD Jan Keller.
„Inovace mám rád i v jazyce. Co takhle ‚eurobuzerace‘? Kdokoli naším jménem přistoupí i na tu poslední, politicky se odepíše. My žádné kolonie jaktěživ neměli. ‚Třetí svět‘ nedrancujeme ani za časů ‚globalizace‘. Panstvo, jehož jménem nás Timmermans okřikuje, změnilo naopak v polokolonii i nás. Sebemenší dividendy nemáme ani z válek za ‚změnu režimu‘. Tím jediným, komu nesou ‚dividendu‘ i tady, je pár hochštaplerů, ochotných podpořit i masové vraždění. Ať si Timmermans žene k odpovědnosti je. Na účet nás všech – natož na našem území – však ani náhodou,“ uvedl místopředseda KSČM Josef Skála.
Europapaláši brzy zničí EU

„Nepřijímat imigranty. To je zásadní věc. Nelze ustoupit,“ reagoval europoslanec ODS Jan Zahradil.

„Můj názor se nemění. Česká republika se v přijímání uprchlíků musí řídit svými a mezinárodními zákony a je povinna chránit bezpečnost svých občanů. Ani Evropská komise nemůže požadovat nic jiného,“ říká senátor TOP 09 Tomáš Czernin.
„Ne, ne a stokrát ne! Doprkýnka, říkám to a taky hlasuji podle toho stále dokola. To si nikdo nevšiml? Nikoli Velká Británie, ale europapaláši brzy zničí EU. Brečet však nebudu. Zvláště blíží-li se u sousedů vedle v říši souboj o křeslo kancléře Mutti Angely s Genosse Schulzem. To je tedy fakt super výběr. Asi jako mezi gilotinou a šibenicí. Snad zase nebudeme muset zadrátovat hranice,“ reagoval poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Spolupráce členských států EU nemůže být založena na diktátu. Má-li být migrace řešena společně, je třeba využít nabízený potenciál jednotlivých zemí. Řešení migrace není pouze o bezhlavém přijímání migrantů, ale i o jiných formách pomoci a ČR nabízí především finanční pomoc, dále vysíláme naše policisty na hlídání makedonské hranice, vysíláme lékařskou pomoc a pomáháme s vybavením nemocnic a další. V loňském roce došlo k relokaci 52 uprchlíků z Řecka do ČR. Není to mnoho, ale v porovnání s jinými zeměmi to není nejhorší stav. Obecně bylo relokováno malé číslo uprchlíků v rámci celé EU. Chápu, že nervozita stoupá, a to především proto, že relokace 150 000 uprchlíků by měla být dokončena v říjnu letošního roku a dosud nebylo přemístěno ani deset procent z celkového množství. Chyba není pouze na straně členských států, ale i na straně Itálie a Řecka,“ uvedla poslankyně ANO Ivana Dobešová.

„Brusel bude bezesporu vytvářet nástroje na donucení zemí k rychlejšímu postupu. ČR by se ale neměla nechat natlačit k žádnému zrychlenému postupu přijímání uprchlíků, protože bezpečnost vlastních obyvatel musí být vždy na prvním místě. Měli bychom dále pomáhat prosadit strategii takzvané pružné solidarity, kterou předložila Slovenská republika v době svého předsednictví a která předpokládá využít právě nabízený potenciál jednotlivých zemí při řešení migrační krize místo diktátu jedné části členských zemí těm ostatním. V případě, že Brusel přistoupí k sankcím z důvodu pomalých relokací, může se opravdu naplnit obava předsedy Evropské komise Junckera, že se EU rozpadne do jednotlivých bloků, které budou v EU hájit své vlastní zájmy,“ dodala Ivana Dobešová.

Primitivní vydírání a výhrůžky fašistů

„Jde o primitivní vydírání, které z historie známe dobře od Němců z roku 1938. Výhrůžky pana Timmermanse jsou jasným projevem liberálně-demokratického fašismu, o kterém jsem již mnohokrát psal. Přičemž fašismus definuji v jeho základním významu: ze síly svazku – liktorské pruty se sekyrou, fasces, jsou původním symbolem fašismu a daly mu jméno. Fašismus v obecném smyslu tendence i násilím vnucovat okolí své názory, které svou nepřijatelností mají nebezpečný dopad na společnost. Přitom migrační krize je důsledkem neschopnosti byrokratů EU a států na vnější hranici schengenského prostoru. Migrační vlnu měli zastavit i silou. To se dodnes nestalo, jenom EU platí miliardy výpalného diktátorskému Turecku, že pozastavilo proud migrantů, který s velkým smíchem pouštělo do Evropy. Na tomto liberálním fašismu má lví podíl též Německo, které se stalo doslova centrem migrantů posledních dvou let za nadšeného provolávání slávy a vítacích proslovů kancléřky Merkelové. Kecy pana Timmermanse jsou signálem, že z EU se stává byrokratická mafiánská diktatura západoevropských úředníků,“ uvedl senátor Jaroslav Doubrava.

„Přiznejme si, že EU ztrácí po Brexitu smysl. Zmizí protiváha velkého počtu poslaneckých eurohlasů z odcházející Velké Británie. Tím se dominantní stanou dvě silně zamindrákované země – Německo a Francie. Dvě generace Němců byly masírovány liberální sprchou pod tlakem kvůli ‚odkazu‘ druhé světové války do naivního nekritického liberalismu, se kterými si dělá německá politická liberální soldateska, co chce. Politikou si vydělávající liberální Francouzi (liberální fašisté) zase nemohu skousnout, že již nejsou mocnost, a snaží se zviditelnit vždy nejpitomějším ‚liberálním‘ způsobem, viz ‚osvobození‘ Iráku a Libye od diktátorů a jejich vložení do rukou islamistů. EU pro malé státy, jako je ČR, proto nemá smysl. Lidé to již cítí dlouho. Agentura SANEP přinesla průzkum z března 2011, kdy 57,9 procenta dotázaných vnímá EU jako neefektivní a nedůvěryhodný cirkus. Proti ještě hlubší federalizaci EU bylo 60,6 procenta dotázaných. Od té doby již uplynulo přes pět let a situace je stále horší. Má vůbec smysl být v organizaci, kde vládnou takoví tupci a idioti jako pan Timmermans?“ dodal Doubrava.

„Myslím si, že se k migrantům neotáčíme zády. Vyjádření místopředsedy Evropské komise chápu jako vyhrožování, kterého se nesmíme zaleknout. Takovému tlaku nesmíme v žádném případě ustoupit. Povinností nás politiků je bránit a chránit naše občany, společnost, naše kulturní hodnoty. Jde přece především o naše děti, ke kterým máme povinnost předat jim zem, ve které se dá šťastně a beze strachu žít,“ uvedla poslankyně ČSSD Pavlína Nytrová.

„Česká republika by raději měla jít s EU do střetu, nikdy by neměla v otázce migrace ustupovat. Masivní migraci zavinily Německo, Itálie a Řecko svou neschopností,“ míní senátor ODS Jaroslav Zeman.

„Toto je další z řady příkladů toho, jak jsou lidé v Bruselu odtrženi od reality života, jak myslí, ba dokonce mocensky rozhodují. Česká republika nebyla vojensky aktivní při strhávání či pokusech o strhávání režimů v domovských zemích migrantů a ani se nespolupodílela na ekonomickém a surovinovém drancování. K přerozdělování migrantů jsme se vyjádřili snad dost srozumitelně, a pokud tomu místopředseda Evropské komise Timmermans nerozumí, asi bude potřeba mu to zopakovat. ČR nesmí tlaku z Bruselu v žádném případě ustoupit, a to ani za cenu sankcí. Žádné zboží ani peníze nemohou převážit bezpečnost a národní zájmy. Žádný politik k tomu také od voliče nedostal mandát. V zahraničí se o nás a bez nás už jednou rozhodovalo, a to 30. 9. 1938 v Mnichově. Myslím, že většina národa to má ještě v paměti. Takže za mě. Co jste si sami navařili, to si také sami snězte,“ reagoval poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

„Myslím, že tady by měla sehrát svou úlohu V4. ČR by v této otázce měla být součástí společného postoje států V4. Hrozby, které vysílá Evropská komise, mají zastrašit malé státy, což považuji za nehorázné. Proč Evropská komise neposílala podobně tvrdé postoje proti vybombardování Iráku, likvidaci Libye a podpory vzbouřeneckých skupin v Sýrii?! Dnes chce řešit důsledek na náš úkor. ČR v současnosti se reálně a přiměřeně podílí na solidárních akcích,“ domnívá se poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna.

„Tento stav ukazuje, že kvóty byly, jsou a budou nesmysl. Komise EU už by měla tento návrh odmítnout a přijít s něčím novým,“ reagoval europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

„Co je to za výhrůžky Evropské komise? Jaké sankce? Česká republika by neměla podlehnout tlaku Evropské komise,“ uvedl senátor ODS Jiří Burian.

„Myslím si, že je to naprostá nehoráznost. Ustupovat není kam. Stačí se podívat na mapu světa v dobách největšího rozmachu kolonialismu a ta hovoří za vše. Podle toho by se měly stanovit kvóty. To by bylo jediné spravedlivé. Je to další z důkazů, že Evropská komise ztratila zcela smysl pro realitu,“ říká poslanec KSČM Vojtěch Adam.

„Naše stanovisko je jasné. Je vidět, že se někteří moulové z Brexitu nepoučili,“ reagoval poslanec ANO Pavel Plzák.

Nátlak je důvod, proč EU čelí krizi a občané ztrácejí důvěru

„Tento postup, tedy procedura o porušení práva EU, je jen úvahou nad možným řešením této problematiky. Navíc jde celkově o nefunkční systém, a proto nevidím důvod k překotné reakci ze strany České republiky. Mimochodem, příkazy, které neakceptují jiný názor, a nátlak bez hledání kompromisů jsou jedním z důvodů, proč EU čelí krizi a občané ztrácejí důvěru v toto společenství,“ říká poslankyně ČSSD Dana Váhalová.

„Ne, Česká republika by neměla ustoupit tlaku a migranty by přijímat neměla,“ reagoval poslanec ODS Ivan Adamec.

„Určitě jde o slovní nátlak. Jsem si jistý, že ve smlouvě o přistoupení do EU není o ekonomických migrantech ani slovo. Nadále musí vláda trvat na dobrovolnosti členských zemí je přijímat, nebo odmítat,“ míní poslanec ANO Vlastimil Vozka.

„Stále mi rozum nebere, proč k nám brát migranty, kteří chtějí do Německa nebo Švédska či do Británie,“ reagoval poslanec ČSSD Stanislav Huml.

„Odpověď je podle hesla ‚přijali jste si něco bez nás‘ o nás, tak si ten hořký pohár vypijte do dna. Pokrytectví EU je dlouhodobě známé a hra na city už přestala fungovat. Když se z ekonomických migrantů stali samí syrští uprchlíci a otevřely se nezákonně hranice Schengenu. A nevím, proč by měla celá Evropa řešit volební problémy Francie a Německa a strach jejich elit z vlastních občanů. Česká republika je připravena pomoci a již mnohokrát v minulosti to prokázala. Žije mezi námi přes půl milionu cizinců zcela bez problémů. Ale jsou cizinci ochotni přizpůsobit se naší společnosti a zvyklostem?“ uvedl poslanec KSČM Leo Luzar.

Podle posledních údajů Komise EU ČR zatím v rámci přerozdělování přijala 12 osob z Řecka. Pro tuto část programu už Praha nabídla 30 míst, podle dohody by měla ale přijmout z Řecka 1 655 lidí. Z Itálie Česko nepřevzalo nikoho. Nabídlo 20 míst a kvóta je 1 036 osob.

1 2