Svoboda jednotlivce je základ státu

Babišův úřad jako soudce Lynch – likvidace firem, které se úředníkům znelíbí: My si “myslíme”, že zákon je tak a tak…

vyšlo 11. 8. 2017 na https://byznys.ihned.cz/c1-65842930-berni-urednici-verejne-promluvili-o-zajistovacich-prikazech-firmu-herst-vehnali-do-exekuce-kvuli-obavam-ze-nezaplati-dan

Berní úředníci veřejně promluvili o zajišťovacích příkazech. Firmu Herst vehnali do exekuce kvůli obavám, že nezaplatí daň

  • Takzvaný zajišťovací příkaz by berní úředníci podle soudců měli používat jen v nejzazších případech. Praxe je nicméně jiná.
  • Jaké měli kontroloři důvody k tomu, hnát firmy do exekuce, zatím veřejně vysvětlit odmítali. Odvolávali se na povinnost mlčenlivosti.
  • HN se jako prvním podařilo získat zbavení této povinnosti v případu společnosti Herst.

Zajišťovací příkazy - Ilustrační foto.

Zajišťovací příkazy – Ilustrační foto.

Když mají berní úředníci “obavy”, že podnikatel v budoucnu nezaplatí DPH, mohou na něj uvalit takzvaný zajišťovací příkaz. Většinou po něm následuje okamžitá exekuce veškerého firemního majetku, peněz a obstavení účtů. Podle soudců by měli toto opatření používat pouze v krajních případech, když k výběru daně nepostačují jiné způsoby.

Praxe je ale jiná a krachem končí i úspěšné firmy, které nikdo z daňových podvodů neusvědčil.

Podnikatelé se proti jednání finančních úřadů často brání žalobami. Už v několika případech se soudci firem zastali, protože úředníci nedokázali své postupy dostatečně odůvodnit. Jaké měli kontroloři důvody k tomu, hnát firmy do exekuce, však zatím veřejně vysvětlit odmítali. Odvolávali se na povinnost mlčenlivosti. Hospodářským novinám se jako prvním podařilo získat zbavení této povinnosti v případu společnosti Herst, která obchoduje s pohonnými hmotami.

Její majitel Vlastimil Hercok se v současnosti s finančním úřadem soudí o doměřenou daň přesahující 150 milionů korun. K soudu mohl podat žalobu až poté, co jeho odvolání proti postupu finančního úřadu posoudilo Odvolací finanční ředitelství. Jeho odvolání zde leželo téměř dva a půl roku, než bylo zamítnuto. Mezitím mu finanční úřad zabavil veškeré peníze a rozprodal majetek. “Už nemám co ztratit. Firma je mrtvá a veškeré peníze jdou na účet finančnímu úřadu. Jednali neoprávněně, takže chystám exekuci na stát,” uvedl Hercok.

O jeho případu se dočtete více zde.

Hospodářské noviny požádaly vedení příslušného finančního úřadu, aby objasnilo postupy svých úředníků. Na otázky odpovídal Tomáš Krása, vrchní rada středočeského krajského finančního úřadu.

HN: Finanční úřad vydal na společnost Herst zajišťovací příkaz s následnou exekucí, protože jí doměřil DPH ve výši 161 milionů korun. Můžete vysvětlit, čím se firma provinila?

Jako finanční správa nezjišťujeme vinu nebo nevinu. Na to jsou jiné úřady. Zabýváme se čistě správou daní a postupujeme podle daňového řádu. Pokud zjistíme nějaké pochybení, daň doměřujeme.

HN: K jakému pochybení došlo v tomto případě?

Od listopadu 2013 do června 2014 jsme ve firmě prováděli daňovou kontrolu. Zaměřená byla na DPH za období 2010–2013. Před zahájením kontroly jsme firmu analyzovali. Zjistili jsme, že pohonné hmoty nenakupovala v České republice, ale dovážela je ze zahraničí vlastními auty.

HN: Společnost Herst sice pohonné hmoty ze zahraničí dovážela, nakupovala je ale od českého dodavatele, který jí prodej zprostředkoval. Takový postup je na trhu běžný. Co tedy udělali špatně?

Zásadní problém byl, že si v daňovém přiznání uplatňovala nárok na odpočet daně od tuzemských dodavatelů. Pochybovali jsme, že je to v souladu se zákonem. Podle nás se vlastníkem pohonných hmot stala už v zahraničí, vyplývalo to z důkazů. V takovém případě předpisy o DPH říkají, že se nejedná o tuzemské plnění a nárok na odpočet daně firma nemá.

HN: Z čeho jste vyvodili, že majitelem byla firma už v zahraničí?

Aplikovali jsme jasný princip materiální pravdy. Ekonomickým vlastníkem se firma stává, když může se zbožím volně nakládat.

HN: Dovoz pohonných hmot probíhá podle přísných pravidel. Řidiči musí zboží převést přes hranice pod dohledem celníků, přijedou tam v přesně stanovený čas a potom jedou na předem určené místo.

Podle vás mohl podnikatel se zbožím volně nakládat, už když ho řidiči naložili do cisterny?

Nám připadá, že s ním nakládat mohl. Když podnikatel obchod uzavíral, tak od začátku věděl, kam si pro zboží jede, a vezl si ho hlavně pro sebe. Pohonné hmoty následně stočil na své čerpací stanici nebo na čerpací stanici nějakého svého odběratele. Natankoval si je do svých cisteren.

HN: Pokud by tedy zboží nepřepravoval ve vlastních autech, tak podle vás nárok na odpočet daně měl?

To záleží na okolnostech. Že pohonné hmoty naložil na vlastní auta, nás jenom utvrdilo v tom, že převážel vlastní zboží a přepravu zajišťoval jako kupující. Podnikatel potom prokázal, že část pohonných hmot přepravoval pro někoho jiného. O tuto částku mu Odvolací finanční ředitelství doměřenou daň snížilo. Část majetku subjekt po zahájení daňové kontroly převedl – což bylo také tou obavou z úhrady daně. Zajišťovací příkaz nebyl vydán jen kvůli vysoké doměřené dani, ale také kvůli tomu, že majetek byl nedostatečný.

HN: Když má autodopravu, je pro něj ale jednoznačně levnější přepravovat zboží vlastními auty…

Logické to je. Připouštíme, že to pro něj bylo ekonomicky výhodné. To ale neznamená, že neměl zkoumat, jestli v takové situaci není místo daňového plnění v zahraničí.

HN: Ale když za nákup platil českému dodavateli, proč by odváděl daň v zahraničí?

Nezpochybňujeme, že platil českému dodavateli. Nikde není řečeno, že nemůže platit českému dodavateli za zboží, které se nachází mimo území České republiky.

Takové transakce jsou běžné, přesto se nejedná o tuzemské plnění.

HN: Zákon zde ale úplně jednoznačně nemluví. Proto teď podal Nejvyšší správní soud otázku k Evropskému soudnímu dvoru. Ptá se na to, jak se má daň při dovozu pohonných hmot správně odvádět.

Ano, to je aktuální situace. Ale z našeho pohledu je výklad legislativy jasný. Jsou o tom i odborné články. Evropský soudní dvůr už v minulosti rozhodoval o tom, k jaké transakci má být přeprava přiřazena, a k tomu přihlížíme.

HN: Pan Hercok stejným způsobem podnikal už přes dvacet let. Asi dva týdny před vydáním zajišťovacího příkazu mu finanční úřad vydal potvrzení o bezdlužnosti. Znamená to, že předtím zákon neporušoval?

Potvrzení o bezdlužnosti znamená, že podnikatelem přiznané daňové povinnosti, které uvádí v daňovém přiznání, byly uhrazeny. Při jeho vydání ale nezkoumáme, jestli je daň uplatněna správně. Vychází to čistě z platební morálky podnikatele.

HN: Dostali jste od pana Hercoka informaci o tom, že daň zaplatil už jeho dodavatel. Prověřovali jste tuto informaci?

Tato informace při řízení proběhla. Že ale někdo daň uhradil, ještě neznamená, že byla stanovena správně. Stanovení místa plnění je primární věc, protože odvod DPH podléhá předpisům daného státu.

HN: Byla tedy daň zaplacena jiným podnikatelem?

O jiných firmách se nemůžeme bavit. Daň byla nějakým způsobem uhrazena. To, jestli v řetězcích dodavatelů někdo něco zaplatil, ale nebylo předmětem tohoto daňového řízení. Daň mohla být zaplacená, ale nebyla správně stanovena.

HN: Vydali jste tedy zajišťovací příkaz na firmu Herst proto, že jste odhalili daňový podvod nebo proto, že si podle vás špatně vyložila své daňové povinnosti, když nepochopila výklad zákona, o kterém nemá jasno ani Nejvyšší správní soud?

Zajišťovací příkaz byl skutečně vydán na základě toho, že si podnikatel zákon z našeho pohledu špatně vyložil. Podle nás neměl nárok na odpočet daně v tuzemsku.

HN: Zajišťovací příkaz má být ale používán jen v nejzazším možném případě, kdy neexistuje jiný způsob, jak daň vybrat. Tady ale daň uhradil někdo jiný. Bylo tedy nutné ho vydávat, když byly následky pro firmu likvidační?

To je tvrzení, které není ničím doložené. Nevím, jestli jsme firmu zlikvidovali. Zákon nám ukládá, abychom vydávali zajišťovací příkaz, když máme obavu, že může být daň obtížně vymahatelná nebo hrozí, že nebude zaplacená. V tomto případě jsme obavu měli.

HN: Jaký je současný průběh řízení?

V současné chvíli už zajišťovací příkaz neexistuje. Byla ukončena daňová kontrola, takže se ze zajišťovacího příkazu staly dodatečné platební výměry. Proti těm se podnikatel odvolal a nyní čekáme na rozhodnutí krajského soudu. Exekuce jeho majetku nepokračuje, protože požádal soud o odkladný účinek a ten mu vyhověl. Nemůže tedy prodat pohonné hmoty ani benzinové stanice.

HN: Jak dlouho trvalo Odvolacímu finančnímu ředitelství posouzení odvolání pana Hercoka proti platebním výměrům?

Platební výměry jsme vydali po daňové kontrole, která byla ukončena v červnu 2014. Proti těm se podnikatel odvolal, o jeho odvolání bylo rozhodnutu v říjnu 2016. Není žádná zákonem stanovená lhůta, dokdy musí Odvolací finanční ředitelství rozhodnout.

HN: Panu Hercokovi jste zabavili cisternu, která nebyla stará ani rok. Podle jeho slov měla hodnotu 4,5 milionu korun. Vy jste ji prodali asi za milion korun, čímž se mu nesnížil dluh ani o její tržní cenu. Pohonné hmoty nijak nestárnou, přesto se také draží za třetinu ceny. Proč tomu tak je?

Jak postupovat při prodeji majetku, je dané zákonem. Je jasně stanoveno, jak určit vyvolávací cenu. Za kolik se zboží prodá, určuje poptávka. Do dražby se může přihlásit kdokoli kromě dlužníka.

HN: Chápu to tedy správně, že chcete, aby daň byla zaplacena dvakrát?

To nechápete správně. Pokud se zjistí, že daň byla v řetězových obchodech nějakým článkem uplatněna chybně, tak podle zákona o DPH má možnost tuto daň opravit.

HN: To znamená, že pokud se vám díky exekucím podaří získat zpátky těch 161 milionů korun, tak je stát vrátí dodavateli pana Hersta, který je předtím už zaplatil?

Pokud se stane, že si podnikatel opravdu daně učiní a splní podmínky – je tam třeba daná prekluzivní lhůta, tak z mého pohledu, když podnikatel během daňové kontroly tuto chybu zjistil, mohl dát vědět svým dodavatelům a ti mohli realizovat nápravu ve svém účetnictví.

Takže nakonec je ta daň zaplacena dvakrát…

To z naší strany není ověřeno. Je pravda, že podnikatel s tím argumentoval. Odvolací řízení se k tomu vyjádřilo, takže vás odkážeme na ně.

Kolik je psychopatů mezi politiky? Zkuste se zamyslet podle tohoto článku

Psychopat v práci, doma či mezi přáteli: Jak se před ním bránit

Vyšlo 12. 8. 2017  Magazín autor: Marek Přibil

Zdroj: https://zpravy.tiscali.cz/psychopat-v-praci-doma-ci-mezi-prateli-jak-se-pred-nim-branit-301522

Kdo je nejoblíbenějším “psychopatem” Hollywoodu? Jednoznačně Jack Nicholson, proslulý ďábelským úsměvem. Jím ztvárněný spisovatel Torrance v Osvícení nebo třeba Joker v Batmanovi se vryjí pod kůži. Co ale dělat, střetnete-li se s psychopatem v reálném životě? A jak ho poznat v práci, domácnosti či mezi přáteli?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Psychopat, oficiální termín používaný v dnes už zastaralém diagnostickém systému, byl v psychiatrii nahrazen pojmem porucha osobnosti (třeba disociální). Pod širším označením se skrývá bezcitný, sociální, ekonomický i sexuální predátor; více psychopatů se přitom vyskytuje mezi muži, jak ukazují průzkumy.

Nejsou však šílení; jsou to racionální, zpravidla inteligentní lidé. Řada z nich dosáhne v životě úspěchu, byť na úkor ostatních. Psychiatrička Alena Gayová podotýká, že psychopatie na rozdíl od psychózy (například schizofrenie) neznamená, že dotyčný nenese zodpovědnost za své chování. “Nemá sníženou příčetnost,” upozorňuje.

“Můj kolega v právní firmě byl schopen zneužívat lidi naprosto bez výčitek,” líčí právník David. “Byl vynikajícím vypravěčem. Vlichotil se mi, chodili jsme na večeře, jenže pak ukradl výsledky mé práce. A já trouba ho zval předtím domů, až mi svedl ženu.”

David se rozvedl a opustil i firmu, zatímco jeho kolega jezdí v novém voze a má novou milenku. “Životní cíl mají jediný – moc,” shrnuje dnes svou zkušenost. “Moc totiž znamená nejen přístup k majetku, kontrolu nad druhými, ale třeba i přísun sexu.”

Podle renomované psychiatrické literatury je psychopatů ve společnosti šest až třináct procent. Psychiatr Cyril Höschl však míní, jak uvedl v týdeníku Euro, že poruchou osobnosti trpí v průměru šest až devět procent populace. Pravděpodobnost, že se člověk stane obětí vraždícího maniaka, je ovšem mizivá. “Mnohem spíše objevíte psychopata v šéfovi nebo kolegovi,” potvrzuje Davidův příběh psychiatrička Alexandra Trefilová.

Jak poznat psychopata

  • Problematické chování od raného věku.
  • Neustálé hledání prožitků.
  • Chorobné lhaní, podvodné a manipulativní jednání.
  • Absence svědomí a pocitu viny.
  • Citová povrchnost, chlad, nedostatek empatie.
  • Problematické chování od raného věku.
  • Příživnický životní styl, promiskuita.
  • Absence reálných dlouhodobých cílů a impulzivnost.
  • Nezodpovědnost a neschopnost přijmout důsledky vlastního jednání.
  • Početné manželské (nebo manželství podobné) vztahy.
  • Nerespektování pokynů a úkolů; různorodá kriminalita (i v dětství).

Parazité

Ale popořadě. V případě subkriminálnímích sychopatů jde statisticky o jednoho člověka ze sta. Jejich životní strategie je parazitní. Omezit následky jejich patologie ale dokážeme pouze v případě, že jsme s to je identifikovat. A to je často velmi složité, jak ukazuje příběh Petra a jeho matky, která svého syna celý život bránila.

Petr (jméno je změněno z důvodu ochrany soukromí, pozn. red.) vyrůstal bez sourozenců v katolickém prostředí, byl středem pozornosti rodiny. Po nástupu do školy nezvládal kladené nároky. Nenacházel kamarády, neuznával učitele, začal se záškoláctvím. Postup do vyšších ročníků byl vždy spojen s intervencemi matky na “příslušných místech”. Lékařské vyšetření konstatovalo: “Trpí rozsáhlejší psychickou poruchou.” Po vyučení se snažil najít si práci, leč nikde nevydržel. A opět pomohla matka. Synovi nabídla společné bydlení a finanční výpomoc z důchodu.

“Je bez vyhraněnějších zájmů, neprojevuje hlubší citový život, potřebu přátelství ani zájem o druhé pohlaví. S postupujícím věkem se stává více náladovým, samotářským a stupňují se u něj prvky agresivity vůči matce při vymáhání peněz,” popisuje posudek, který má redakce Tiscali k dispozici. Případ na popud příbuzných prošetřuje policie. Matku totiž Petr zavírá na balkón, zabavuje jí jídlo, peníze, klíče a telefon.

Děcka bez soucitu

Tresty a nápravná opatření nepomáhají, protože psychopat není schopen vžít se do pocitů oběti a pocítit lítost.

“Prožívá uspokojení z toho, že může kontrolovat ostatní. Manipulace se pro něj stává obsesí až natolik, že pomalu míří k jedinému cíli: rozhodovat o životě a smrti nějaké osoby či zvířete,” varuje psychiatrička Trefilová s tím, že nezvratným faktem zůstává, že se psychopati rodí, nejsou “vytvořeni”.

Rozhodující podíl na tom má genetická výbava. Jinou příčinou může být poškození mozku plodu. A pro milující rodiče je leckdy opravdu obtížné pochopit, co jsou jejich děti zač. Kupříkladu pro ty, kteří zjistili, jak se baví jejich synové: Ve slovenském Svidníku před časem bratři upálili kočku. Nahráli to na mobil a video zveřejnili. Zvíře polili benzinem, zapálili a poté zaživa zakopali.

Na nahrávce, zachycující utrpení kočky, bylo slyšet, jak se pachatelé dobře baví. “Kdo si dá pečenou kočku?” vykřikoval jeden z nich. Hlas poznala ředitelka školy, díky tomu se na bratry přišlo.

Nedávný případ, kdy děti (5, 6 a 8 let) v jihlavské zoo ukamenovaly v době, kdy měly sedět ve škole, plameňáka, není třeba připomínat.

Pan Božský

Okouzlující, inteligentní, bystrý, sebevědomý. Tato označení se objevují v případových studiích týkajících se psychopatů. Rozeznat člověka s touto poruchou je však i dle profesionálů obtížné. “Zdá se, že mají velké množství vlastností, které jsou paradoxně nejvíce žádány běžnou populací,” podotýká doktorka Trefilová.

“Ničím nenarušitelná sebejistota je právě tím, o co normální lidé usilují třeba návštěvami kurzů na zvýšení sebevědomí.” Trefilová také upozorňuje, že “v mnoha případech je magnetická přitažlivost psychopata pro členy opačného pohlaví téměř nadpřirozená”.

Na takové “kouzlo” doplatila i sedmatřicetiletá Alice. Její budoucí manžel, kterého poznala v práci coby asistentka, byl na pracovišti jako beránek a mezi kolegy oblíbený. “Zábavný, laskavý, ochotný kdykoli podat pomocnou ruku,” popisuje ho Alice. Vzápětí přiznává, že po svatbě, jakmile přicházel domů, ji zpravidla bil: “Bušil do mě pěstmi. Vleže jsem se schoulila do klubíčka a chránila si břicho, protože jsem byla těhotná.”

Její choť, ekonom, je vysoce inteligentní. Když se k němu nastěhovala, pomaličku ji tlačil tam, kam chtěl – do izolace. “Vysvětloval mi, že jsem pro přátele příliš dobrá. Dokonce mi zakázal chodit do práce a jezdit autem,” líčí s tím, že teď už ví, že psychopaté jednají tak, že obětem předkládají konflikty: obvykle co všechno je špatně a jejich vinou.

Alice reagovala zprvu emotivně, posléze manžela omlouvala, a dokonce sáhla k tomu, že se začala proměňovat k jeho obrazu. Tlak však neustával. Naštěstí zasáhl její otec, u kterého teď s dítětem bydlí.

Život s psychopatem tedy nemusí být od počátku nesnesitelný. Takový muž dokáže ženu okouzlit, šarmantně s ní komunikovat, a je-li přistižen při lži, vytasí se pravděpodobně s nějakou věrohodnou historkou. Vztah s ním ale končí podlomeným sebevědomím.

Psychopat si výčitky nedělá, stejně jako Alicin manžel, který byl oblíbený už v dětství a obklopoval se submisivními dětmi, kterými mohl manipulovat. “Byla jsem omráčena jeho mocí. Okouzlena. Zahanbena pocitem viny, které ve mně probouzel. Až když bylo pozdě, došlo mi, jak moc mi ubližoval,” popisuje Alice.

Tyranský rodič

Psychopaté nicméně nesužují jen manželky, nýbrž i své děti. Tomáš (6 let) nechtěl spát a otec ho v opilosti surově uhodil. V psychiatrické ordinaci uvedl, že mu otec nadává do blbečků a rozhazuje hračky. Nikdy mu neřekl, že je hodný nebo šikovný. Jeho matka se s manželem často hádala. Ten na všechny křičel, že je zabije.

Tomáš jednou viděl v televizi, jak dávají kolem krku někomu provaz, a ten člověk pak zemřel. Myslí si, že je v nebi a má se dobře; přesně tak, jak mu říkali, když umřela prababička. Proto šel Tomáš na dvorek, našel provaz, dal si ho kolem krku, vylezl na žebřík a druhý konec šňůry k němu přivázal. Lezl dolů, držel se rukama, nato se pustil. Po chvíli se provaz rozvázal a on spadl. Našla ho matka, vyvlékla ze smyčky a krk mu ošetřila. Nyní jsou oba v bezpečí azylového domu.

Hadi v oblecích

Evoluční biologové tvrdí, že psychopatické chování může být pro své nositele pozitivní: nedostatek emocí, citu i násilnické chování jim usnadňuje dělat kariéru. Počet psychopatů mezi vedoucími pracovníky, mezi které patří i Alicin muž, poslední dobou podle průzkumů roste.

“Pravděpodobně jich je více než mezi vězni,” říká k tomu Paul Babiak, newyorský psycholog a spoluautor knihy Hadi v oblecích: aneb Psychopat jde do práce (Academia, 2014). Růst počtu psychopatů na vedoucích postech velkých firem je podle něj novým fenoménem: takzvaná firemní kultura vytváří prostředí, v němž mohou svoji duševní poruchu obrátit v pořádné plus.

Proč jsou tedy vůbec najímáni? Řada zasloužilých šéfů k “hadům v oblecích” vzhlíží, hřeje si je na prsou. “Je přesně jako já před dvaceti lety!” říká si. Zatímco ale zvnějšku rozdíl není, vnitřní motivace se liší: faktický manažer firmu nakonec vždy upřednostní před vlastním egem, cítí odpovědnost za zaměstnance i závazky k akcionářům, psychopat nikoli. Bude-li třeba, stáhne s sebou celou společnost či oddělení. Když ne on, pak nic a nikdo…

Jak odrazit psychopata? Vzít nohy na ramena

Jaké možnosti má člověk, kterému se psychopat dostane do života? De facto dvě: buď být obětí, anebo protivníkem. Nic mezi tím není. V obou případech je špatný ten druhý, tedy z pohledu psychopata.

Podle psychologů i psychiatrů je pro běžné lidi tou nejlepší obranou dobrá paměť a (ač je to s podivem) obyčejné drby. Nemusíte být chytřejší než psychopat, stačí si zapamatovat věci, které dělal před pěti, deseti lety.

“Dřív býval v kostelech zvyk ohlášek. Několik měsíců předem se řeklo, že ten a ten si chce vzít tu a tu, a dejte vědět, znáte-li překážky. Tím se lidé bránili proti sňatkovým podvodníkům. Podobné je to s psychopaty,” myslí si psycholog Jeroným Klimeš. Bohužel nejlepší rada pak zní: vzít nohy na ramena či se jim vyhnout (viz Jak poznat psychopata). Nad psychopatem totiž zvítězí jen málokdo a vyléčit ho nelze.

Robert D. Hare, kanadský kriminalista-psycholog a autor testu PCL-R, který se na celém světě pro diagnostikování psychopatie používá, je dokonce toho názoru, že psychopati by neměli být podrobováni psychoterapii, neboť ti inteligentnější přejímají psychoterapeutické postupy, aby pak snáze manipulovali svými oběťmi (včetně terapeutů).

“Psychopatii” dokládají i specifické změny ve funkci a struktuře mozku. Nejnovější výzkumy pomocí EEG umí odhalit absenci emocí i lítosti. Stejně tak mimořádnou sebestřednost, vysoce přehnaný pocit své vlastní hodnoty. Díky aktivitě či pasivitě konkrétních mozkových částí na různé podněty, je tak již možné psychopata diagnostikovat.

Z diskuse: Trump má velké trable, odstavili mu komplet vládu a už nemá žádné spojence.

Trump je ve velmi svízelné pozici. Před 33 lety se do pres. Nixona zakousla Demokratická strana, tradičně ovládající nejvlivnější americká média, kterého nakonec donutila odejít. A to byl nesrovnatelně větší kabrňák! V l. 1952-60 vicepresident, v r. 1960 těsně prohrál volby s Kennedym, v l. 1969-73 president (ukončil nenáviděnou válku ve Vietnamu, kterou zahájil v r. 1965 demokrat Johnson) a v r. 1973 vyhrál volby na druhé období, přestože už proti němu byla v plném proudu aféra Watergate. Donald Trump utrpěl další prohru – a to navíc s přispěním svých vlastních republikánů. Moc těch největších médii jako New York Times, Washington Post, New York Herald Tribune, CNN je obrovská a schopná ovlivnit všechno včetně FBI, CIA i justice. Americká společnost je rozdělená na elity (většina demokratů) a outsidery (většina republikánů) snad ještě víc než ta naše.

Zajímavé je, že přes veškerou mediální masírku má Trump mezi svými voliči pořád stejnou podporu, jako před volbami. Nedávno to s hrůzou zjistil deník Washington Post, když se místo do velkých měst na západním či východním pobřeží USA vydal do malých měst ve středu USA. Dokonce se ukázalo, že Trumpovi voliči se ještě ve svých názorech a podpoře Trumpa více zatvrdili a jeho dosavadní vládnutí hodnotí narozdíl od médií jako velmi dobré, protože prý konečně začal tvrdě vysušovat tu washingtonskou páchnoucí politickou bažinu. No a ta se tomuto svému ničení brání, jakýmikoli špinavými prostředky, třeba právě přes média.

Prezident je nejmocnější muž na světě. Establishment ho nenávidí a pohrdá jím a nepomáhají ani důležité posty ve vládě, ať se snaží, jak se snaží, Donald Trump nemá žádné spojence. Ale snad nyní i ti zabedněnější pochopí, jak funguje demokracie a kdo v ní vlastně vládne. Lid to není, ten disponuje pouze právem volit politiky, ale nikoliv, co se má dít a kam by měl politický proud směřovat. Politici to také nejsou, ti pouze plní zadání jejich (loutko)vodičů. Ale hrajeme si dál na demokracii a soptíme nad různymi diktátory, kteří v podstatě také slouží kapitálu.

Americký Kongres kupříkladu představil projekt zákona, obsahující seznam zahraničních programů ministerstva zahraničí pro příští rok. Celkem na realizaci mezinárodních projektů navrhuje vyčlenit 5,4 miliardy $. Dokument zdůraznil, že ministerstvo by nemělo realizovat projekty na Krymu, pokud „se nevrátí Ukrajině“. Zároveň je jasně řečeno, že peníze mohou být použity k „podpoře demokracie v Rusku, ochraně internetové svobody“ a „pomoci v boji proti ruskému vlivu.“
K dispozici jsou také informace, jaké zahraniční programy chtějí USA spustit v roce 2018. Kongresmani vydají dalších více než pět miliard dolarů za aktivity v jiných zemích.
Znovu Amerika vnucuje světu, že jej musí zachránit, a stále má neuspokojené ambice. Není tedy pochyb o tom, že ve skutečnosti na tomto základě USA zasahují do záležitostí jiných zemí. Legitimizují proces, poté na tom skvěle vydělávají.

Dle vyjádření známého historika a publicisty Andreie Fursova https://www.pravda.ru/expert/24-07-2017/1342786-usa-0/ … „to není překvapivé. USA aktivně zasahují do vnitřních záležitostí jiných zemí – zejména Ruska. Naši zemi – jadernou velmoc, není tak snadné dobýt z vnějšku. To může být učiněno pouze zevnitř, podkopávat politický režim, podporovat oligarchy pro obsazení vládnoucí vrstvy, hecovat nálady lidí proti vládě. A to zejména sledují tím, že vedou informační válku, v tom je podstata jejich politiky. Také zdůraznil „… naše příslušné orgány by měly věnovat pozornost strukturám jako „Rossotrudničestvo“, tomu, jak vykonávají svou funkci; a pokud ji neplní, k čemu jsou? Navíc, pokud jejich činnost ubližuje, ať jsou postiženy podle zákona.“

Budoucnost domobrany? Dětských vojenských táborů je prý spousta.

Fotoblog: V Azvádii zuří občanská válka. Třicet po zuby ozbrojených dětí je její poslední nadějí


Dětských vojenských táborů je spousta. Ne všude jim velí profesionální vojáci a školí je účastníci zahraničních vojenských misí. Jeden z nejtvrdších je u Konic. “Ještě týden po příjezdu mi syn odpovídal ‘ano, madam’ a skládal šaty do komínků.”
Připomíná to vojenské cvičení na zahraniční mise. “Není to žádná airsoftová střílečka,” říká vedoucí tábora Petr Kučera. “Chceme dětem předat všechno, co jsme se naučili v armádě. Základem je vojenský dril a disciplína, samostatnost a práce v kolektivu.”

Učí se orientaci v terénu, první pomoc a stabilizace zraněného. Absolvují dlouhé patroly s batohem na zádech s přespáním pod celtou. Rozdělávají oheň křesadlem, učí se přežít v nepřátelském území, maskovat, zacházet se zbraní, bojovat v budově i otevřeném terénu, odhalovat špióny mezi zajatci, deaktivovat výbušná zařízení, ale i komunikovat s civilisty. Prostě všechno, co má moderní voják umět.

“Není to tábor pro skleníkové typy dětí. Když nás alespoň dvě během tábora neopustí, říkáme si, že jsme něco nedělali správně,” dodává s úsměvem Kučera. Rodiče si nestěžují, naopak: “Jedna maminka mi spokojeně hlásila, že její výrostek jí ještě týden po příjezdu domů odpovídal výhradně : Ano, madam! a skládal si prádlo do komínků.”

Na dotacích dostal Agrofert více, než zaplatil na daních. U bank úvěry za 30 miliard korun. Závislost Babiše na EU-dotacích

Agrofert dostal na dotacích více, než zaplatil na dani z příjmu. Plánuje velké propouštění v Německu i investice za 17 miliard

  1. 7. 2017 Petr Zenkner, Milan Mikulka

Vyšlo na ihned.cz, https://m.ihned.cz/byznys/c1-65825940-hospodareni-agrofertu-v-deseti-bodech-na-dotacich-dostal-vice-nez-zaplatil-na-danich-planuje-velke-propousteni-i-miliardove-investice

Čtěte více: výsledky firem | Agrofert

  • Agrofert vydal velmi očekávanou výroční zprávu o svém loňském hospodaření.
  • Hospodářské noviny prošly zhruba 100 stran této výroční zprávy a přinášejí nejzajímavější informace v 10 bodech.
  • Na dani z příjmu zaplatil Agrofert 1,505 miliardy korun. Na provozních dotacích a zelených bonusech holding loni získal 1,533 miliardy.

Ilustrační foto.  ČAPÍ HNÍZDO. Chvíli Babišovo, chvíli zase ne, nakonec však přece jen ano. I s 50 miliony z evropských fondů. | FOTO: sglprojekt.cz

Agrofert, jedna z největších a kvůli působení Andreje Babiše v politice nejsledovanější firma v Česku, vydal detailní informace o svém hospodaření v minulém roce. A vyplývá z nich několik zajímavých věcí: například ubylo zaměstnanců a Agrofert se chystá ve velkém propouštět v německých pekárnách, na kterých tratí miliardy korun ročně. Agrofert také prodal svůj další problémový projekt či skupina na dotacích inkasovala zhruba tolik, co její firmy zaplatily na dani z příjmu.

1. Agrofertu klesl zisk i tržby

Čistý zisk Agrofertu minulý rok klesl na 7,8 miliardy korun. Oproti roku 2015 je to pokles téměř o 800 milionů. Agrofertu se snížil i provozní zisk na 14,7 miliardy. Celkové tržby více než dvou set firem holdingu byly 155,7 miliardy korun, což je téměř o 12 miliard korun méně.

*Zdroj: Výroční zpráva Agrofertu 2016

2. Klíčová fabrika tolik nevydělala, ale pořád z ní přiteklo nejvíce peněz

Nejziskovější částí Agrofertu je dlouhodobě německá továrna na výrobu čpavku a močoviny SKW Piesteritz. Loni mu vydělala 33,4 milionu eur, což je 900 milionů korun. I přes více než poloviční pokles zisku oproti roku 2015 jde stále o nejziskovější podnik Agrofertu. Ten ho koupil v roce 2002 a plně jej ovládl o čtyři roky později.

3. Na dotacích dostal Agrofert více, než zaplatil na daních

Na dani z příjmu za rok 2016 zaplatil Agrofert 1,505 miliardy korun. Na provozních dotacích a zelených bonusech holding loni získal 1,533 miliardy. Z těchto dotací je 1,1 miliardy korun nárokových a zbytek jsou dotace na investice.

4. Méně zaměstnanců, chystané propouštění v Německu

Jedním z nejzajímavějších postřehů z výroční zprávy je pokles zaměstnanců celé skupiny. Ubylo 760 lidí a na konci roku jich ve firmách Agrofertu pracovalo necelých 33 tisíc. Agrofert podle dřívějších prohlášení i výroční zprávy chystá velké propouštění v Německu ve svých pekárnách Lieken. Zavírá několik provozů zejména v západní části země a chystá u své chemičky na východě výstavbu obří pekárny. Na restrukturalizaci má v rezervách 2,3 miliardy korun. “Rezerva na restrukturalizaci se týká zejména společností spadajících do subholdingu Lieken AG a vztahuje se především k nákladům souvisejícím se zaměstnanci,” stojí ve výroční zprávě.

5. Agrofert plánuje investice za 17 miliard korun

Agrofert letos chystá dokončení pekárny v Německu. Investuje i do výrobny čpavku na Slovensku a do nové výrobny hnojiv v Lovosicích.

6. Dařilo se českým chemičkám a vydavatelství Mafra, velká ztráta v Liekenu

Nejziskovějším podnikem Agrofertu v Česku je chemička Precheza, která loni vydělala 555,7 milionu korun. Podnik vydělává hlavně na titanové bělobě, jež je nejvíce rozšířeným potravinářským barvivem a přidává se i do nátěrových hmot a opalovacích krémů. Daří se také dalším chemickým podnikům Agrofertu – Deza Valašské Meziřící měla zisk 460,4 milionu, trojici nejziskovějších chemiček uzavírá Synthesia se 452,8 milionu korun. Největší dodavatel biopaliv Preol přidal do celkových výsledků koncernu v minulém roce 85,5 milionu korun.

Zisková byla také slovenská chemička Duslo Šala, která vydělala 18,98 milionu eur (asi 510 milionů korun). Agrofert do podniku výrazně investuje a získal od slovenské vlády Roberta Fica úlevu na daních, kterou zatím nevyužil. Agrofert může získat úlevy ve výši 58,56 milionu eur (přes 1,5mld Kč).

Agrofert je rovněž největším evropským výrobcem AdBlue, což je syntetický roztok močoviny, který se přidává do paliv. Společnost GreenChem, která ho vyrábí, měla loni zisk 10 milionů eur.

Z potravinářských závodů Agrofertu byla loni nejúspěšnější mlékárna Olma (205,7 milionů korun), Kostelecké uzeniny naopak vydělaly jen 76,2 milionů. Poklesly i zisky zemědělských družstev. Nejúspěšnější bylo ZZN Polabí, které vydělalo 88,6 milionů korun.

Rekordní ztráta naopak připadá na německé pekárny Lieken AG, které prodělaly 126,5 milionu eur (asi 3,4 miliardy korun). Jde o vůbec neztrátovější podnik v holdingu.

Výrazně zisková byla rovněž mediální skupina Mafra, která vlastní například deníky Mladá fronta dnes a Lidové noviny. Vydělala 236,1 milionu korun. Společnost Londa, přes niž Agrofert vlastní nejposlouchanější rádio Impuls, byla v plusu 60,6 milionu.

10 nejziskovějších podniků Agrofertu
SKW Piesteritz 33,388 mil. eur
Prescheza 555,742 mil. korun
Duslo 18,981 mil. eur
Deza 460,407 mil. korun
Synthesia 452,825 mil. korun
Lovochemie 329,282 mil. korun
Fatra 297,967 mil. korun
GreenChem 10,097 mil. eur
Mafra 236,195 mil. korun
Olma 205,694 mil. korun

*Zdroj: Výroční zpráva Agrofertu 2016

7. Agrofert prodal svou jedinou továrnu v Číně

Agrofert se podle výroční zprávy zbavil jedné své problémové investice – továrny na titanovou bělobu v Číně, která spadala pod přerovskou Prechezu. Agrofert zatím na dotazy HN, komu továrnu prodal, za kolik a kolik na investici prodělal, neodpověděl. V minulosti Andrej Babiš veřejně hovořil o stovkách milionů korun. “V Číně nás totálně podvedli. Číňan, který pro nás dělal 17 let, nám přes zboží ukradl 10 milionů dolarů a za ty peníze si vedle nás postavil stejnou továrnu,” řekl Babiš na přednášce na Vysoké škole ekonomické zhruba před čtyřmi lety. “Neznám nikoho, kdo by měl v Číně továrnu a dařilo se mu,” dodal tehdy.

8. Agrofert má už u bank úvěry za 30 miliard korun

Agrofert si loni u bank víc půjčoval. Zadlužení mu vzrostlo z 24 miliard korun na 30 miliard. Nejvíc Agrofert momentálně dluží Komerční bance, na začátku roku to bylo 3,5 miliardy korun, tedy více než desetina celého jeho dluhu. Na druhém místě je konsorcium německých bank, které financují investice Agrofertu v Německu zejména do pekáren a chemiček. Zadlužení Agrofertu ve výši 30 miliard korun je ale vzhledem k velikosti firmy, jejíž majetek má účetní hodnotu 133 miliard korun, stále nízké.

Na konci loňského roku měl Agrofert na bankovních účtech 6,3 miliardy korun, zhruba o 1,7 miliardy korun více než na konci roku 2015.

9. Podpora za výrobu z obnovitelných zdrojů je 165 milionů korun

Firmy Agrofertu také každý rok dostávají podporu za to, že vyrábějí energii z obnovitelných zdrojů. V případě Agrofertu jde hlavně o bioplynové stanice. Ty loni dostaly 165 milionů korun oproti 149 v roce 2015.

10. Agrofert dal ANO půl milionu, na Nadaci Agrofert šlo 101,7 milionu korun

V minulém roce Agrofert mírně zvýšil příspěvek pro hnutí ANO vedené Andrejem Babišem, které dostalo půl milionu korun. Mnohem více, celkem šest milionů, dostal od Agrofertu hnutí ANO blízký think-tank Institut pro politiku a společnost, který vede komentátor Lidových novin Jan Macháček.

Výrazně vzrostly výdaje Nadace Agrofert, které v roce 2015 byly 5,5 milionu korun. Loni už to bylo 101,7 milionu.

Byl odhalen plán OSN na nahrazení evropského obyvatelstva migranty

Plán nahradenia európskeho obyvateľstva migrantmi odhalený

zveřejněno na http://www.hlavnespravy.sk/plan-nahradenia-europskeho-obyvatelstva-migrantmi-odhaleny/1078848

New York 24. júla 2017 (HSP/Foto:TASR/AP//Darko Bandic)

„Fundamentálnou otázkou našej doby je, či Západ má vôľu prežiť. Veríme našim hodnotám, aby sme ich bránili za každú cenu? Rešpektujeme svojich občanov natoľko, aby sme chránili ich hranice? Máme túžbu a odvahu, aby sme ubránili našu civilizáciu pred tými, ktorí ju chcú rozvrátiť a zničiť? Môžeme mať najväčšie ekonomiky a najrozvinutejšie zbrane na svete, ale keď nebudeme mať silné rodiny a silné hodnoty, budeme slabí a neprežijeme.“

Posledné tri roky zaplavili Európu milióny migrantov väčšinou z Afriky a Blízkeho východu, čo bolo podľa svetových lídrov dôsledkom „utečeneckej krízy“ spôsobenej vojnami. Napriek tomu dokument Organizácie spojených národov, pripravený ešte v roku 2000 dokazuje, že OSN už v tom čase presadzovala tzv. „výmennú migráciu“ v Európe. Samozrejme, s podporou mimovládnych organizácií bojujúcich za otvorené hranice a „progresívnych“ politikov, informuje americký, konzervatívny portál World Net Daily.

Ilustračné foto
Dokument s názvom „Replacement migration – Is It a Solution to Decline and Aging Populations?“, podrobne opisuje znižujúcu sa pôrodnosť v Európe a nachádza riešenie – masovú migráciu.

17-ročný dokument tvrdí, že masová migrácia je potrebná na nahradenie starnúceho obyvateľstva rozvinutých krajín a argumentuje, že bez migrácie z rozvojových krajín, budú ekonomiky rozvinutých štátov trpieť nedostatkom pracovných síl a klesajúcim daňovým príjmom. „Preto pod tlakom demografických zmien jediným riešením poklesu počtu obyvateľstva a jeho starnutia je – či už z krátkodobého alebo dlhododobého horizontu – masová migrácia.“

Správa sa zamierava najmä na krajiny ako USA, Nemecko, Veľká Británia, Francúzsko, Taliansko, Japonsko, Južná Kórea a Rusko ako hlavné cieľové krajiny migrácie. Pritom nejde o žiadnu nejasnú a neskôr zabudnutú štúdiu. Naopak, ide o základnú časť promigračnej agendy, ktorú aj dnes presadzuje OSN, Americká obchodná komora a všetci obhajcovia otvorených hraníc.

Nenávisť voči Západu medzi intelektuálmi v OSN

Politický komentátor a bývalý poradca Bieleho domu, Patrick Buchanan, hovorí, že „podpora masovej migrácie národov tretieho sveta do Európy a Ameriky a nahradenie ich pôvodného obyvateľstva, je zo strany OSN v súlade s ich proti-západnou ideológiou, a preto nie je prekvapujúca.“

„Nie dlho po svojom založení začali OSN ovládať delegáti a diplomati, ktorí Západ vinili z historických zločinov proti ľudskosti, a preto požadovali opätovný prenos nezákonne získaného bohatstva zo Západu späť do krajín tretieho sveta, ktoré ultáčali,“ hovorí Buchanan.

„Ak však chceme, aby Západ aj naďalej zostal významnou a veľkolepou civilizáciou, musíme kalichu trpkosti, závisti a nenávisti voči Západu medzi intelektuálnymi kruhmi v OSN, aj v samotných západných krajinách, odolávať ako zákernej chorobe,“ dodáva tento bývalý poradca prezidentov Nixona, Forda a Reagana.

Pred islamskou hrozbou varovala na minulotýždňovom guvernérskom fóre v Minnesote aj bývalá republikánska kongresmanka, Michele Bachmann, a označila ju za jednu z najväčších hrozieb západnej civilizácie. „Ide o hrozbu, o ktorej musíme vedieť, a ktorej sa nemôžeme báť. Pretože je to práve strach, ktorý dnes vidím v Minnesote – priveľa ľudí sa bojí nálepky rasistov, fanatikov, islamofóbov. Ja si naopak myslím, že je našou povinnosťou nazývať problémy pravým menom.“ (Minulý týždeň zastrelil v Minnesote zo zatiaľ neznámych dôvodov muslimský policajt Mohamed Noor neozbrojenú Austrálčanku, Justine Damond, ktorá len privolala políciu kvôli údajnému znásilneniu pri jej dome. Policajt bol utečencom zo Somálska a prešiel zrýchleným policajným tréningom v rámci tzv. integračného programu propagovanom ľavicovou primátorkou Betsy Hodges. Okrem toho mal na konte tri sťažnosti a súd za údajné brutálne napadnutie ženy. Prípad vyvolal v USA búrlivé diskusie, pozn. redakcie)

Michele Buchanan okrem iného uviedla, že USA by mali ihneď deportovať ľudí, ktorí nie sú ochotní začleniť sa, zastaviť migráciu z moslimských krajín a zabrániť vytvoreniu paralelných spoločností.

Najmä muži

Ale vráťme sa späť do Európy. V roku 2015 požiadalo v Európe o azyl viac ako 1,3 milióna migrantov, čo je podľa prieskumu spoločnosti Pew Research Center, doposiaľ rekordné číslo pre európsky kontinent.

Odhaduje sa, že až 75% z nich boli muži bez relevantného vzdelania alebo iného školenia – z Gambie (97% mužov), Pakistanu (95% mužov), Afganistanu (80% mužov), Iraku (75% mužov) a Sýrie (71% mužov).

Nemecký komisár pre prisťahovalectvo, utečencov a integráciu, Aydan Özoğuz, pre noviny The Financial Times uviedol, že iba 25% migrantov, ktorí prišli do Nemecka v posledných rokoch, sa zamestná do piatich rokov.

Vo Švédsku zasa vláda v roku 2015 prijala 163 000 žiadateľov o azyl. O rok neskôr však len 500 z nich bolo zamestnaných. Nehovoriac o tom, že migranti stoja švédsku vládu milióny eur vo forme sociálnych dávok a podpory na bývanie…

V Holandsku je až 90% sýrskych a eritrejských žiadateľov o azyl, ktorí prišli do tejto krajiny za posledné roky, na sociálnych dávkach. Takmer žiadni sa nezamestnali po 18 mesiacoch pobytu v krajine.

Navyše vysoké percento tzv. žiadateľov o azyl nie sú skutoční utečenci, ale ekonomickí migranti, ktorí sa snažia dostať do Európy za vidinou ľahko získaných finančných prostriedkov.

Dokonca aj podľa posledných správ samotnej OSN len 2,65% migrantov, ktorí v roku 2016 prišli do Talianska cez Stredozemné more, boli skutoční utečenci. Zo 181 436 migrantov len 4 808 získalo azyl v Taliansku. Tá istá správa OSN konštatuje, že až 90 334 migrantov ani nepožiadalo o azyl, ale okamžite splynulo s čiernou trhovou ekonomikou…

Niektorí európski politici už vyzývajú k ráznemu zakročeniu proti ilegálnej migrácii, pričom vinia mimovládne organizácie a samotnú EÚ, ktorá spolu s OSN patrí k jej najväčším podporovateľom. „Už sa nedá hovoriť o migrácii, ale o invázii, ktorá je organizovaná, financovaná a plánovaná Bruselom a Rímom,“ vyjadril sa v máji vodca talianskej, národne orientovanej strany Lega Nord, Matteo Salvini.

Migrácia „nevyhnutná, potrebná a žiadaná“?

Napriek tomu, väčšina lídrov EÚ ostáva naďalej hluchá a slepá. V júli vydala OSN propagačné video so slovami:  „244 miliónov migrantov je v pohybe. Migrácia je nevyhnutná. Migrácia je potrebná. Migrácia je žiadaná.“

Constantinos Fotakis, ktorý pôsobí ako poradca Európskej komisie pre zamestnanosť a sociálne otázky vo svojej štúdii tvrdí, že „výmenná migrácia“ je prospešná pre celú EÚ. „Reštriktívna migračná politika posledných 25 rokov už nie je relevantná pre hospodársku a demografickú situáciu, v ktorej sa EÚ momentálne nachádza. Preto si niektorí európski politici myslia, že sa treba zamyslieť nad potrebami EÚ, definovať nakoľko vie EÚ splniť tieto potreby a doplniť dané medzery obyvateľmi z tretieho sveta.“

Napriek tomu mnohí veria, že kroky OSN, EÚ a mimovládnych organizácií vedú k tomu, čo francúzsky spisovateľ Renaud Camus nazval „veľká výmena“. Znamená to, že počas niekoľkých generácií ostanú miesta rovnaké, ale ľudia a hodnoty sa zmenia.

Rímsko-katolícky arcibiskup, Luc Ravel, pôsobiaci v Štrasburgu nedávno pre francúzsky časopis Valeurs Actuelles uviedol, že Francúzsko už prechádza týmto procesom, poukazujúc na príliv muslimských prisťahovalcov a ich vysokú pôrodnosť v porovnaní s domácim obyvateľstvom.

Ako ďalší dôkaz „veľkej výmeny“ označuje sklon liberálnych, ľavicových médií a politikov odcudzovať a znevažovať pôrodnosť domáceho obyvateľstva, podporovať interupcie a, naopak, deklarovať potreby migrácie k zvýšeniu pôrodnosti. Jedným z príkladov bol aj nedávno publikovaný článok britského ultra-ľavicového denníka The Guardian s názvom „Chcete bojovať proti klimatickým zmenám? Majte menej detí.“ Samozrejme, s obrázkom bielych batoliat…

Bez rodiny neexistuje nič – národ ani kontinent

Už v roku 2007 na 4. svetovom kongrese rodín, na ktorom sa zúčastnilo 3 300 zákonodarcov a aktivistov, varoval poľský vicepremiér Roman Geirtych pred blížiacou sa „demografickou zimou“. „Návrat k rodine a manželstvu je jediným spôsobom ako sa vyhnúť civilizačnej katastrofe“, tvrdil, pričom nazval „rodinu ako nádej pre Poľsko, nádej pre Európu, nádej pre svet“.

„Bez rodiny neexistuje národ, neexistuje kontinent, neexistuje žiadna civilizácia. Nie je nič,“ povedal.

Aj prezident Trump na začiatku tohto mesiaca hovoril vo svojom prejave na Krasinskom námesti v Poľsku o demografickom vývoji, pričom spomenul, že prežitie západnej civilizácie nie je založené na armáde a hospodárstve, ale na „silnej rodine a hodnotách.“

„Fundamentálnou otázkou našej doby je, či Západ má vôľu prežiť. Veríme našim hodnotám, aby sme ich bránili za každú cenu? Rešpektujeme svojich občanov natoľko, aby sme chránili ich hranice? Máme túžbu a odvahu, aby sme ubránili našu civilizáciu pred tými, ktorí ju chcú rozvrátiť a zničiť? Môžeme mať najväčšie ekonomiky a najrozvinutejšie zbrane na svete, ale keď nebudeme mať silné rodiny a silné hodnoty, budeme slabí a neprežijeme.“

Liam Clancy

Postřehy z diskusí – Informovanost některých lidí je otřesná

Komentář k článku http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/V-kraji-kde-maji-na-nastenkach-Okamuru-Babis-je-chytrej-chlapik-vsichni-mu-zavidi-Par-kilometru-za-Prahou-jsme-se-dozvedeli-neuveritelne-veci-494934
Informovanost některých lidí je otřesná, Vysočiňák, 6. 7. 2017 13:16:33
Tak třeba ODS nechce euro za měnu, nechce černou svoloč, chce prosadit pronárodní azylovou a imigrační politiku, ale to nebude možné, dokud budeme v EU http://www.ods.cz/volby2017/program/zahranicni-politika.
Socani zase žvatlají, že “odmítají a budou odmítat nelegální migranty”, přitom, jak všichni víme, to minulý rok odkývali, tahají je sem dobrovolně a chtějí být v silném jádru EU https://www.cssd.cz/data/files/30catero-a4-2.pdf.
Chytrolíni ze STOP 0,09% zase nechtějí obecné referendum, vystoupení z unie, odstoupení od protiruských sankcí, chtějí rychlejší evropu, dvourychlostní inkluzní školství, zavedení eura, zlegalizování migrace, zde doslovně z jejich programu: “Legální migrace na trh práce je pro otevřenou ekonomiku typu té naší nezbytností.” Jinak program je zde: https://www.top09.cz/proc-nas-volit/volebni-program/volebni-program-2017/.
Strana slovenského žido-bolševika nemá pro sichr ani aktuální program pro volby 2017 (možná má, ale na jejich oficiálních stránkách jsem našel pouze program do krajských voleb, euro voleb a do voleb z roku 2014), ale “Ujo Andrejko” se před nedávnem odkopal: Žádné referendum, žádný odchod z EU, zůstat v jádru (druhá rychlost) EU, čerpat dotace http://www.vlasteneckenoviny.cz/?p=185990 a chce zrušit samosprávy.
Piráti jsou také pro EU a jsou to vítači (https://www.pirati.cz/program/psp2017/mezinarodni-vztahy/).
Program DSSS také zřejmě není aktuální, ale je pronárodní, tak jako program SPD (http://nebruselu.dsss.cz/nas-program).

Agrosebevražda? Je nelogické na nejkvalitnější půdě postavit sklad či automobilku

Likvidaci kvalitní zemědělské půdy si všímají také na Slovensku. Stejný problém je v ČR, kde je neřízená výstavba skladových hal na nejkvalitnější černozemi:

vyšlo 17.5.2017 na http://www.parlamentnelisty.sk/arena/rozhovory/Agrosamovrazda-Je-nelogicke-na-najkvalitnejsej-pode-stavat-sklad-ci-automobilku-ktore-mozno-postavit-inde-tvrdi-narodniar-288145

Agrosamovražda? Je nelogické na najkvalitnejšej pôde stavať sklad či automobilku, ktoré možno postaviť inde, tvrdí národniar

17.5.2017 11:00

Národniari sa rozhodli brániť slovenskú pôdu ústavným zákonom. Zatiaľ sa im darí, včera schválil parlament ich návrh novely ústavy, v ktorej bude pôda ako neobnoviteľný zdroj chránená pred špekulatívnym skupovaním. Ako bude SNS v tejto veci ďalej postupovať a ktoré ďalšie zákony chce preto meniť? V rozhovore pre Parlamentné listy to vysvetľuje poslanec Tibor Bernaťák.

Agrosamovražda? Je nelogické na najkvalitnejšej pôde stavať sklad či automobilku, ktoré možno postaviť inde, tvrdí národniar
Foto: TASR
Popis: Jarné rozrábanie pôdy na poli neďaleko obce Janíkovce v okrese Nitra

 

Medzi rokmi  2000 až 2015 klesla výmera poľnohospodárskej pôdy o 2,1 percenta, čo je zhruba o vyše 51 000 hektárov. Aké boli dôvody a v ktorých oblastiach Slovenska došlo k najväčšiemu úbytku pôdy?

Dôvody zmien vo výmerách poľnohospodárskej pôdy sú rôzne. Jednak je dôvodom poklesu napríklad urbanizácia a investičná výstavba, prípadne jej prirodzené zalesňovanie či prirodzená vodná a veterná erózia, ale aj erózia spôsobená nešetrným využívaním poľnohospodárskej pôdy.

Prijatá zmena Ústavy Slovenskej republiky počíta aj so stabilizovaním výmery, či už lesnej, alebo poľnohospodárskej pôdy. Pestovať, chovať, teda byť aktívny poľnohospodár, by sa malo oplatiť subjektu, ktorý v tejto oblasti podniká, a na druhú stranu aj štátu a jeho občanom, ktorí budú mať zabezpečenú potravinovú sebestačnosť, bezpečnosť a kvalitu potravín z domácej produkcie. K úbytku pôdy podľa nášho názoru došlo najmä v oblastiach veľkých miest, napríklad Bratislavy.

Na súčasnej schôdzi parlamentu došlo najskôr k prerušeniu rokovania o tomto bode, neskôr bol pohodlnou väčšinou prijatý. Prečo?

Návrhom SNS sa presadzuje zmena a doplnenie Ústavy Slovenskej republiky. Nie sme zástancami toho, aby sa Ústava Slovenskej republiky menila na každej schôdzi národnej rady. Dôvod, prečo sa návrh neprerokoval na minulej schôdzi, bol, aby sa zmena ústavy prijala čo najširším konsenzom a návrh bol riadne prediskutovaný. Výsledkom týchto diskusií je znenie novely Ústavy Slovenskej republiky podporené hlasmi poľnohospodárov aj značnej časti verejnosti, ktorá v treťom čítaní národnej rady dosiahla podporu 113 poslancov z radov koalície aj opozície.

Hlásite sa k ochrane pôdy ako k neobnoviteľnému prírodnému zdroju. Je pre vás rozdiel, či sa na úrodnej pôde stavia sklad pre špedíciu alebo či pôdu zaberá napríklad automobilka Jaguar Land Rover, ktorá devastuje z pohľadu ochrany prírody vyše 660-tisíc metrov štvorcových pôdy budovaním zázemia, pričom k tejto ploche potrebuje 1,275 milióna ďalších metrov štvorcových na úpravy?

V prvom rade chce SNS zmeniť dnešné legislatívne poňatie pojmu pôda. Pred novelou Ústavy Slovenskej republiky sa pôda chápala ako hocijaký iný tovar, ktorý si môže každý kúpiť, vyrobiť či kedykoľvek rozmnožiť. Pôda je podľa nášho názoru neobnoviteľný prírodný zdroj, ktorý musí požívať osobitnú ochranu zo strany štátu a spoločnosti. Ak premietneme do celej legislatívy Slovenskej republiky toto naše chápanie pôdy, bude oveľa ťažšie využívať úrodnú poľnohospodársku alebo lesnú pôdu na mimoprodukčné účely, aj keď tieto sú, samozrejme, rozličné a niekedy za splnenia výnimočných podmienok aj opodstatnené.

Koaličný poslanec za SNS Tibor Bernaťák. Zdroj: mr

Som zástanca zdravého sedliackeho rozumu, to znamená, že nie je logické na najkvalitnejšej pôde stavať sklad či automobilku, ktoré možno postaviť inde. Je však súčasne potrebné postupovať vyvážene medzi ochranou pôdy, znižovaním miery nezamestnanosti, zvyšovaním životnej úrovne v danom regióne a inými faktormi. Dôležitý je pre nás momentálne výsledok spočívajúci v tom, aby sa úrodná slovenská pôda využívala čo najlepšie, ale zároveň čo najšetrnejšie na poľnohospodársku a lesnú produkciu.

Na prijatie ústavného zákona nevyhnutne potrebujete aj hlasy opozície. Prvé čítanie, keď návrh podporilo 112 poslancov, dáva tušiť, že téma je prijateľná naprieč politickým spektrom. S kým z opozície ste o tom rokovali? (Otázka padla pred včerajším čítaním v treťom kole…)

SNS je pri témach, ktoré sa týkajú záujmov Slovenskej republiky a jej občanov, vždy otvorená komunikácii. Je potrebné uviesť, že ústavná ochrana pôdy nie je témou na politikárčenie a kupčenie. Je to téma, ktorú musí cítiť každý občan Slovenskej republiky, o to viac poslanec Národnej rady Slovenskej republiky. Osobitné rokovania s opozičnými stranami sme neviedli.

Tento ústavný zákon má chrániť pred špekulatívnym nákupom pôdy, teda takým, ktorý v konečnom dôsledku nebude smerovať k pôdohospodárskej produkcii či starostlivosti. Na základe tohto ústavného zákona chcete ďalšími, riadnymi zákonmi ustanoviť, že pôda bude môcť byť iba vo vlastníctve určitých zákonom stanovených osôb. Ktoré osoby by to mali byť? Môžete ich definovať?

Áno, následnými legislatívnymi zmenami zákonov upravujúcich vlastníctvo pôdy chceme zamedziť, aby sa vlastníkmi slovenskej pôdy stávali subjekty, ktoré k nej nemajú žiadne väzby. To znamená, že predovšetkým subjekty a zahraničné korporácie, ktoré chcú slovenskú pôdu skúpiť a vlastniť výlučne ako investíciu, budú zákonom obmedzené pri jej nadobúdaní.

Ďalší rozhovor s T. Bernaťákom TU.

Malo by dôjsť k novelizáciám viacerých predpisov, ako napríklad zákon č. 140/2012 Z. z. o nadobúdaní vlastníctva poľnohospodárskeho pozemku a o zmene a doplnení niektorých zákon v znení neskorších predpisov, zákon č. 330/1991 Zb. o pozemkových úpravách, usporiadaní pozemkového vlastníctva, pozemkových úradoch, pozemkovom fonde a o pozemkových spoločenstvách v znení neskorších predpisov, zákon č. 504/2003 Z. z. o nájme poľnohospodárskych pozemkov, poľnohospodárskeho podniku a lesných pozemkov a o zmene niektorých zákonov a ďalšie.

Budete navrhovať aj delenie podľa klasifikácie pôdy podľa kvality? Napríklad v tom zmysle, že chránená by bola len kategória A – C a nižšie kvality pôdy budú z ochrany vyňaté?

Nemala by byť vyňatá konkrétna bonitácia pôdy, ktorá bude požívať osobitnú ochranu, a ostatné nie. Ochranu by mala požívať všetka poľnohospodárska a lesná pôda. Detaily budú závisieť od výsledkov rokovaní so zástupcami poľnohospodárov a od legislatívneho procesu.

Týmto zákonom chcete podporiť zabezpečenie potravinovej bezpečnosti Slovenska. Keďže len ochrana pôdy by nestačila, s akými ďalšími podpornými návrhmi počítate?

Potravinová bezpečnosť je výsledný efekt ochrany poľnohospodárskej pôdy. To znamená, ak dôjde k efektívnej ochrane poľnohospodárskej pôdy, postupne bude napĺňaná aj vidina potravinovej bezpečnosti Slovenskej republiky. Samozrejme, je to kombinácia aj ďalších opatrení, ako podpora domácej produkcie, aktívnych farmárov, mladých farmárov a ďalšie.

Národniari by si želali viac potravinovej sebestačnosti. Zdroj: TASR

S akou hranicou potravinovej sebestačnosti by ste boli spokojný? Kedysi sme dosahovali okolo 90 %, dnes to nie je ani 50 %…

Slovenská národná strana aj ja osobne by som bol spokojný, keby to bolo 100 %, resp. ak by sa na slovenskej pôde dosahoval aj produkčný prebytok na export. Ale je potrebné vychádzať z reality, výmery a výnosnosti hektára na obyvateľa. To znamená, treba jednak stabilizovať výmeru, ale zároveň zvýšiť efektivitu produkcie. V zahraničí (napr. Holandsko) jeden hektár uživí dvoj- až trojnásobný počet obyvateľov ako na Slovensku.

Túto tému ochrany pôdy mal kedysi v programe Smer, aspoň za ministrovania Ľubomíra Jahnátka. Neprebrali ste im ju? Postupujete aj v spolupráci so Smerom?

Samozrejme, postupovali sme v úzkej spolupráci s oboma koaličnými partnermi. SNS nepovažuje ochranu slovenskej pôdy za politickú tému, pri ktorej by mali koaliční partneri navzájom súperiť. Nikomu sme tému ochrany pôdy neprebrali, ktokoľvek by ju otvoril, podporili by sme ju.

Identitariáni – odpůrci běženců chystají útoky na záchranné lodě. Zastavme invazi, hlásí

 Odpůrci běženců chystají útoky na záchranné lodě. Zastavme invazi, hlásí

vyšlo 6. června 2017  na http://zpravy.idnes.cz/alt-right-identitariani-obrana-hranic-evropa-krajni-pravice-humanitarni-organizace-migrace-gyp-/zahranicni.aspx?c=A170605_142011_zahranicni_aba
Zatímco humanitární organizace brázdí vody Středozemního moře a vytahují topící se migranty z vody, evropská krajní pravice plánuje dělat pravý opak. Sympatizanti evropské obdoby amerického hnutí alt-right zahájili veřejnou sbírku na operaci, která bude narušovat záchranné mise. Za šest týdnů vybrali na lodě a vybavení 1,7 milionu korun.
Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. (29.3. 2017)

Migranti na přeplněné lodi u břehů Libye. Vidíte nějaké ženy a děti mimo kvalitních šiřitelů afrických hodnot? (29.3. 2017) | foto: Reuters

Říkají si Identitariáni a hlásí se k nim odpůrci muslimů a uprchlíků. Většině z nich je mezi dvaceti a třiceti lety a sami sebe popisují jako bojovníky bránící hranice Evropy.

Politicky se definují jako evropská odpověď na hnutí alt-right, které se rozšířilo ve Spojených státech. Americká alternativní pravice stojí na základech bílého nacionalismu, podle odborníků je to rasismus v novém balení a pro širší publikum (více o hnutí zde).

Identitariáni odstartovali kampaň za boj proti záchranným lodím minulý měsíc a za tři týdny se jim podařilo vybrat 56 489 liber, tedy přibližně 1,7 milionu korun, což překonalo stanovený cíl. Sumu hnutí získalo přes anonymní crowdfunding, informoval list The Guardian.

Peníze chce využít na výdaje na lodě, cestovní náklady, výzkum a filmařské vybavení. Příspěvky odpůrci uprchlíků přijímají i nyní, když už mají „splněno“. Spřátelená italská krajně pravicová skupina se už nechala slyšet, že dostává nabídky na lodě a hlásí se jí i lidé, kteří se s nimi umí plavit.

Napadení první lodi

Identitariáni najali první loď už minulý měsíc a hned ji pustili do zkušebního provozu. Údajně se jim povedlo přerušit cestu záchranné lodě, která vyrazila ze sicilské Katánie. Tři mladíci tvrdí, že loď zpomalovali, dokud nedorazila pobřežní stráž a nezadržela je.

„Celý projekt je znakem rostoucí sebejistoty světové krajní pravice, která je ochotná bránit snahám o záchranu života, aby tím propagovala svou xenofobní politiku,“ uvedl Simon Murdoch z londýnské organizace Hope not Hate, která sleduje činnost Identitariánů.

„I když je jejich chování děsivé, nešokuje nás to. Fakt, že se tito sympatizanti krajní pravice snaží bránit humanitární misi, která pomáhá těm nejzranitelnějším lidem ve světě – včetně žen a dětí, kterým hrozí utopení – vypovídá hodně o tom, kdo jsou a jaký mají soucit,“ dodal výzkumník Murdoch z organizace, jejíž název v překladu znamená Naděje, ne nenávist.

Někteří aktivisté viní z vzedmutí vlny pravicových skupin evropské politiky, kteří svým jednáním vytvořili pro pravicový extremismus podhoubí. Když se mluví o „rojích“ migrantů nebo o tom, že lodě ve Středozemním moři fungují jen jako „taxi služba“, posiluje to podle neziskových organizací krajní pravici.

„Nepřátelé Evropy“

Identitariáni vystoupili na internetové stránce „Braňme Evropu“ s burcujícím prohlášením „Zastavme invazi a umírání na moři“. Popis své mise doplnili videem, kde mluví jednotliví stoupenci, zatímco stojí na pobřeží s mořem za zády: „Lodě nacpané ilegálními imigranty zaplavují hranice Evropy. Přišla invaze. Masivní imigrace mění tvář našeho kontinentu. Ztrácíme bezpečí, náš způsob života a hrozí nám, že my, Evropané, se staneme menšinou na naší vlastní evropské půdě,“ říkají mladí muži ve videu doplněném dramatickou hudbou a záběry prchajících běženců.

Hlavním cílem Identitariánů je podle jejich slov ochrana národních rozmanitostí. Bojí se totiž, že bílí Evropané budou v budoucnu nahrazeni imigranty. „Chceme posádku, vybavení lodě a vyrazit do vod Středozemního moře, abychom pronásledovali nepřátele Evropy,“ pronáší dál v prohlášení.

Hlavním nepřítelem jsou pro ně právě humanitární organizace, které obviňují ze spolupráce s pašeráky lidí. „Chceme ochránit naše hranice a čelit těmto kriminálníkům na moři,“ říká na nahrávce jeden mladík přímo do kamery.

Počet stoupenců hnutí se jen odhaduje. Na jedné demonstraci francouzské frakce Génération Identitaire bylo 500 lidí. Její stránku na Facebooku má 122 692 lidí v oblíbených a přes 117 tisíc ji sleduje. Její rakouský protějšek Identitäre Bewegung má na stejné sociální síti 32 628 stoupenců.

Pozorovatelé však varují před spojením evropské a americké větve alt-right. Ostatně na lodi Identitariánů zadržené minulý měsíc na moři byla kanadská novinářka Lauren Southernová hlásící se k alt-right. Sauthernová má na Twitteru 281 tisíc sledujících a její přítomnost na lodi napovídá o spolupráci mezi pravicovými skupinami v USA na starém kontinentě.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) se jen během letošního roku utopilo ve Středozemním moři 1 650 migrantů, dalších 6 681 zachránily lodě u pobřeží Libye. Humanitární organizace od vypuknutí uprchlické krize ve Středozemním moři pomohly desetitisícům lidí (například Lékaři bez hranic, kteří spustili operaci na moři v květnu 2015, zachránili více než 22 500 lidí), téměř polovinu tvořily ženy a děti.

V březnu se málem potopila záchranářská loď při manévru s pobřežní stráží.

Všechny záchranné operace ve Středozemním moři sleduje Námořní koordinační centrum v Římě, které se údajně řídí mezinárodním námořním právem.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/alt-right-identitariani-obrana-hranic-evropa-krajni-pravice-humanitarni-organizace-migrace-gyp-/zahranicni.aspx?c=A170605_142011_zahranicni_aba

Vraždili deti. Hovoria, aby sme si zvykali. Nechcem byť pri ľuďoch alebo batožine. Slovenskí politici reagujú na masaker v Manchestri

Incident v britskom Manchestri, kde došlo v noci na dnes k explózii na popovom koncerte, otriasol Európou. Emotívne naň reagujú aj slovenskí politici, ktorí nešetria tvrdými slovami.

Vraždili deti. Hovoria, aby sme si zvykali. Nechcem byť pri ľuďoch alebo batožine. Politici reagujú na masaker v Manchestri
Foto: SITA
Popis: Rokovacia sála NR SR počas ustanovujúcej schôdze pre VII. volebné obdobie

 

Výbuch pred koncertnou halou v Manchestri, kde vystupovala americká speváčka Ariana Grandeová, si v pondelok večer vyžiadal najmenej 22 mŕtvych, medzi ktorými sú aj deti. Za výbuchom, ktorý nastal vo vstupnej časti haly, stojí podľa polície osamotený samovražedný útočník. Pri výbuchu utrpelo zranenia ďalších približne 60 osôb. Viac sme o tom písali TU.

„Teroristický útok v Manchestri opäť potvrdil, čo musí byť hlavnou témou európskej spolupráce. Nie nezamestnanosť, nie sociálne otázky, nie klíma, ale bezpečnosť,“ reagoval na masaker premiér Robert Fico s tým, že udalosti z noci ukazujú, že teroristi v mene svojich šialených cieľov neušetria ani detské životy.

Zdroj: Facebook / Robert Fico

Strach sa vkráda do našich životov

Predseda hnutia Sme rodina Boris Kollár sa v súvislosti s opakujúcimi sa podobnými útokmi vyjadril, že aj napriek tomu sa na ne nedá zvyknúť. „Keď niekto povie, že si na to treba zvyknúť, tak je hlupák. Nie, na toto sa nedá zvyknúť,“ zopakoval.

Podľa jeho názoru je strašné, že medzi obeťami boli aj deti a najhoršie je to, že sa proti tomu nedá bojovať. „Vieme s tým niečo robiť na úseku tajných služieb, ktoré vedia niečo zastaviť, ale nie všetko,“ vyjadril sa líder opozičného hnutia a dodal, „v prípade osamelých bežcov nič neurobíte a vyžiada si to takéto obrovské obete.“

Rovnako znepokojený je aj z lokality, kde sa útok stal. „Človek má pocit, akoby sa rúbalo už v našom lese. Znepokojujúce pre mňa ako otca,“ uviedol Kollár pre PL a priznal, že „dnes, keď idem po letisku, mám z toho stres. Nechcem byť pri ľuďoch, nechcem byť pri batožine. Čo najrýchlejšie spraviť check-in a preč odtiaľ, aby som sa nezdržiaval v zónach, ktoré sú rizikové.“ Podľa jeho názoru dospeje situácia do bodu, že sa ľudia budú masovým podujatiam a miestam vyhýbať.

„Bezpečnosť sa nám stráca. Strach sa vkráda do našich životov a či sa nám to páči, alebo nepáči, začíname s ním žiť,“ povedal Kollár s tým, že je to nepekná vízia pre budúcnosť detí.

Sme vo vojne a na tú sa nedá zvyknúť

Ľavičiar Ľuboš Blaha z informácií o detských obetiach stratil reč. „Len neľudské monštrá dokážu zabíjať aj nevinné deti… Počul som hovoriť politikov či expertov, aby sme si zvykali. Preboha, len to nie. Nezvykajme si! Nesmieme si zvyknúť. Sme vo vojne a na tú sa nedá zvyknúť,“ vyjadril sa na sociálnej sieti.

1 13 14 15 16 17 22