Svoboda jednotlivce je základ státu

Fórum SPD Praha, mimo Facebook

Vážení kolegové, příznivci a občané,

protože ze strany Facebooku hrozí neustálá cenzura, banování a další perzekuce svobodných názorů, připravili jsme pro Vás fórum bez cenzury na adrese

forum.spdpraha.cz

Fórum je určeno zatím hlavně pro diskuse a zveřejňování důležitých článků z důvěryhodných zdrojů nebo z mainstreamu, které by na facebooku brzy zapadly.
Bez sebekázně to však také nejde – vysloveně vulgární příspěvky a ty, které jsou protizákonné – budeme nuceni s přispěvatelem řešit.
U nás na rozdíl od anonymního facebooku se Vám někdo ozve, “co, proč a jak”.

Pokud byste chtěli se stát přispěvateli či redaktory, uvítáme jakoukoliv pomoc a iniciativu. Napište nám

Pěkný den a společně za lepší zítřky

Zmrzačená příroda, sucho. A naše potraviny? Vyvezeme mléko, obilí a zvířata, dovážíme hotové výrobky! Zato Rakušané… Zkušený sedlák to chce měnit v Senátu

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zmrzacena-priroda-sucho-A-nase-potraviny-Vyvezeme-mleko-obili-a-zvirata-dovazime-hotove-vyrobky-Zato-Rakusane-Zkuseny-sedlak-to-chce-menit-v-Senatu-629685

08.07.2020

ROZHOVOR Jizvy, působené krajině a českému zemědělství už za komunistů, teď doráží klimatická změna. Zemědělec Daniel Pitek, který hospodaří na 600 hektarech v Českém středohoří, mění zmrzačenou přírodu nejen svým příkladem: Chce být slyšet jako senátor za ‚suchý region‘. Se sedlákem od Milešovky jsme mluvili nejen o tůních a chlévské mrvě. „Pijavičky přisáté na stát?“ Vzpomněl, jakým důvodem proti EET šokoval Babiše: Amišové jako příhodný argument. Čtěte, co chce změnit u těch, kteří dávají práci.

Zmrzačená příroda, sucho. A naše potraviny? Vyvezeme mléko, obilí a zvířata, dovážíme hotové výrobky! Zato Rakušané... Zkušený sedlák to chce měnit v Senátu
Foto: archiv D. Pitek
Popisek: Daniel Pitek

 

Pro boj za správné věci dokážete použít netradiční upoutávky – nedávno jste na akci Milionu chvilek přijel do Prahy na traktoru až od Milešovky. Jakou chystáte formu senátorské kampaně?Vedle sociálních sítí, které převažují, se chci s lidmi potkávat osobně, což nyní výrazně „zasekl“ koronavirus. Měl jsem totiž naplánováno – kromě politické kampaně – také seznamování lidí s projektem Pestrá krajina, který propaguji už třetím rokem.

Jeho smyslem je právě uzdravit a zlepšit stav české krajiny a půdy. Propagujeme příklady dobré praxe rodinných farem, sedláků, spíše menších a středních farem, které hospodaří opravdu v souladu s životním prostředím, a kromě toho, že se uživí, tak ještě zlepšují nebo minimálně udržují mimoprodukční funkce krajiny, které jsou důležité pro celou společnost.

Daniel Pitek realizuje postupy na zadržování vody v krajině a zvyšování druhové rozmanitosti. Díky třem desítkám tůní, mozaikové seči, solitérním stromům a agrolesnickým postupům, které na svých pozemcích uplatňuje, se do krajiny vrací řada vzácných a chráněných druhů ptáků, rostlin, hmyzu i plazů.

Přes den pracuji a večer se snažím účastnit přednášek. Chci vést kampaň nenásilnou formou, kdy plánuji mluvit právě o tématech, která mě zajímají a kvůli kterým jsem byl ochotný kývnout na to, že do politiky nějak aktivně vstoupím. Určitě budu rád jezdit na diskuse a besedy.

Přes léto bude potřeba to samozřejmě skloubit s našimi sezónními pracemi, ale to se zvládne, protože se mnou pracují velice dobří kluci. Myslím, že naše povinnosti zvládáme bez problému.

„A takto to k večeru vypadalo, když krávy u Milešova pásla duha,“ napsal Daniel Pitek na facebooku pod tuto svou fotografii před pár dny.
Žijete a hospodaříte pod Milešovkou – na Litoměřicku a Teplicku. Kandidovat budete ale za Lounsko-Žatecko-Rakovnicko: Vybíral jste volební okrsek cíleně, protože jde o zemědělský region, nebo „náhodně“, protože byl pro senátní kandidaturu prostě k dispozici?

Nejde o náhodu, region je vybraný naprosto s rozmyslem. Jednak sousedí s oblastí, v které žiju – Litoměřicko a Teplicko, přímo kolem Milešovky, což je České středohoří, která na Lounsko navazuje. Takže se sem dostávám velice často. Není to oblast, kterou bych neznal a kde bych se nepohyboval.

Do Loun jezdím například i do traktorové stanice. Roky jsem tam také působil jako stráž ochrany přírody pod správou Chráněné krajinné oblasti. Jezdil jsem například na Ranou, na Křížové vršky, na Oblík, Srdov… Věnoval jsem se zde aktivitám souvisejícím s životním prostředím.

Hlavní důvod tkví v tom, že se dlouhodobě zabývám dopady klimatické změny na české lesnictví a zemědělství, adaptací krajiny právě v důsledku klimatické změny, která ve svých projevech způsobila hlavně přívalové deště spojené s povodněmi – oblast Lounska, Žatecka, Rakovnicka je intenzivním suchem postižená velice, protože je ve srážkovém stínu Krušných hor, je tam zčásti nízká nadmořská výška.

Dále jde o intenzivně využívanou zemědělskou krajinu – a já sám jsem zemědělec. Sucho se zde mimochodem podepisuje na nižší úrodě chmele a sladovnického ječmenu.

Jako sedlák a lesník se každý den potýkám s dopady sucha a pozoruji, jak je krajina nefunkční. Česká republika čelí závažné krizi, která se bude stupňovat a která se nevyhne nikomu. A co hůř, na tuto situaci není téměř vůbec připravena. Abychom obstáli tváří v tvář čím dál intenzivnějším extrémním výkyvům počasí, je třeba připravit kvalitní a funkční zákony. Ty by měly občanům, starostům a firmám nabídnout spolehlivá a dostupná řešení a zároveň jim neklást překážky ve snaze se na měnící podmínky připravit.

V té souvislosti bych se rád zabýval i nešvary jako je zástavba zemědělské půdy logistickými halami.

Celý program Daniela Pitka do Senátu si přečtěte zde.

A samozřejmě Křivoklátsko a oblast kolem Berounky je oblast, kterou mám rád a relativně dost jsem se tam najezdil. Mimoto budu iniciovat zápis údolí Berounky na seznam památek Světového dědictví UNESCO. Křivoklátsko a krajina Oty Pavla kolem Berounky je také kulturně cenná natolik, že mohou sloužit jako vzor pro další kouty republiky.

Na Podbořansku a Rakovnicku se nyní připravuje výstavba umělých nádrží, na což jsou různé názory. Ten váš, jako podporovatele přirozeného zadržování vody v krajině, je jaký?

Jde tam o dvě nevelké nádrže. Přiznám se, že tyto menší přehrady mi úplně nevadí. Neberu přehrady jako totální zlo. Na druhou stranu je chápu jen jako doplňkový poslední prostředek k tomu, jak se vyrovnat se suchem. Protože nádrže mají smysl samozřejmě jen tehdy, pokud mají zásobovat pitnou vodou určitou oblast kolem sebe anebo užitkovou vodou zavlažovat něco, co tu vodu potřebuje.

Pak přehrady mají opodstatnění, ale nesmí samozřejmě zasáhnout význačné přírodní lokality ani do vlastnických práv lidí, aby nemusela být velká spousta z nich vystěhovaná nebo vyvlastněna ze svých pozemků. Takovou přehradu bych v žádném případě nepodporoval, ale ty dvě malé, které se v daném území chystají, mi nevadí a vnímám je pozitivně. Vadilo by mi, kdyby se měla stavět přehrada na údolí Berounky.

Část chmelnic má být stavbou zabraná, ale zřejmě to vykompenzuje budoucí užitek z toho, že chmelnice budou z nádrže zavlažovány v době sucha…

Zabrané území nebude nijak velké, a pokud budou vlastníci chmelnic ochotní je odprodat nebo dojde k výměně, kdy za ně dostanou náhradní pozemky, tak nevidím zásadní problém.

Jsem pro, aby se postavily, protože sucho se doopravdy prohlubuje a bude se zvyšovat dál. To, že jsme teď měli deštivý měsíc, kdy napadlo relativně hodně vody, je z pohledu dlouhodobého trendu jen malé vychýlení ze současného normálu. Sucha ale budou pokračovat, jelikož jde o důsledek klimatické změny, která tady jasně postupuje.

Přesně tato chmelnice, která vede podél silnice z Černčic do Kryr a za kterou teče Podvinecký potok, ustoupí výstavbě nádrže. Foto: Lucie Bartoš

Na půdě Lounska, Žatecka a Rakovnicka hojně hospodaří podniky zemědělského koncernu Agrofert, které často nezapadají do představy farem, které udržují a respektují mimoprodukční funkce krajiny. To s vámi dělá co, když víte, že se budete potkávat se zemědělci, kteří mají zcela jinou vizi vašeho oboru?

Infobox

Daniel Pitek

Jako soukromý zemědělec se zabývá především sadařstvím, chovem krav, ovcí a koní. Přírodě blízkým způsobem a podle tradičních postupů předchozích generací založil a obnovil celkem 130 hektarů sadů starých odrůd.

Organizuje pravidelně osvětové a vzdělávací akce pro děti, vysokoškolské studenty i seniory.

Věnuje se problematice hospodaření s vodou v krajině – za tvorbu vodních prvků v krajině obdržel Cenu Josefa Vavrouška: Zaměřuje se obecně na témata jako sucho, povodně, masivní rozpad lesů, neúroda klíčových plodin, zástavba zemědělské půdy, podpora regionálních výrobků a malých a středních živnostníků.

Usilovat hodlá také o zápis Berounky na seznam Světového dědictví UNESCO.

Je to samozřejmě o diskusi a debatě, které dlouhodobě vedu s lidmi z Agrární komory či Zemědělského svazu, kde právě tyto podniky zastupují zmíněné velké agrárníky. Dlouhodobě poukazuji, co intenzivní velkoplošné hospodaření „přináší“ krajině a venkovu, kde se praktikuje. Za mě je v tom mnohem víc negativ oproti přínosům.Když se podíváte na sociologická data venkova, kde hospodaří zmíněné velké agrární podniky a nejsou tam místní sedláci a osoby samostatně výdělečně činné například na rodinných farmách, tak nikdy ten venkov není tak životaschopný a pestrý. Na rozdíl od oblastí, kde je zemědělců víc, kde působí rodinné farmy, a produkce i výroba se vlastně děje diverzifikovaněji a pestřeji. Je to pak samozřejmě lepší jak pro krajinu, tak životaschopnost venkova.

Dá se totiž říci, že pestrost rovná se stabilita. A to je pravidlo, které platí u všeho – ať jde o přírodu nebo společnost.

To, že na daném území hospodaří Agrofert, beru na vědomí. Tak to prostě je, ale když se dneska podíváte po republice, tak Agrofert už dnes hospodaří i na Teplicku, Litoměřicku… Velcí agrárníci dnes obhospodařují něco kolem  70 procent země. A jde o velký rozdíl mezi námi a vyspělou západní Evropou, anebo dokonce mezi námi, Poláky a Maďary.

Současný stav bychom pochopitelně měli co nejdřív změnit. Je to dnes i předmětem kritiky v rámci usnesení, které přijal Evropský parlament k Andreji Babišovi a Agrofertu. Působení Agrofertu není ideální cesta, kterou bychom chtěli a potřebovali v našem regionu, a nejen v něm.Ještě s tím souvisí jedna věc: Práce senátora není věcí čistě volebního obvodu, za který je zvolen, ale pracuje pro celou Českou republiku. A toto je zrovna otázka obecně celé země.

Nedávno jsem se dočetla, že třeba Belgie měla v době nouzového stavu zájem o biopotraviny právě z Čech – to mě překvapilo, když z druhé strany čteme, jak my sami jsme v mnohém závislí na dovozu… Tedy alespoň ministerstvo zemědělství tvrdí, že nejsme „potravinově soběstační“

Závislí na dovozu? A co je vlastně potravinová soběstačnost? Potravinová soběstačnost České republiky je pojem, který je zcela nesmyslný. Protože byste mohla mluvit o potravinové soběstačnosti Ústeckého kraje nebo potravinové soběstačnosti Lounska či Rakovnicka.

Pokud máme spojený evropský trh, jsme součástí Evropské unie a máme tady bezbariérový a bezcelní prostor v rámci EU, tak můžeme mluvit o potravinové soběstačnosti Evropské unie.

Aha, chápu…

My samozřejmě můžeme mluvit o tom, kolik procent produkce v určitých komoditách máme oproti potřebě na daném území, kolik čeho spotřebováváme ročně – kolik čeho dané území spotřebovává a kolik tam vyrábíme.Když to vezmu od hovězího masa, obilí, mléka a další spousty komodit, tak v drtivé většině vyrábíme víc, než kolik na našem území spotřebujeme. Jediné, v čem jsme ve velkém minusu a dovážíme toho hodně pro naši potřebu, je kuřecí maso a vepřové maso.

My máme jiný problém…

Jaký?

Většinu zemědělské produkce vyprodukujeme v prvovýrobě, prvoprodukt – například obilí, mléko nebo zvířata. Vyvezeme je, v zahraničí se komodita zpracuje a pak nám to z ostatních států přivážejí nazpátek jako hotový výrobek: My vyvezeme mléko a oni nám dovážejí jogurt. My vyvezeme obilí a nazpátek nám dodají pečivo. My dodáme zvířata a z ostatních zemí nám přivezou salám a další zpracované masné výrobky.

Která země by pro nás mohla být vzorem?

V tomhle je krásné srovnání Rakouska, které hodně rád připomínám – ať ve vztahu k půdě a ke krajině, tak je to patrné i na produkci. Nedávno vyšel článek jednoho našeho zástupce, který v Rakousku působil dlouhodobě. Jde o analytika, který tamní poměry zná výborně včetně přesných čísel.

Rakousko je na tom s produkcí mnohem lépe proto, že oni vytvářejí produkci s nejvyšší možnou přidanou hodnotou: Všechno se snaží dostat až do podoby toho finálního výrobku, který jde rovnou ke spotřebiteli. A ještě je tam jedna záležitost – a to si myslím, že je idea zemědělství, kterou nikdo nemůže zpochybnit jako nejlepší:

Aby i samotná cesta od prvovýrobce ke konečnému spotřebiteli byla bez řady mezičlánků – aby ve své podstatě lidé kupovali přímo ze dvora anebo se velká část produkce prodávala například na farmářských trzích. K tomu je právě lepší zmíněná rozdrobená výroba, menší firmy, což pak vytváří tu akceschopnost a pružnost zemědělské výroby

Na Rakousku je to krásně vidět, daří se to i Polákům a Maďarům. Naše strnulá velkovýroba je schopná jen vypěstovat prvoprodukty, což je nepružné a ne příliš konkurenceschopné. Proto se také začalo mluvit o potravinové soběstačnosti a například v rámci novely zákona o dvojí kvalitě potravin se objevila skupina poslanců, kteří chtějí, aby 85 procent prodávaných produktů v supermarketech bylo českého původu.

Je to možné?

Otázka je, jak by toto prošlo v rámci legislativy Evropské unie. Za prvé zde máme volný trh, a druhá věc je, že by to bylo nebylo ve prospěch spotřebitele, ale ve prospěch velkých potravinářských výrobců, kteří by si tím zajistili jakousi formu monopolu.

Ale když si pojedu nakoupit třeba do Ústí nad Labem a v obchodě bude výrobek z Olomouce, tak jde o mnohem větší dálku, než když ho přivezete z Drážďan. My samozřejmě v ekologické rovině nechceme, aby se převážely potraviny a produkty příliš na dálku, ale ve zmíněném příkladu je tedy lepší je přivézt z Drážďan než od Přerova nebo z Brna.

Prostě smysluplně – aby šlo o podporu lokálních producentů, kterým se budeme snažit zabezpečit co nejlepší legislativu i motivační podmínky k tomu, aby byli co nejvíc motivováni vyrábět výrobky z toho, co produkují na svých zemědělských plochách. Aby se snažili je pak prodat ve svém místě a lidé si navykli od nich kupovat, tedy lokálně, v místě bydliště. Nádherně to funguje právě v Rakousku, kde většinu rozprodají v místě a co mají navíc, pak úspěšně vyvážejí.

Návaznost má pak ještě potravinová bezpečnost, která je ještě trošičku o něčem jiném než potravinová soběstačnost, byť se v souvislosti s ní zmiňuje.

„Přehnali jsme společně stádo krav z jedné pastviny na druhou, ukázali jsme si v lese, jak se věší ptačí budky jako jedna z forem biologické ochrany lesa, jak se dá les pěstovat přírodě blízkým výběrným způsobem hospodaření a také škody způsobené spárkatou zvěří na lesní obnově.“  Takto vypadají exkurze u milešovského sedláka (foto: Daniel Pitek).

To máme chápat tedy přesně jak?

Může například přijít další koronavirová krize, může přijít válka nebo jakákoli krize, kdy nebude možné vozit potraviny na větší vzdálenosti. V ten moment bychom měli být schopni vyrábět, co potřebujeme k životu, abychom mohli žít a přežít.

Zajištění potravinové bezpečnosti chápu, že si udržujeme krajinu a zemědělské plochy v životaschopné a plodné úrovni, abychom věděli, že naše půda je schopná produkovat – že neztratí svou schopnost, že nezdegradovala a neskončila možnost výnosů, které potřebujeme.

Proto se musíme starat, aby půda a krajina byla živá. Aby ve chvíli, kdyby nastal problém, jsme byli schopni na ní vypěstovat vše zásadní. Jenže hospodaření na velkých plochách, které převažuje, poškozuje půdu, působí erozi jak větrnou, tak vodní – tedy poškozuje potravinovou bezpečnost.

Do senátorské kanceláře by za vámi mnozí chodili s prosbou o radu. Ohledně zadržování vody v krajině spustila vláda dotační program Dešťovka. Je to prospěšná věc nebo je jiný způsob, který byste lidem s rodinnými domy doporučil?

Řeknu to takto: Samozřejmě každá věc, kterou můžete udělat, a jakákoli aktivita, kterou vyvinete, abyste se dokázala se suchem vypořádat, je důležitá. I Dešťovka.

Je mimo jiné i důležitým propagačním nástrojem, díky němuž si lidé uvědomí, že zde problém existuje. Spousta lidí pochopitelně totiž dopady úplně nevnímá. A když je zle a nastanou velké nesnáze, jsou najednou velmi překvapení, že máme nějaký problém.

Na druhou stranu – pokud by naším opatřením proti suchu byla především Dešťovka, tak je to legrační, protože jde o opatření asi tak, jako kdyby proti vám jel tank a vy jste na něj vytáhla pistoli a chtěla se ubránit. Podobně účinná je Dešťovka v rámci celého boje se suchem. Je potřeba mnohem víc…

Co je tedy nejzásadnější a co budete prosazovat?

Nejzásadnější je adaptace samotné krajiny a změna hospodaření v ní. Znamená to diverzifikovat krajinu, aby se stala pestřejší, nedominovaly v ní velké jednolité celky. Aby nechyběla organická hmota v půdě, které se jí teď nedostává a vymizely i mikroorganismy – ty  právě v půdě pracují a vytvářejí fyzikální vlastnosti, které umožňují, aby půda byla schopná absorbovat vodu po dešti. Vytvářejí pórovitost půdy, díky čemuž ona nasákne vodu.

A pokud mikroorganismy chybí, je půda příliš kompaktní a nejsou v ní póry. Deště z ní pak stečou stejně, jako stečou po asfaltu. Zvláště když půdu ještě udusá těžká zemědělská technika, která po ní jezdí.

Samozřejmě je vhodná spousta krajinných prvků – různé mokřádky, tůně, meze, zasakovací příkopy, stromy, keře… Velkou funkci budou mít agrolesnické systémy, které se na západě používají a u nás stále ne.

Daniel Pitek ukazuje rád veřejnosti třeba takovéto snímky, které ukazují výsledky jeho „krajinotvorby“, kdy své pozemky šperkuje množstvím pestrých vodních prvků.

Velká pole se jednoduše dají předělit alejemi stromů, a ony už pomáhají zabraňovat vodní erozi, větrné erozi. Pomáhají ochlazovat mikroklima a zadržovat vodu, která v místě naprší. Tohle vše je možné udělat.Samozřejmě dalším opatřením v rámci adaptace krajiny v rámci klimatické změny je snaha snižovat emise skleníkových plynů. A když vezmu současnou vládu, která tedy přišla s Dešťovkou… Na druhou stranu v minulém období se prolomily limity pro těžbu hnědého uhlí a teď ČEZ prodal Počerady firmě pana Tykače, který tam dál bude spalovat hnědé uhlí, což je velká produkce oxidu uhličitého…

Četl jsem, že Počerady vyprodukují tolik oxidu uhličitého jako všechna nákladní auta v České republice.

To jsou velmi nevyrovnané věci, když na jednu stranu přijdeme s Dešťovkou, abychom bojovali se suchem, ale na druhou stranu spoustu věcí, které bychom měli dělat – a to těch zásadních (Dešťovka je jen doplňková stejně jako přehrady), tak ty už neděláme…

Jak je možné, že jsme do takového stavu vůbec dospěli? Vždyť už hodně dávno před revolucí tohle fungovalo – fungovali sedláci, farmy, pak se najednou nesmyslně narovnávala koryta řek a dnes je potřebujeme navracet přirozeného stavu s meandry, pak „každá vesnice měla JZD“…

Před revolucí to nefungovalo, to jsme časově někde jinde. Krajina byla v ideálním stavu ještě asi někdy po druhé světové válce do 50. let minulého století.

V době, kdy došlo k přetržení kontinuity zemědělského hospodaření v  tradičních hospodářstvích, tak sedláci, kteří na pozemku působili celé roky, je předávali z generace na generaci – z děda na otce a z otce na syna.

Tam potom vznikla JZD a státní statky. Začalo se hospodařit velkoplošně intenzivním způsobem, kdy oni změnili tvář krajiny, její strukturu. Její pestrost tím zlikvidovali a krajina začala být fádní.

…ano, vybavuji si vykonstruované procesy se sedláky a vyhánění z jejich pozemků…

… a to bylo za komunismu. K tomu právě na Západě nedošlo, protože se tam dlouhodobě drží tradice, kdy hospodaří rodinné farmy. Proto když se podíváte na leteckou mapu na ČR, tak vidíte velké celky, ne moc mozaikovité. Zato Rakušáci tam mají spoustu malých „proužků“ a malých políček. Když si vezmete, že v Rakousku se na 80 procentech orné půdy hospodaří na polích do dvou hektarů velikosti, tak jasně vidíte rozdíl.

Bohužel začátek destrukce české krajiny spadá právě do doby socialismu za vlády komunistů. Alarmující je, že máme více než 30 let po převratu, kdy měl socialistický systém být pryč, a nebyli jsme schopni dosud zemědělství restrukturalizovat.

Nadále zde působí velké podniky a právě JZD, státní statky, které se hodně přetransformovaly do různých akciových společností a hospodaří bohužel stále stejným nebo podobným způsobem jako za socialismu.

Naopak se to i zhoršilo, protože například v 80. letech pěstovali hodně pícnin na polích, měli dostatek dobytka, což oproti socialismu nyní ještě ubylo.

Ano, to jsem trochu měla na mysli…

Dneska se pěstují čtyři nejekonomičtější plodiny, což je pšenice – jak ozimá, tak jarní, potom ječmen – většinou sladovnický, kukuřice a řepka. A chybí organická hmota, protože nemáme zdaleka tolik dobytka, aby se dostal do půdy dostatek chlévské mrvy.

Mimoto nevyužíváme zelené hnojení, což jsou meziplodiny: osevní postup neprobíhá, jak by měl – tedy že se plodiny vhodně střídají a ponechává se úhor (část pole leží dočasně ladem a tyto části se cyklicky střídají). Dnes se takto nepostupuje, pěstují se jen tržní plodiny.

Tomu se říká „důsledek kapitalismu“, bohužel…

Ale když se podíváte do řady zemí, kdy kapitalismus nikdy nebyl přerušen, nikdy tam neměli komunisty a socialismus, tak tam kapitalismus v zemědělství funguje trochu jinak. S rozmyslem.

To máte pravdu.

Samozřejmě že legitimním cílem podnikání je vytvořit zisk a podnikatelé se snaží jej mít co možno nejvyšší.

U nás se zapomnělo, že zemědělství je podnikání na půdě, tedy na něčem, co zemědělští podnikatelé nevytvořili, ale má to sloužit všem… Zemědělské podnikání je zároveň veřejná služba, že ano?

Pokud podnikáte v rámci zemědělství nebo lesnictví, musíte brát na zřetel, že podnikáte s živým prostředím, tudíž musí jít spíše o hospodaření a nelze se zaměřit na maximální zisk v konkrétním roce. Musíte jej rozložit na dlouhé období, postupně si brát jen nějaký přijatelný „desátek“, abyste si nezničili „výrobní nástroj“, který vám zisky přináší.

Krajina, živá půda, životní prostředí – když je zničíte, tak vám prostě pak žádný zisk přinášet nebude.

Podobné je lesnictví. Když vlastníte les, také jej nemůžete celý pokácet a vyprodat všechno dříví, které z něj v danou chvíli máte. Každý rok můžete vytěžit pouze tolik, kolik vám přiroste. Když vím, že mám například tisíc hektarů lesa a každý rok mi přirostou čtyři kubíky dřeva na hektar, tak ročně, abych les nepoškodil, mohu pokácet maximálně čtyři tisíce kubíků dřeva.

Když pokácím víc, už do lesního prostředí zasahuji nepřiměřeným způsobem.

V naší rodině máme rovněž kus lesa jako součást pozemku a teď se těží v podstatě „jen“ to, co je poškozené kůrovcem. Nemíváte pocit, že řady změn si všimnou více lidé právě na vesnici než ve městě?

To ano, ale dneska si přírodních změn už všímají i naprostí laici.

Pokud je les podél silnice někde, kudy lidé jezdí třeba na chatu, už samozřejmě vidí: Když jdou na houby a les je „sežraný“ od kůrovce.

Stromy jsou kvůli němu oslabené a nedokážou se mu v současném suchu bránit. Kůrovci naopak sucho a teplo vyhovuje a zvládne rozšířit za rok víc generací než v dřívějších podmínkách.

To vidí všichni. A že se sníží produkce, protože se periodicky nestřídají zlepšující plodiny, a že není dostatek vody, to už dnes vidí také všichni. Nebo že studna je prázdná a vyschl potok. Jde o signály, kterých si všimne i naprostý laik.

V loňském roce se konala řada akcí v souvislosti s klimatickou změnou – i čeští mladí lidé se zapojili do kampaní spojených s „pověstnou“ Gretou Thunberg. Co byste poradil mladým: K čemu se mají přimknout, co podpořit, do čeho se smysluplně zapojit, chtějí-li k nápravě přispět a neví jak, a ještě navíc jsou třeba z města?

Myslím, že hlavně mohou změnit způsob života. Začnou žít tak, aby změnili nepříznivé návyky a žili stylem, který je lepší pro společnost i krajinu. Například se snažíme přecházet na „čisté technologie“ – lidé upřednostní tepelná čerpadla, aby nezatěžovali příliš životní prostředí, a podobně. Aby měli auta, která neprodukují tolik emisí – mnoho řidičů dnes přechází na kombinované motory, takzvané hybridy.

Samozřejmě by mě těšilo, kdyby se snažili vstoupit do zemědělského hospodaření – v tom by jim právě měl pomoci stát, aby jim poskytl motivační podmínky, že budou chtít a také budou mít možnost.

Možnost v tom smyslu, že je těžké sehnat volnou půdu?

Znám několik lidí, kteří se mě ptali, že by rádi, ale nemají možnost pozemku. Začít dneska hospodařit ve stávajících podmínkách není vůbec jednoduché, protože proti nim stojí velká konkurence agrárních podniků, které mají propachtovanou většinu zemědělské půdy. Kdo chce začít, nemá se v podstatě jak k půdě dostat.

Tohle všechno by se mělo změnit. Právě i proto, aby byl prostor také pro mladé lidi.

Činnost v různých aktivistických skupinách je samozřejmě rovněž důležitá, ale i jejich přístup v rámci voleb: Podporovat politické strany, které se snaží s tímto neblahým stavem něco doopravdy udělat, aktivně, a ne téma jen využívat jako „pí ár“.

Vy se chcete zabývat i nepřímo zemědělskými tématy, byť téma podpory středního a drobného podnikání s ním úzce souvisí. Zajímá však samozřejmě mnohem širší skupinu voličů. Ve vašem programu do senátorských voleb máte uveden například bod „snížení zdanění práce“ – co tím přesně myslíte a proč?

Je to jednoduché. Když dneska na hlavní pracovní poměr zaměstnáte člověka, který vás nákladově vyjde na 40 tisíc korun měsíčně, dostane na ruku něco přes dvacet tisíc. Zdravotní a sociální odvody a daň je tak velké daňové břímě, že je to jedno z největších zatížení práce v Evropské unii.

Pak se kritizuje, že zde bují švarcsystém… Ale když si vezmete sněmovnu, tak asistenti poslanců fungují na švarcsystém! Místo abychom si lhali do kapsy, je lepší být sami k sobě upřímní a nastavit pravidla, aby se lidem – jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům – vyplatilo je dodržovat a nabízet úvazky na hlavní poměr. Když je zaměstnávání přespříliš zatíženo daněmi, snaží se je pochopitelně někteří obcházet.

Celkově podpora drobného podnikání je u nás malá. Věc, která mi hodně vadí, je elektronická evidence tržeb. Je podle mě úplně nesmyslná. Ukazuje se to nyní i v rámci opatření kvůli COVID-19. Šlo o první věc, která byla zrušená.

Vy jste proti EET protestoval výrazně (zavřel kvůli ní i hospodu, kterou převzal po předešlém provozovateli, jenž končil se ztrátami. Pohostinství nechala kdysi vybudovat obec Velemín v objektu bývalé armádní ubytovny)

…Mě dokonce ministerstvo financí vyzvalo, abych se setkal s ministrem, což byl tenkrát Andrej Babiš. Seděl jsem s ním přes dvě hodiny v Litvínově a dohadovali jsme se o EET. Oni neměli argumenty, neměli odpovědi na hromadu otázek, které jsem jim pokládal.

Můj dojem byl, že celé EET vzniklo proto, aby získali body u skupiny lidí, kterým lze namluvit, že tímto způsobem bojují proti malým a středním podnikům – že živnostníci jsou ti, kteří tady kradou a žijí na úkor ostatních jako nějaké pijavičky, přisáté na stát. To samozřejmě není pravda, že ano. Naopak! Když funguje střední třída, pak se ekonomický systém – pokud se jí daří – o ni opírá nejvíc.

Velké podniky naopak, když sem přišly, získávaly „daňové prázdniny“, různé investiční pobídky a pozemky za pár korun. Někdy jsem až kroutil hlavou. A tohle drobní podnikatelé nedostali, ti se vždy museli sami prát s realitou. A ještě se na ně uvalí elektronická evidence tržeb a spousta další byrokracie.

Jaké hlavní argumenty máte proti EET?

EET je pro mě nepřijatelná proto, že firmy zatěžuje zbytečně, také ovlivňuje jejich výkon, protože se někdo musí zabývat těmi dalšími povinnostmi.

Navíc lidé ručí za přenos dat nějakou sítí, která jim nepatří. To je vlastně šílené.

A ještě jedna důležitá věc – já ten zákon považuji za protiústavní. I kdyby lidí, kteří nejsou schopni nebo ochotni splnit podmínky EET, bylo jen pár, tak stát je k tomu nemůže nutit.

Proč přesně? Myslíte kvůli nutnosti internetu?

Právo na obživu je základní právo občanů této země. Jestliže někdo neumí na počítači nebo není on-line připojený nebo toho není schopen – a takových lidí znám hodně, tesaři, zedníci a mnozí další, kteří se dlouhé roky živí „sami na sebe“, a přitom nikdy neměli zapnutý počítač. Je jim třeba 60 let a ten svůj obor ale umí… Není důvod, proč by najednou museli být on-line, v rámci nějaké technologie, které nerozumějí, které se bojí a která jim vadí.

Pak je zde ještě druhá skupina lidí, která toto není ochotna dělat z nějakých náboženských nebo názorových důvodů. Například v Americe žijí Amišové, kterých je několik desítek tisíc. Normálně podnikají, přestože v rámci své víry nepoužívají automobily, elektřinu, počítače… Vše vyrábějí ručním nářadí, své produkty vozí v povozech s koňmi.

(Mají zakázáno používat například i telefon. Odmítají militarismus a násilí. Žijí na venkově, živí se zemědělstvím či malým obchodováním a výrobou nábytku. Nepřijímají vládní pomoc, jakožto i pojištění; o své členy se společenství stará po celý život. Platí federální, státní i místní daně s výjimkou starobního pojištění.)

Podobné skupiny, které z názorových důvodů nepoužívají moderní technologie, jsou i u nás. Tímto zákonem jsme daným lidem řekli: My vás posíláme do ilegality. Protože vy se tady nemůžete legálně živit.

To je zajímavý úhel pohledu…

A je to pravda a nikdo o tomto nemluvil. Když jsem toto Babišovi a spol. říkal, tak na mě koukali, jako kdybych spadl z oblak.


Daniel Pitek je mimo jiné předsedou hodnoticí komise Pestrá krajina, která každoročně oceňuje nejšetrnější statkáře z téměř osmi tisíc členů Asociace soukromého zemědělství ČR, dále členem republikové rady ASZ ČR a místopředsedou oblastní organizace ASZ ČR Litoměřicko. Je členem čestné rady Českého svazu ochránců přírody a zasedá v radách Agentury pro ochranu přírody a krajiny a Fakulty životního prostředí na České zemědělské univerzitě v Praze. V roce 2016 obdržel ekologického „Českého lva“ – cenu Josefa Vavrouška za svůj mimořádný přínos pro životní prostředí.

Babiš ukázal, jak jeho vláda vzdoruje Bruselu – lidem naslibuje, pak ale všechno v tichosti schválí! Zákon 110 o zbraních

Novela o zbraních hladce prošla vládou a zvedla ze židle podplukovníka a experta na zbraně. Ten nám tedy prozradil, co chce Brusel dále zakázat

vyšlo: 11.02.2018 8:17 zde: https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Novela-o-zbranich-hladce-prosla-vladou-a-zvedla-ze-zidle-podplukovnika-a-experta-na-zbrane-Ten-nam-tedy-prozradil-co-chce-Brusel-dale-zakazat-523915

ROZHOVOR „Omezováním držení zbraní rozhodně nelze terorismus zastavit. Takovým krokům se teroristé jenom vysmějí, nebo jim to paradoxně jejich činnost jen lépe umožní, protože my neodzbrojujeme teroristy nebo zločince, ale jejich potencionální oběti,“ vysvětluje Pavel Černý, policejní podplukovník ve výslužbě. Sám je iniciátorem petic, které jsou proti zákazům zbraní pro bezúhonné obyvatele. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varoval, že se kvůli bezpečnosti připravujeme o svobodu a neustálou kontrolou se přibližujeme k románu 1984 od George Orwella.

Novela o zbraních hladce prošla vládou a zvedla ze židle podplukovníka a experta na zbraně. Ten nám tedy prozradil, co chce Brusel dále zakázat
Foto: archiv Parlamentnilisty.cz
Popisek: Mgr. Pavel Černý, pplk. v.v.

 

Vláda schválila novelu zákona o zbraních, proti které protestujete jako petiční iniciativa. Co tomu říkáte?

My, jak střelecká veřejnost, to znamená, kdo mají zbraně pro osobní ochranu, ale i pro výkon povolání, střelci i myslivci, jsme byli šokováni tím, že takzvaná zákazová směrnice prošla. Už jen kvůli tomu, že si naprosto protiřečí s programovým prohlášením vlády a zájmy naší země. Tvrdili, že čeští občané by neměli být poškozeni dopady evropské směrnice, to bylo 8. ledna, a klidně a velmi lehce to následně vládou prošlo, což v lidech vyvolává nejen údiv, ale velkou nevoli. Babiš před volbami prohlašoval, že v Bruselu máme být více slyšet. Jestli si premiér představuje, že to znamená ohnout hřbet a sklopit uši, je to zcela nesmyslné a velmi negativně se to odrazí v naší společnosti, našem státu. Nebereme-li v potaz, jestli věc s tak závažnými dopady má nyní tak narychlo řešit vláda, co je v demisi.

Další věcí je, že směrnice naprosto odporuje prohlášení Senátu, a to dokonce jeho dvěma výborům – petičnímu a bezpečnostnímu. Senát totiž sice shodil svého času ze stolu ten takzvaně ústavní dodatek, což byl odstavec v ústavním zákonu o bezpečnosti, který by měl šanci naše občany nějak ochránit od bruselské směrnice, ale jeho prohlášení ohledně projednávaní naší petice, se 110 tisíci podpisy našich občanů, znělo takto:

Senát doporučuje, aby vláda při přípravě zákona implementující směrnice Parlamentu a Rady Evropské unie, kterou se mění směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, důsledně dbala na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní. Zejména pak, kde omezující či zakazující ustanovení nemá souvislost s avizovaným bojem s terorismem.

Pokud by tedy vláda měla vyslyšet výzvu Senátu, nemohla by implementovat nic, protože zhola nic v těch změnách, které mají být zaváděny do našeho zákona, nemá souvislost s bojem proti terorismu, na což by rozhodně vláda měla vzít ohled. Má se vlastně jednat o jakési provizorium, které umožní, abychom nebyli popotahováni Bruselem, a implementujeme je do doby, kterou nám téměř diktátorsky přikázali. Ta doba byla navíc od počátku nereálná a bylo zjevné, že Evropská unie, potažmo Evropská komise, neví nic o legislativním procesu a jeho délce, tedy o procedurách zapracovávání změn zákonů v České republice.

Toto zcela nesystémové a Evropskou komisí vynucené provizorium, jak experti nejen z ministerstva vnitra uznávají, udělá z našeho zákona naprostý paskvil a znamená nepochybně velké poničení dosavadního velmi funkčního a vyrovnaného zákona. Což je nesmyslnější o to více, že se už v nejbližší době, to je dle předpokladu v květnu 2019, chystají čtyři nové zákony, které by měly úplně nahradit ten dosavadní. Již se z hlediska zjevného tlaku ze strany Evropské unie na náš stát dalo i počítat, že politiky ve vládě přejdou po volbách statečná hesla o neimplementaci a do prvního z těchto zákonů ona směrnice zapracována žel nějak prostě bude – už jen z toho důvodu, aby možná v blízké budoucnosti právě někteří populističtí politici nehřímali, že musí Česká republika platit nějaké penále určené evropskými soudy za majitele zbraní. A dokážeme si již pak asi i představit výroky některých našich politiků, že právě kvůli této skupině občanů by se případné pokuty musely platit z peněz, které by jinak putovaly do zdravotnictví, matkám samoživitelkám, invalidům, důchodcům a podobně. Populisticky by se tak prostě štvala veřejnost proti majitelům zbraní.

Ten první zákon o implementaci, jak se plánovalo, by pak ovšem doplnil další, druhý zákon. A ten by právě vlastně rozličnými způsoby vyjímal majitele zbraní z účinnosti prvního zákona, tedy toho implementačního. Pokud by to bylo zapracováno takto, bylo by to nejen systémové – ale i chytré. Neb všichni by navíc mohli být dokonce spokojeni, tedy jak občané, tak i naši politici. A také v neposlední řadě i úředníci v Bruselu, kteří nyní už z politických důvodů zjevně hodlají prosadit zákazovou směrnici za každou cenu. Prostě, jak se říká: vlk by se tak nažral a koza zůstala celá.

Avšak ono jakési provizorium odsouhlasené nyní naší vládou, je jak destabilizující a vrcholně nekoncepční, ale dá se říci i přinášející i jiná nesporná rizika. Nejen u nás přinášející právní nejistotu, ale i dokonce bez přehánění ohrožující naši bezpečnost. A navíc, dost zbytečně přidělávající práci ministerstvu vnitra, které by tak jako tak do příštího roku připravovalo ony zde zmíněné chystané úpravy zákona. Nehledě na to, že pro věčně nestíhající sektor policie mající v gesci u nás tak frekventovanou věc, jako registrace zbraní a agendu kolem nich, by ta rychlá prozatímní implementace nyní znamenala též úmorné zaplavování agendou související se skutečně zbytečnými změnami. Protože po nich přijdou v souvislosti s novými zákony ty již zde avizované, další. Pro všechny zmíněné se tak během dvou let změní pravidla několikrát a půjde pochopitelně o strašný zmatek i nápor v této úřední oblasti. Takže se vlastně jedná o neuvěřitelnou hloupost, naprosto populistickou a nemající navíc nic společného se sladkými a již zdá se zapomenutými sliby nynější vlády, že občanů se to prý nedotkne a budou směrnici přikázanou Bruselem řešit důstojným způsobem, který údajně majitele zbraní nijak nepoškodí. Poškodí. A nejen je.

Minule jste mi řekl, že „Svoboda projevu a demokracie je o názorech, různých názorech, a pokud budeme mít tendenci pod záminkou odzbrojit slušné občany, abychom pod pláštíkem boje proti vylhaným zprávám raději regulovali a oficiálně určovali, co je pravda a co není, bude to skutečně vše vystřižené jako z Orwellova románu 1984.“ Znamenají tyto zákonné a omezující úpravy, že jsme se Orwellově knize přiblížili?

Určitě se k něčemu podobnému přibližujeme.

Domníváte se, že omezování držení zbraní zabrání terorismu? Mnoho odborníků tvrdí, že teroristé si stejně zbraně koupí na černém trhu.

Ano, odzbrojíme naše občany pod pohrůžkou terorismu a teroristé sami si je pořídí na černém trhu. Samozřejmě a jsou tu i jiné věci. Představte si, co lidé se zakázanými zásobníky budou dělat? Myslíte, že vytvoří frontu na odevzdání zásobníků, které jsou zcela neevidované mezi občany v kvantech kusů? Co se asi stane potom? Terorista nebude shánět redukovaný zásobník, ale využije právě tento, ten standardní. A lidé si je jen uschovají a tím vlastně ilegalizují. A případně, už jaksi na černo třeba prodají. Až bude chtít někdo shánět zásobníky na nekalé činy, vznikne tak jen černý trh se zakázanými doplňky. Jestliže chtěli ošetřit, zakázat a zabránit, aby se k podobným věcem dostávali teroristé, tak jen paradoxně způsobí jejich schovávání, ilegalizaci a vlastně i pokoutní odprodej. Zásobník nemá číslo, není nijak registrovaný a existují jich, dovolím si říct, miliony kusů. Šikanováni a kriminalizováni budou jen ti běžní, slušní občané, rozhodně tím nebudou nijak postiženi teroristé.

Chcete tedy říci, že zásahy do ústavních zákonů v rámci terorismu odnesou nakonec jen poctiví lidé?

Samozřejmě. Jak se nyní již ukazuje v některých státech Evropské unie na západ od nás, takovými kroky vzniklými ve jménu jakýchsi protiteroristických opatření jsou vlastně nakonec postižení lidé dbalí zákona. Teroristé vůbec. To přispívá k tomu, že se společnost posunuje někam, kam nechceme. Veškerá taková opatření všude kolem – tj. kontrolní rámy, přibývání kamer, bariéry kolem náměstí a dost možná i časem samořiditelná auta – tím vším bude omezen jen a pouze obyčejný občan. Až si člověk někdy říká, zda to vlastně není cíl – a možná se, odpuste tu kacířskou myšlenku, ten terorismus, na který se vše dá svalit, dokonce někomu z politických špiček i hodí. Jestli vlastně to není jen tím, že dnešní elity skutečně směřují k určitému ovládnutí společnosti. Tedy sehnání občanů do určité ohrady pro jejich lepší kontrolu.

A do toho by určitě nezapadl sebevědomý občan, byť bezúhonný, ale ozbrojený. A tedy schopný se postarat o svoji bezpečnost případně i sám. Takového nelze tak snadno vystrašit, jako ty postupně systémově odzbrojované v Německu, Francii anebo dokonce Velké Británii. Toho, který má zbraň, míníme zde legální k ochraně sebe a svých nejbližších, nelze tak lehce donutit přijmout všechna tato opatření, kterými slibuje jeho vláda, že jej proti zločinu a terorismu ochrání. Neb je zřejmé, že i ta nejlepší policie nemůže být k pomoci naprosto všem, vždy a všude.

Nikdo by tak neměl bránit – jako v západní Evropě – skutečně bezúhonnému člověku postarat se o svoji bezpečnost a své blízké, než policie na místo události dorazí. Jako bývalý policista vím, že to mohou být minuty, ale také desítky minut, které budou zatraceně dlouhé. Lidé v Německu a ve Francii, co mají soukromých zbraní čím dál méně, mající pocit bezmoci, potom lépe akceptují svoji větší kontrolu – a vlastně tím vyměňují svou svobodu za své bezpečí. Tímto rozhodně ale nelze terorismus zastavit a takovým krokům se teroristé jenom vysmějí, nebo jim to paradoxně jejich činnost jen lépe umožní, protože my neodzbrojujeme teroristy nebo zločince, ale jejich potencionální oběti.

K Orwellovu románu se tak zjevně blížíme, sledujeme-li další zákazy. A to nejen co se týče zbraní. Neb dávno to žel není jen o zbraních. Například ve Francii se již dokonce nesmí telefonovat už ani ve stojícím zaparkovaném autě. Tendence krok po kroku regulovat občana je ve většině sfér naprosto znát, a když vidíme tato opatření, která nikomu větší bezpečí ani náhodou nepřinášejí a existují vlastně zákazy jen pro zákazy, musíme se ptát, kam se ten svět vlastně řítí.

Vaše petiční iniciativa CzechForGuns spustila novou petici, která protestuje proti omezování legálních držitelů zbraní.

Ano, asi měsíc zpět jsme ji spustili a obrovský zájem lidí nás i překvapil. Nemusíme totiž už jako 4 roky zpět lidem vysvětlovat, o co jde, a proč je to tak důležité. Zájemci o takzvaná sběrná a podpisová místa se tak jen doslova hrnou a nestačíme je ani zaznamenávat a přidávat na webovou stránku. Tato nová petice má být o několika věcech: za prvé o tom, že nechceme implementaci bruselských nesmyslů, které vláda bohužel nyní tak nepochopitelně schválila a nechala projít. Za druhé bychom chtěli ošetřit právo bezúhonného občana na soukromou zbraň v ústavním zákoně. Někteří tvrdí, že chceme měnit Ústavu, ale my chceme dát garanci trvalé ochrany současné legislativy do ústavního zákona o bezpečnosti. A jako poslední je to, kam směřuje svět a Evropa. Nesouhlasíme s případnými zákazy na poli sebeobranných prostředků.

Tak jako v Anglii?

Přesně tak. A nejen tam. Zbraň je u nás zbraň dle našeho zbraňového zákona ta palná, ale státy jako Belgie, Holandsko a další považují dle jejich zákona za skutečnou zbraň i pepřový sprej v kabelce. A ve Velké Británii je zbraní vlastně dokonce každý takzvaný nebezpečný předmět, u nějž majitel neprokáže, že neměl úmysl s ním útočit. Tedy pro nás jakási naprosto nepochopitelná presumpce viny.

Peticí mimo to apelujeme také na nesmyslnost zákazů, hrnoucí se i ze zcela jiné oblasti – a to postupné omezování střel z olova. Což jsou nyní prakticky všechny. Tedy jejich omezování by vedlo i k postupnému omezování užívání zbraní, neb se jedná o klasický a nejtradičnější druh střel, co se v dnešních nábojích všeobecně používá. Tyto jsou nyní zakázány již například myslivcům používat na chráněných územích, mokřadech a tak dále. Pronikají ale čím dál více zprávy, že by Evropská unie tato omezení následně rozšířila i celkově. Tedy nakonec například i na výcvikové prostory.

Jde přitom o naprosto vykonstruované důvody pro taková další omezování. Olovo se prostě v přírodě nerozpadá, samo o sobě není toxické, jak někdy bruselští “experti” uvádějí. Pokud například vyhrabete olověné střely po bitvě u Hradce Králové, tak se za celou dobu vůbec nezměnily – a mohli byste si je dokonce znovu nabít do tehdejších předovek. Z hlediska střelectví, rybářství a podobně, je ale olovo jako materiál naprosto nenahraditelné. Další nesmyslné zákazy by tak mohly vést skutečně k drastickému omezení zbraní, včetně výcviku – to znamená rozšíření zákazů na střelnice. A to by byl skutečně obrovský problém – nejen z hlediska civilních držitelů, ale i armádních a bezpečnostních složek. Jak jednou kdysi někdo řekl, určité skupiny a organizace dosáhnou dobra za každou cenu – i kdyby dokonce pro ně měly vyhubit celou planetu.

Dnes na něj vzpomenu podruhé, Jaroslav Kubera jim říká dobroseři.

A někdo jim říká pachatelé dobra.

ANO podporuje inkluzi ve školství, učitelé mají smůlu. Likvidace českého vzdělávání pokračuje

vyšlo 7.8.2017 na https://archiv.ihned.cz/c1-65836560-penize-pripravene-pro-ucitele-nejspis-pujdou-na-inkluzi-o-jejich-osudu-vlada-definitivne-rozhodne-na-konci-srpna

Peníze připravené pro učitele nejspíš půjdou na inkluzi. O jejich osudu vláda definitivně rozhodne na konci srpna

  • Ministr školství Stanislav Štech sliboval, že přestože poslanci odmítli kariérní řád, bude se snažit k učitelům slíbené peníze dostat.
  • Po jednání s ministerstvem financí to ale vypadá, že to bude zřejmě jen malý zlomek. Ministerstvo financí chce, aby se peníze použily na opatření spojená s inkluzí, kde prostředky chybí.
  • Peníze se podle informací HN zřejmě dostanou jen ke zkušeným učitelům, kteří budou ve škole pomáhat absolventům pedagogických fakult.
jarvis_5984b7d1498e27acf5e052fa.jpeg

Došlo na jeho slova. Ministr školství Stanislav Štech už dříve upozorňoval, že pokud kariérní řád neprojde, dostat peníze k učitelům bude složité.
autor: HN – Matej Slávik

Poslanci před pár týdny pod tlakem nespokojených učitelů odmítli kariérní řád. Ten měl kvalitním učitelům zvednout platy, ale pedagogové ho kritizovali hlavně kvůli nárůstu administrativy. Autor petice proti kariérnímu řádu Radek Sárközi chtěl, aby vláda peníze připravené na kariérní řád přesto učitelům poslala. Nyní to vypadá, že většinu z těchto peněz bude ministerstvo školství muset použít na opatření spojená s inkluzí, tedy společným vzděláváním.

Ministerstvo školství mělo pro rok 2017 na rozjezd kariérního řádu od vlády přislíbeno 404 milionů korun. “Vzhledem k tomu, že novela nebyla parlamentem odsouhlasena, nemohou být prostředky kapitole ministerstva školství poskytnuty. Přesto vzala vláda na vědomí potřebu navýšení rozpočtu resortu školství v roce 2017 ve výši 400 milionů korun,” uvedlo ministerstvo financí. Vláda ale uložila oběma ministrům, aby jednali o možnostech, jak tyto prostředky využít pro společné vzdělávání.

Na začlenění handicapovaných dětí do běžných škol je proti původním plánům potřeba mnohem více peněz. V roce 2017 měla nově zavedená inkluze stát miliardu, ale jen od ledna do června přišla už na 1,5 miliardy. Odhad na rok 2018 se z původních1,5 miliardy korun zvýšil téměř na čtyři miliardy. A ministerstvo financí už dalo najevo, že finance navíc si budou muset v resortu školství najít sami, protože v rozpočtu nejsou.

Ministr školství Stanislav Štech (ČSSD) ještě před shozením kariérního řádu říkal, že se bude snažit dostat peníze vyčleněné na kariérní řád k učitelům i v případě, že přes politiky neprojde. Nyní to ale vypadá, že k pedagogům doputuje jen jejich část. “Záleží na vyjednávání s ministrem financí a hlavně na rozhodnutí vlády. Každopádně budu dělat maximum, abychom zaplatili alespoň uvádějící učitele,” řekl k tomu Štech. Uvádějící učitelé mají být zkušení pedagogové, kteří budou ve školách pomáhat čerstvě přijatým absolventům. Výplata by se jim měla zvýšit o tři tisíce měsíčně. To je ale jen zlomek z původně plánovaných 400 milionů. Ty měly putovat ještě k začínajícím učitelům, aby se mohli zdokonalit v oblasti, kde si třeba nejsou jistí. Přidáno ale měli dostat také třídní učitelé a výchovní poradci, ti společně s metodiky prevence měli mít také snížené úvazky. Podle informací HN k tomu ale nejspíše nedojde, “jejich” peníze bude muset ministerstvo školství použít na inkluzi.

O osudu peněz vláda definitivně rozhodne na konci srpna. “Do dalšího jednání o rozpočtu jdeme s tím, že kromě peněz pro uvádějící učitele je třeba navýšit rozpočet pro vysoké školy a zvýšit platy učitelů v regionálním školství o 15 procent,” doplnil ještě Štech.

Proti schválení kariérního řádu nejvíce vystupovali učitelé sdružení pod iniciativou Pedagogická komora. Iniciátor petice Radek Sárközi upozorňoval na to, že kariérní řád učitelům mnoho peněz navíc nepřinese, bude se týkat jen malé části z nich. Přitom celkově bylo zavedení kariérního řádu vyčíslené na miliardy. “Spoustu milionů spolkne jen příprava, školení, složení atestačních komisí, které budou učitele zkoušet,” vadilo mu.

Peníze na kariérní řád chtěl Sárközi dostat rovnou k učitelům a do škol. “Věříme, že finanční prostředky, které byly na kariérní řád vyčleněny, přesto vláda uvolní, aby se prostřednictvím novelizace nařízení vlády a příslušných vyhlášek mohly do škol a k učitelům dostat,” říká. Pokud to vláda neudělá, je to podle něj signál, že peníze učitelům vlastně dát nechce.

Kariérní řád měl učitele rozdělit do tří kategorií podle jejich kvality a více podpořit začínající a aktivní pedagogy. Poslanci novelu schválili, ale narazila v Senátu a vrátila se zpět do sněmovny. Po zveřejnění petice proti jejímu přijetí, kterou podepsalo přes dvacet tisíc učitelů, ji poslanci v červenci odmítli.

Babišův úřad jako soudce Lynch – likvidace firem, které se úředníkům znelíbí: My si “myslíme”, že zákon je tak a tak…

vyšlo 11. 8. 2017 na https://byznys.ihned.cz/c1-65842930-berni-urednici-verejne-promluvili-o-zajistovacich-prikazech-firmu-herst-vehnali-do-exekuce-kvuli-obavam-ze-nezaplati-dan

Berní úředníci veřejně promluvili o zajišťovacích příkazech. Firmu Herst vehnali do exekuce kvůli obavám, že nezaplatí daň

  • Takzvaný zajišťovací příkaz by berní úředníci podle soudců měli používat jen v nejzazších případech. Praxe je nicméně jiná.
  • Jaké měli kontroloři důvody k tomu, hnát firmy do exekuce, zatím veřejně vysvětlit odmítali. Odvolávali se na povinnost mlčenlivosti.
  • HN se jako prvním podařilo získat zbavení této povinnosti v případu společnosti Herst.

Zajišťovací příkazy - Ilustrační foto.

Zajišťovací příkazy – Ilustrační foto.

Když mají berní úředníci “obavy”, že podnikatel v budoucnu nezaplatí DPH, mohou na něj uvalit takzvaný zajišťovací příkaz. Většinou po něm následuje okamžitá exekuce veškerého firemního majetku, peněz a obstavení účtů. Podle soudců by měli toto opatření používat pouze v krajních případech, když k výběru daně nepostačují jiné způsoby.

Praxe je ale jiná a krachem končí i úspěšné firmy, které nikdo z daňových podvodů neusvědčil.

Podnikatelé se proti jednání finančních úřadů často brání žalobami. Už v několika případech se soudci firem zastali, protože úředníci nedokázali své postupy dostatečně odůvodnit. Jaké měli kontroloři důvody k tomu, hnát firmy do exekuce, však zatím veřejně vysvětlit odmítali. Odvolávali se na povinnost mlčenlivosti. Hospodářským novinám se jako prvním podařilo získat zbavení této povinnosti v případu společnosti Herst, která obchoduje s pohonnými hmotami.

Její majitel Vlastimil Hercok se v současnosti s finančním úřadem soudí o doměřenou daň přesahující 150 milionů korun. K soudu mohl podat žalobu až poté, co jeho odvolání proti postupu finančního úřadu posoudilo Odvolací finanční ředitelství. Jeho odvolání zde leželo téměř dva a půl roku, než bylo zamítnuto. Mezitím mu finanční úřad zabavil veškeré peníze a rozprodal majetek. “Už nemám co ztratit. Firma je mrtvá a veškeré peníze jdou na účet finančnímu úřadu. Jednali neoprávněně, takže chystám exekuci na stát,” uvedl Hercok.

O jeho případu se dočtete více zde.

Hospodářské noviny požádaly vedení příslušného finančního úřadu, aby objasnilo postupy svých úředníků. Na otázky odpovídal Tomáš Krása, vrchní rada středočeského krajského finančního úřadu.

HN: Finanční úřad vydal na společnost Herst zajišťovací příkaz s následnou exekucí, protože jí doměřil DPH ve výši 161 milionů korun. Můžete vysvětlit, čím se firma provinila?

Jako finanční správa nezjišťujeme vinu nebo nevinu. Na to jsou jiné úřady. Zabýváme se čistě správou daní a postupujeme podle daňového řádu. Pokud zjistíme nějaké pochybení, daň doměřujeme.

HN: K jakému pochybení došlo v tomto případě?

Od listopadu 2013 do června 2014 jsme ve firmě prováděli daňovou kontrolu. Zaměřená byla na DPH za období 2010–2013. Před zahájením kontroly jsme firmu analyzovali. Zjistili jsme, že pohonné hmoty nenakupovala v České republice, ale dovážela je ze zahraničí vlastními auty.

HN: Společnost Herst sice pohonné hmoty ze zahraničí dovážela, nakupovala je ale od českého dodavatele, který jí prodej zprostředkoval. Takový postup je na trhu běžný. Co tedy udělali špatně?

Zásadní problém byl, že si v daňovém přiznání uplatňovala nárok na odpočet daně od tuzemských dodavatelů. Pochybovali jsme, že je to v souladu se zákonem. Podle nás se vlastníkem pohonných hmot stala už v zahraničí, vyplývalo to z důkazů. V takovém případě předpisy o DPH říkají, že se nejedná o tuzemské plnění a nárok na odpočet daně firma nemá.

HN: Z čeho jste vyvodili, že majitelem byla firma už v zahraničí?

Aplikovali jsme jasný princip materiální pravdy. Ekonomickým vlastníkem se firma stává, když může se zbožím volně nakládat.

HN: Dovoz pohonných hmot probíhá podle přísných pravidel. Řidiči musí zboží převést přes hranice pod dohledem celníků, přijedou tam v přesně stanovený čas a potom jedou na předem určené místo.

Podle vás mohl podnikatel se zbožím volně nakládat, už když ho řidiči naložili do cisterny?

Nám připadá, že s ním nakládat mohl. Když podnikatel obchod uzavíral, tak od začátku věděl, kam si pro zboží jede, a vezl si ho hlavně pro sebe. Pohonné hmoty následně stočil na své čerpací stanici nebo na čerpací stanici nějakého svého odběratele. Natankoval si je do svých cisteren.

HN: Pokud by tedy zboží nepřepravoval ve vlastních autech, tak podle vás nárok na odpočet daně měl?

To záleží na okolnostech. Že pohonné hmoty naložil na vlastní auta, nás jenom utvrdilo v tom, že převážel vlastní zboží a přepravu zajišťoval jako kupující. Podnikatel potom prokázal, že část pohonných hmot přepravoval pro někoho jiného. O tuto částku mu Odvolací finanční ředitelství doměřenou daň snížilo. Část majetku subjekt po zahájení daňové kontroly převedl – což bylo také tou obavou z úhrady daně. Zajišťovací příkaz nebyl vydán jen kvůli vysoké doměřené dani, ale také kvůli tomu, že majetek byl nedostatečný.

HN: Když má autodopravu, je pro něj ale jednoznačně levnější přepravovat zboží vlastními auty…

Logické to je. Připouštíme, že to pro něj bylo ekonomicky výhodné. To ale neznamená, že neměl zkoumat, jestli v takové situaci není místo daňového plnění v zahraničí.

HN: Ale když za nákup platil českému dodavateli, proč by odváděl daň v zahraničí?

Nezpochybňujeme, že platil českému dodavateli. Nikde není řečeno, že nemůže platit českému dodavateli za zboží, které se nachází mimo území České republiky.

Takové transakce jsou běžné, přesto se nejedná o tuzemské plnění.

HN: Zákon zde ale úplně jednoznačně nemluví. Proto teď podal Nejvyšší správní soud otázku k Evropskému soudnímu dvoru. Ptá se na to, jak se má daň při dovozu pohonných hmot správně odvádět.

Ano, to je aktuální situace. Ale z našeho pohledu je výklad legislativy jasný. Jsou o tom i odborné články. Evropský soudní dvůr už v minulosti rozhodoval o tom, k jaké transakci má být přeprava přiřazena, a k tomu přihlížíme.

HN: Pan Hercok stejným způsobem podnikal už přes dvacet let. Asi dva týdny před vydáním zajišťovacího příkazu mu finanční úřad vydal potvrzení o bezdlužnosti. Znamená to, že předtím zákon neporušoval?

Potvrzení o bezdlužnosti znamená, že podnikatelem přiznané daňové povinnosti, které uvádí v daňovém přiznání, byly uhrazeny. Při jeho vydání ale nezkoumáme, jestli je daň uplatněna správně. Vychází to čistě z platební morálky podnikatele.

HN: Dostali jste od pana Hercoka informaci o tom, že daň zaplatil už jeho dodavatel. Prověřovali jste tuto informaci?

Tato informace při řízení proběhla. Že ale někdo daň uhradil, ještě neznamená, že byla stanovena správně. Stanovení místa plnění je primární věc, protože odvod DPH podléhá předpisům daného státu.

HN: Byla tedy daň zaplacena jiným podnikatelem?

O jiných firmách se nemůžeme bavit. Daň byla nějakým způsobem uhrazena. To, jestli v řetězcích dodavatelů někdo něco zaplatil, ale nebylo předmětem tohoto daňového řízení. Daň mohla být zaplacená, ale nebyla správně stanovena.

HN: Vydali jste tedy zajišťovací příkaz na firmu Herst proto, že jste odhalili daňový podvod nebo proto, že si podle vás špatně vyložila své daňové povinnosti, když nepochopila výklad zákona, o kterém nemá jasno ani Nejvyšší správní soud?

Zajišťovací příkaz byl skutečně vydán na základě toho, že si podnikatel zákon z našeho pohledu špatně vyložil. Podle nás neměl nárok na odpočet daně v tuzemsku.

HN: Zajišťovací příkaz má být ale používán jen v nejzazším možném případě, kdy neexistuje jiný způsob, jak daň vybrat. Tady ale daň uhradil někdo jiný. Bylo tedy nutné ho vydávat, když byly následky pro firmu likvidační?

To je tvrzení, které není ničím doložené. Nevím, jestli jsme firmu zlikvidovali. Zákon nám ukládá, abychom vydávali zajišťovací příkaz, když máme obavu, že může být daň obtížně vymahatelná nebo hrozí, že nebude zaplacená. V tomto případě jsme obavu měli.

HN: Jaký je současný průběh řízení?

V současné chvíli už zajišťovací příkaz neexistuje. Byla ukončena daňová kontrola, takže se ze zajišťovacího příkazu staly dodatečné platební výměry. Proti těm se podnikatel odvolal a nyní čekáme na rozhodnutí krajského soudu. Exekuce jeho majetku nepokračuje, protože požádal soud o odkladný účinek a ten mu vyhověl. Nemůže tedy prodat pohonné hmoty ani benzinové stanice.

HN: Jak dlouho trvalo Odvolacímu finančnímu ředitelství posouzení odvolání pana Hercoka proti platebním výměrům?

Platební výměry jsme vydali po daňové kontrole, která byla ukončena v červnu 2014. Proti těm se podnikatel odvolal, o jeho odvolání bylo rozhodnutu v říjnu 2016. Není žádná zákonem stanovená lhůta, dokdy musí Odvolací finanční ředitelství rozhodnout.

HN: Panu Hercokovi jste zabavili cisternu, která nebyla stará ani rok. Podle jeho slov měla hodnotu 4,5 milionu korun. Vy jste ji prodali asi za milion korun, čímž se mu nesnížil dluh ani o její tržní cenu. Pohonné hmoty nijak nestárnou, přesto se také draží za třetinu ceny. Proč tomu tak je?

Jak postupovat při prodeji majetku, je dané zákonem. Je jasně stanoveno, jak určit vyvolávací cenu. Za kolik se zboží prodá, určuje poptávka. Do dražby se může přihlásit kdokoli kromě dlužníka.

HN: Chápu to tedy správně, že chcete, aby daň byla zaplacena dvakrát?

To nechápete správně. Pokud se zjistí, že daň byla v řetězových obchodech nějakým článkem uplatněna chybně, tak podle zákona o DPH má možnost tuto daň opravit.

HN: To znamená, že pokud se vám díky exekucím podaří získat zpátky těch 161 milionů korun, tak je stát vrátí dodavateli pana Hersta, který je předtím už zaplatil?

Pokud se stane, že si podnikatel opravdu daně učiní a splní podmínky – je tam třeba daná prekluzivní lhůta, tak z mého pohledu, když podnikatel během daňové kontroly tuto chybu zjistil, mohl dát vědět svým dodavatelům a ti mohli realizovat nápravu ve svém účetnictví.

Takže nakonec je ta daň zaplacena dvakrát…

To z naší strany není ověřeno. Je pravda, že podnikatel s tím argumentoval. Odvolací řízení se k tomu vyjádřilo, takže vás odkážeme na ně.

Na dotacích dostal Agrofert více, než zaplatil na daních. U bank úvěry za 30 miliard korun. Závislost Babiše na EU-dotacích

Agrofert dostal na dotacích více, než zaplatil na dani z příjmu. Plánuje velké propouštění v Německu i investice za 17 miliard

  1. 7. 2017 Petr Zenkner, Milan Mikulka

Vyšlo na ihned.cz, https://m.ihned.cz/byznys/c1-65825940-hospodareni-agrofertu-v-deseti-bodech-na-dotacich-dostal-vice-nez-zaplatil-na-danich-planuje-velke-propousteni-i-miliardove-investice

Čtěte více: výsledky firem | Agrofert

  • Agrofert vydal velmi očekávanou výroční zprávu o svém loňském hospodaření.
  • Hospodářské noviny prošly zhruba 100 stran této výroční zprávy a přinášejí nejzajímavější informace v 10 bodech.
  • Na dani z příjmu zaplatil Agrofert 1,505 miliardy korun. Na provozních dotacích a zelených bonusech holding loni získal 1,533 miliardy.

Ilustrační foto.  ČAPÍ HNÍZDO. Chvíli Babišovo, chvíli zase ne, nakonec však přece jen ano. I s 50 miliony z evropských fondů. | FOTO: sglprojekt.cz

Agrofert, jedna z největších a kvůli působení Andreje Babiše v politice nejsledovanější firma v Česku, vydal detailní informace o svém hospodaření v minulém roce. A vyplývá z nich několik zajímavých věcí: například ubylo zaměstnanců a Agrofert se chystá ve velkém propouštět v německých pekárnách, na kterých tratí miliardy korun ročně. Agrofert také prodal svůj další problémový projekt či skupina na dotacích inkasovala zhruba tolik, co její firmy zaplatily na dani z příjmu.

1. Agrofertu klesl zisk i tržby

Čistý zisk Agrofertu minulý rok klesl na 7,8 miliardy korun. Oproti roku 2015 je to pokles téměř o 800 milionů. Agrofertu se snížil i provozní zisk na 14,7 miliardy. Celkové tržby více než dvou set firem holdingu byly 155,7 miliardy korun, což je téměř o 12 miliard korun méně.

*Zdroj: Výroční zpráva Agrofertu 2016

2. Klíčová fabrika tolik nevydělala, ale pořád z ní přiteklo nejvíce peněz

Nejziskovější částí Agrofertu je dlouhodobě německá továrna na výrobu čpavku a močoviny SKW Piesteritz. Loni mu vydělala 33,4 milionu eur, což je 900 milionů korun. I přes více než poloviční pokles zisku oproti roku 2015 jde stále o nejziskovější podnik Agrofertu. Ten ho koupil v roce 2002 a plně jej ovládl o čtyři roky později.

3. Na dotacích dostal Agrofert více, než zaplatil na daních

Na dani z příjmu za rok 2016 zaplatil Agrofert 1,505 miliardy korun. Na provozních dotacích a zelených bonusech holding loni získal 1,533 miliardy. Z těchto dotací je 1,1 miliardy korun nárokových a zbytek jsou dotace na investice.

4. Méně zaměstnanců, chystané propouštění v Německu

Jedním z nejzajímavějších postřehů z výroční zprávy je pokles zaměstnanců celé skupiny. Ubylo 760 lidí a na konci roku jich ve firmách Agrofertu pracovalo necelých 33 tisíc. Agrofert podle dřívějších prohlášení i výroční zprávy chystá velké propouštění v Německu ve svých pekárnách Lieken. Zavírá několik provozů zejména v západní části země a chystá u své chemičky na východě výstavbu obří pekárny. Na restrukturalizaci má v rezervách 2,3 miliardy korun. “Rezerva na restrukturalizaci se týká zejména společností spadajících do subholdingu Lieken AG a vztahuje se především k nákladům souvisejícím se zaměstnanci,” stojí ve výroční zprávě.

5. Agrofert plánuje investice za 17 miliard korun

Agrofert letos chystá dokončení pekárny v Německu. Investuje i do výrobny čpavku na Slovensku a do nové výrobny hnojiv v Lovosicích.

6. Dařilo se českým chemičkám a vydavatelství Mafra, velká ztráta v Liekenu

Nejziskovějším podnikem Agrofertu v Česku je chemička Precheza, která loni vydělala 555,7 milionu korun. Podnik vydělává hlavně na titanové bělobě, jež je nejvíce rozšířeným potravinářským barvivem a přidává se i do nátěrových hmot a opalovacích krémů. Daří se také dalším chemickým podnikům Agrofertu – Deza Valašské Meziřící měla zisk 460,4 milionu, trojici nejziskovějších chemiček uzavírá Synthesia se 452,8 milionu korun. Největší dodavatel biopaliv Preol přidal do celkových výsledků koncernu v minulém roce 85,5 milionu korun.

Zisková byla také slovenská chemička Duslo Šala, která vydělala 18,98 milionu eur (asi 510 milionů korun). Agrofert do podniku výrazně investuje a získal od slovenské vlády Roberta Fica úlevu na daních, kterou zatím nevyužil. Agrofert může získat úlevy ve výši 58,56 milionu eur (přes 1,5mld Kč).

Agrofert je rovněž největším evropským výrobcem AdBlue, což je syntetický roztok močoviny, který se přidává do paliv. Společnost GreenChem, která ho vyrábí, měla loni zisk 10 milionů eur.

Z potravinářských závodů Agrofertu byla loni nejúspěšnější mlékárna Olma (205,7 milionů korun), Kostelecké uzeniny naopak vydělaly jen 76,2 milionů. Poklesly i zisky zemědělských družstev. Nejúspěšnější bylo ZZN Polabí, které vydělalo 88,6 milionů korun.

Rekordní ztráta naopak připadá na německé pekárny Lieken AG, které prodělaly 126,5 milionu eur (asi 3,4 miliardy korun). Jde o vůbec neztrátovější podnik v holdingu.

Výrazně zisková byla rovněž mediální skupina Mafra, která vlastní například deníky Mladá fronta dnes a Lidové noviny. Vydělala 236,1 milionu korun. Společnost Londa, přes niž Agrofert vlastní nejposlouchanější rádio Impuls, byla v plusu 60,6 milionu.

10 nejziskovějších podniků Agrofertu
SKW Piesteritz 33,388 mil. eur
Prescheza 555,742 mil. korun
Duslo 18,981 mil. eur
Deza 460,407 mil. korun
Synthesia 452,825 mil. korun
Lovochemie 329,282 mil. korun
Fatra 297,967 mil. korun
GreenChem 10,097 mil. eur
Mafra 236,195 mil. korun
Olma 205,694 mil. korun

*Zdroj: Výroční zpráva Agrofertu 2016

7. Agrofert prodal svou jedinou továrnu v Číně

Agrofert se podle výroční zprávy zbavil jedné své problémové investice – továrny na titanovou bělobu v Číně, která spadala pod přerovskou Prechezu. Agrofert zatím na dotazy HN, komu továrnu prodal, za kolik a kolik na investici prodělal, neodpověděl. V minulosti Andrej Babiš veřejně hovořil o stovkách milionů korun. “V Číně nás totálně podvedli. Číňan, který pro nás dělal 17 let, nám přes zboží ukradl 10 milionů dolarů a za ty peníze si vedle nás postavil stejnou továrnu,” řekl Babiš na přednášce na Vysoké škole ekonomické zhruba před čtyřmi lety. “Neznám nikoho, kdo by měl v Číně továrnu a dařilo se mu,” dodal tehdy.

8. Agrofert má už u bank úvěry za 30 miliard korun

Agrofert si loni u bank víc půjčoval. Zadlužení mu vzrostlo z 24 miliard korun na 30 miliard. Nejvíc Agrofert momentálně dluží Komerční bance, na začátku roku to bylo 3,5 miliardy korun, tedy více než desetina celého jeho dluhu. Na druhém místě je konsorcium německých bank, které financují investice Agrofertu v Německu zejména do pekáren a chemiček. Zadlužení Agrofertu ve výši 30 miliard korun je ale vzhledem k velikosti firmy, jejíž majetek má účetní hodnotu 133 miliard korun, stále nízké.

Na konci loňského roku měl Agrofert na bankovních účtech 6,3 miliardy korun, zhruba o 1,7 miliardy korun více než na konci roku 2015.

9. Podpora za výrobu z obnovitelných zdrojů je 165 milionů korun

Firmy Agrofertu také každý rok dostávají podporu za to, že vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů. V případě Agrofertu jde hlavně o bioplynové stanice. Ty loni dostaly 165 milionů korun oproti 149 v roce 2015.

10. Agrofert dal ANO půl milionu, na Nadaci Agrofert šlo 101,7 milionu korun

V minulém roce Agrofert mírně zvýšil příspěvek pro hnutí ANO vedené Andrejem Babišem, které dostalo půl milionu korun. Mnohem více, celkem šest milionů, dostal od Agrofertu hnutí ANO blízký think-tank Institut pro politiku a společnost, který vede komentátor Lidových novin Jan Macháček.

Výrazně vzrostly výdaje Nadace Agrofert, které v roce 2015 byly 5,5 milionu korun. Loni už to bylo 101,7 milionu.

Postřehy z diskusí – Informovanost některých lidí je otřesná

Komentář k článku http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/V-kraji-kde-maji-na-nastenkach-Okamuru-Babis-je-chytrej-chlapik-vsichni-mu-zavidi-Par-kilometru-za-Prahou-jsme-se-dozvedeli-neuveritelne-veci-494934
Informovanost některých lidí je otřesná, Vysočiňák, 6. 7. 2017 13:16:33
Tak třeba ODS nechce euro za měnu, nechce černou svoloč, chce prosadit pronárodní azylovou a imigrační politiku, ale to nebude možné, dokud budeme v EU http://www.ods.cz/volby2017/program/zahranicni-politika.
Socani zase žvatlají, že “odmítají a budou odmítat nelegální migranty”, přitom, jak všichni víme, to minulý rok odkývali, tahají je sem dobrovolně a chtějí být v silném jádru EU https://www.cssd.cz/data/files/30catero-a4-2.pdf.
Chytrolíni ze STOP 0,09% zase nechtějí obecné referendum, vystoupení z unie, odstoupení od protiruských sankcí, chtějí rychlejší evropu, dvourychlostní inkluzní školství, zavedení eura, zlegalizování migrace, zde doslovně z jejich programu: “Legální migrace na trh práce je pro otevřenou ekonomiku typu té naší nezbytností.” Jinak program je zde: https://www.top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2017/.
Strana slovenského žido-bolševika nemá pro sichr ani aktuální program pro volby 2017 (možná má, ale na jejich oficiálních stránkách jsem našel pouze program do krajských voleb, euro voleb a do voleb z roku 2014), ale “Ujo Andrejko” se před nedávnem odkopal: Žádné referendum, žádný odchod z EU, zůstat v jádru (druhá rychlost) EU, čerpat dotace http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=185990 a chce zrušit samosprávy.
Piráti jsou také pro EU a jsou to vítači (https://www.pirati.cz/program/psp2017/mezinarodni-vztahy/).
Program DSSS také zřejmě není aktuální, ale je pronárodní, tak jako program SPD (http://nebruselu.dsss.cz/nas-program).

Političtí podporovatelé islámu v ČR: Babiš, Sobotka, Schwarzenberg a jejich partaje

Europarlament dnes vyzval k potrestání Maďarska. Podpořili to Štětina, celá ČSSD a všichni babišovci

článek vyšel 18.5.2017 zde: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Europarlament-dnes-vyzval-k-potrestani-Madarska-Podporili-to-Stetina-cela-CSSD-a-vsichni-babisovci-488206

Evropský parlament dnes znovu vyčinil Maďarsku a vyzval k zahájení sankčního řízení vůči této zemi, pokud se bude i nadále odchylovat od principů liberální demokracie a právního státu jakožto základních pilířů členských zemí EU. Europoslancům se nelíbí např. postup vlády v Budapešti proti maďarským vysokým školám, na který doplácí např. soukromá Středoevropská univerzita miliardáře maďarského původu George Sorose.

Europarlament dnes vyzval k potrestání Maďarska. Podpořili to Štětina, celá ČSSD a všichni babišovci

 

Evropský parlament volá po zahájení sankčního řízení vůči Maďarsku, pokud se tato země bude stále více odklánět od hodnot Evropské unie. Stalo se tak podle článku 7 smlouvy o EU, který stanoví, že členské státy musejí dodržovat základní lidská práva, postupovat v souladu s principy právního státu a demokracie. Informuje o tom server Evropského parlamentu s tím, že je Evropská komise vyzvána, aby důsledně kontrolovala využívání evropských dotací v Maďarsku.Celou zprávu v angličtině naleznete zde.

Pro rezoluci hlasovalo 393 poslanců Evropského parlamentu, 221 poslanců hlasovalo proti a 64 poslanců se zdrželo.

Z českých europoslanců se zdrželi např. Luděk Niedermayer (TOP 09), Jiří Pospíšil (nezávislí za TOP 09), Stanislav Polčák (STAN), Jaromír Kohlíček (KSČM) či Kateřina Konečná (KSČM).

Proti rezoluci hlasovali Evžen Tošenovský či Jan Zahradil (oba ODS) a spolu s nimi např. Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Tomáš Zdechovský, taktéž z KDU-ČSL.

Pro rezoluci hlasovali Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Pavel Telička, Petr Ježek (všichni čtyři za hnutí ANO), Jaromír Štětina (TOP 09), a všichni europoslanci zvolení za ČSSD (Jan Keller, Miroslav Poche, Pavel Poc i Olga Sehnalová)

Co přesně bylo ve výzvě odhlasováno? Maďarsko by mělo zmírnit legislativu v oblasti přijímání uprchlíků, stáhnout návrh zákona, který ztěžuje fungování neziskových organizací v Maďarsku, a nakonec by mělo být dosaženo nějaké dohody se Spojenými státy, které umožní další fungování Středoevropské univerzity George Sorose v Maďarsku.

Vy jste falšovala účetnictví na pokyn Agrofertu?

Slonková a Kubík přišli s kamerou do baráčku důchodkyně o holi: Vy jste falšovala účetnictví na pokyn Agrofertu?

vyšlo 6. 4. 2017 na http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Slonkova-a-Kubik-prisli-s-kamerou-do-baracku-duchodkyne-o-holi-Vy-jste-falsovala-ucetnictvi-na-pokyn-Agrofertu-482579

Investigativní reportéři Sabina Slonková a Jiří Kubík se snažili ve svém dalším díle pořadu Zvláštní vyšetřování na serveru Seznam Zprávy vypátrat zákulisí obchodu podnikatele Milana Sládečka a vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Slonková a Kubík přišli s kamerou do baráčku důchodkyně o holi: Vy jste falšovala účetnictví na pokyn Agrofertu?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Přednáška ministra financí Andreje Babiše na Vysoké škole ekonomické na téma Fiskální a daňová politika

 

Sládeček totiž loni v prosinci spáchal sebevraždu kvůli dluhům. Server uvádí, že jeho problémy odstartoval právě obchod s Andrejem Babišem, jemuž v roce 2010 prodal svou firmu na zpracování masa. Po roce však přišli Babišovi právníci a uváděli, že je Sládeček ošidil. Hlavní hodnotou firmy U Rytířů totiž byl kontrakt na dodávku masa do řetězce Tesco. Když však prý společnost převzal Agrofert, maskovaný za kyperskou společnost, Tesco už maso od Rytířů nechtělo. Došlo tak k propadu ceny firmy a Sládeček měl vracet třicet milionů.

„Co jste zase vyzkoumali? Vy permanentně lžete o mně,“ řekl k tomu Andrej Babiš.

Celý pořad najdete ZDE.

„Když jsem šla vynášet koše, tak paní účetní tam byla s panem Musilem z Agrofertu a slyšela jsem, jak pan Musil paní účetní říká, aby mluvila tak, jak oni jí řeknou, a že jí to účetnictví takhle říkal pan Sládeček,“ vypověděla v pořadu žena, příjmením Vetešníková, jež měla celý rozhovor zaslechnout. „Vypovídala jsem u právníka pana Sládečka. Přišlo mně, že se domlouvají proti němu,“ uvedla. „Na toto téma jsem s paní Zemanovou mluvil,“ přiznal pak Kubíkovi Musil, že skutečně hovořil s účetní o tom, aby vypovídala o falšování účetnictví, jež po ní měl chtít Sládeček.

Slonková s Kubíkem se pak vypravili za účetní Miluší Zemanovou, která opravdu v minulosti na policii – alespoň podle serveru – uvedla, že upravovala účetnictví na pokyn Sládečka. Stará žena bydlící na vesnici, chodící po mrtvici o holi, se nejprve nechtěla k ničemu vyjadřovat, nakonec je však pozvala k sobě domů.

„Tam se asi nic nefalšovalo. Vždy jsem s panem Sládečkem vycházela dobře,“ uvedla. Následně se distancovala od toho, že by ji někdo nutil k falšování účetnictví. „Mě nikdo k ničemu nenutil,“ řekla. „Paní Vetešníková byla uklízečka,“ popřela zároveň také její svědectví. „Pan Musil po mně nechtěl, abych řekla, že to účetnictví bylo upravované,“ dodala. „To svědectví na policii vysvětlovat nechci. Myslím, že je to vše uzavřené,“ podotkla ještě Zemanová. „Že se něco upravovalo, to se upravuje. Ale ne že se falšovalo. O té úpravě účetnictví jsem svědčila. Že se může nadnést stav zásob… Ale, že by to bylo o třicet milionů, to ne,“ dodala s tím, že se udělalo třeba 200, 300 tisíc v zásobách. K tomu, že by ji někdo nutil k výpovědi na policii, se nechtěla vyjadřovat.

Rozhodně si však nemyslí, že by Sládeček nového majitele „podfouknoul“. „Nikdy si nepřevzal účetnictví,“ sdělila k novému majiteli Zemanová.

Slonková s Kubíkem pak spekulují. „Vypadá to, že na paní zatlačili, ať svědčí, a trochu zveličili její svědectví,“ řekl Kubík. „Paní je v tomhle případě oběť. Opravdu se zarazila, když mluvila o tom, že šla k notáři mluvit o falšování účetnictví,“ domnívá se Slonková. „Nebyla to taková cifra,“ řekla k 18 milionům Slonková. „Je možné, že si to celé vymyslela ta paní, že by ukradla 18 milionů?“ zeptala se pak Slonková Kubíka. „Ne,“ reaguje Kubík s tím, že Zemanová to navíc celé bere z pohledu účtaře, že byli amatéři, že si nic nezkontrolovali a zaplatili 40 milionů. „A Babiš rozhodně amatér není,“ dodala Slonková. „A to, že ta firma ztratila hodnotu, to dá rozum, když přišla o kšefty s Tescem, tak to dá rozum. Ale je otázka, jestli z toho mohli vinit Sládečka,“ uzavřel Kubík.